Krajský soud v Plzni · Rozsudek

57 Af 4/2018

č. j. 57 Af 4/2018-77

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-01-24 · ECLI:CZ:KSPL:2019:57.Af.4.2018.77

  1. KS Plzeň 57 Af 4/2018-77
  2. NSS 7 Afs 66/2019-29
  3. ÚS I.ÚS 2209/19

Citované zákony (4)

Rubrum

č. j. 57 Af 4/2018 - 77 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jaroslava Škopka a Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj) ve věci žalobkyně: SLOT Group, a.s., Jáchymovská 142, 360 10 Karlovy Vary, zastoupena Mgr. Alešem Smetankou, advokátem, Jungmannova 745/24, Praha proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 11. 2017, č. j. 48978/17/5000-10610- 712195, ze dne 26. 2. 2018, č. j. 9044/18/5000-10610-712195, ze dne 21. 6. 2018, č. j. 28610/18/5000-10610-712195, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Napadené rozhodnutí Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 2 57 Af 4/2018 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2017, č. j. 48978/17/5000-10610-712195, ze dne 26. 2. 2018, č. j. 9044/18/5000-10610-712195, ze dne 21. 6. 2018, č. j. 28610/18/5000-10610-712195 (dále jen „napadená rozhodnutí“), jimiž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutím – dodatečným platebním výměrům k odvodu z loterií a jiných podobných her vydaných Specializovaným finančním úřadem dne 31. 3. 2017 (č. j. 62650/17/4400-11821-704691, 62723/17/440-11821-704691, 62727/17/4400-11821-704691, 62727/17/440-11821-704691), dne 12. 7. 2017 (č. j. 117377/17/4400-11821-704691), dne 13. 11. 2017 (č. j. 183235/17/4400-11821-704691), kterými byl doměřen odvod z loterií a jiných podobných her za kalendářní rok 2012, 2013, 2014, 2015, 2016 ve výši 0 Kč.

II. Žaloba

2. Celou žalobou prostupuje detailně odůvodněná námitka rozporu § 41b odst. 2 a 4 a § 41c písm. g) zákona o loteriích s ústavním pořádkem České republiky. Podstatou této námitky bylo žalobkynino přesvědčení, že právní úprava obsažená v zákoně o loteriích a zavádějící u části provozovatelů loterií a jiných podobných her (a to nad rámec pro všechny provozovatele společné poměrné složky odvodu) další odvodovou povinnost v podobě pevné složky odvodu, kterou nejsou ostatní provozovatelé loterií a jiných podobných her ve srovnatelném postavení povinni platit, představuje protiústavní zásah do principu rovnosti na straně žalobkyně (resp. dalších provozovatelů sázkových her) v podobě ústavně nekonformní neakcesorické nerovnosti ve smyslu čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Nejenže daná nerovnost v právech mezi jednotlivými skupinami provozovatelů ve stejném oboru podnikání není v racionálním vztahu k účelu daného zákona, ale v případě pevné složky odvodu dokonce není dán žádný legitimní a racionální důvod pro předmětnou nerovnost (v podrobnostech soud odkazuje na příslušnou část žaloby, především její bod IV).

3. Žalobkyně s ohledem na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu doručila prvoinstančnímu orgánu daňová přiznání za kalendářní roky 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, a to vždy znějící na částky snížené o protiústavní pevnou složku odvodu. Navzdory protiústavnosti pevné složky odvodu však správce daně namísto toho, aby původní výši odvodové povinnosti za dotčené roky stanovené platebními výměry snížil o protiústavní pevnou složku odvodu, svými dodatečnými platebními výměry ve všech třech případech doměřil žalobci na odvodové povinnosti 0 Kč, tj. opět ve výši odpovídající jak poměrné složce odvodu, tak i protiústavní pevné složce odvodu.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

