61 Co 138/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudců Anonymizováno Mgr. Jiřiny Hronkové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený rodné přijmení Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o žalobě z rušené držby o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu adresa -sever ze dne datum , č. j. spisová značka

I. Usnesení soudu prvního stupně se v rozsahu napadeném odvoláním, tj. ve výrocích I, II a IV, potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 8 175 Kč do tří dnů odprávní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně uložil pod výrokem I žalovanému povinnost ve lhůtě tří dnů od doručení usnesení zdržet se rušení žalobce v jeho držbě vlastnického práva k části pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , vymezené v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -14/2001 ze dne , datum, jako samostatný pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jehož kopie je součástí usnesení, zejména povinnost zdržet se jakéhokoliv jednání, kterým by žalobci znemožnil vstup a/nebo vjezd na část pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , vymezené v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, jako samostatný pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , či ke stavbám zde umístěným (např. uzamčením bran v oplocení na hranici mezi částí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, vymezené v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, jako samostatný pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a veřejnou komunikací, uzamčení vstupu či vjezdu do staveb zde umístěných apod.), výrokem II žalovanému uložil ve lhůtě do tří dnů od doručení usnesení odstranit z bran v oplocení části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú., adresa, , vymezené v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, jako samostatný pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , řetězy se zámky a uvést tak držbu (vlastnického práva) žalobce v původní stav, dále žalobci uložil zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -sever soudní poplatek ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III) a žalovanému uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 500 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalobce (výrok IV).

2. Tímto usnesením soud prvního stupně rozhodl o žalobě, v níž se žalobce domáhal ochrany své plánu jako samostatný pozemek par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to s tvrzením, že on je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, v k. ú. , adresa, a žalovaný spolu s manželkou , jméno FO, v režimu společného jmění vlastní parcelu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž tento pozemek v minulosti patřil prarodičům žalobce, kteří zhruba v roce , Anonymizováno, prodali pozemek právnímu předchůdci žalovaného (a jeho manželky), ale jejich úmyslem bylo převést pozemek par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bez části vymezené výše uvedeným geometrickým plánem, která je od nepaměti oddělena oplocením a nachází se na ní drobné stavby, které jsou ve vlastnictví žalobce, a i stavby byly historicky předchůdci žalobce užívány společně s domem a pozemkem žalobce (par. č. , hodnota, s rodinným domem č. p. , Anonymizováno, ) jako jeden funkční celek. Došlo také k reálnému oddělení části pozemku, když bylo zbudováno oplocení po celém obvodu části pozemku, do ulice byla zbudována uzamykatelná branka a 2 brány za účelem přístupu a tímto způsobem byla tato část pozemku historicky užívána, když klíči disponovali jen prarodiče žalobce a následně jeho rodiče a v současnosti již jen žalobce. Rodiče žalobce vlastnictví k parcele č. , hodnota, nabyli kupní smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu ze dne , datum, , a to včetně části pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , geometrickým plánem označené jako parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v roce , Anonymizováno, pak zjistili, že nejsou zapsáni jako vlastníci tohoto dle jejich přesvědčení ale vydrženého pozemku, proto situaci řešili s předchůdkyní žalovaného - jeho matkou paní , jméno FO, , která vlastnické právo rodičů k tomuto pozemku uznala a po poradě s místně příslušným katastrálním úřadem na jeho doporučení zvolili řešení v podobě kupní smlouvy ze dne , datum, , jejímž předmětem byl prodej této části pozemku za částku , částka, . Kupní cena byla rodiči žalobce uhrazena a byla sjednána pouze v symbolické výši, když mezi účastníky smlouvy bylo vlastnictví rodičů žalobce nesporné. Pro zřejmou chybu v psaní v kupní smlouvě katastrální úřad účastníky vyzval k opravě chyby, k tomu však již ale nedošlo. Žalobce nemovité věci nabyl v rámci dědictví po svém otci v roce , Anonymizováno, , v té době již svůj pozemek žalovaný vlastnil společně s manželkou v režimu společného jmění. Žalobce po nabytí vlastnictví nadále užíval část pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 označenou v geometrickém plánu jako parcela č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ale žalovaný poté, co zjistil, že je zapsán jako vlastník celého pozemku, začal si nárokovat vlastnické právo, ač mu historický kontext i fyzické oddělení oplocením od nepaměti bylo známo. Po žalobci za převod pozemku požadoval úplatu, ač ten mu vysvětlil historický kontext a předložil také kupní smlouvu na vydržený pozemek, ale žalovaný ji považoval za neplatnou a trval na svém nároku, který žalobce odmítl a namítl vydržení sporného pozemku a vyzval žalovaného a jeho manželku k poskytnutí součinnosti a narovnání vzájemných sporných práv podáním z , datum, . Po téměř dvouleté odmlce žalovaný ústně vyzval žalobce k vyklizení sporného pozemku pod pohrůžkou zamezení vstupu na vydržený pozemek, ten to odmítl a prostřednictvím svého zástupce navíc vyzval žalovaného, aby se zdržel jakýchkoliv protiprávních zásahů, ten ale přes uvedené upozornění přistoupil k svémocnému přerušení držby tím, že branku a brány pro vstup na předmětný pozemek opatřil řetězy s uzamykatelným zámkem, čímž zamezil vstupu a vjezdu na vydržený pozemek, čímž žalobce z držby vypudil. O uvedeném zásahu se žalobce dozvěděl , datum, , kdy po zimním období navštívil nemovitost, kterou užívá výhradně k rekreačním účelům, když jinak se trvale zdržuje v Praze. Zásah do pokojného stavu žalobce nahlásil na Policii ČR, která žalovaného osobně navštívila, ten přislíbil zámky odstranit, což na krátkou dobu učinil, ale po odjezdu hlídky z místa však zámky znovu na všechny 3 brány umístil a Policie ČR po dalším upozornění žalobcem již nechtěla situaci řešit a žalobce odkázala na řízení ve věcech občansko-právních.

3. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným usnesením v souladu s § 177 odst. 1 o. s. ř. bez jednání, když žalobce svá tvrzení uvedená v žalobě doložil listinnými důkazy předloženými soudu spolu s žalobou, přičemž vlastnictví nemovitých věcí obou účastníků doložil výpisem z katastru nemovitostí, katastrální mapou doložil, že pozemek ve vlastnictví žalobce se nachází přes veřejnou komunikaci naproti pozemku ve vlastnictví žalovaného a jeho manželky, výše uvedeným geometrickým plánem doložil vymezení části pozemku žalovaného a jeho manželky a v tomto plánu označené jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která má výměru , Anonymizováno, m2, čestným prohlášením řady sousedů označených v odůvodnění napadeného usnesení doložil, že uvedenou část pozemku smlouvou uzavřenou mezi , jméno FO, jako prodávající a , jméno FO, a , jméno FO, jako kupujícími dne , datum, doložil, že předmětem této smlouvy byl pozemek oddělený od pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, uvedeným geometrickým plánem s tím, že na pozemku stojí kůlny, které byly předmětem kupní smlouvy mezi majiteli pozemku parc. č. , hodnota, na základě notářského zápisu ze dne , datum, , pozemek je bez sítí, vodovodní kohout je zřízen a zapojen na pozemek na par. č. , hodnota, , pozemek byl oplocen v roce 1973, z větší části opraven v roce , Anonymizováno, na náklady kupujících a je jimi v dobré víře užíván od roku 1973, stejně jako jejich předchůdci a kupní cena byla sjednána ve výši , částka, . Dále žalobce výzvou ze dne , datum, doložil, že prostřednictvím zástupce žalovaného a jeho manželku vyzval k poskytnutí součinnosti při zápisu vlastnického práva k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vymezeném geometrickým plánem, dále e-mailem z , datum, žalovaného vyzýval k odpovědi na výzvu, dále e-mailem ze , datum, doložil, že se prostřednictvím svého zástupce ohradil proti výzvě žalovaného k vyklizení pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v níž mu žalovaný sdělil, že jinak žalobci zamezí přístup na uvedený pozemek a zástupcem žalobce byl žalovaný upozorněn, že takový postup by byl svémocný zásah. Konečně úředním záznamem Policie ČR ze dne , datum, žalobce doložil, že dne , datum, podal oznámení na neznámého pachatele ve věci znemožnění přístupu na pozemek, následně hlídka policie na místě provedla šetření, vyhotovila fotodokumentaci, kontaktovala žalovaného, který uvedl, že pozemek zajištěný řetězy je v jeho vlastnictví, který dostal od své matky a žalobce užíval pozemek na základě dohody s matkou žalobce, která mu část pozemku prodala, ale pro chybu nedošlo k zápisu do katastru nemovitostí a návrh byl zamítnut, přičemž žalovaný žalobce na svém pozemku nechce, neboť ten neplatí nájem a jelikož na výzvu vyklizení nereagoval, žalovaný vchody na pozemek opatřil s visacími zámky, které však na výzvu policie sundal.

