61 Co 100/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudců Mgr. Jiřiny Hronkové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B o 15 765,10 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 20. 2. 2025, č. j. 10 C 5/2025-23 Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části, tedy ve výroku II o náhradě nákladů řízení, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyni se náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává.

1. Okresní soud v Sokolově rozsudkem ze dne 20. 2. 2025, č. j. 10 C 5/2025-23, žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 765,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 084,72 Kč od 12. 9. 2023 do 18. 9. 2023, z částky 2 084,72 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a z částky 6 380,38 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), a dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II).

2. Soud prvního stupně svým rozsudkem žalobě plně vyhověl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení, kterou vypočetl na částku 1 489 Kč. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 1 089 Kč, složené z odměny zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby po 200 Kč, náhrady jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč a náhrady za DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč. Při určení výše odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně postupoval soud prvního stupně dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a za tarifní hodnotu věci považoval částku 1 929 Kč.

3. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti jeho výroku II o náhradě nákladů řízení, podala si žalobkyně včasné odvolání, jelikož dle ní soud prvního stupně nesprávně vypočetl náhradu nákladů řízení, která jí v dané věci přísluší. Soud prvního stupně dle žalobkyně jednak nesprávně uvažoval se zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč, ačkoli jej žalobkyně zaplatila ve výši 800 Kč, a také výši odměny zástupce žalobkyně nesprávně vypočetl z tarifní hodnoty věci 1 929 Kč, ačkoli tarifní hodnota věci představuje částku 15 765,10 Kč. V souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží tedy zástupci žalobkyně odměna za každý ze 3 poskytnutých úkonů právní služby ve výši 300 Kč a nikoli v soudem prvního stupně uvažované částce 200 Kč. Celkem tedy měla být žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznána částka 2 252 Kč a nikoliv 1 489 Kč. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II změnil tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, přičemž současně žádala, aby jí byla přiznána také náhrada nákladů odvolacího řízení.

4. Na podkladě včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II o náhradě nákladů řízení účastníků, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem dle § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání žalobkyně, a aniž by musel nařizovat jednání, jak mu to umožňuje § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

5. V posuzované věci soud prvního stupně žalobě podané žalobkyní v plném rozsahu vyhověl, a proto jí správně přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy rovněž podmínky uvedené v § 142a odst. 1 o. s. ř. byly splněny, neboť žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky vyzvala. Při určení výše náhrady nákladů řízení správně soud prvního stupně vyšel z toho, že je namístě žalobkyni nahradit jak zaplacený soudní poplatek, tak náklady jejího zastoupení advokátem. V případě určení výše odměny i náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně správně aplikoval § 14b advokátního tarifu, proti čemuž ostatně žalobkyně ani ve svém odvolání ničeho nenamítá. Soud prvního stupně se však při určení výše náhrady nákladů řízení nevyvaroval pochybení, neboť namísto skutečně žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč uvažoval s tím, že jí byla zaplacena na soudním poplatku pouze částka 400 Kč, a rovněž výši odměny zástupce žalobkyně za 3 poskytnuté úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání ve věci samé – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) nesprávně stanovil z tarifní hodnoty věci ve výši 1 929 Kč, ačkoli tarifní hodnota věci správně činí 15 765,10 Kč. Z toho důvodu určil výši odměny zástupce žalobkyně nesprávně na částku 200 Kč, ačkoli zástupci žalobkyně dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu správně náleží odměna ve výši 300 Kč na každý z poskytnutých úkonů právní služby. Celkem tak zástupci žalobkyně za řízení před soudem prvního stupně náleží odměna ve výši 900 Kč a nikoli ve výši 600 Kč uvažované soudem prvního stupně. Žalobkyni tedy za řízení před soudem prvního stupně náleží celkem náhrada nákladů v jí požadované výši 2 252 Kč, která se sestává z jí zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a náhrady nákladů jejího zastoupení advokátem ve výši 1 452 Kč (včetně náhrady za DPH z odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně).

6. Veden výše uvedenými úvahami odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. per analogiam rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 2 252 Kč, a to v běžné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).

7. Žalobkyně byla v tomto odvolacím řízení úspěšná, a tudíž by jí měla ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. užitého pro odvolací řízení dle § 224 odst. 1 o. s. ř. náležet rovněž náhrada nákladů tohoto odvolacího řízení. Odvolací soud nicméně dospěl k závěru, že v poměrech posuzované věci by uložení povinnosti žalovanému nahradit žalobkyni náklady tohoto odvolacího řízení bylo ve svém důsledku nespravedlivé, neboť žalovaný nijak proti nároku uplatněnému žalobkyní nebrojil, nijak nezpochybňoval ani jí uplatněný požadavek na náhradu nákladů řízení, a k nesprávnému vyčíslení náhrady nákladů řízení žalobkyně před soudem prvního stupně došlo pouze v důsledku pochybení soudu prvního stupně, který vycházel z nesprávné výše zaplaceného soudního poplatku žalobkyní a z nesprávné tarifní hodnoty věci při výpočtu odměny zástupce žalobkyně. V těchto okolnostech dané věci shledává tedy odvolací soud důvody zvláštního zřetele hodné, pro které je namístě aplikovat § 150 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni v tomto odvolacím řízení výjimečně náhradu nákladů řízení nepřiznat. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.