61 CO 167/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudkyň Mgr. Jiřiny Hronkové a JUDr. Vladimíry Ladmanové ve věci žalobců: a) anonymizováno jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa b) anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , narozený dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa 2. jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví k pozemku odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 23. 2. 2022, č. j. 5 C 68/2018-222

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že se zamítá žaloba o určení, že žalobce a), žalobce b), první žalovaný a druhá žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec] vytvořené geometrickým plánem soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne 31. 1. 2018, oddělením z pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec], a to žalobci každý co do jedné ideální čtvrtiny vzhledem k celku a žalovaní co do jedné ideální poloviny vzhledem k celku (SJM).

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovaným náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 120 661,58 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně státu náklady řízení ve výši 8 044,96 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Klatovech.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobce a), žalobce b), 1. žalovaný, 2. žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec], vytvořené geometrickým plánem soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 31. 1. 2018 oddělením z pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec], a to žalobci každý co do jedné ideální čtvrtiny vzhledem k celku a žalovaní co do jedné ideální poloviny vzhledem k celku (SJM), když geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku (výrok I) a dále rozhodl tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně oběma žalobcům náklady řízení, stejně tak jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit náklady řízení České republice na účet Okresního soudu v Klatovech (výroky II – IV).

2. V odůvodnění napadeného rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalovaní své vlastnické právo odvozovali od uzavřené kupní smlouvy z [datum], kterou koupili od rodičů a) žalobce oddělený díl„ a“ geometrickým plánem č. zakázky [číslo] (zaměřil [anonymizováno] [jméno]) určený ke sloučení do pozemku p. [číslo] který byl dle dvou kupních smluv z 27. 8. 1976 podílovým spoluvlastnictvím (dnes SJM) žalovaných. Díl„ a“ byl oddělen geometrickým plánem z pozemku [číslo] PK ve stejnodílném spoluvlastnictví rodičů žalobce (viz obsah notářského zápisu ze dne 22. 3. 1991, [číslo jednací], [spisová značka]). Soud prvního stupně pak vycházel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] a z jeho výpovědi a uzavřel, že na základě této kupní smlouvy žalovaní nemohli nabýt vlastnické právo k novému pozemku p. [číslo] neboť znalec uvedl, že geometrický plán z roku 1990 s pozemkem p. [číslo] nespojoval vlastnické vztahy žalovaných, tedy uvedenou kupní smlouvou vlastnické právo pozemku na žalované nepřešlo, když ani pozemek p. [číslo] ve vlastnictví rodičů žalobce nebyl, pozemek p. [číslo] byl součástí pozemku [parcelní číslo]. Dále pak soud prvního stupně dospěl k závěru, že s ohledem na výsledky svědeckých výpovědí a dále i skutečnost, že žalovaní pozemek p. [číslo] nikdy neměli zaplocený (měli zaplocený pozemek p. [číslo] to již v době, kdy uzavírali kupní smlouvu s rodiči žalobce a)), nenabyli vlastnické právo k pozemku p. [číslo] ani vydržením, když pro vydržení nebyly shledány potřebné podmínky požadované ust. § 134 občanského zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013. Nabývací titul v podobě kupní smlouvy žalovaným nesvědčil, z důkazního řízení popsaného shora nebylo možné uzavřít, že držby pozemku p. [číslo] jako sousedního pozemku k pozemku [parcelní číslo] se ujali v dobré víře, že jim pozemek jako výlučným vlastníkům náleží. Navíc žalovaní ani netvrdili, že se držby ujali v omylu, když odvozovali své vlastnické právo k pozemku p. [číslo] z kupní smlouvy, z níž však vlastnické právo k tomuto pozemku nelze spojovat.

3. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včasné odvolání a namítají, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soud prvního stupně chybně zhodnotil otázku naléhavého právního zájmu žalobců a odkázal-li na judikaturu Nejvyššího soudu, rozhodnutí dle odvolatelů chybně interpretoval na poměry daného řízení, zejména otázku naléhavého právního zájmu. V daném případě se žalobci aktivně účastnili řízení u Katastrálního úřadu [číslo jednací], jakož i odvolacího řízení u Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] [číslo jednací], v obou byli neúspěšní a i tam žalobci mohli uplatňovat veškerá svá tvrzení a důkazy shodně jako v daném soudním řízení. V daných řízeních to byli žalobci, kteří spornou linii vlastnictví (kterou v daném soudním řízení sporují) výslovně a písemně odsouhlasili svými podpisy v prohlášení vlastníků dle § 44 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 357/2013 Sb. Vzhledem k této skutečnosti žalobci již cestou žaloby podle části páté o. s. ř. podané k příslušného soudu nebrojili proti daným rozhodnutím, neb bylo zjevné, že vzhledem k jejich výslovnému souhlasu s průběhem hranice by byli neúspěšní. Místo toho se jali novou určovací žalobou domoci sporné části pozemku. Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu setrvává na tom, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (srov. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 2147/2018). Odvolatelé mají za to, že pokud žalobci vedli správní řízení o téže otázce (§ 36 zákona č. 256/2013 Sb.), ve kterém nebyli úspěšní proto, že sami při místním měřícím šetření do protokolu dle § 44 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 357/2013 Sb. výslovně prohlásili linie vlastnictví za nesporné (respektive správný průběh hranic), a na jejich základě KÚ i ZKI dané hranice opravilo a vyměřilo, aniž by dokonce proti daným rozhodnutím použili prostředky soudní ochrany k tomu určené, pak rozhodně nelze konstatovat, že žalobci nemohli k odpovídající nápravě dospět jinak. Naopak lze konstatovat, že je zneužit institut určovací žaloby, aby obešel správní řízení a postupy dle § 36 zákona č. 256/2013 Sb. a na něj navazujících soudních přezkumů s vědomím, že v předchozích řízeních žalobci nemohli býti úspěšní. Odvolatelé mají též pochybnost, zda vůbec je v režimu nového občanského zákoníku a nového katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. udržitelný závěr soudu prvního stupně, že všude tam, kde je hranice mezi pozemky objektivně zjistitelná, soud určuje vlastnické právo ke sporné části pozemku. Odvolatelé samozřejmě nezpochybňují dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu, na níž soud prvního stupně odkázal v odstavci 12 odůvodnění, nicméně lze míti za to, že jde o závěry poplatné zákonu č. 40/1964 Sb. a zákonu č. 265/1992 Sb. V režimu zákona č. 89/2012 Sb. mají zápisy a evidence ve veřejném seznamu však zcela jiné účinky, (zde srov. např. § 985). Soud prvního stupně konstatoval, že bylo nadbytečné činit dotaz na katastrální úřad ohledně zanesení bodu 46-7, neboť se zanesením tohoto bodu se údajně vypořádal znalec [příjmení] [příjmení] ve svém posudku, ale k zanesení bodu však došlo s výslovným písemným potvrzením žalobců, takže nyní se nemohou, ani znalec [příjmení] [příjmení], dovolávat opaku. Dle § 44 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 357/2013 Sb. platí, že chybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde-li o případy podle odst. 2, opraví katastrální úřad na základě: a) výsledku zeměměřičských činností, který je využíván pro vyznačení příslušného předmětu polohopisu do katastrální mapy, b) písemného prohlášení vlastníků pozemků, že hranice pozemků nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna. Dané písemné prohlášení je právě podkladem pro zcela správné stanovení linie vlastnické hranice ze strany KÚ a ZKI, a pokud by soud prvního stupně daný dotaz ke katastrálnímu úřadu učinil, bylo by mu zcela jasné, že posudek znalce [příjmení] [příjmení] je zcela chybný, neboť vychází z mylných východisek. Stěží by pak mohl konstatovat, že žalovaní nepředložili relevantní důkaz, který by věrohodnost posudku znalce [příjmení] [příjmení] zpochybnil či vyvrátil jeho závěry. Byl to naopak soud prvního stupně, který neprovedením daného dotazu sám důkaz zpochybňující posudek znalce [příjmení] [příjmení] žalovaným odepřel. Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že v podstatě jediným důvodem (důkazem), o který soud prvního stupně opřel svá skutková zjištění a závěr o oprávněnosti žalobního určovacího nároku, je znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení]. Odvolatelé nesporují, že soud prvního stupně musel vyjít ze znaleckého zkoumání, neboť určení správnosti linie vlastnické hranice stanovené zeměměřičskými a geodetickými činnostmi je otázkou veskrze odbornou, toliko sporují, že soud prvního stupně neprovedl důkaz osvědčující nevěrohodnost a nesprávnost posudku znalce [příjmení] [příjmení]. Vědomi si nesprávnosti posudku znalce [příjmení] [příjmení] i toho, že má-li být prokázáno, že přičlenění sporné části pozemku k parcele p. [číslo] v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec] je správné a po právu, musel by takový závěr přinésti znalecký posudek., označili důkaz a současně žádali ustanovení revizního znalce. Jelikož námitky směřující proti nesprávnosti vyhotoveného znaleckého posudku lze uplatnit i po koncentraci řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), se zřetelem k jejich povaze je lze osvědčit též prostřednictvím posudku jiného znalce, proto odvolatelé navrhli důkaz revizním znaleckým posudkem vypracovaným dle § 127a o. s. ř. soudním znalcem [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Tento znalec po přezkoumání posudku znalce [příjmení] [příjmení] a všech podkladů pro rozhodnutí dospěl k závěru, že současná evidence pozemkových hranic v nové katastrální mapě digitální (KMD) na styku parcel [číslo] v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec] a jejich zákres v KMD dle měřičského nákresu č. 53 provedeného v řízení