4. Soud prvního stupně po zhodnocení žalobcem předložených důkazů žalobu s odkazem na příslušná hmotně-právní ustanovení (§ 1003 a § 1008 o. z.) a procesní ustanovení (§ 177 a § 178 o. s. ř.) shledal důvodnou s tím, že pro rozhodnutí o žalobě z rušené držby je důležité posouzení 3 okolností, a to jaký byl poslední faktický stav držby (tedy bez ohledu na to, zda byla řádná, poctivá nebo pravá), dále zda došlo k jejímu svémocnému rušení a také zda došlo k včasnému podání žaloby z rušené držby. V řízení o žalobě z rušené držby se soud nezabývá tím, kdo je vlastníkem vydrženého pozemku, tato skutečnost může být relevantní pouze v případném navazujícím petitorním řízení (o určení vlastnického práva, vydání neprávem zadržované věci, její součásti, vyklizení prostor apod.). Tím, že žalovaný opatřil branku pro pěší vstup i obě brány na hranici mezi předmětným pozemkem a veřejnou komunikací řetězy s uzamykatelnými zámky, znemožnil žalobci vstup i vjezd na předmětný pozemek, svémocně narušil pokojnou držbu žalobce, který se o rušení držby dozvěděl , datum, , žaloba tak byla podána v zákonné lhůtě 6 týdnů, proto soud prvního stupně žalobě vyhověl a jelikož žalobce při podání žaloby nesplnil poplatkovou povinnost, napadeným usnesením také žalobci uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 5 000 Kč v (poplatkovou povinnost následně žalobce splnil) a s ohledem na úspěch ve věci žalobci dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému.