4. Žalovaný na úvod svého vyjádření podotýká, že předmětem námitek žalobkyně je její nesouhlas se zákonnou úpravou zákona o loteriích, kterou považuje za protiústavní. Žalovaný k dané problematice uvádí, že způsob výpočtu i sazba pevné části odvodu z loterií jsou dány zákonem o loteriích. Tento postup je pro výpočet odvodu z loterií a jiných podobných her stanoven konkrétně a není tedy výsledkem libovůle správce daně. Žalovaný uvádí, že pevná složka odvodu se týká všech provozovatelů výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení, kterým bylo vydáno povolení k provozování na jednotlivé přístroje a zařízení. Není v kompetenci správce daně ani žalovaného rozhodovat, zda je pevná složka odvodu diskriminační vůči jedné skupině provozovatelů, Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 3 57 Af 4/2018 kteří provozují výherní hrací přístroje a jiná technická herní zařízení, nebo ne. Orgánům státní správy coby vykonavatelům výkonné moci nepřísluší, aby námitku protiústavnosti příslušné zákonné úpravy jakkoli posuzovaly, tím méně, aby o ní rozhodovaly. Aby mohli správce daně či žalovaný „náležitě zohlednit důsledky protiústavního zásahu do ústavně garantovaných práv žalobkyně na rovné zacházení a podnikání za rovných podmínek a současně i excesu ze zákonného vymezení předmětu odvodu, jak požaduje žalobkyně, tzn. stanovit odvod bez jeho pevné části, museli by tak učinit v rozporu s právní úpravou. Žalovaný nicméně opětovně konstatuje, že orgány finanční správy jsou vázány právním řádem České republiky, což dokládá čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, čl. 2 odst. 2 LZPS a ustanovení § 5 odst. 1 a 2 daňového řádu. Orgány finanční správy tedy musí postupovat při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy. Žalovaný doplňuje, že namítanou protiústavností předmětných ustanovení zákona se může dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR zabývat výlučně Ústavní soud ČR. Orgány finanční správy musí tudíž při své činnosti vycházet z presumpce ústavní konformity zákona, která legitimně vyvěrá již z toho, že je zákon až do svého zrušení součástí právního řádu. Správce daně i žalovaný se v rámci svého rozhodování řídí celým právním řádem a k řešení jeho případných rozporů nejsou oprávněni. Žalovaný shrnuje, že správce daně ani žalovaný se v posuzovaném případě nedopustili žádného pochybení, jelikož ustanovení § 41b odst. 4 zákona o loteriích ukládá žalobci povinnost odvést pevnou část dílčího základu odvodu, a správce daně, vázán zákonem, nemůže stanovit výši odvodu bez jeho pevné části. Vzhledem k tomu, že základem argumentace žalobce je namítaná protiústavnost, o které žalovaný nemůže nikterak rozhodnout, považuje námitky žalobkyně za nedůvodné IV. Posouzení věci soudem 5. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. O věci samé rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně i žalovaný s tím vyslovili souhlas.

6. Podle § 41b odst. 1 zákona o loteriích, dílčí základ odvodu tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher z provozovaných loterií podle § 2 písm. a), c) a d) v případě dílčího odvodu z loterií (písm. a), z provozovaných her podle § 2 písm. h), internetových kursových sázek podle § 50 odst. 3 nebo sázkových her podle § 2 písm. i) v případě dílčího odvodu z kursových sázek a sázkových her v kasinu (písm. b), z her provozovaných podle § 2 písm. m) v případě dílčího základu odvodu z karetních turnajových a hotovostních sázkových her (písm. c), z provozovaných loterií nebo jiných podobných her neuvedených v písmenech a) až c) a odstavci 3 v případě dílčího odvodu z ostatních loterií a jiných podobných her (písm. d).

7. Podle § 41b odst. 2 zákona o loteriích, dílčí základ odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení se skládá z poměrné a pevné části.

8. Podle § 41b odst. 3 zákona o loteriích, poměrnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (dále též „sázkové hry“) tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher ze sázkových her podle § 2 písm. e), l), n) a § 50 odst. 3 provozovaných pomocí povolených přístrojů a zařízení, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jednotlivé herní místo a) povoleného Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 4 57 Af 4/2018 výherního hracího přístroje, b) povoleného koncového interaktivního videoloterního terminálu, c) povoleného lokálního loterního systému, d) jiného technického herního zařízení povoleného podle § 50 odst. 3 (dále též „poměrná část“).

9. Podle § 41b odst. 4 zákona o loteriích, pevnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení tvoří součet počtu dnů, ve kterých byl každý z povolených přístrojů a zařízení povolen.

10. Podle ustanovení 41c písm. g) zákona o loteriích [= § 41c písm. f) zákona o loteriích ve znění do 31. 12. 2013], sazba odvodu z loterií a jiných podobných her činí 55 Kč (resp. 80 Kč) pro pevnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení.

11. Jediná žalobkyní uplatněná námitka cílila na protiústavnost tzv. pevné části dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení ve smyslu § 41b odst. 2 a 4 a § 41c písm. g) zákona o loteriích (dále též „pevná část“).

12. K otázce ústavnosti pevné části se vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 30. 1. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 15/15 (dále též „Nález“), přičemž návrh zamítl, když shledal právní úpravu pevné části ústavně konformní (v podrobnostech viz odůvodnění Nálezu).

13. Zdejší soud, vázán Nálezem, proto nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobní námitka mířící na protiústavnost pevné části je nedůvodná. Soud doplňuje, že veškerá žalobkynina argumentace v žalobě je založena pouze na tvrzené protiústavnosti pevné části. Jestliže však Ústavní soud takovou protiústavnost neshledal, nemohla být žalobkyně postupem správců daně v předmětné věci nikterak krácena na právech.

V. Rozhodnutí soudu

14. Soud neshledal žalobkyní uvedený žalobních bod důvodným, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl, neboť není důvodná.

VI. Náklady řízení

15. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve věci plný úspěch. Jelikož žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 24. ledna 2019 Mgr. Alexandr Krysl v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 5 57 Af 4/2018 Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.