57 A 35/2014

Rubrum

57A 35/2014-13 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudkyň Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové v právní věci žalobců a) J.B., b) V.B., oba zastoupeni Mgr. Davidem Strupkem, advokátem, se sídlem Praha 1, Jungmannova 31, proti žalované mu Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2014, č. j. SV/486/14, takto :

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobci se společnou žalobou domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru sociálních věcí (dále jen „žalovaný“), jímž bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Nýřany, pracoviště Plzeň, odboru sociálních věcí a zdravotnictví (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 30. 12. 2013 č. j. OSVaZ-Mud/30207/2013, Om 0090/2010. Tímto rozhodnutím byla dcera žalobců, nezl. Š.B., nar…, na základě § 45b odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rodině“), v souladu s § 19 odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí“), svěřena do péče osob, které mají zájem stát se jejími pěstouny, a to manželů: M.V.D., a D. B. D.. V úvodu krajský soud konstatuje, že soudní kontrola rozhodnutí správních orgánů je zajištěna buď ve správním soudnictví (pokud jde o věci veřejnoprávní), nebo v občanském soudním řízení (jedná-li se o věci vyplývající ze vztahů soukromého práva). V prvém případě se postupuje podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve druhém případě podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). K řízení ve správním soudnictví jsou pak věcně příslušné krajské soudy (§ 7 odst. 1 s. ř. s.), k občanskému soudnímu řízení jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy (§ 249 odst. 1 o. s. ř., s výjimkou upravenou v odst. 2 tohoto ustanovení). V návaznosti na výše uvedené tedy bylo třeba posoudit, zda jsou vydaným rozhodnutím žalovaného, jehož zákonnost má být na základě podané žaloby přezkoumána, dotčena veřejná subjektivní práva žalobců, a rozhodnutí tudíž podléhá přezkumu správních soudů, či zda se pokračování 2 57A 35/2014 jedná o rozhodnutí, kdy správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci, a tedy k přezkumu takového rozhodnutí je věcně příslušný okresní soud rozhodující dle části páté o. s. ř. Je nesporné, že se v daném případě jedná o problematiku svěření dítěte umístěného v ústavní výchově do péče osob, které mají zájem stát se jeho pěstouny (tzv. předpěstounská péče). Dotčenými právními předpisy jsou zde především zákon o rodině, účinný do 31. 12. 2013, a zákon o sociálně-právní ochraně dětí, taktéž ve znění účinném do 31. 12. 2013. Podle § 45b odst. 2, věty prvé, část před středníkem, zákona o rodině je-li dítě z rozhodnutí soudu v ústavu, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v pěstounské péči na přechodnou dobu, může být před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dočasně svěřeno rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem a splňuje stanovené podmínky (pozn.: podtržení zdůrazněno krajským soudem). Podle § 19 odst. 1 písm. b), věty prvé, část před středníkem, zákona o sociálně-právní ochraně dětí obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o svěření dítěte do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, je-li dítě z rozhodnutí soudu v ústavu, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v pěstounské péči na přechodnou dobu. Předpěstounská péče je jedním z typů péče nahrazující péči rodičů dítěte. Účelem institutu předpěstounské péče je poskytnout dítěti prostor pro osobní sblížení se zájemcem o pěstounskou péči a jeho rodinou, pro vytvoření zdravého a přínosného náhradního rodinného prostředí tak, aby se předešlo problémům, konfliktům, útěkům dítěte apod. (viz Milana Hrušáková a kolektiv. Zákon o rodině, 4. vydání. Praha: 2009, 204 s.). Z povahy věci je tak zřejmé, že svěřením dítěte do opatrování a péče osob, které mají zájem stát se pěstouny, je zasahováno do osobní sféry dotčených osob v rovině jejich rodinných vazeb a vnitřního uspořádání jejich rodinných vztahů. Rozhodnutím o svěření dítěte do péče osob, které mají zájem stát se pěstouny, jsou tedy dotčeny soukromé vztahy těchto osob. Ochrana práv ze soukromých vztahů je přitom – jak již bylo uvedeno shora – svěřena soudům rozhodujícím v občanském soudním řízení. Ve smyslu § 46 odst. 2 věty prvé s. ř. s. soud žalobu odmítne také tehdy, domáhá-li se žalobce žalobou přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V takovém případě musí být navrhovatel v usnesení o odmítnutí návrhu poučen také o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu, a ke kterému věcně příslušnému soudu. Jelikož v daném případě se žalobci domáhají pře zkoumání rozhodnutí, jímž žalovaný rozhodl v mezích své zákonné pravomoci ve věci vyplývající ze vztahů soukromého práva, soud podanou žalobu podle § 46 odst. 2, věty prvé, s. ř. s. usnesením odmítl (výrok I. tohoto usnesení). pokračování 3 57A 35/2014 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty prvé, s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla- li žaloba odmítnuta (výrok II. tohoto usnesení).

Poučení

I.: Žalobci mohou proti rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru sociálních věcí, ze dne 28. 3. 2014, č. j. SV/486/14, podat do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení žalobu k věcně příslušné mu okresnímu soudu (§ 249 odst. 1 o. s. ř.), a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla k soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení. Poučení II.: Proti tomuto rozhodnutí lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. [§ 12 odst. 1, § 102, § 103 odst. 1 písm. e), § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.] V Plzni dne 24. června 2014 Mgr. Alexandr Krysl,v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová