61 Co 114/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudců Mgr. Jiřiny Hronkové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobkyně: Anonymizováno – Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o relativní neúčinnost právního jednání o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2024, č. j. 10 C 156/2023-93 Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 6 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že právní jednání žalované spočívající v uzavření kupní smlouvy a smlouvy o zákazu zcizení a zatížení jako věcných práv ze dne 9. 6. 2023 s , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO: , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bytem , adresa, , jako dárcem (převádějícím), je ve vztahu k žalobkyni neúčinným (výrok I) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).

2. K odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že ve věci nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobkyně má za manželem žalované vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocnými soudními rozhodnutími (rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 22. 8. 2022, č. j. 9 C 187/2019-398, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 6. 2023, č. j. 64 Co 55/2023-540, kterým manželu žalované , tituly před jménem, , jméno FO, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 500 000 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení z této částky od 12. 7. 2019 do zaplacení a náklady soudního řízení před soudy obou stupňů ve výši 316 050,40 Kč, 96 558 Kč a 53 200 Kč). Dále mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná uzavřela dne 12. 6. 2023 se svým manželem kupní smlouvu a smlouvu o zákazu zcizení a zatížení jako věcných práv, v jejímž důsledku došlo k převodu čtvrtinového spoluvlastnického podílu manžela žalované na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. a obci , adresa, , na žalovanou. Současně byla splněna podmínka ustanovení § 590 odst. 1 písm. c) o. z., tedy že žaloba byla podána v dvouleté lhůtě od doby, kdy došlo ke zkracujícímu jednání, když žaloba byla podána dne 25. 7. 2023. Pokud se jedná o vědomost žalované jako osoby dlužníku blízké, že se jedná o jednání zkracující, takováto obrana, tj. že dlužníkův úmysl zkrátit žalobkyni žalované znám nebyl ani znám být nemusel, v řízení nezazněla, navíc žalovaná byla účastníkem řízení vedeného u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 9 C 187/2019, které bylo vůči žalované následně pro zpětvzetí žalobního návrhu zastaveno (řízení, z něhož vzešly exekuční tituly přiznávající žalobkyni dnes již vykonatelnou pohledávku) a navíc byla žalovaná i účastníkem řízení vedeného u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 143/2019, z něhož vzešla rozhodnutí přisuzující další pohledávku, byť od žalobkyně odlišné věřitelky.