vedeném u katastrálního úřadu pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo], v němž bylo opraveno zalomení hranice mezi pozemkem p. [číslo] p. [číslo] oprava výměry pozemků p. [číslo] v rozsahu stávajících 494 m2, vše v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec], je správná, přičemž žalovaní v odvolání podrobně rozvádějí závěry znalce [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení]. Navrhli, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil, žaloba zamítl a odvolatelům přiznal náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalobci ve vyjádření k odvolání žalovaných uvádí, že naléhavý právní zájem je dán z toho důvodu, že žalovaní dlouhodobě ztěžují žalobcům přístup k jejich pozemkům. Příjezd na pozemky, jak je patrno z geometrického plánu, byl po pozemku p. [číslo] který sloužil jako cesta a slouží tak doposud, v terénu je cesta umístěna ve svahu a v době zaměření, jak je patrno z geometrického plánu, vedla téměř kolmo na nově vytvořené hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo]. Žalobce a) přistoupil k podání žaloby za situace, kdy žalovaní začali bránit žalobci v průjezdu přes pozemek [parcelní číslo] v části v geometrickém plánu [anonymizováno] [příjmení] a v rozsudku OS v [obec] nyní označeného p. [číslo] na jeho pozemek p. [číslo] když část cesty [parcelní číslo] zahradili dřevem a budovali zde přístřešky na dřevo, aby zde znemožnili či ztížili žalobcům průjezd s tvrzením, že jde o jejich pozemek. Lze uzavřít, že žalobci měli naléhavý právní zájem na určení svého spoluvlastnického práva a určení hranic pozemků soudem v souladu se znaleckým posudkem tak, aby mohl být zapsán v katastru nemovitostí, jelikož měli a mají za to, že je zasahováno neoprávněně do jejich vlastnických práv a žalovaní jim bezdůvodně brání v průjezdu přes pozemek [parcelní číslo] k jejich pozemkům, a to zvlášť v části, která slouží k vjezdu na pozemek 1. žalobce, která je nově označena v geometrickém plánu [anonymizováno] [příjmení] parc. [číslo]. Pokud žalovaní v odvolání brojí proti tomu, že žalobci měli možnost bránit se ve správním řízení, pak lze namítnout, že z provedených důkazů je patrné, že ke změně hranic pozemku v roce 2014 došlo na základě podnětu právě žalovaných z 1. 9. 2014, kteří dali podnět KÚ k provedení opravy údajné chyby v KN, když právě v rámci tohoto řízení při sloučení části pozemku [parcelní číslo] do pozemkové parcely žalovaných p. [číslo] v rámci tzv. upřesnění hranic pozemku p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec], když byla opravena výměra pozemkové parcely [číslo] z původních 414 na 494 m2 s tím, že se výměra pozemkové parcely [číslo] nemění. Prvý žalobce brojil proti tomuto rozhodnutí a nesouhlasil s ním, když bylo vedeno řízení ohledně jeho nesouhlasu se změnou – opravy chyby parcely, kdy KÚ pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], rozhodl rozhodnutím ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo], kdy na straně 4 je výslovně uvedeno, že: je třeba zdůraznit, že rozhodnutí KÚ se týká pouze technické stránky věci, tj. způsobu zobrazení hranice parcel v mapě KN. KÚ nemůže rozhodovat o hranicích pozemků v terénu, ani o zajištění přístupu na pozemek, proto argumenty typu čestného prohlášení sousedů, fotodokumentace oplocení v roce 2016 apod., které nemohou ovlivnit zákres geometrického plánu z roku 1990 v katastrální mapě, nemůže KÚ při posuzování správnosti zákresů hranice v mapě brát v úvahu, s takovými argumenty se lze obrátit na patřičné orgány, například na stavební úřad nebo soud. K této otázce lze říci, že žalobci, konkrétně a) žalobce brojil proti opravě hranic předmětných pozemků, která byla provedena na podnět žalovaných katastrálním úřadem, provedená přípisem z 1. 9. 2014 od samého počátku, přičemž jeho námitkám sice nebylo vyhověno a jeho podnět na odstranění opravy byl odmítnut, ovšem za situace, kdy přes zrušující rozhodnutí ZKI Plzeň z 23. 11. 2016 nebylo provedeno v řízení nic upřesňujícího, když je odkazováno na neměřičský záznam č. 53, kterým byla provedena oprava zákresu předmětné hranice. Z dikce § 89 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 357/2014 Sb., o katastru nemovitostí, je zřejmé, že spor o vlastnické právo ohledně změny hranic pozemků provedené KÚ je nutno řešit cestou občansko-právní, a že tedy katastrální úřad nerozhoduje o vlastnických právech a případných námitkách spornosti vlastnických práv k částem pozemku, a příslušný je k rozhodování pouze soud v občansko-právním řízení. Ze všech těchto důvodů je tedy zřejmé, že za situace, kdy žalobcům je bráněno v průjezdu přes daný pozemek a vjezdu na pozemek prvého žalobce z pozemku p. [číslo] ač tento vjezd a průjezd byl užíváním po desetiletí nazpět a žalovaní toto odůvodňují svým údajným vlastnictvím sporné části pozemku, které dovozují opravou chyb v údajích katastru nemovitostí, kterou provedl na základě jejich podnětu z 1. 9. 2014 Katastrální úřad [anonymizováno] [obec], mají žalobci jednoznačný zájem na určení vlastnického práva k předmětné části pozemku. Soud prvního stupně se vypořádal se všemi nutnými důkazy k rozhodnutí ve věci v potřebném rozsahu zvláště za situace, kdy měl k dispozici jak oznámení katastrálního úřadu o opravě chyby údajů v katastru nemovitostí, tak následná rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce] a Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Plzni, následně i znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení], tak i jeho písemné vyjádření z 19. 3. 2018 a v neposlední řadě i výslech znalce [příjmení] [příjmení]. Věrohodnost a správnost znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] se nepodařilo v řízení zvrátit. K znaleckému posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], žalobci namítají, že nebylo provedeno zaměření v terénu, neplyne z něho jasně, v čem by měl být znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] špatný a jím vytvořený geometrický plán nepřesný a dále se podrobněji vyjadřují k tomuto znaleckému posudku. Závěrem navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení.

