61 CO 202/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudkyň JUDr. Vladimíry Ladmanové a Mgr. Jiřiny Hronkové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost výpovědi z pracovního poměru o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. 5. 2022, č. j. 8 C 140/2020-165

I. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 10. 6. 2022, č. j. 8 C 140/2020-170, se potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9 301,27 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu o určení, že je neplatná výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci dne 19. 5. 2020 dle § 52 písm. e) zák. práce a žalobci uložil zaplatit žalované i státu náklady řízení v plné výši. V odůvodnění vysvětlil, že žalobkyně nařídila žalobci mimořádnou lékařskou prohlídku v [právnická osoba], jakožto poskytovateli pracovně lékařských služeb, jíž se dne 18. 5. 2020 žalobce podrobil u MUDr. [příjmení] s výsledkem, dle něhož žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce pro žalovanou. Žalovaná poté přikročila k výpovědi dle § 52 písm. e) zák. práce s tím, že jinou vhodnou práci pro žalobce nemá. Soud prvního stupně vzal za nesporné, že žalobce pracoval pro žalovanou dle pracovní smlouvy jako řidič silničních motorových vozidel, zámečník, domovník a prováděl další práce spojené s údržbou a úpravou zeleně v [anonymizováno], práce spojené s likvidací komunálního odpadu a ostatní pomocné práce. Z posudku a zprávy MUDr. [příjmení] a znaleckého posudku doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. i z výpovědi [anonymizováno] žalované vzal za prokázané, že žalobce v době výpovědi z pracovního poměru trpěl řadou onemocnění, které popsal v odst. 5 odůvodnění svého rozsudku (např. chronický vertebrogenní algický syndrom krční a bederní páteře se závrativými stavy, mnohočetné léze v bílé hmotě mozkové, ischemická choroba srdeční) se závěrem, že vzhledem k těmto onemocněním žalobce není schopen vykonávat popsanou práci. Dále soud prvního stupně vysvětlil, z jakých důvodů doplnil důkazní řízení znaleckým posudkem a proč z něho vycházel, i jakými úvahami byl veden, když rozhodl, že další, žalobcem navržené důkazy provádět nebude a proč nepovažoval žalobcovu výpověď za věrohodnou, resp. k ní nepřihlížel.

2. Po právní stránce soud prvního stupně poukázal na to, že výpověď z pracovního poměru má všechny náležitosti a výpovědní důvod dle § 52 písm. e) byl naplněn, tedy žalovaná naplnění tohoto výpovědního důvodu prokázala. Odkázal na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, vysvětlil, že naplnění pojmu„ dlouhodobé“ pozbytí zdravotní způsobilosti naplňuje předpoklad, že pozbytí bude trvat déle než 180 dnů – dle znaleckého posudku jde ovšem u žalobce o trvalé obecné onemocnění. Bylo také prokázáno, že žalovaná neměla možnost žalobce zaměstnat jinak, případně i za ulehčených pracovních podmínek, jak se toho domáhal. Svůj závěr vyjádřil soud prvního stupně tak, že bylo prokázáno, že žalobce trpí trvalým onemocněním vylučujícím vykonávat sjednanou práci u žalované a byl tedy naplněn výpovědní důvod dle § 52 písm. e) zák. práce, což vede k zamítnutí žalobcovy žaloby. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k plnému úspěchu žalované, jejíž účelně vynaložené náklady činí odměna za zastoupení advokátem. Výrok o povinnosti žalobce zaplatit státu zálohované náklady řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 148 o. s. ř. a jejich výši také podrobně odůvodnil.