3. Spornou otázkou mezi účastníky pak bylo splnění zákonné podmínky, zda napadené právní jednání zkracuje vykonatelnou pohledávku žalobkyně. Žalovaná tvrdila a prokazovala, že její manžel má pohledávku ve výši 44 945 000 Kč s příslušenstvím vůči společnosti , právnická osoba, , když existenci této pohledávky žalovaná dovozuje z nároku na vypořádací podíl svého manžela. Soud prvního stupně však dospěl k závěru, že tato pohledávka je co do své existence i výše nejistá, když pro tuto pohledávku byla podána žaloba u Krajského soudu v Plzni a je vedena pod sp. zn. 44 Cm 19/2022 a tato tvrzená majetková hodnota tudíž nemůže představovat reálně postižitelný majetek. Dále bylo tvrzeno, že manžel žalované disponuje „náhradním majetkem“, a to finančními prostředky ve výši 5 milionů Kč, které představují pohledávku manžela vůči obchodní společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, , které byly zajištěny orgány činnými v trestním řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 33 T 7/2022, v níž manžel žalované je v procesním postavení obžalovaného. Opět nejde o disponibilní majetek, z nějž by žalobkyně mohla uspokojit svoji vykonatelnou (a v exekuci vymáhanou) pohledávku, když se zajištěnými finančními prostředky po dobu trvání jejich zajištění nelze nakládat. Na tom nic nemění ani dohoda o splatnosti pohledávek a poskytnutí plnění ze dne 26. 2. 2024, neboť na zajištění prostředků tato dohoda mít nemůže vliv, včetně požadavků, aby případně uvolněné prostředky byly přeposlány na účet soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, v exekuční věci vedené pod sp. zn. 176 EX 00298/23. Za dostatečný náhradní majetek soud prvního stupně nepokládal ani bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nacházející se v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, v Klatovech ve vlastnictví manžela žalované. Na tuto bytovou jednotku byl vydán exekuční příkaz s tím, že obvyklá cena této bytové jednotky je 2 600 000 Kč. Je zřejmé, že tento majetek již byl v exekuci postižen a k uspokojení vymáhané pohledávky žalobkyně, jež s ohledem na narůstající zákonný úrok z prodlení dosahuje přibližně částky 8 milionů Kč, tedy zdaleka nepostačuje. Soud prvního stupně z provedeného dokazování nenabyl poznatku o majetku, který by byl způsobilý uspokojit vykonatelnou a v současnosti exekučně vymáhanou pohledávku žalobkyně. O nedostatku náhradního majetku také svědčí postoj manžela žalované (dlužníka žalobkyně) v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 269/2021, v němž uvedl, že pohledávka z exekuce zjevně převyšuje cenu veškerého majetku uvedeného v odůvodnění soudního rozhodnutí a převyšuje disponibilní majetek (který je blokován v trestním řízení). Je zřejmé, že manžel žalované nedisponoval likvidním majetkem, z něhož by žalobkyně reálně mohla uspokojit svoji pohledávku namísto majetku, který ušel, respektive stal se pro ni nedostupným následkem odporovaného právního jednání.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, když dle jejího názoru se soud prvního stupně nevypořádal s tvrzeními a důkazy prokazujícími majetek manžela žalované jednoznačně převyšující pohledávku, která měla být údajně krácena. Soud prvního stupně správně zjistil, že manžel žalované podal u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 44 Cm 19/2022 žalobu na zaplacení vypořádacího podílu ve výši 44 945 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení proti společnosti , právnická osoba, a současně učinil u Obvodního soudu pro Prahu 4 žádost věřitele o oznámení výhrady podle § 354 o. s. ř. ve věci této pohledávky vůči odpůrci , právnická osoba, , z důvodů, že tato společnost vyvedla ze sféry přímého vlastnictví mateřské společnosti minimálně všechny nemovitosti tvořící její závod (výrobní závod , adresa, ), na který připadá vklad ve výši 47 616 000 Kč do základního kapitálu ve společnosti , právnická osoba, , dne 4. 10. 2023. V době, kdy se zjevně připravoval tento převod, byla podána účelová žaloba a trestní oznámení na manžela žalované. Dále odkazuje na vypořádací dopis jednatele společnosti , právnická osoba, , pana , Anonymizováno, ze dne 11. 10. 