5. Odvolací soud v souladu s ustanovením § 205a písm. c) o. s. ř. doplnil dokazování v níže uvedeném rozsahu a poté po přezkoumání napadeného rozsudku dle § 212 a § 212a o. s. ř. dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je důvodné.

6. Odvolací soud předně doplnil dokazování znaleckým posudkem vypracovaným [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 2. 6. 2022, předloženým žalovanými s odvoláním, když žalovaní již v řízení před soudem prvního stupně učinili důkazní návrh novým znaleckým posudkem a především tento důkaz učinili za účelem zpochybnění závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], z něhož vycházel soud prvního stupně, takže provedení tohoto důkazu v odvolacím řízení je přípustné, i kdyby důkazní návrh byl učiněn až v odvolacím řízení.

7. Znalec [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ve svém posudku dospěl k závěru, že výsledky zeměměřičských činností [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při vytýčení hranic předmětných pozemků parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo], v k. ú. [anonymizována tři slova], vycházejí se subjektivně interpretované neplatné mapy PK, kterou sám ve svém znaleckém posudku hodnotí jako„ zkreslenou s velkými vzájemnými posuny a stočením“ parcel PK, jsou apriori chybné, neboť nezohledňují platný stav katastru nemovitostí. Znalec ([anonymizováno] [příjmení]) ve svém posudku dále nijak nedoložil a nespecifikoval způsob a výsledky transformace rastrového ekvivalentu mapy PK do S-JTSK pro následné zeměměřičské činnosti. Stejně tak není možné akceptovat na toto vytyčení navazující GP [číslo] [rok] ověřený jím [datum] na rozdělení pozemku parcelní [číslo] kterým vzniká nový pozemek parc. [číslo]. Tento pozemek nikdy v tomto geometrickém a polohovém určení neexistoval. Pakliže by mělo být akceptováno tvrzení, že toto rozdělení vychází ze zákresů původní parcely PK ([číslo]) jako přístupové cesty na předmětné pozemky, musela by být změna provedena i na stávajícím pozemku parc. [číslo] jak je vyznačeno v příloze 7 posudku soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (čerchované čáry vyjadřují průběh hranice parcel PK). [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], úředně oprávněný zeměměřičský inženýr, také nevyužil zcela zásadní výsledky zeměměřičských činností (přesto, že ve svém znaleckém posudku tvrdí, že„ prostudoval podklady získané na Katastrálním pracovišti v [obec]“) ZPMZ č. 55 z [datum] na opravu chybného zobrazení parcel na základě dohody vlastníků (viz příloha č. 5). Tyto výsledky zeměměřičských činností byly provedeny přímo pracovníky Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj zcela nadstandardním postupem nového katastrálního mapování na části [katastrální uzemí] přímo na žádost vlastníků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Bylo provedeno místní šetření vlastnických hranic pracovníky KP [obec] za účasti dotčených vlastníků. Vyšetřené a zaměřené vlastnické hranice byly následně prohlášením vlastníků dle § 44 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 357/2013 Sb., že správný průběh hranic dotčených pozemků je zobrazen v záznamu podrobného měření změn [číslo] vyhotoveném katastrálním úřadem. Vlastníci dále prohlásili, že hranice předmětných pozemků nebyly jimi měněny, nejsou sporné ani nebyly zpochybněny a je jejich vůlí, aby tyto hranice byly evidovány v katastru nemovitostí podle výsledků ZPMZ č.

55. Prohlášení vlastníků bylo sepsáno a jejich účast při jednání ověřena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], referentem KP [obec]. Listina s vlastnoručními podpisy účastníků je uložena v dokumentaci KP [obec]. Následně bylo Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], zasláno oznámení o opravě chyby [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne 1. 6. 2015 všem účastníkům, v němž je uvedeno, že provedl opravu údajů v katastru nemovitostí. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je možné na otázky položené znalci odpovědět takto: 1. ano, současná pozemková evidence v katastru nemovitostí na styku pozemku par. [číslo] v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec] a zákresu v katastrální mapě digitalizované (KMD), dle ZPMZ č. 53 a řízení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo], v němž byl opraven zákres podle analogové katastrální mapy a změněna výměra pozemku parc. [číslo] na 494 m2, vše v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec], je správná; 2. závěry znaleckého posudku vypracovaného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znění jeho vysvětlení podaného tímto znalcem před soudem prvního stupně nejsou správné.

8. V rámci znaleckého posudku [anonymizována tři slova] též uvádí (ve vztahu ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení]), že kdyby bylo pravdou, že oddělovaný pozemek parc. [číslo] je součástí cesty parc. [číslo] (v KN je stále veden druh pozemku ostatní plocha, způsob využití – neplodná půda), musela by tato„ cesta“ pokračovat v hranicích původní parcely pozemkového katastru ([číslo], čerchované čáry), čímž by došlo k významnému zmenšení pozemku parc. [číslo]. Dále není přípustné, aby pozemek parc. [číslo] šířky 3 m (viz ZPMZ 3) byl zásadně změněn ve svém geometrickém určení o trojúhelníkovou oblast, kde původní šíře se více než zdvojnásobí.

