64 Co 171/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Timma Šmehlíka a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Jméno advokáta Anonymizováno žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 13 628,93 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 30. 10. 2024, č. j. 15 C 76/2024-57

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I v části, v jaké byla zamítnuta žaloba o zaplacení 1 800 Kč, potvrzuje.

II. Ve zbývající části výroku I se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 828,93 Kč s úrokem 21,99 % ročně za dobu od 19. 9. 2023 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 753,30 Kč a 15 % ročně z 11 828,93 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 10 282 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku uvedl, že žalobu byl nucen zamítnout vzhledem k nedostatkům žalobních tvrzení a důkazních návrhů žalobkyně, pro které neuvěřil jí podanému popisu skutkového děje. K flexikreditu žalobkyně pouze uvedla, že žalovanou tížili smluvní povinnosti k bance ohledně dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu a nepřekročení povoleného limitu. Mezi povinnosti žalované tedy zřejmě nepatřilo splácení úvěru. Přesto bylo právě nesplácení jedním z důvodů, pro který měla banka prohlásit úvěr za ihned splatný. Soud zjistil, že samotná smlouva z 26. srpna 2019 o vedení účtu a možnosti získat jeho prostřednictvím peníze nad kladný zůstatek, je zřejmě vlastnoručně podepsána žalovanou, resp. při specifikaci, že jde o elektronický podpis, lze usoudit na biometrický elektronický podpis žalované na tomto dokumentu. Naproti tomu dispozice ke smlouvě datované dnem 16. srpna 2021 biometrický podpis žalované neobsahují. Namísto něj je zmínka o podepsání , jméno FO, , tedy zřejmě alfanumerickým znakem, který na dokument měla vložit žalovaná. Zda se tak ovšem skutečně stalo, tedy zda měla žalovaná k dispozici unikátní řadu těchto znaků a přiřadila je k uvedenému elektronickému dokumentu, soud z označených důkazů nezjistil, nebo zjistit nemohl, když ostatní důkazní prostředky (tedy mimo písemné smlouvy a dispozic) prokazovaly jiné skutečnosti. Neprokázán tak zůstal základ ujednání banky a žalované, z kterého žalobkyně dovozovala své nároky na zaplacení žalované jistiny. Přečerpání povoleného limitu neprokázaly ani výpisy z účtů. Žalobkyně neprokázala ani tvrzení o postoupení žalovaných pohledávek. Smlouva banky se žalovanou, ale ani dispozice, nebyly označeny číslem, jež se objevilo v příloze č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek a v oznámení banky o postoupení pohledávek. Oznámení banky odkazuje na dvě smlouvy se žalovanou s různými čísly, z nichž jedno je shodné s číslem smlouvy v seznamu postupovaných pohledávek. Podstatné je ovšem to, že takto nelze ztotožnit postupované pohledávky (zjevně z více smluv) s pohledávkami ze smlouvy z 26. srpna 2019, tedy s žalovanými pohledávkami. Z tohoto důvodu soud nezjistil skutečnosti, z nichž žalobkyně dovozuje svou aktivní věcnou legitimaci.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Uvedla v něm, že aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávek „s datem úplaty dne 18. 9. 2023“ uzavřenou mezi žalobkyní a původním věřitelem , právnická osoba, . Ke smlouvě uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou uvedla, že tato byla sjednána 26. 8. 2019 v 15:15 hodin a původní věřitel se zavázal žalované poskytnout kontokorentní úvěr , Anonymizováno, až do výše povoleného úvěrového limitu sjednaného v dispozicích ke smlouvě ve výši 10 000 Kč. Dispozice byly “uzavřeny“ prostřednictvím prostředků umožňujících dálkový přístup elektronicky pomocí , jméno FO, . Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela pomocí SMS. Smlouva byla podepsána v souladu s ust. § 561 odst. 1 o. z. Z posledního odstavce dispozic se sjednanými parametry kontokorentního úvěru , Anonymizováno, plyne, že žalovaná svůj souhlas se smlouvou vyjádřila pomocí elektronického podpisu ve smyslu § 561 občanského zákoníku (o. z.) a z dispozic je patrné také , jméno FO, podpisu a časové razítko. Certifikát podpisu lze zobrazit v elektronickém dokumentu, který byl účastníky uzavřen. Žalovaná porušila smluvené podmínky – překročila limit , Anonymizováno, , proto předchůdce žalobkyně přistoupil k jeho zrušení (14. 11. 2022), otevření úvěrového účtu (15. 11. 2022) a k zesplatnění úvěru dne 21. 3. 2023. Jakým způsobem dospěla žalobkyně k částce 11 828,93 Kč vyplývá z měsíčních výpisů z běžného účtu žalované. Povinnost žalované platit úrok ve výši 21,99 % ročně vyplývá z dispozic. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že žalobě zcela vyhoví.