3. Ve včasném odvolání, které směřuje proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně, žalobce opakoval, že žalovaná ho neposlala na vstupní lékařskou prohlídku, ani jej o ni nežádala, a soud prvního stupně nepostupoval dle jeho návrhu a tedy nezjišťoval, zda vůbec měla uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovně- lékařských služeb. Není pravda, že by žalobce zatajil žalované údajně špatný zdravotní stav, toto tvrzení je účelové, navíc u žalované nastoupil žalobce kontinuálně po skončení předchozího pracovního poměru v [anonymizována tři slova] [obec], kde vykonával práci traktoristy. Jiní lékaři – MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] - nikdy neshledali takový zdravotní stav žalobce, že by vedl k pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu práce pro zaměstnavatele, a to zejména MUDr. [jméno] [příjmení], který žalobce vyšetřil před nástupem práce u žalované. Soud prvního stupně však nevyhověl návrhům na svědecké výpovědi uvedených lékařů, ačkoliv ti mají k dispozici zásadní listinné důkazy a mohli vypovídat ke klíčovým skutečnostem. Žalobce měl za to, že žalovaná nebyla oprávněna udělit mu příkaz ke zdravotní prohlídce dne 18. 5. 2020 a posudek podaný na základě této prohlídky je tedy nezákonným listinným důkazem. Také se znovu zabýval pojmem dlouhodobosti k pozbytí pracovní způsobilosti se závěrem, že takový stav zaměstnance musí pro naplnění výpovědního důvodu trvat déle než jeden rok. Vytkl dále, že žalovaná se nezabývala možností poskytnout mu alespoň na nezbytnou dobu, která předcházela jeho ambulantnímu zákroku v [anonymizováno] nemocnici [anonymizováno] [obec] práci za zvlášť ulehčených podmínek a napadený rozsudek se s touto námitkou vůbec nevypořádal. Po procesní stránce vytkl, že žalovaná neučinila návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem, výslovně uvedla, že takový důkaz nenavrhuje pro nadbytečnost. Soud poté však znalce ustanovil a položil mu otázky ke zpracování posudku, aniž by k tomu měl zákonný podklad. Specializace znalce vyplynula až ze znalecké doložky, ale výpověď z pracovního poměru a lékařský posudek smluvního poskytovatele pracovně- lékařských služeb žalované nemají žádnou souvislost s uvedenými specializacemi žalobce. Znalec navíc nedbal lhůty ke zpracování posudku ani nepožádal o její prodloužení. Přestože nemá atestaci z kardiologie, neurologie ani ortopedie, vyjadřoval se k obsahu lékařských dokumentací, k čemuž neměl kvalifikaci, neboť uvedené obory nikdy nepraktikoval. Zpracovaný posudek je tedy pouhým administrativním úkonem znalce, žalobce nebyl ani vyšetřen, znalec nepoužil významnou lékařskou dokumentaci MUDr. [příjmení] a ani MUDr. [příjmení]. Zdůraznil, že po výpovědi od žalované zůstal bez příjmu, nastoupil proto jako brigádník traktorista v [obec] a podrobil se lékařské prohlídce u MUDr. [příjmení] se závěrem, že je pro práci traktoristy a údržby bez omezení schopen. Také z aktuálních zpráva MUDr. [příjmení] – kardiologa - vyplývá, že je žalobce bez pracovních omezení. Protože soud prvního stupně neprovedl všechny navržené listinné důkazy, ani takový postup neodůvodnil, žádal žalobce, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolací soud napadený rozsudek přezkoumal včetně předchozího řízení, dospěl však k závěru, že odvolání není důvodné. Přitom zcela odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, který se pečlivě a přesvědčivě vypořádal se všemi rozhodnými skutečnostmi a věc logicky hodnotil po skutkové stránce a správně i po stránce právní.

5. Pokud jde o skutkové závěry, opakuje odvolací soud, že účastníci dne 29. 10. 2019 uzavřeli pracovní smlouvu s nástupem do práce dne 1. 11. 2019 a žalobce měl pracovat dle smlouvy na pozici řidiče silničních motorových vozidel, zámečníka, domovníka s tím, že prováděl další práce spojené s údržbou a úpravou zeleně [anonymizována dvě slova], spojené s likvidací komunálního odpadu a ostatní pomocné práce. Před uzavřením pracovní smlouvy byl vyšetřen MUDr. [příjmení] pro účely uzavření pracovní smlouvy a byl shledán zdravotně způsobilým. Z důvodů, které popsala [anonymizována dvě slova] ve své výpovědi, nařídila žalovaná žalobci lékařskou prohlídku, jíž se podrobil u MUDr. [jméno] [příjmení], všeobecné praktické lékařky, podle jejíhož posudku pozbyl žalobce dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce pro žalovanou. Proti posudku žalobce neměl námitky a následujícího dne převzal výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zák. práce, která je odůvodněna právě odkazem na uvedený lékařský posudek s tím, že jinou vhodnou práci žalovaná pro žalobce nemá. Pracovní poměr tak skončil uplynutím výpovědní doby 31. 7. 2020, ale v jejím průběhu dne 18. 7. 2020 žalobce žalované oznámil, že s výpovědí nesouhlasí a trvá na svém dalším zaměstnávání. Zde uvedené skutkové závěry byly mezi účastníky nesporné, jak uvedl soud prvního stupně, sporné bylo pouze, jaký byl žalobcův zdravotní stav v době doručení výpovědi z pracovního poměru a zda tento stav vzhledem ke své závažnosti a trvalosti vylučoval jeho další zaměstnávání na sjednané pozici. Odvolací soud se - pokud jde o skutkový nález - zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně o těchto sporných otázkách, jak je vyjádřil zejména v odstavci 5 odůvodnění napadeného rozsudku.

