64 Co 156/2025

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Timma Šmehlíka ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozený dne Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce D , narozená dne Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce D e) Jméno žalobce E , narozený dne Datum narození žalobce E bytem Adresa žalobce E všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle o odvolání žalované do rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne 24. 9. 2024, č. j. 7 C 374/2021-877 I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 20 400,60 Kč k rukám zástupce žalobců do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně nahradil projev vůle žalované s uzavřením smlouvy se žalobci o bezúplatném převodu pozemku parc. č. Anonymizováno / Anonymizováno v obci a k.ú. Chodová Planá vzniklého rozdělením pozemku p. č. Anonymizováno v obci a k.ú. Chodová Planá podle geometrického plánu č. Anonymizováno - Anonymizováno / Anonymizováno vyhotoveného Anonymizováno Anonymizováno a ověřeného Jméno žalobce F , který je přílohou č. 1 jako nedílná součást smlouvy, zapsaného u Jméno žalobce G pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Tachov, k vypořádání jejich restitučních nároků. Dospěl k závěru, shodně jako v částečném rozsudku soudu prvního stupně ze dne 4. 7. 2023, č.j. 7 C 374/2021-650 potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 6. 2024, č. j. 64 Co 335/2023-787, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě a vzniklo jim právo na vydání náhradních pozemků za pozemky nevydané. Dosud jim nebyla poskytnuta náhrada v plném rozsahu. Všechny pozemky jsou ve vlastnictví žalované a nebyla zjištěna žádná překážka, která by bránila vydání pozemku parc. č. Anonymizováno / Anonymizováno v obci a k.ú. Chodová Planá, jehož hodnota 38 930 Kč nepřevyšuje dosud neuspokojené nároky žalobců. Soud žalobě vyhověl a přiznal žalobcům právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti rozsudku podala včas odvolání žalovaná. Soudu prvního stupně vytýkala nepřezkoumatelnost rozsudku z toho důvodu, že k rozsudku nebyl připojen geometrický plán, který má být jeho nedílnou součástí. Dále pak zpochybňovala závěry soudu prvního stupně o nárocích žalobců. U žalobců a) a b) podle žalované nebyla splněna podmínka jejich aktivního přístupu ani liknavost žalované. Žalobci se neúčastnili veřejných nabídek vyhlašovaných žalovanou. Od 27. 2. 2020 žalovaná výši jejich restitučního nároku nerozporovala, ale ani pak se neúčastnili veřejné nabídky náhradních pozemků. Nárok žalobce c) zpochybňovala proto, že není dána jeho aktivní legitimace. V postupní smlouvě nebylo výslovně uvedeno, že se převádí pouze část nároku, takže právo na přecenění postoupeného restitučního nároku přešlo ze žalobce c) na postupníka dne 9. 12. 2002. U žalobkyně d) připomněla nesprávný postup soudu, protože nezapočetl srážku z ceny pozemků ve výši 15 % z důvodu chybějícího napojení na veřejnou kanalizaci a elektrickou energii v době odnětí, pak by cena pozemků byla nižší a nárok žalobkyně již byl uspokojen. Zásadní argumenty proti nároku žalobce e) pak shledávala žalovaná v ocenění původních pozemků, evidovaných jako louka. V době odnětí byl pozemek zastavěn jen stavbami dočasného charakteru, což nemohlo změnit charakter pozemku. Odňaté pozemky měly být oceněny jako zemědělské podle zákona o půdě, a nikoliv jako pozemky stavební. Odkazovala na judikaturu Nejvyššího soudu. Upozornila i na nesoulad mezi výměrou odňatých pozemků, které nebylo možné vydat, a pozemků vydaných jako náhrada v rámci restituce. Žalobce e) zdědil restituční nárok po Anonymizováno Anonymizováno , kterému nebyly vydány pozemky o výměře 9 184 m2 a 6 783 m2 a žalobce si nárok vypořádal převodem náhradních pozemků v k.ú. Jablonec nad Nisou a k.ú. Domažlice o celkové výměře 20 835 m2. Konečně nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o tom, že námitka promlčení nároku žalobců je v rozporu s dobrými mravy. Restituční nárok byl řadu let evidován v nulové výši a byl zcela vypořádaný. Žalobce e) se neúčastnil veřejných nabídek náhradních pozemků a nebyl aktivní. O přecenění požádal 2. 5. 2017, kdy vedl spor u Okresního soudu v Chebu, ve kterém vzal žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného zpět. Neprokázal, že mu žalovaná ztěžovala uplatnění nároku u soudu a pokud si v řízení v Chebu vybral náhradní pozemky, jde takové jednání k jeho tíži, nikoliv k tíži žalované, která musí bránit vydání nevhodných pozemků, jejichž převodu brání zákonná úprava a judikatura. Navrhovala zrušení rozsudku soudu prvního stupně, případně jeho změnu tak, že žaloba bude zamítnuta. nebrojí proti důvodům částečného rozsudku týkajícího se pozemku parc. č. Anonymizováno / Anonymizováno v obci Chodová Planá, ale snaží se obejít již jednou pravomocně uzavřené otázky přezkoumané i dovolacím soudem. Jde ze strany žalované o zneužití práva. Žádná nová dosud neřešená otázka v odvolání otevřena nebyla, a to ani ohledně geometrického plánu o rozdělení pozemku. nepřipojení plánku k rozsudku je vadou ryze formální a napravitelnou. Žalobcům byl rozsudek doručen spolu s geometrickým plánem, takže soud prvního stupně nepochybil. Podrobně se vyjadřovali k restitučním nárokům jednotlivých žalobců v souvislosti s odvolacími důvody žalované, včetně posouzení námitky promlčení vznesené žalovanou. Navrhovali potvrzení napadeného rozsudku.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení, přihlédl k důvodům uvedeným v odvolání žalované i vyjádření žalobců a dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný.