3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila. Stejně jako před soudem prvního stupně, byla i v odvolacím řízení zcela pasivní.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. Odvolání je převážně opodstatněné.

5. V přezkoumávané věci je předmětem řízení peněžitá pohledávka žalobkyně, kterou podle žalobních tvrzení nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, a kterou uzavřela s původním věřitelem žalované , právnická osoba, . Původní věřitel se žalovanou uzavřel smlouvu o bankovních produktech a službách, jejíž součástí byly i dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru , Anonymizováno, a sazebník poplatků. Původní věřitel se zavázal zřídit a vést žalované bankovní účet specifikovaný v dispozicích (č. , č. účtu, ), provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynu žalované, a úročit aktuální zůstatek v souladu s proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Dále se zavázal poskytnout žalované kontokorentní úvěr , Anonymizováno, , který žalované umožnil přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu sjednaného v dispozicích ke smlouvě. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Naposled uvedenou povinnost žalovaná porušila tím, že překročila výši uvěrového limitu a banka v souladu se smlouvou převedla dne 15. 11. 2022 aktuální výši povoleného přečerpání z účtu 11 828,93 Kč, na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, . Žalovaná dlužnou částku nesplatila, proto předchůdce žalobkyně využil svého práva a dne 21. 3. 2023 prohlásil úvěr za splatný. V řízení uplatnil požadavek na zaplacení 11 828,93 Kč označených jako jistina úvěru, částku 1 800 Kč představující poplatky za tři odeslané upomínky, přičemž za odeslání každé z nich (2. 1. 2023, 30. 1. 2023 a 28. 2. 2023) žalobkyně požadovala 600 Kč. Dále požadovala úrok ve výši 21,99 % z částky označené jako jistina, který za dobu od 28. 4. do 7. 9. 2023 vyčíslila částkou 753,30 Kč. Konečně nárokovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 19. 9. 2023 do zaplacení.

6. K prokázání svých tvrzení žalobkyně označila a soudu předložila písemné důkazy, jiné důkazy žádným z účastníků navrženy nebyly. Soud prvního stupně nařídil ve věci jednání, jehož se účastníci, řádně k němu předvolaní, nezúčastnili.

7. Rozhodnutí soudu prvního stupně, jak plyne ze shora provedeného shrnutí odůvodnění jím vydaného rozsudku, je primárně postaveno na neunesení důkazního břemene tížícího žalobkyni stran její aktivní legitimace a také stran tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou jakožto právního důvodu vzniku žalovaného nároku. Sekundárním důvodem jsou pak nedostatečná tvrzení ohledně výše nároku a jejich prokázání. Odvolací soud se s těmito závěry soudu prvního stupně neztotožnil.

8. Protože odvolací soud dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní lze dospět k jiným skutkovým zjištěním, než jaká z nich soud prvního stupně učinil, v souladu s ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. část z nich zopakoval. Z elektronické písemnosti nazvané Smlouva o bankovních produktech a službách odvolací soud zjistil, že zachycuje písemnou dohodu mezi původním věřitelem , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovanou, která byla sjednána 26. 8. 2019 v elektronické podobě, což je stvrzeno účastníky připojenými biometrickými podpisy elektronického dokumentu. Tato smlouva je svou povahou rámcovým ujednáním, předpokládajícím uzavření konkrétních závazkových vztahů, jejíž předmětem bude poskytování bankovních služeb předchůdcem žalobkyně žalované. Účastníci se v něm dohodli, že tyto smluvní vztahy se budou mimo jiné řídit ujednáními obsaženými v dokumentu nazvaném „Dispozice“, který má obsahovat konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb poskytovaných bankou, základní produktové podmínky obsahující smluvní ujednání, popis a způsob poskytování konkrétních produktů a služeb, speciální produktové podmínky, které oproti základním produktovým podmínkám obsahují zvláštní smluvní ujednání, sazebník, úrokový lístek a podmínky obsahující smluvní ujednání společná všem smluvním vztahů (mezi účastníky smlouvy). Žalovaná v dohodě prohlásila, že se s těmito dokumenty seznámila a souhlasí s nimi. Bod 4 závěrečných ustanovení smlouvy pak obsahuje výslovné prohlášení kontrahentů o závazku dodržovat dispozice ke sjednaným produktům a službám. Součástí dohody je také ujednání, kterým se předchůdce žalobkyně zavázal žalované zřídit běžný účet a poskytnout jí kontokorentní úvěr , Anonymizováno, povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu (který není v této smlouvě konkrétně vymezen), žalovaná se zavázala nepřekročit tento povolený limit. Pro případ, že debetní zůstatek překročí povolený limit, byl k tíži žalované dohodnut sankční poplatek a úročení nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu.