9. S ohledem na zcela rozdílné závěry obou znalců odvolací soud přistoupil k výslechu obou znalců a jejich vzájemné konfrontaci, přičemž oba znalci setrvali na svých stanoviscích vyjádřených v znaleckých posudcích.

10. Znalec [příjmení]. [anonymizována tři slova], uvedl, že bylo možno zrekonstruovat měřičskou přímku pro ZPMZ 3 a v tomto směru též vycházel ze ZPMZ 55, kdy bylo provedeno šetření a nové měření katastrálním úřadem a není důvod toto měření zpochybňovat. Podle ZPMZ 3 a geometrického plánu došlo k zákresu do mapy evidence nemovitostí a z geometrického plánu jasně vyplývá, jaké nové hranice byly vytvořeny a ty jsou vyznačeny silnou čarou, což se týká nově vzniklé parcely [číslo] i parcely [číslo] tj. přístupové cesty, a je jasně daná hranice mezi parcelním [číslo] parcelním [číslo]. Určité pochybnosti ohledně přesnosti lze sice mít ohledně ZPMZ 17, který byl podkladem pro geometrický plán ze dne 17. 12. 1990, kdy došlo k oddělení části pozemku [číslo], ale z těchto listin je jednoznačné, že lomový bod č. 3 byl na průsečíku s hranicí pozemku parcelní [číslo]. Údaj o vzdálenosti mezi lomovými body 6 a 3 ZPMZ 17 nejspíše odpovídal měření provedenému [anonymizováno] [jméno] na místě, kde plot končil a mohl posléze v kanceláři zjistit, že plot není dotažen až na hranici parcelní [číslo]. Za podstatné považuje, že [anonymizováno] [jméno] v ZPMZ 17 vyznačil existenci plotu jen na nově vytvořené hranici značkou plotu, tj. patrné na příloze č. 3 posudku, ale toto označení končí ještě před lomovým bodem, proto se znalec domnívá, že v terénu plot končil na hranici svahu a faktická hranice parcely byla v terénu až severněji na hranici původní cesty. Dále uvedl, že považuje také za podstatné, že v roce 2015 proběhlo nové měření a bylo zpracováno ZPMZ 55 a tehdy také strany nezpochybňovaly pracovníky katastrálního úřadu stanovenou hranici mezi pozemky.

11. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že se shoduje s [anonymizována dvě slova] [příjmení] pokud jde o ZPMZ 3 a geometrický plán vyhotovený na jeho základě, který byl zanesen do pozemkové mapy, ale je přesvědčen, že měřičskou přímku nelze zrekonstruovat na základě v něm uvedených identických bodů s tím, že v příloze č. 7 svého posudku uvedl identické body, z nichž sám vycházel a za jediný možný identický bod použitý v původním měření, z něhož by bylo možno vycházet, je roh budovy na parcelním [číslo] [číslo] – [anonymizováno] a dle jeho názoru konfigurace identických bodů k rekonstrukci měřičské přímky dle ZPMZ č. 3 provedená [anonymizována dvě slova] [příjmení] je v rozporu s katastrální vyhláškou č. 357/2013 Sb., § 75 odst.

4. Na rozdíl od [anonymizována dvě slova] [příjmení] má za to, že není možné vycházet ze ZPMZ 55, když chybí podpisy všech vlastníků a absentuje i razítko zemědělského inženýra. K tomuto dále [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] uvedl, že neprováděl žádnou transformaci měřičské přímky, ale naopak provedl korektní výpočet metodou nejmenších čtverců nejen na identické body, z nichž vycházel znalec [příjmení] [příjmení], ale vycházel i z identického bodu a to konce měřičské přímky uvedené v příloze č. 1 svého posudku, kdy je zde uvedeno hraničení [číslo], proto byl schopen měřičskou přímku číselně zrekonstruovat a nepotřeboval používat vyhledávané identické body, na které by se transformovala grafická mapa evidence nemovitostí.

12. Znalec [příjmení] [příjmení] dále k dotazu soudu také uvedl, že [anonymizováno] [jméno] při vytvoření ZPMZ 17 nezjistil, popřípadě následně nezobrazil v geometrickém plánu, že součástí pozemku [parcelní číslo] by měl být i pozemek ve tvaru trojúhelníku, tj. nově vytvořená parcela [číslo], a dále uvedl, že neví, jakým způsobem vedla cesta v době vyhotovení geometrického plánu, ale při zakreslování měření do pozemkové mapy mu výsledné body vycházely na hranici pozemků p. [číslo] tak, jak uvedl ve svém znaleckém posudku.