2019, v němž jednatel sděluje manželovi žalované, že „společnost byla povinna postupovat dle § 213 odst. 2, 3 z. o. k. a z výtěžku prodeje uvolněného obchodního podílu, který je stanoven podle hodnoty vyššího odhadu jednoho ze dvou nezávislých znaleckých posudků, odečetla účelně vynaložené náklady a splatné pohledávky vůči Vaší osobě, přičemž z výtěžku z prodeje (hodnoty podílu 50 % na společnost , právnická osoba, ) ve výši 9 552 000 Kč odečetla část nároku společnosti vůči Vaší osobě ve výši 9 552 000 Kč. Společnost Vám tímto sděluje, že vypořádací podíl Vaší osoby je 0 Kč“. Krajský soud v rozsudku č. j. 64 Co 55/2023-540 uvedl, že se jedná o zdánlivý zápočet, není vůbec hodnoceno, že by se nejednalo o uznání neexistence vypořádacího podílu manžela žalované v rozsahu 9 552 000 Kč, ale že naopak obecně tvrzené pohledávky (škody) vůči manželu žalované nejsou určité a srozumitelné. Dále uvádí, že její manžel podal žalobu na určení, že je stále společníkem společnosti , právnická osoba, ,. u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 79/2019 a že v reakci na tuto žalobu byla podána žaloba ve věci exekučního titulu v této věci. Podle pravomocného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, č. j. 19 Cmo 53/2022-678, manžel žalované společníkem není. Manžel žalované souběžně podal uvedenou žalobu na vypořádací podíl, toto řízení je přerušeno z důvodu, že ve věci určení společníka bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, nikdy nebyl učiněn žádný jiný „zápočet“ na vypořádací podíl žalovaného, „zdánlivý zápočet“ na pohledávku žalovaného byl shledán jako neplatný a neurčitý. Není podána žádná žaloba na manžela povinné, která by uplatňovala náhrady škody. Lze tedy uzavřít, že dle sdělení o výši vypořádacího podílu jednatele mateřské společnosti (sdělení výše podílu 9 552 000 Kč) a pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 19 Cmo 53/2022 (že manžel společníkem již není, tudíž vznikl v roce 2019 nárok na vypořádací podíl) i závěru odvolacího soudu v exekučním titulu v této věci, že pohledávka manžela žalované na vypořádací podíl nezanikla žádným započtením, je v majetkové sféře dlužníka pohledávka v nesporné výši 9 552 000 Kč nevyplacená zřejmě i z důvodu, že do roku 2023 byly nepravomocné spory o tom, zda je manžel žalované společníkem. Pokud soud prvního stupně označil nyní v odůvodnění „pohledávku za nejistou a spornou“, tak Okresní soud v Klatovech coby exekuční soud dohlížel nad činností exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci sp. zn. 176 EX 3523/18, kdy v rámci exekuce na manžela žalované pro nepeněžité plnění byl vydán exekuční příkaz na jeho obchodní podíl a z pohledávky manžela povinné na tentýž vypořádací podíl byly již v roce 2019 inkasovány náklady exekuce. I kdyby bylo odhlíženo od majetku manžela žalované spočívajícího v pohledávce na vypořádací podíl, tak existence obchodního podílu ve společnosti vykazující účetně vlastní kapitál cca 100 milionů Kč je další majetek převyšující pohledávku, který soud nesprávně nezohlednil. Soud prvního stupně z připojeného exekučního spisu nezjistil všechny skutečnosti týkající se majetku, ani si neověřil, že je celá řada dalších exekučních příkazů na majetek. Exekutor vydal exekuční příkaz na majetek, a to na obchodní podíl , právnická osoba, , na bytovou jednotku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, , na pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a spoluvlastnický podíl k pozemku k p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, a na celou řadu bankovních účtů manželů , jméno FO, . Navíc žalovaná doložila soudu, že prostředky z půjček, které jsou spojeny s údajnou krácenou pohledávkou v této věci, jsou zajištěny na účtech v rozsahu 5 milionů Kč, jedná se o neskončenou trestní věc vedenou Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 33 T 7/2022. Pro žalovanou je překvapivé, že soud nepřihlížel k těmto hodnotám ve výši 5 milionů Kč. Žalobkyně prokazatelně o těchto hodnotách věděla, manžel žalované posledních 5 let nikdy nic o jejich původu v trestním řízení ani v jiném řízení netajil, všechny toky peněz a právní tituly vždy transparentně vysvětlil a doložil, vyčkával na vysvětlení civilních soudů. Dle trestního řádu jsou postižitelné tyto prostředky i exekučním příkazem, pokud by nebyly poukázány přímo trestním soudem na účet poškozené dle žádosti majitelů účtu. Lze uzavřít, že 5 milionů + 2,5 milionů + jakýkoliv reálný odhad pozemků a obchodního podílu v SJM manželů je výrazně více, než 8 milionů Kč. Soud prvního stupně se nevypořádal s tím, že by žalovaný od žalované neobdržel finanční prostředky. Žalovaná od roku 2018 zaplatila několikamilionové částky za soudní spory manžela. Ostatně soud prvního stupně provedl k důkazu prohlášení ve věci 44 Cm 19/2022 o majetkových poměrech manžela žalované. V této věci nebylo osvobození manželu žalované od placení soudních poplatků přiznáno, proto žalovaná zaplatila soudní poplatek ve výši 2 049 450 Kč. Dále žalovaná uvádí položky, které za manžela uhradila ve vztahu k soudům, celkem se jedná o částku 2 191 237 Kč. S ohledem na výše uvedené proto navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že se žaloba zamítá.