9. Z elektronického dokumentu nazvaného „Dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru , Anonymizováno, “ (dále jen Dispozice) odvolací soud zjistil, že tento zachycuje ujednání mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, jehož obsahem je dohoda o poskytnutí spotřebitelského kontokorentního úvěru k běžnému účtu č. , č. účtu, s výší povoleného limitu 10 000 Kč ode dne 16. 8. 2021 s minimálním kreditním měsíčním příjmem 50 % povoleného limitu a úrokovou sazbou 21,99 % p. a. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku byla sjednána ve výši 29 % p. a. V dokumentu jsou sjednány mimo jiné následující poplatky k tíži žalované – oznámení o převodu na úvěrový účet ve výši 200 Kč, poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného účtu na úvěrový účet 10 % z povoleného limitu , Anonymizováno, minimálně 500 Kč, zaslání každé upomínku 600 Kč. V zápatí dokumentu je připojena doložka o provedení elektronického podpisu klienta, který je identifikován jménem a tehdejším příjmením žalované, dále je zde uveden , jméno FO, podpisu a časové razítko s datem 16. 8. 2021.

10. Žalobkyně předložila k důkazu i elektronický dokument - Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru , Anonymizováno, (ten není opatřen podpisy žádného z kontrahentů), který je podle svého obsahu podrobnějším vymezením práv a povinností účastníků smlouvy o spotřebitelském kontokorentním úvěru. Pro rozhodnutí ve věci je podstatné, že čerpání úvěru do výše povoleného limitu sjednaného v dispozicích mělo být prováděno tím způsobem, že banka v tomto limitu provede platební příkazy klienta (žalované) i přesto, že na běžném účtu žalované nebude dostatek kreditních prostředků k jejich úhradě. Klient se zavázal čerpat úvěr tak, aby povolený limit nepřekročil. Dále se klient (žalovaná) zavazuje platit z čerpaného úvěru úroky a poplatky dle platného sazebníku. Pro případ porušení smlouvy klientem bylo sjednáno právo předchůdce žalobkyně zrušit poskytování kontokorentního úvěru na běžném účet a současně otevřít úvěrový účet úvěr žalované a tento zatížit debetním zůstatkem z běžného účtu (který byl tímto postupem na běžném účtu vyrovnán). V takovém případě se klient zavázal jej takto transformovaný úvěr splatit v pravidelných měsíčních anuitních splátkách tak, aby délka splácení nepřesáhla dobu 48 měsíců a platit úroky ze splatného , Anonymizováno, s tím, že klient je oprávněn úvěr splatit i před takto dohodnutou splatností.

11. Odvolací soud má ve shodě se soudem prvního stupně za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovanou došlo k písemné dohodě o uzavření Smlouvy o bankovních produktech a službách, v podobně elektronické písemnosti - dokumentu připojenému k žalobě. Z této smlouvy mezi nimi konkrétní závazkový vztah – smlouva o úvěru, jež je právním důvodem nároku uplatněného žalobkyní, nevznikl, ale účastníci se v ní dohodli, že pokud se tak stane – smlouvou předjímaným určením předmětu této služby banky - sepisem „Dispozic“, pak se práva a povinnosti účastníků budou řídit i tím, co je sjednáno v přílohách smlouvy o bankovních produktech a službách. K uzavření samotné smlouvy o úvěru došlo dne 16. 8. 2021 právě sepisem Dispozic – rovněž elektronické písemnosti, k níž žalovaná připojila svůj elektronický popis ve smyslu ust. § 561 odst. 1 věta třetí občanského zákoníku. Pro uzavření smlouvy v písemné formě postačuje tzv. prostý elektronický podpis.