13. Pokud jde o procesní podmínku naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení vlastnického práva ke spornému pozemku ve smyslu § 80 o. s. ř., odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že tato procesní podmínka je v projednávané věci splněna a v tomto směru pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Navíc k tomu dodává, že shledávají-li žalovaní nedostatek naléhavého právního zájmu v té skutečnosti, že ve výše uvedených správních řízeních u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj a Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Plzni byla sporná otázka průběhu hranice mezi pozemkem žalovaných parc. [číslo] pozemkem a) žalobce parc. [číslo] v k. ú. [anonymizována dvě slova] [obec] vyřešena, uvedenou odvolací námitku odvolací soud nepovažuje za relevantní také z toho důvodu, že spor se týká pozemku parc. [číslo] nově vytvořeného geometrickým plánem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále také jen„ sporný pozemek“), přičemž žalobci průběh samotné hranice pozemků, respektive průběh její části řešené v uvedených správních řízeních, fakticky nezpochybňují, jen se účastníci liší v názoru na to, kdo je vlastníkem sporného pozemku. Žalobci v řízení totiž netvrdí (tudíž takového určení se ani nedomáhají), že sporný pozemek je vlastnictvím a) žalobce jako původní součást jeho pozemku parc. [číslo] (před opravou provedenou katastrálním úřadem na žádost žalovaných v roce 2014 sporný pozemek byl v katastru nemovitostí veden a také zobrazen v katastrální mapě jako součást pozemku a) žalobce), zároveň ale tvrdí, že sporný pozemek není ani ve vlastnictví žalovaných, tj. že není součástí jejich pozemku parc. [číslo] (jako součást pozemku žalovaných je sporný pozemek veden v katastru nemovitostí od opravy provedené katastrálním úřadem na žádost žalovaných v roce 2014), neboť tvrdí, že sporný pozemek je ve spoluvlastnictví všech účastníků, když vychází ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a mají za to, že sporný pozemek je fakticky součástí pozemku parc. [číslo] (s ohledem na stav evidovaný v katastru nemovitostí sporný pozemek byl geometrickým plánem [anonymizováno] [příjmení] formálně oddělen od pozemku žalovaných parc. [číslo]), na němž se nachází společná přístupová cesta a který je ve spoluvlastnictví všech účastníků. Z tohoto hlediska tak žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když bez rozhodnutí soudu je jejich právní postavení nejisté.

14. Odvolací soud ale po doplnění dokazování a po zhodnocení všech důkazů v řízení provedených dospěl k názoru, že skutková zjištění a následně učiněné právní posouzení věci soudem prvního stupně není správné.

15. V projednávané věci byla znalci posuzována odborná otázka, znalci dospěli k rozdílným závěrům, takže závěry obou znalců nemohou být správné, přičemž odvolací soud po posouzení obou znaleckých posudků a výpovědí znalců, jež ale posuzoval ve spojitosti i s ostatními důkazy, považuje za správné závěry znalce [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení].

16. Za podstatné odvolací soud považuje, jak vyplynulo z výpovědí znalců, že mezi nimi panuje shoda o tom, že historicky jako první změna týkající se dotčených pozemků bylo vytvoření společné cesty, tj. pozemku p. [číslo] k čemuž došlo v roce 1976 (k tomu byl v témže roce proveden ZPMZ č. 3 a na jeho základě byl též zpracován geometrický plán), a znalci se především shodli, že hranice mezi pozemkem, na němž se nachází společná cesta ([parcelní číslo]) a pozemkem žalovaných (p. [číslo]) byla stanovena správně. Z tohoto důvodu odvolací soud považuje za správný a logický závěr znalce [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení], že byl schopen měřičskou přímku zrekonstruovat a nebylo nutno provádět zaměření přímo v terénu. Ve znaleckém posudku (strana 10 poslední odstavec) [anonymizována tři slova] uvádí:„ ZPMZ č. 3„ pro místo pro chatu a společnou cestu“ byl prvotně oddělen pozemek parc. [číslo] také upraveno geometrické určení pozemku přístupové cesty parc. [číslo]. Zaměření bylo provedeno ortogonální metodou. Výpočet volné měřičské přímky s připojením na body [číslo] hodnoty transformačních odchylek jsou uvedeny v následujícím protokolu. Veškeré podrobné body tohoto ZPMZ splňují kritéria přesnosti (KK=3/mxy=0,14 m)“. Dále uvádí, že rozdíl původně evidované výměry nemovitostí určených původně pouze graficky na mapě evidence nemovitostí a ze souřadnic v S-JPSK tedy činí pouhých 12 m2. Je zřejmé, že veškeré měřičské a kartografické a kartometrické práce byly provedeny velice kvalitně a výsledný zákres do mapy evidence nemovitostí uvedený na obrázku 3 byl platný pro následující období.

17. Znalec [příjmení]. [anonymizována dvě slova] dále uvedl, že z detailu grafického situačního náčrtu ZPMZ č. 17 je patrné, že pro oddělení části pozemku parc. [číslo] byly zaměřovány již existující ploty. Nově oddělovaný díl„ a“ jako spojnice bodu [číslo] je v zákresu mapy evidence nemovitostí ukončen až na vlastnické hranici pozemku parc. [číslo]. Od tohoto platného zákresu v mapě evidence nemovitostí se odvíjely další kartometrické práce pro stanovení výměr parcel dílů graficky na mapě. Takto evidovaný stav v katastrální mapě závazného polohového a geometrického určení byl v roce 2014 převeden do digitální formy katastrální mapy digitalizované (KMD).