5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání se s napadeným rozhodnutím ztotožnila, když žalovaná neprokázala, že by její manžel měl jiný majetek, na který by bylo možno vést exekuci. Ostatně z exekučního spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 27 EXE 599/2023 jasně vyplývá, že žádný jiný postižitelný majetek není, přičemž exekuovaná částka již převyšuje částku 8 milionů Kč. Pokud manžel žalované podal žalobu na zaplacení částky ve výši 44 945 000 Kč z titulu vypořádacího podílu za zánik jeho účasti ve společnosti , Anonymizováno, , a z této skutečnosti žalovaná dovozuje, že jejímu manželovi tento nárok náleží a jde o majetkovou hodnotu, kterou lze již nyní v rámci exekučního řízení postihnout, soudu prvního stupně správně zdůraznil, že tato pohledávka do své existence i výše není jistá, nesporná, a rozhodně nelze souhlasit s argumentací, že by vypořádací podíl měl být co do částky 9 552 000 Kč nesporný, když ze strany společnosti , Anonymizováno, je žaloba sporována a žalovaný nárok je neuznáván jako celek. Navíc řízení o zaplacení vypořádacího podílu je se souhlasem , tituly před jménem, , jméno FO, přerušeno. I pokud by se manžel žalované v budoucnu nějakého nároku pravomocně domohl, bezpochyby se nejedná o pohledávku, kterou by ke dni zkracujícího úkonu (12. 6. 2023), případně ani v současné době bylo možno považovat za „náhradní“ postižitelný majetek. Manžel žalované v současné době dluží zhruba částku 19,5 milionů Kč, přičemž tvrdí-li, že výplatou vypořádacího podílu v údajné nesporné výši 9 552 000 Kč by měl uhrazené své splatné pohledávky, a nemohlo tedy údajně jít o zkracující jednání, stále však chybí 10 milionů Kč, které by koncernu , Anonymizováno, dlužil i při „uznání“ vypořádacího podílu, který ale je stále virtuální (sporný a pochybný), tudíž i kdyby částka 9 552 000 Kč (vypořádací podíl) byla skutečně splatná, stejně by nepostačovala k uspokojení věřitele. Úmysl , tituly před jménem, , jméno FO, byl zcela jasný – vyhnout se exekuci na nemovitý majetek, který byl převeden na jeho manželku, kdy právě od zápisu v katastru nemovitostí přestal hradit své platební povinnosti, které postupně dle soudních rozhodnutí přibývají. Je nerozhodné, co je podstatou sporu v řízení o určení společníka, kdy spor je již pravomocně rozsouzen zamítnutím žaloby na určení, že , tituly před jménem, , jméno FO, je společníkem , Anonymizováno, a řízení o vypořádací podíl je přerušeno do skončení dovolacího řízení v uvedené věci. Co se týká dalších tvrzených majetkových hodnot ve výši 8 milionů Kč, ve všech případech se jedná o majetkové hodnoty buď již postižené, dále nepostačující k úhradě dlužné částky anebo hodnoty, které nelze v rámci exekuce zpeněžit. Ohledně obchodnímu podílu ve společnosti , právnická osoba, , žalovaná sice v tomto řízení uvádí, že jde o majetkovou hodnotu postižitelnou v exekuci, nicméně v řízení o zastavení exekuce vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 27 EXE 599/2023 se domáhá rozhodnutí, že tento podíl nenáleží do SJM a není jej proto možné postihnout. Bytová jednotka č. , Anonymizováno, 8, Anonymizováno, v hodnotě 2,6 milionů Kč již v exekuci byla postižena, avšak její hodnota ani zdaleka na uspokojení celé pohledávky (přes 8 milionů Kč) nepostačuje. Finanční prostředky ve výši 5 milionů Kč, zajištěné v rámci trestního řízení uvádí, prokazatelně náležely žalobkyni, kdy manžel žalované je z koncernu , Anonymizováno, protiprávně vyvedl. Právě z tohoto důvodu je pro tyto skutky trestně stíhán a orgány činné v trestním řízení tyto prostředky zajistily jako výnos z trestné činnosti. Tyto prostředky nebyly zajištěny za účelem náhrady škody, s ní se žalobkyně k trestnímu řízení nepřipojila, jelikož se zaplacení domohla v civilním řízení, ale manžel žalované nemůže se zajištěnými prostředky, jež dle orgánů činných v trestním řízení jsou výnosem z trestné činnosti, jakkoliv disponovat. Dále jsou zásadní pochybnosti, zda žalovaná vůbec svému manželovi nějaké protiplnění za převod spoluvlastnického podílu k nemovitostem poskytla, a pokud by tomu tak bylo, o čemž jsou vážné pochybnosti, pro uspokojení vykonatelné pohledávky v exekuci vymáhané pohledávky žalobkyně je neuchopitelné, respektive tu vůbec není. Argumentuje-li žalovaná až v rámci odvolacího řízení, což je v rozporu s koncentrací řízení, tím, že za manžela měla údajně uhradit několikamilionové částky, kdy jen na soudních poplatcích měla uhradit částku 2 191 237 Kč, tak je nutno upozornit, že veškeré tyto platby byly uhrazeny za trvání manželství, tj. z prostředků náležejících do společného jmění manželů. Byly-li uvedené prostředky vynaloženy ze SJM, neexistoval jakýkoliv právní důvod, pro který by bylo třeba tuto úhradu ze SJM kompenzovat převodem spoluvlastnického podílu k nemovitostem, který byl výlučně , tituly před jménem, , jméno FO, a do SJM nenáležel. Tyto platby tedy nemohly představovat protiplnění, které by uhradila žalovaná ze svých výlučných prostředků. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 212 a § 212a o. s. ř., dokazování v níže uvedeném rozsahu doplnil a poté po zvážení všech důkazů, jakož i argumentace obou stran dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

7. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 7. 2024, č. j. 33 T 7/2022-4111, tj. vydaného až po vydání napadeného rozsudku v projednávané věci, bylo zjištěno, že manžel žalované , tituly před jménem, , jméno FO, byl nepravomocně uznán vinným mj. tím, že jako jednatel společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , právnická osoba, . (nyní , právnická osoba, .), na přesně nezjištěném místě proti zájmu této společnosti v rozporu s povinností jednat s péčí řádného hospodáře a bez řádného vyrozumění a souhlasu společníka, kterým byla společnost , právnická osoba, , neoprávněně převedl z bankovního účtu na svůj bankovní účet finanční prostředky ve dnech 12. 11. 2018, 15. 11. 2018 a 23. 11. 2018 celkem ve výši 8 milionů Kč a dále jako jednatel společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , právnická osoba, ., převedl z účtu této společnosti na svůj bankovní účet ve dnech 9. 11. 2018, 15. 11. 2018 a 23. 11. 2018 finanční prostředky v celkové hodnotě 4,5 milionů Kč. Tímto svým jednáním způsobil mj. společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , právnická osoba, . (nyní , Anonymizováno, – , Jméno zainteresované společnosti 0/0, ), škodu ve výši 4,5 milionů Kč, přičemž dohromady si neoprávněně převedl do své dispozice částku 12,5 milionů Kč. Tím měl spáchat pokračující zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1 odst. 5 písm. a) trestního zákoníku a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let. Současně mu byl dle § 70 odst. 1 trestního zákoníku uložen trest propadnutí věci, a to finančních prostředků ve výši 44 219,09 Kč, zajištěných na jeho účtu a dále dle § 101 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku bylo rozhodnuto o zabrání věcí, a to finančních prostředků ve výši 562 952,45 Kč, nacházejících se na bankovním účtu společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, , a finančních prostředků ve výši 399 920 Kč, 3 399 610 Kč a 649 763 Kč, nacházejících se na bankovních účtech dalšího obžalovaného , jméno FO, . Poškozená společnost , právnická osoba, , byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