5. Proti tomuto usnesení podal žalovaný včasné odvolání a namítl, že napadené rozhodnutí považuje za nesprávné po skutkové i právní stránce, když soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav a vycházel jen ze skutečností tvrzených žalobcem. , jméno FO, matkou žalovaného jako prodávající a rodiči žalobce byla uzavřena dne , datum, kupní smlouva o prodeji pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , ale uvedená listina nemá náležitosti kupní smlouvy, z tohoto důvodu nebyla do katastru nemovitostí zavkladována a dle žalovaného se jedná o neplatnou kupní smlouvu, navíc pokud je žalobcem tvrzeno, že kupní smlouva byla podepsána z důvodu, že pozemek nikdy nebyl vlastnictvím žalobce (pravděpodobně míněno žalovaného), respektive jeho rodičů, pokud by tomu tak bylo, šlo by jistě konstatovaný stav zhojit jiným způsobem, než kupní smlouvou. Žalobce ani jeho rodiči tak nemohli být nikdy v dobré víře, že jsou vlastníky předmětného pozemku. , právnická osoba, dne , datum, účastníky smlouvy na chyby v ní se vyskytující upozornil, účastníci smlouvy mohli vytýkané chyby zhojit či mohli podat nový návrh, popřípadě dobře věděli, v jakém režimu se předmětný pozemek pohybuje. Následně katastrální úřad , datum, vydal rozhodnutí o zamítnutí řízení., a pokud účastníci na základě uvedeného rozhodnutí nic nečinili, znamená to, že byli srozuměni s daným stavem a souhlasili s tím, že vlastnické právo k pozemku zůstane prodávající. Zcela jistě zde není jakákoliv dobrá vůle kupujících, že jsou vlastníky pozemku. , jméno FO, a , jméno FO, jako prodávajícími a manželi , jméno FO, a , jméno FO, (rodiči žalobce) byla uzavřena dne , datum, kupní smlouva ve formě notářského zápisu, jejímž předmětem byl prodej rodinného domu č. p. , Anonymizováno, a pozemku st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , ale z obsahu kupní smlouvy je zřejmé, že rodiče žalobce nikdy nekoupili pozemek, k němuž je držba uplatňována, tvrzení žalobce o opaku je nepravdivé a účelové. Následný postup a jednání rodičů žalobce to jen potvrzují. Rodiče žalovaného , jméno FO, a , tituly před jménem, , Jméno žalovaného, na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, , uzavřené s prodávajícími , jméno FO, a , jméno FO, nabyli pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahradu, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a z této smlouvy jednoznačně vyplývá, že se rodiče žalovaného stali vlastníky pozemku, a tedy i pozemku následně geometrickým plánem označeném jako parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovanému je zřejmé, že se v řízení neprokazuje vlastnické právo žalobce, ale jeho držba, na druhou stranu nelze souhlasit s tím, že žalobce užívá pozemek v dobré víře, že je vlastníkem pozemku. Pokud na žalobce byly jím vlastněné nemovitosti převedeny, muselo mu být z výpisu katastru nemovitostí zřejmé, že není vlastníkem předmětného pozemku a pokud uvádí, že toto nevěděl, pak toto vědět měl a mohl. Vlastnické právo se nemůže odvozovat od toho, že je pozemek oplocen a že na něj má žalobce přístup. , jméno FO, žalovaného skutečně předmětný pozemek užívali, ale pouze z důvodu, že mezi nimi a rodiči žalovaného byla ústní dohoda, že mohou předmětný pozemek užívat, ale tato skutečnost nezakládá dobrou víru, že jsou vlastníky pozemku. Žalobce byl vlastníky pozemku vyzván k jeho vyklizení, což neučinil, v současnosti nemá k předmětnému pozemku žádné užívací právo a pokud jej drží, nečiní tak v dobré víře, ale protizákonně. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a žalobu zamítl.

6. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadené usnesení s tím, že otázka vědomosti o vlastnictví pozemku a potažmo dobré víry žalobce by mohla být relevantní v řízení o vyklizení nebo určení vlastnického práva k pozemku, nikoliv však v řízení o ochraně z rušené držby, když dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3623/15 s ohledem na provizorní a prozatímní charakter ochrany držby nedochází v tomto řízení ani k posuzování právních otázek týkajících se například oprávněnosti či řádnosti držby, ale soud se omezuje pouze na zjišťování faktického skutkového stavu. Žalobce prokazatelně držel pozemek a užíval jej společně s vlastním nemovitým majetkem pokojně a nerušeně až do , datum, , kupní smlouva však umožňuje i s těmito vadami jednoznačnou a nezpochybnitelnou identifikaci účastníků a je zřejmé, že předmětem pozemku je právě sporný pozemek a jednoznačně je vymezena také kupní cena. Zákonem stanovené náležitosti pro platnost právního jednání v podobě kupní smlouvy jsou tak splněny a kupní smlouva je i přes existující zjevné drobné formální vady platná. V kupní smlouvě je také vyjádřen účel, když tím má být zhojen dosavadní právní nedostatek spočívající v nesprávném zápisu vlastnického práva, když sporný pozemek byl předchůdci žalobce užíván dlouhodobě jako vlastní od roku , Anonymizováno, a v kupní smlouvě bylo jednoznačně deklarováno vydržení pozemku předchůdci žalobce a tato forma řešení právního problému byla zvolena toliko proto, že jim tento způsob řešení byl doporučen katastrálním úřadem. Předchůdkyně žalovaného nikdy nečinila problematický právní stav zápisu práva k spornému pozemku je vyřešen uzavřením kupní smlouvy jeho rodiči s předchůdkyní žalovaného. Kupní smlouva z roku , Anonymizováno, pro posouzení vlastnického práva žalobce k spornému pozemku není významná, když žalobce oprávněnost držby sporného pozemku opírá o kupní smlouvu z roku , Anonymizováno, . Žalovaný také nezpochybňuje, že žalobce a před ním jeho předchůdci sporný pozemek, který je fyzicky oddělen od pozemku žalovaného oplocením, dlouhodobě užívali. Zmínil-li žalovaný, že žalobce vyzval k vyklizení pozemku, vystihuje podstatu problému, neboť je zde mylné přesvědčení žalovaného, že mohl žalobce svémocně z pokojné držby sporného pozemku vypudit pouze na základě svého přesvědčení o vlastnickém právu k pozemku. Žalovaný tak měl ale učinit podáním žaloby na vyklizení, nikoliv protiprávním svémocným vypuzením žalobce z dlouhodobé pokojné držby.

7. Odvolací soud za účelem projednání odvolání žalovaného ve věci nařídil jednání, žalovaný se z jednání omluvil, odvolací soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, při jednání provedl k důkazu všechny listinné důkazy, z nichž v napadeném rozhodnutí vycházel soud prvního stupně a dále provedl i důkaz obsahem výše uvedené kupní smlouvy ze dne , datum, , na jejímž základě se rodiče žalobce stali vlastníky pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je objekt č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , poté přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním (tj. vyjma výroku III) a po zhodnocení všech důkazů i zvážení argumentace obou stran dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

8. Soud prvního stupně vycházel ze skutkových zjištění, s nimiž se odvolací soud v plném rozsahu ztotožňuje, rovněž se ztotožňuje i s právním posouzením věci soudem prvního stupně, proto pro stručnost na odůvodnění napadeného usnesení plně odkazuje.

9. Jak správně uvedl soud prvního stupně, řízení o žalobě z rušené držby je zvláštním sporným řízením sloužícím k poskytnutí držební (posesorní) ochrany, kdy účelem žaloby není ochrana práva, ale ochrana pokojného stavu, proto se soud v řízení omezuje na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 178 o. s. ř.) jakož i na skutečnost, zda žaloba byla podána v prekluzivní lhůtě stanovené v § 108 odst. 1 o. z. V tomto řízení je na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že je držitelem práva, že toto právo ruší žalovaný a že žalobu podal v zákonem stanovené lhůtě, přičemž z hlediska žalobcových tvrzení soud se nezabývá tím, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Všechny rozhodné skutečnosti potřebné pro to, aby soud žalobě vyhověl, žalobce v řízení listinnými důkazy prokázal, když z listinných důkazů vyplývá, že předchůdci žalobce (jeho rodiče) sporný pozemek užívali od roku 1973 a poté jej nerušeně užíval a držel žalobce do doby, než žalovaný přistoupil k svémocnému rušení.

10. Jak také správně uvedl soud prvního stupně, v tomto řízení se tudíž soud nezabývá tím, kdo je skutečným vlastníkem sporného pozemku, tato skutečnost může být relevantní pouze v případném následně zahájeném petitorním řízení, například v řízení o vyklizení pozemku zahájeném žalovaným nebo v řízení o určení vlastnického práva zahájeným žalobcem.