18. K dispozici měli oba znalci též zaměření prováděné v rámci digitalizace katastrálním úřadem, kdy oba znalci uvedli, že stav v katastru nemovitostí i přes některé měřením zjištěné odchylky zůstal nezměněn, neboť toto měření nebylo odsouhlaseno všemi dotčenými vlastníky. Ve vztahu k projednávané věci avšak i z této listiny vyplývá, že hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] dle stavu evidovaném v katastru nemovitostí v místě, kde se nachází sporný pozemek (nově vytvořená parcela [číslo]), odpovídá i tomuto aktuálnímu měření (záznam podrobného měření provedený [jméno] [příjmení] dne 14. 5. 2015, příloha č. 5 znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [příjmení]). Odlišnost hranice byla naměřena až v další části parcely [číslo] – pokračování cesty, což je již mimo místo, kde se nachází sporný pozemek, takže pro rozhodování v této věci je zjištěná odlišnost bez významu.

19. Ze ZPMZ č. 3 z roku 1976 a na jeho základě zpracovaného geometrického plánu vyplývá průběh hranice nově vytvořené parcely [číslo] (na níž se nachází přístupová cesta k pozemkům více vlastníků) s parcelou žalobců [číslo] dále i průběh hranice s dalšími pozemky, včetně pozemku a) žalobce (parcely [číslo]), takže z těchto listin je zřejmé, že pozemek parc. [číslo] o šíři zhruba 3 m se nerozšiřoval o trojúhelníkovou oblast odpovídající spornému pozemku (nově vytvořené parcele [číslo]) tak, aby následně opět pokračoval ve své původní šíři.

20. Závěr znalce [příjmení] [příjmení], z něhož vychází žalobci a rovněž z něj vycházel i soud prvního stupně, tudíž ve své podstatě znamená, že znalec zpochybňuje správnost vytvoření parcely [číslo] v roce 1976, přičemž odvolací soud se ztotožňuje se znalcem [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení], poukazuje-li na přílohu č. 7 znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], v níž dle [anonymizována dvě slova] [příjmení] do platné kresby katastrální mapy digitalizované (KMD) byla zcela účelově zakreslena pouze část měřičské přímky ZPMZ č. 3 z roku 1976, kterým se právě měnilo geometrické určení hranic mezi pozemky. Způsob, jakým znalec [příjmení] [příjmení] dospěl ke stanovení měřičské přímky, by totiž znamenal, že pozemek [parcelní číslo] je v katastru nemovitostí veden chybně a významným rozsahem zasahuje (překrývá se) do pozemku a) žalobce (parcely [číslo]) dle stavu, jak je pozemek a) žalobce evidován v katastru nemovitostí, a jelikož se jedná o sousední pozemky se společnou hranicí, potom by to znamenalo, že pozemek a) žalobce má jiný tvar a také podstatně menší výměru, nežli odpovídá tomu, jak je pozemek veden v katastru nemovitostí. Uvedený rozpor znalec [příjmení] [příjmení] žádným logickým způsobem nevysvětlil.

21. Dle názoru odvolacího soudu proto nejen ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [příjmení], ale i ze ZPMZ č. 3 a z geometrického plánu z roku 1976 a rovněž i ze záznamu podrobného měření provedeného [jméno] [příjmení] dne 14. 5. 2015 vyplývá, že součástí pozemku parc. [číslo] (společné cesty) nebyl sporný pozemek, tj. parcela [číslo] vytvořená geometrickým plánem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z roku 2018.

22. Na výše uvedeném závěru dle názoru odvolacího soudu nic nemění ani skutečnost, že sporný pozemek sloužil jako přístupová cesta (vjezd) na pozemek a) žalobce (pozemek [parcelní číslo]), což vyplývá z fotodokumentace založené ve spise i ze svědeckých výpovědí, neboť sloužil-li sporný pozemek jako přístup (vjezd) pouze na pozemek a) žalobce, logicky nebyl v roce 1976 zahrnut do nově vytvářeného pozemku parc. [číslo] který sloužil a stále slouží jako společná přístupová cesta k pozemkům více vlastníků.

23. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že sporný pozemek (nově vytvořená parcela [číslo]) byl v minulosti (do roku 1991) součástí pozemku p. [číslo] tj. byl do roku 1991 ve vlastnictví předchůdců a) žalobce.

24. Pokud jde o převod části původního pozemku předchůdců a) žalobce parcely [číslo] (dílu„ a“, odděleného od pozemku předchůdců a) žalobce a přisloučeného k pozemku žalovaných parcele [číslo]), která byla předchůdci a) žalobce převedena na žalované kupní smlouvou z [datum], pak z geometrického plánu vyhotoveného dne 7. 12. 1990 [anonymizováno] [jméno] vyplývá, že nová hranice mezi pozemkem předchůdců a) žalobce a pozemkem žalovaných byla vedena jako přímka až na hranici s pozemkem parc. [číslo] což koresponduje i se závěry znalce [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení], který též vychází ze závěru, že hranice nově vytvořeného pozemku probíhala až na hranici p. [číslo] tj. na hranici společné cesty. Byť bylo svědecky prokázáno, že tímto geometrickým plánem nově vytvořená hranice mezi pozemky přetíná i přístup (vjezd) na pozemek a) žalobce, který se nachází na sporném pozemku, v roce 1991 převáděná část pozemku byla vymezena právě uvedeným geometrickým plánem a součástí nově vytvořeného pozemku žalovaných byl i sporný pozemek (p. [číslo]), byť pravděpodobně na základě měření provedeného [anonymizováno] [jméno] sporný pozemek byl v katastrální mapě až do opravy provedené ve výše uvedených správních řízeních v letech 2016 až 2017 stále veden jako součást pozemku a) žalobce (parcely [číslo]).