5. Poté, co žalovaná podala odvolání do rozsudku soudu prvního stupně, vydal Nejvyšší soud dne 2. 12. 2024, č. j. 28 Cdo 2598/2024-843 usnesení, kterým dovolání žalované do předchozího částečného rozsudku odvolacího soudu vydaného k vyřešení vztahů mezi účastníky odmítl. Zabýval se jednotlivými dovolacími důvody žalované a shledal, že přípustnost dovolání nezakládají, protože závěry odvolacího soudu vycházející ze skutkových zjištění, která podrobit dovolacímu přezkumu nelze, a právní závěry z nich vyvozené jsou souladné s dosavadní ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

6. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změny ani v odvolacím řízení, a proto z něho odvolací soud vycházel. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že všichni žalobci jsou osobami oprávněnými k restitučním nárokům podle ustanovení § 4 zákona o půdě. Výhrady žalované v tom směru se týkaly opět žalobce c) a byly shodně jako v předchozí části řízení, která byla ukončena částečným rozsudkem odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně. V něm odvolací soud vysvětlil, že obsahem postupní smlouvy mez původní oprávněnou Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno byla vůle postupitelky převést na postupníka dosud neuspokojené restituční nároky ve výši uvedené ve smlouvě podle jednotlivých rozhodnutí Pozemkového úřadu, celkem ve výši 181 630,53 Kč. Došlo tak k postoupení nároku pouze v té části, jak byl v postupní smlouvě vyčíslen, a nikoliv restitučního nároku celého, tedy včetně vedlejšího práva, to je práva na přecenění výše nároku, neboť postupitelka dobře věděla o spornosti výše nároku. V dalším řízení před soudem prvního stupně žalovaná neuvedla jiné skutečnosti, ze kterých soud mohl dospět k odlišnému závěru.

7. Ani závěry odvolacího soudu k dalším výhradám bránícím ve vydání náhradních pozemků uvedené v odvolání žalované nedoznaly změny. Nebyla ani v tomto případě před soudem prvního stupně přednesena žalovanou jiná tvrzení, která by mohla vést k odlišným skutkovým a právním závěrům odvolacího soudu než v předchozím rozhodnutí, ve kterém se odvolací soud zabýval jak aktivitou žalobců a) a b) a e), tak i liknavým a diskriminačním postupem žalované vycházející z nesprávného určení ceny odňatých a nevydaných pozemků. Podle odůvodnění citovaného usnesení dovolacího soudu byly tyto závěry soudu odvolacího shledány za závěry odpovídající dosavadní rozhodovací praxí dovolacího soudu. Odvolací soud se vypořádal v předchozím rozhodnutí i s výhradou žalované s výší ceny pozemků odňatých žalobkyni c), které se staly součástí letištní plochy v Praze – Ruzyně a zdůvodnil, proč skutečnost, že k připojení pozemků na kanalizační a elektrickou síť došlo později po odnětí pozemků, nesnižovala hodnotu pozemku a nebyl důvod jejich cenu snižovat o 15 % podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 182/1988. Vycházel ze znaleckého posudku i cíle, který byl sledován – rozšíření vzletových a přistávacích drah letiště. Jiné skutečnosti žalovaná opět neuvedla, takže odvolací soud neměl důvod svůj předchozí právní závěr korigovat. Stejná situace byla i při posouzení výše ceny pozemků odňatých předchůdci žalobce e), které byly evidovány v době odnětí jsou louka, avšak stát se těchto pozemků chopil a přeměnil je na pozemky stavební, a proto tak byly správně oceněny. Tyto závěry byly potvrzeny soudu dovolacího. V daném řízení před soudem prvního stupně žalovaná neuvedla jiné skutečnosti, na jejichž základě by odvolací soud mohl dospět k odlišnému závěru, a to i vzhledem k porovnání výše plochy pozemků odňatých k rozsahu plochy pozemků náhradních.