11. S ohledem na účel žaloby na ochranu z rušené držby je v tomto řízení omezena i obrana žalovaného, neboť ten může na svou obranu namítat pouze nedodržení prekluzivní lhůty k podání žaloby, dále že do držby žalobce vůbec nezasáhl, může také popírat tvrzení žalobce, že tak učinil svémocně a konečně může pouze namítat, že žalobce získal proti němu nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil (§ 1007 odst. 1 o. z.).

12. V projednávané věci žalovaný nezpochybňuje, že žaloba byla podána žalobcem včas, nezpochybňuje, že do držby žalobce zasáhl, nezpochybňuje, že tak učinil svémocně, netvrdí, že by to naopak byl žalobce, kdo jeho z držby předtím vypudil, pouze jedinou relevantní námitkou okrajově zmíněnou v odvolání žalovaného by mohla být jeho argumentace spočívající v tvrzení, že rodiče žalovaného sporný pozemek užívali pouze z důvodu, že mezi nimi a rodiči žalovaného byla ústní dohoda, že mohou předmětný pozemek užívat. Byť žalobce uzavření takové dohody popírá, jak je zřejmé z žalobcových tvrzení, tato argumentace žalovaného by svou podstatou mohla být tvrzením, že žalobce proti němu získal nepravou držbu, tzn. že ve smyslu § 993 o. z. jen výprosou. K prokázání svého tvrzení (tj. že mezi rodiči obou účastníků byla uzavřena ústní dohoda o možnosti rodičů žalovaného sporný pozemek užívat) žalovaný ale žádné důkazy nenavrhl, a jelikož se žalovaný k jednání odvolacího soudu nedostavil, nemohl být ani odvolacím soudem dle § 118a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. vyzván k navržení důkazů potřebných k prokázání tohoto tvrzení.

13. Veden výše uvedenými úvahami odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. v rozsahu napadeném odvoláním potvrdil, včetně výroku o nákladech řízení, když úspěšnému žalobci dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení.

14. Jelikož byl žalobce úspěšný i v odvolacím řízení, dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. mu vzniklo právo i na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení, které spočívají v nákladech na zastoupení, a to v odměně zástupce žalobce za 2 úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a zastoupení při jednání odvolacího soudu) po 2 300 Kč dle § 7 ve spojení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, paušální náhradě hotových výdajů dvakrát po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění , Anonymizováno, č. 258/2024 Sb., náhradě cestovních výdajů k jednání soudu automobilem Mazda , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, : , SPZ, , celkem ve výši 1 775 Kč včetně parkovného a náhradě za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu a zpět ve výši 900 Kč. Pokud jde o cestovní náhrady, zástupce žalobce je sice účtoval za cestu ze svého bydliště k soudu a zpět, ale jelikož vzdálenost z bydliště zástupce do sídla soudu je větší než vzdálenost z jeho sídla, odvolací soud jako účelně vynaložený náklad shledal cestovní náklady vzniklé ze sídla zástupce do sídla soudu a zpět, které při ujetí vzdálenosti 2 x 93 km, při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě benzínu natural 75 ve výši 7,3 litrů na 100 km (zjištěné z technického průkazu vozidla) a při ceně paliva 35,80 Kč za 1 litr paliva dle § 4 písm. a) téže vyhlášky činí 1 564,90 Kč, po zaokrouhlení se jedná o částku 1 565 Kč a dále doložené parkovné činilo 210 Kč. Dále zástupci žalobce náleží i náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu a zpět, což při cestě ze sídla zástupce činí 6 x 150 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025. Náklady odvolacího řízení tak celkem činí částku 8 175 Kč, jejíž zaplacení odvolací soud uložil žalovanému v obecné lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).