8. Podle § 589 o. z. platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

9. Podle § 590 odst. 1 o. z. platí, že věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání,a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám,b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, neboc) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

11. Dle § 590 odst. 2 o. z. se věřitel může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

12. Podle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních 2 letech. To neplatí jedná-li sea) plnění povinnosti uložené zákonem,b) obvyklé příležitostné dary,c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně-prospěšný účel, nebod) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

13. Podle § 594 odst. 1 o. z. se neúčinnosti právního jednání lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

10. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci, přičemž s jeho skutkovými zjištěními i právním posouzením věci se odvolací soud plně ztotožňuje, a proto na odůvodnění napadeného rozsudku odkazuje.

11. V projednávané věci žalobkyně odporuje právnímu jednání, a to kupní smlouvě a smlouvě o zákazu zcizení a zatížení jako věcných práv datované dnem 9. 6. 2023 a uzavřené dne 12. 6. 2023 mezi dlužníkem žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho manželkou (žalovanou), tj. uzavřené v posledních 2 letech před podáním žaloby, kterou dlužník žalobkyně převedl spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. a obci , adresa, , na svou manželku (žalovanou), tj. na osobu blízkou, a tomuto právnímu jednání žalobkyně odporuje z důvodu, že právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení její vykonatelné pohledávky přisouzené rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 22. 8. 2022, č. j. 9 C 187/2019-398, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 6. 2023, č. j. 64 Co 55/2023-540, kterými byla dlužníku uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 500 000 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení z této částky od 12. 7. 2019 do zaplacení a náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 316 050,40 Kč, 96 558 Kč a 53 200 Kč.

12. Jak uvedl soud prvního stupně, žalovaná na svou obranu nenamítala, a tudíž ani neprokazovala, že jí dlužníkův úmysl zkrátit věřitelku (žalobkyni) znám nebyl a ani znám být nemusel, soud prvního stupně se přesto uvedenou otázkou zabýval a učinil závěr, že žalovaná o existenci pohledávky žalobkyně vůči jejímu manželovi musela vědět minimálně z toho důvodu, že sama byla účastnicí řízení, z něhož vykonatelný exekuční titul vzešel (řízení vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 9 C 187/2019) a předmětná kupní smlouva (odporované právní jednání dlužníka) byla uzavřena poté, kdy již bylo rozhodnuto soudem prvního stupně, kterým žalobě žalobkyně bylo vyhověno a krátce předtím, nežli bylo v této věci rozhodnuto v odvolacím řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 64 Co 55/2023, když potvrzující rozsudek byl vyhlášen dne 20. 6. 2023.

13. Jak v řízení před soudem prvního stupně, tak i v odvolacím řízení obrana žalované spočívá v námitce, že žalobkyní odporované právní jednání jejího manžela nezkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně, když manžel žalobkyně má dostatečný majetek, který umožňuje uspokojení pohledávky žalobkyně, a pokud učinil soud prvního stupně odlišný závěr, žalovaná v odvolacím řízení namítá, že v tomto směru soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, v důsledku čehož dospěl i k nesprávnému právnímu názoru o naplnění předpokladů neúčinnosti právního jednání dlužníka (manžela povinné). S tímto názorem žalované se ale odvolací neztotožňuje.

14. Žalovaná jednak namítá, že její manžel má pohledávku vůči společnosti , právnická osoba, , na výplatu vypořádacího podílu, kdy podle názoru žalované pohledávka je v rozsahu uznaném jednatelem mateřské společnosti žalobkyně, tj. ve výši 9 552 000 Kč, nesporná. V tomto případě soud prvního stupně ale dospěl ke správnému závěru, že pohledávka je co do své existence i výše sporná, když o pohledávce manžela žalované na zaplacení vypořádacího podílu nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, ohledně této pohledávky v současné době probíhá u Krajského soudu v Plzni řízení vedené pod sp. zn. 44 Cm 19/2022, ve kterém se manžel žalované v postavení žalobce domáhá přiznání celkem částky ve výši 44 945 000 Kč, ale žalovaná společnost , právnická osoba, , nárok ani z části neuznává, přičemž ve věci dosud nebylo rozhodnuto ani krajským soudem jako soudem prvního stupně. Soud prvního stupně proto dospěl ke správnému závěru, že se nejedná o majetek, který by aktuálně byl postižitelný a z kterého by se žalobkyně mohla uspokojit namísto majetku, který odporovaným jednáním ušel z majetku manžela žalované.