6. K jednotlivým žalobcovým námitkám uplatněným v odvolání je třeba uvést, že pro posouzení výše uvedené zásadní skutkové otázky je nerozhodné, zda žalovaná žalobce odeslala na vstupní lékařskou prohlídku a zda měla uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovně- lékařských služeb. Zjištění z výpovědi [anonymizováno] žalované [anonymizováno] jsou sice částečně odlišná než obsah námitky žalobce, ale na posouzení, jaký byl zdravotní stav žalobce dne 19. 5. 2020, je to bez významu. Význam nemá ani přesvědčení žalobce, že údajné tvrzení žalované (o tom, že jí zamlčel svůj zdravotní stav) je účelové a nebylo prokázáno, a že mu žalovaná měla v době předcházející aplikaci stentu v [anonymizováno] nemocnici [anonymizováno] [obec] (dne 30. 3. 2020) umožnit práci za ulehčených podmínek. Nic z toho se nevztahuje k otázce, jaký byl žalobcův zdravotní stav ke dni, kdy mu žalovaná doručila výpověď z pracovního poměru.

7. Soud prvního stupně se v odůvodnění svého rozhodnutí již vypořádal s námitkami žalobce a s jeho argumenty odvolací soud zcela souhlasí. K tomu, co žalobce opět uplatnil ve svém odvolání lze tedy pouze dodat, že soud prvního stupně správně postupoval dle § 120 odst. 2 o. s. ř. a provedl důkaz znaleckým posudkem o rozhodné skutkové otázce, neboť to bylo potřebné ke zjištění skutkového stavu za situace, kdy žalobce nesouhlasil s lékařským posudkem, na základě něhož mu byla dána sporná výpověď. Tento posudek je sice závazný, neboť žalobce proti němu nebrojil, to ale nemá vliv na možnost soudu v řízení dle § 72 zák. práce posudek dále přezkoumávat, zejména když je zpochybňován zaměstnancem, jemuž je třeba poskytnout zvýšenou ochranu.

8. Žalovaná byla oprávněna k pokynu k mimořádné zdravotní prohlídce žalobce za účelem posouzení jeho způsobilosti k výkonu práce. Podle § 12 vyhl. č. 79/2013 Sb. o pracovně- lékařských službách a druzích posudkové péče platí, že mimořádná prohlídka se provádí na základě žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance. Taková mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě předpokladu, že mohlo dojít ke změně zdravotní způsobilosti k práci. Lze odkázat na výpověď [anonymizováno], která vysvětlila důvody, pro něž byl žalobce odeslán na mimořádnou lékařskou prohlídku. V březnu 2020 se žalobce podrobil ambulantnímu lékařskému zákroku, a to vzhledem k ischemické chorobě srdce (propouštěcí zpráva ze dne 30. 3. 2020 [ulice] [anonymizováno] nemocnice, [anonymizováno]), poté měl několik dnů volna, a následně byl odeslán k mimořádné lékařské prohlídce. Takový postup zaměstnavatele je zcela správný a logický.

9. Odvolací soud opakuje, že podmínka dlouhodobosti pozbytí zaměstnance ke způsobilosti k práci je splněna v případě, že u zaměstnance je zjištěn stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje způsobilost k práci a jde tedy o stav trvalý, nikoli přechodný a nerozhoduje, jak dlouho po vzniku pracovního poměru byl tento stav zjištěn.