25. Je otázkou, zda právní předchůdci a) žalobce hodlali i tuto část svého pozemku žalovaným prodat, či hodlali prodat jen jeho zaplocenou část, tj. bez sporného pozemku, nicméně z geometrického plánu vyhotoveného dne 7. 12. 1990 [anonymizováno] [jméno] vyplývá, že nová parcela p. [číslo] byla vytvořena tak, že je v ní obsažen i sporný pozemek, přestože tato část pozemku nebyla k tehdejší parcele [číslo] zaplocena. Otázka, zda část pozemku byla oplocena či nikoliv, však nemůže hrát žádnou roli při posuzování nabytí vlastnictví nemovité věci, když pozemek p. [číslo] včetně převáděného dílu„ a“, který byl přisloučen od pozemku předchůdců a) žalobce, byl vytvořen v rozsahu uvedeném v geometrickém plánu, tj. včetně sporného pozemku, takže v tomto rozsahu bylo též převedeno vlastnické právo na žalované. Skutečnost, že je oplocena jen část převáděného pozemku, totiž nikterak nebrání převodu vlastnictví celého pozemku.

26. Případný omyl předchozích vlastníků při převodu nemovité věci a následné faktické užívání sporného pozemku by dle názoru odvolacího soudu sice mohlo mít význam pro posouzení otázky vlastnictví sporného pozemku, ale na základě jiných právních institutů a rozhodně by to nemohlo vést k závěru o důvodnosti žalobního nároku uplatněného v projednávané věci, tj. k závěru, že sporný pozemek je ve spoluvlastnictví všech účastníků.

27. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. a žalovaným, kteří měli ve věci plný úspěch, byla přiznána plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení.

29. Tyto náklady za řízení před soudem prvního stupně tvoří náklady na zastoupení, jež spočívají v mimosmluvní odměně zástupce za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření z 11. 5. 2021, sdělení na výzvu soudu z 29. 6. 2021, účast na ústním jednání dne 17. 5. 2021, účast na jednání 24. 11. 2021 přesahující 2 hodiny, účast na jednání dne 19. 1. 2022, účast na místním šetření dne 23. 9. 2021, písemný závěrečný návrh na žádost soudu) po 2 480 Kč za zastoupení každého z žalovaných dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když se jedná o společné úkony při zastupování dvou osob, a v mimosmluvní odměna u každého z žalovaných v poloviční výši (1 240 Kč) za účast při vyhlášení rozsudku dne 23. 2. 2022, což u každého z žalovaných činí částku 26 040 Kč a u obou žalovaných částku 52 080 Kč, dále náklady na zastoupení spočívají v náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem ve výši 3 300 Kč (11 x 300 Kč), dále jízdném na trase [obec] – [anonymizováno] a zpět (36 km) v celkové výši 204,48 Kč a náhradě za promeškaný čas strávený cestou na místní šetření ve výši 200 Kč dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celkem se jedná o částku 55 784,48 Kč, k níž je ale také nutno přičíst částku ve výši 11 714,70 Kč, odpovídající 21% sazbě DPH z této, tudíž celkové náklady za řízení před soudem prvního stupně činí 67 499,18 Kč.

30. Za řízení před odvolacím soudem náklady tvoří odměna zástupce za 4 úkony právní služby (sepis odvolání, účast při ústním jednání dne 11. 1. 2023 v rozsahu delším nežli 2 hodiny, účast při jednání dne 1. 2. 2023) po 2 480 Kč u každého z žalovaných, tj. za 2 osoby celkem 19 840 Kč, dále 4 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. částka 1 200 Kč a dále částka ve výši 4 418,40 Kč odpovídající 21% sazbě DPH, celkem tak náklady na zastoupení v odvolacím řízení činí 25 458,40 Kč. Žalovaným dále náleží náklady vynaložené na soudní poplatek z odvolání ve výši 5 000 Kč a náklady vynaložené na znalecký posudek [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ve výši 22 704 Kč, které žalovaní doložili fakturou ze dne 15. 6. 2022. Celkové náklady za řízení před odvolacím soudem tedy činí 53 162,40 Kč.

31. Celková výše nákladů žalovaných za řízení před soudy obou stupňů činí 120 661,58 Kč.

32. Dále bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení placených státem. Tyto náklady jednak tvoří náklady na znalečné ve výši 4 681 Kč, o nichž rozhodoval již soud prvního stupně ě a dále se jedná o náklady, které byly jako odměna znalcům přiznány v průběhu odvolacího řízení, a to částka 1 822 Kč znalci [příjmení] [příjmení] a částka 1 541,96 Kč znalci [příjmení]. [anonymizována tři slova] Náklady hrazené státem tedy činí celkem částku 8 044,96 Kč a podle výsledku řízení jejich náhrada státu byla uložena žalobcům.