15. V případě finančních prostředků zajištěných v rámci trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 33 T 7/2022 ve výši 5 056 459,40 Kč, v této trestní věci zatím nebylo pravomocně rozhodnuto, ale nebylo dosud ani rozhodnuto o zrušení zajištění těchto finančních prostředků, naopak zatím nepravomocným rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 7. 2024, č. j. 33 T 7/2022-4111, bylo rozhodnuto částečně (ohledně částky 44 219,09 Kč) o propadnutí věci a ve zbývajícím rozsahu bylo rozhodnuto o zabrání těchto finančních prostředků. V současné době tedy s těmito finančními prostředky nelze nakládat a opět se nejedná o disponibilní finanční prostředky, z kterých by se žalobkyně mohla uspokojit. Žalovaná sice doložila, že dne 26. 2. 2024 byla mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, (zastoupená jednatelem , jméno FO, ), , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřena dohoda o splatnosti pohledávek a poskytnutí plnění, na základě které tyto finanční prostředky mají být poukázány ve prospěch žalobkyně jako věřitele na účet soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení vedeném pod sp. zn. 176 EX 00298/23, ale žalobkyně nebyla účastníkem této dohody, takže pokud by účastníci této dohody dobrovolně podle ní nepostupovali (v případě zrušení zajištění finančních prostředků v trestním řízení), žalobkyně by na základě této dohody nebyla oprávněna, vyjma částky 44 219,09 Kč, ostatní finanční prostředky postihnout k uspokojení své pohledávky v rámci exekuce (přikázáním pohledávky), neboť z této dohody vůči společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, a , jméno FO, (na jejichž účtech se finanční prostředky nacházejí) žádná práva nenabyla. Ani z tohoto důvodu tak nelze finanční prostředky považovat za postižitelný majetek dlužníka, ale především ani tato dohoda nic nemění na skutečnosti, že uvedené prostředky nejsou v současnosti postižitelné z důvodu jejich zajištění v trestním řízení.

16. Žalovaná dále v odvolání namítá, že její manžel má jiné majetkové hodnoty dosahující částky 8 milionů Kč (tj. odpovídající přibližně aktuální výši žalobkyní vymáhané pohledávky) a soudu prvního stupně vytýká, že si sice připojil exekuční spis, nicméně nezjistil všechny skutečnosti týkající se majetku a ani si neověřil, že je celá řada dalších exekučních příkazů na majetek, když uvádí, že exekutor vydal exekuční příkaz na obchodní podíl společnosti , právnická osoba, , dále na bytovou jednotku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, , dále na pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada o výměře 399 m2 a spoluvlastnický podíl k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, a dále na celou řadu bankovních účtů manželů , jméno FO, . Soud prvního stupně se však zabýval pouze hodnotou bytové jednotky, když uvedl, že cena této bytové jednotky je 2 600 000 Kč a tento majetek není dostatečným náhradním majetkem.

17. V případě obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, , ale žalobkyně správně poukázala na návrh žalované v exekuční věci vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, k vymožení pohledávky žalobkyně pod sp. zn. 176 EX 00298/23, jímž se žalovaná v postavení manželky povinného domáhá částečného zastavení exekuce ohledně exekučním příkazem postiženého obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, , s tím, že se jedná o majetek nespadající do společného jmění manželů, ale o její výlučný majetek, který tudíž nemůže být postižen v exekuci k uspokojení pohledávky žalobkyně, kterou má vůči manželu žalované. Ani k tomuto majetku tak nelze v současnosti při rozhodování v projednávané věci (o neúčinnosti právního jednání) přihlížet jako k majetku postižitelnému k uspokojení pohledávky žalobkyně, neboť o návrhu žalované (v exekuci manželky povinného) na částečné zastavení exekuce nebylo zatím rozhodnuto, přičemž žalovaná v obou řízeních účelově uvádí rozporná tvrzení, tak jak jsou jí v každém řízení ku prospěchu, když v exekučním řízení namítá, že se jedná o nepostižitelný majetek k uspokojení pohledávky žalobkyně, zatímco v tomto řízení o neúčinnosti právního jednání tvrdí přesně opak.

18. V případě výše citovaných pozemků v k. ú. , adresa, žalovaná neuvádí jejich hodnotu, nicméně s ohledem na to, že v případě pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se jedná o zahradu jen o ve výměře 399 m2 a v případě pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se jedná o ostatní plochu jen o výměře 317 m2, a především se jedná pouze o spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ k tomuto pozemku, nelze předpokládat, že by hodnota těchto pozemků dosahovala částky, aby spolu s hodnotou bytové jednotky a finančními prostředky na účtech žalované a jejího manžela umožnila nárok žalobkyně uspokojit, proto v tomto směru nebylo potřeba dokazování doplňovat, když pokud jde o zůstatky na bankovních účtech manželů , jméno FO, , postižených vydanými exekučními příkazy, jak uvedla sama žalovaná, celkový zůstatek na všech těchto účtech činí necelý 1 000 000 Kč.