8. Změnu tvrzení nezaznamenal odvolací soud ani k námitce promlčení vznesené žalovanou a závěr o tom, že tato námitka je v rozporu s dobrými mravy byl potvrzen i závěry dovolacího soud v druhé části bodu 13 odůvodnění jeho usnesení. Jestliže zákon o půdě ani nepředpokládal uplatnění nároku na vydání náhradního pozemku u soudu, a jeho uspokojení bylo závislé na veřejných nabídkách pozemků realizovaných žalovanou, pak vznesená námitka promlčení nároku, který nebyl včas uplatněn hlavně z důvodu určení nesprávně výše pozemku, je v rozporu s dobrými mravy.

9. Nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně nezpůsobuje ani námitka žalované, že jí byl doručen rozsudek bez geometrického plánku, který má být jeho součástí. Tento plánek je k rozsudku soudu prvního stupně založeného v soudním spise řádně připojen jako jeho součást, také byl doručen spolu s rozsudkem žalobcům. Pokud došlo k pochybení, které žalovaná namítá, tak tento geometrický plán bude nepochybně soudem prvního stupně k žádosti žalované k jí doručenému rozsudku připojen, neboť jeden opis posudku je ve spise založen.

10. Jedinou výhradou, kterou žalovaná vznesla při jednání před soudem prvního stupně je tvrzení o tom, že by neměly být poskytovány jako náhradní pozemky takové, které je nutno geometrický plánem upravovat – dělit na menší části. Tento argument nemůže zvrátit výše uvedené závěry odvolacího soudu. V daném případě byl předmětem zájmu žalobců celý pozemek pac. č. Anonymizováno v k.ú. a obci Chodová Planá. Protože byl podle územního plánu dotčen výstavbou přeložky silnice, nebylo o něm v předchozím částečném rozsudku rozhodováno. K jeho rozdělení na část č. Anonymizováno / Anonymizováno a č. Anonymizováno / Anonymizováno došlo pouze proto, že podle sdělení městyse Chodová Planá jen část tohoto pozemku byla určena na základě územního plánu – severní varianta ke zbudování přeložky silnice I/21 Planá – Trstěnice. Proto byla od tohoto pozemku oddělena část, která je územním plánem dotčena a je tak vyloučena z převodu na oprávněné osoby jako pozemek náhradní (§ 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb.) a je vedena jako pozemek parc. č. Anonymizováno / Anonymizováno . Zbývající část pozemku se stala samostatnou věcí, je vedena pod parcelním číslem Anonymizováno / Anonymizováno a může tak být se pozemkem náhradním, který je ve vlastnictví žalované, za jiný odňatý pozemek, který nelze vydat. Takovému postupu zákon nebrání.

11. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídá ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

12. Rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z ustanovení § 224 odst. 1 ve vztahu k § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobců představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby (sepis vyjádření a účast na jednání). Sazba odměny vypočtena podle § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu z tarifní hodnoty vydávaného náhradního pozemku, to je částky 38 930 Kč, sazba mimosmluvní odměny je 2 660 Kč. I když si je odvolací soud vědom toho, že ve vztahu ke každému ze žalobců byla odlišná výše uspokojení jeho nároku, nelze vycházet z tarifní hodnoty ve vztahu k výši nároku každého ze žalobců. Podle novelizovaného ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu pak by nebylo možné posoudit, jakou část odměny krátit ve vztahu k některému ze žalobců. Při zastupování více žalobců se pak stanoví sazba odměny podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu za druhou osobu 2 128 Kč, za třetí 1 596 Kč, za čtvrtou osobu 1 064 Kč a za pátou 532 Kč, celkem 7 980 Kč za jeden úkon právní služby. Za dva úkony je odměna 15 960 Kč, dva režijní paušály po 450 Kč a náhrada a DPH 3 540,60 Kč, celkem 20 400,60 Kč