10. Specializace soudního znalce doc. MUDr. [obec], CSc., zcela odpovídá zaměření dokazování, v němž šlo o posouzení celkového zdravotního stavu žalobce v minulosti, tedy nikoli o jednotlivá postižení, ale o posouzení účinků jednotlivých obtíží v jejich souhrnu ve vztahu k žalobcem vykonávané práci. To, že specializace znalce je dle předchozího předpisu (příloha ke směrnici MS ČSR uveřejněná pod č. 3/1973 Sbírky instrukcí a sdělení MS ČSR) uvedena v oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, jistě nebrání, aby znalec posuzoval soulad žalobcova zdravotního stavu na základě toho, jak byl zjištěn odborníky v jednotlivých oborech, s možností vykonávat práci dle pracovní smlouvy. Také při zkoumání nemocí z povolání se zjišťuje, jak se zhoršený zdravotní stav projevil na snížení pracovní schopnosti zaměstnance a jaké nemoci konkrétně jsou příčinou tohoto snížení či neschopnosti pracovat dle pracovní smlouvy. Znalec vysvětlil, že pracuje jako přednosta Kliniky pracovního lékařství [anonymizována dvě slova] [obec], která poskytuje vedle pracovně- lékařských služeb i posuzování zdravotní způsobilosti k práci, a to více než stovce zaměstnavatelů v regionu. Vysvětlil též, co zahrnuje obor pracovního lékařství, zejména, že jde o obor interdisciplinární, a jakou v něm má praxi – i v této části odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozsudku (zejména odstavec 8). Soud prvního stupně také logicky uvedl, že k posouzení zdravotní způsobilosti k práci v minulosti, tj. asi 1,5 roku před znaleckým posudkem by osobní vyšetření žalobce nemohlo přinést nic nového. Odvolací soud připomíná, že dle současně účinného předpisu, tj. dle vyhl. č. 505/2020 Sb., je odpovídající odvětví v oboru zdravotnictví označeno jen jako pracovní lékařství. Lze také dodat, že nesouhlas účastníka se závěry znaleckého posudku není důvodem pro vypracování posudku dalšího, obsahuje-li přezkoumávaný posudek nejen potřebné náležitosti, ale je i v souladu s dalšími provedenými důkazy, jeho závěry jsou logické a řádně odůvodněné a vyplývají z obsahu nálezu znalce, jako je to v přezkoumávané věci. Znalec se vypořádal se zprávami odborných lékařů a vysvětlil, že sice měl k dispozici a prostudoval dokumentaci MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení], ale pro posouzení žalobcova zdravotního stavu z ní podstatné okolnosti nezjistil, čerpal z odborných zpráv, založených v dokumentaci uvedených lékařů.

11. Pokud jde o tvrzení, které žalobce uplatnil v žalobě o tom, že po ukončení práce u žalované nastoupil u jiného zaměstnavatele jako řidič traktoru a zemědělských strojů včetně jejich údržby a v té souvislosti ho dne 26. 6. 2020 uznal MUDr. [příjmení] k této práci způsobilým, částečně to odporuje údajům z jeho účastnické výpovědi a také některým listinám. Žalobce totiž vypověděl, že po ukončení práce u žalované je stále v pracovní neschopnosti (výpověď je ze dne 9. 2. 2021), a podle listiny [právnická osoba], byl u tohoto zaměstnavatele žalobce zaměstnán pouze 22 dnů, od 29. 6. do 20. 7. 2020, tj. v době, kdy byl ještě zaměstnancem žalované, ta mu ale již práci nepřidělovala. Odvolací soud se ztotožňuje i s tím, že soud prvního stupně považoval za nadbytečné provádět další důkazy navržené žalobcem, tedy výslech lékařů MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení]. Žalobce dle lékařských zpráv trpěl zejména kardiovaskulárními, neurologickými a ortopedickými postiženími, uvedení lékaři ale nejsou odborníky v této oblasti a jejich názor by nemohl být pro posouzení věci přínosný. Totéž se týká navrženého důkazu výpovědí žalobcovy dcery o důvodech, pro něž ho znalec osobně nevyšetřil.