19. Odvolací soud tudíž ve shodě se závěrem soudu prvního stupně má za to, že v exekuci vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. 176 EX 00298/23 postižené majetkové hodnoty nestačí k úplnému uspokojení pohledávky žalobkyně, neboť nelze přehlédnout, že celková v exekuci vymáhaná částka již převyšuje 8 000 000 Kč, když jistina pohledávky ve výši 4 500 000 Kč je navyšována o příslušenství, tj. o 10 % úrok z prodlení z částky 4 500 000 Kč od 12. 7. 2019 až do zaplacení, dále příslušenství tvoří náklady žalobkyně v nalézacím řízení v celkové výši 465 808,40 Kč a dále i náklady žalobkyně v exekučním řízení a také v exekuci vymáhaná částka se zvyšuje o náklady exekuce (náklady soudního exekutora).

20. Soud prvního stupně tak dospěl k správnému závěru o naplnění všech podmínek dle § 590 odst. 1 písm. c) o. z. pro úspěšné dovolání se žalobkyně neúčinnosti právního jednání dlužníka (manžela žalované , tituly před jménem, , jméno FO, ) a žalované, tj. kupní smlouvy a smlouvy o zákazu zcizení a zatížení jako věcných práv datované dnem 9. 6. 2023 a uzavřené dne 12. 6. 2023, kterou dlužník převedl spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. a obci , adresa, , na svou manželku (žalovanou), neboť toto právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně, když dlužník žalobkyně nedisponuje jiným majetkem, který by byl dostatečný pro uspokojení pohledávky žalobkyně v plném jejím rozsahu.

21. Nad rámec výše uvedeného je na místě uvést, že žaloba je důvodná i v případě, že odporované právní jednání by bylo posouzeno jako bezúplatné právní jednání, tj. pokud by mezi dlužníkem žalobkyně a jeho manželkou uzavřená smlouva byla posouzena nikoliv jako smlouva kupní, ale jako smlouva darovací. Pro takový závěr by jednak svědčilo označení účastníků smlouvy v jejím záhlaví, kdy byli označeni jako „dárce“ a „obdarovaná“, a dále, byť ve smlouvě bylo uvedeno, že dlužník žalobkyně prodává své manželce (žalované) spoluvlastnický podíl na výše uvedených nemovitých věcech za dohodnutou kupní cenu 2 100 500 Kč s tím, že kupní cena již byla před podpisem smlouvy řádně a zcela splněna, v průběhu odvolacího řízení žalovaná k dotazu soudu netvrdila, že by se na základě uzavřené smlouvy jejímu manželu jako převodci spoluvlastnického podílu dostalo reálného protiplnění. Manžel žalované se měl převodem spoluvlastnického podílu chtít jen manželce odvděčit za podporu v jeho složité životní situaci, neboť ta za něj měla na soudních poplatcích v rámci soudních řízení vedených od roku 2018 až dosud zaplatit celkem částku 2 191 237 Kč, když jen v řízení, v němž se manžel žalované domáhá zaplacení vypořádacího podílu ve výši 44 945 000 Kč, za něj měla zaplatit soudní poplatek ve výši 2 049 450 Kč. Jak ale správně poukázala žalobkyně, nelze pominout, že veškeré platby uváděné žalovanou byly hrazeny za trvání manželství, takže se jednalo o prostředky náležející do společného jmění obou manželů, tudíž je nelze započítávat na kupní cenu za převod majetku ve výlučném vlastnictví manžela do výlučného majetku manželky, ledaže by manželka (žalovaná) tvrdila a prokázala, že se jednalo o prostředky v jejím výlučném vlastnictví, což ale žalovaná ani netvrdila.

22. V případě posouzení odporovaného právního jednání jako bezúplatného právního jednání by právo žalobkyně dovolat se neúčinnosti právního jednání potom vyplývalo z § 591 věta první o. z., takže by nebylo ani nutné zkoumat dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, neboť neúčinnost bezúplatného právního jednání dlužníka, k němuž došlo v posledních dvou letech mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, zakládá samotná bezúplatnost právního jednání.

23. Veden výše uvedenými úvahami odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů odvolacího řízení, které spočívají v odměně zástupce za 2 úkony právní pomoci (vyjádření k odvolání, účast při odvolacím jednání 23. 10. 2024) po 3 100 Kč dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/2000 Sb. a dále ve 2 režijních paušálech po 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, takže náklady odvolacího řízení činí celkem 6 800 Kč.