12. K dalším námitkám, z nichž některé již žalobce neuplatnil v odvolání, lze rovněž odkázat na správné odůvodnění napadeného rozsudku. Jde zejména o možnost žalované nabídnout žalobci práci za zvlášť ulehčených podmínek, jak se toho dovolával, dále námitka o náležitostech lékařského posudku MUDr. [příjmení], pozdní podání znaleckého posudku, a to, že v něm nejsou citovány všechny lékařské zprávy. Odvolací soud tedy uzavřel, že je rozsudek soudu prvního stupně věcně správný, a to jak jeho skutkové závěry (zejména odst. 5 odůvodnění napadeného rozsudku) i pokud jde o právní posouzení věci (zejména odst. 12 a násl. odůvodnění napadeného rozsudku), neboť soud prvního stupně správně posoudil existenci výpovědního důvodu dle § 52 písm. e) zák. práce i splnění všech náležitostí výpovědi z pracovního poměru. Přiléhavě se také vypořádal s žalobcovými argumenty a odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Proto odvolací soud dle § 219 o. s. ř. potvrdil výrok I napadeného rozsudku.

13. Potvrzení se týká i souvisejících výroků o nákladech účastníků a státu – je třeba uvést, že v tomto skutkově a právně složitém sporu žalovaná zcela důvodně sjednala své právní zastoupení odborníkem a protože v řízení měla plný úspěch ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří odměna advokáta včetně hotových výdajů jízdného a dále částka za zaplacenou zálohu na provedení důkazů. Výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně je podrobně odůvodněna v odst. 14 odůvodnění napadeného rozsudku. Obdobně odvolací soud souhlasí s rozhodnutím o povinnosti žalovaného zaplatit náklady vzniklé státu dle § 148 o. s. ř. s tím, že jde o částky vynaložené na provedení důkazů a nekryté zálohou ze strany žalované.

14. Ke státním nákladům, k jejichž zaplacení byl žalovaný zavázán, náleží i částka 1 250 Kč za ústní doplnění znaleckého posudku doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., při ústním jednání dne 10. 5. 2022. Toto znalečné soud prvního stupně znalci přiznal dle jeho vyúčtování s odkazem na vyhl. č. 504/2020 Sb. usnesením ze dne 10. 6. 2022, č. j. 8 C 140/2020-170, proti němuž podal žalobce včasné odvolání. V doplnění odvolání namítal, že znalec nedbal lhůty ke zpracování a doručení posudku, že znalec nesplňuje potřebnou odbornost, že žalobce osobně nevyšetřil, a znalecký posudek je tedy jen administrativním úkonem. Odvolací soud napadené usnesení přezkoumal a dodává, že usnesení o znalečném za písemně zpracovaný znalecký posudek je ze dne 3. 12. 2021, č. j. 8 C 140/2020-119 a nabylo právní moci, rozhodnutí o tomto znalečném tedy již nelze přezkoumat. Pokud jde o rozhodnutí o znalečném za ústní doplnění znaleckého posudku, odvolací soud výhrady proti němu neshledal důvodnými. Znalec byl slyšen prostřednictvím videokonference a kromě znalečného za 1 hod. účasti při tomto jednání požadoval odměnu za 2 hod. při přípravě k doplnění znaleckého posudku. Vzhledem k tomu, že ústní doplnění posudku proběhlo více než 6 měsíců od podání posudku písemného, je toto vyúčtování – a tedy i rozhodnutí soudu prvního stupně o dalším znalečném – zcela správné. Odvolací soud tedy dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil i usnesení o znalečném.

15. Také v odvolacím řízení měla žalovaná plný úspěch, náleží jí proto náhrada nákladů řízení dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Účelně vynaložené náklady žalované tvoří odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 2 500 Kč, 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas cestou k jednání odvolacího soudu za 8 započatých půlhodin po 100 Kč a jízdné osobním vozem – jedna cesta 180 km, 15 Kč za 1 km, tj. jízdné 1 287 Kč a s připočtením částky odpovídající dani z přidané hodnoty činí celkem účelně vynaložené náklady žalované v průběhu odvolacího řízení 9 301,27 Kč. K námitce žalobce o tom, že je v insolvenčním řízení, odvolací soud ověřil, že v současné době žalobce v insolvenci není, a proto také není důvod, aby byl zbaven povinnosti k placení nákladů řízení zálohovaných státem.