12. Odvolací soud tak narozdíl od soud prvního stupně má za to, že , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru s obsahovými náležitostmi tvrzenými žalobkyní a prokázanými obsahem Dispozic, Základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru , Anonymizováno, (což jsou obchodní podmínky ve smyslu ust. § 1751 o. z.) a sazebníku. Předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované kontokorentní úvěr umožněním zatížení jejího běžného účtu záporným zůstatkem až do výše 10 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu mimo jiné zavázala nezatížit běžný účet vyšším než povoleným záporným zůstatkem a platit bance úrok dohodnutý v Dispozicích ve výši 21,99 % ročně; obsahem smlouvy byla i výše vylíčená ujednání o následcích porušení povinnosti nepřečerpat povolený limit a o povinnosti hradit poplatky, jejichž zaplacení žalobkyně v řízení požaduje.

13. Porušení závazku žalované nezatížit svůj běžný účet záporným saldem vyšším než 10 000 Kč prokazuje žalobkyní předložený výpis z běžného účtu žalobkyně, k němuž se poskytnutý kontokorentní úvěr váže. Z něj odvolací soud zjistil, že ke dni 2. 11. 2022 byl účet zatížen záporným zůstatkem ve výši 10 628,93 Kč. Předchůdce žalobce na to dopisem z 16. 11. 2022 oznámil žalované, že zrušil poskytování kontokorentního úvěru na běžném účtu žalobkyně, k čemuž jej opravňovala shora uvedená ujednání základních úvěrových podmínek pro , Anonymizováno, . Záporný zůstatek běžného účtu, navýšený o dohodnuté poplatky za oznámení o zrušení , Anonymizováno, ve výši 200 Kč a za otevření úvěrového účtu ve výši 1 000 Kč, tedy v součtu 11 828,93 Kč byl dne 15. 11. 2022 vyrovnán otevřením úvěru v téže výši, který byl nadále administrován na úvěrovém účtu žalované č. , č. účtu, . Obsah závazku mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou se tím změnil tak, že povinnost žalované plnit podmínky , Anonymizováno, byly nahrazeny její povinností splatit úvěr ve výši odpovídající zápornému zůstatku kontokorentu ke dni jeho převedení na úvěrový účet spolu s dohodnutým úrokem. Žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, podpořené i výpisy z úvěrového účtu za dobu od 15. 11. 2022 do 18. 9. 2023, že úvěr nesplácela (neuhradila ničeho). Předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 22. 3. 2023 využil svého práva požadovat v případě prodlení žalované splacení celého neuhrazeného zůstatku úvěru, včetně úroku a sjednaných poplatků; na tento hrozící následek žalovanou předem výslovně upozornil dopisem z 20. 1. 2023.

14. Shrne-li odvolací soud výše uvedené, lze uzavřít, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 16. 8. 2021 smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., přičemž práva a povinnosti smluvních stran se řídí i zákonem č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, na základě které bylo žalované umožněno na jejím běžném bankovním účtu vedeném u předchůdce žalobkyně čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč, úročený úrokem ve výši 21,99 % ročně. Žalovaná porušila své povinnosti z této smlouvy, neboť její závazky na běžném účtu překročily povolený debetní limit, a předchůdce žalobkyně v důsledku toho sdělením z 16. 11. 2022 využil svého práva poskytování kontokorentního úvěru ukončit a požadovat po žalované splacení záporného zůstatku běžného ve výši 11 828,93 Kč ve 48měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem 21,99 % ročně. Rovněž s plněním této povinnosti se žalovaná dostala do prodlení, což předchůdce žalobce oprávnilo požadovat okamžité splacení zůstatku úvěru spolu s úrokem, kteréžto právo uplatnil dopisem z 22. 3. 2023.

15. Odvolací soud nesouhlasí se soudem prvního stupně, pokud tento uzavřel, že žalobkyně neprokázala nabytí pohledávky původního věřitele postoupením, neboť z předložených písemností nelze zjistit, že předmětem cesse dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 je i pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení. Z dopisu , právnická osoba, . žalované ze dne 25. 9. 2023 odvolací soud zjistil, že tímto dopisem původní věřitel žalované oznámil, že dne 12. 9. 2023 postoupil žalobkyni „svou pohledávku vzniklou z titulu smlouvy č. , hodnota, , č. smlouvy , Anonymizováno, “. Soudu prvního stupně je třeba dát za pravdu v tom, že uvedené údaje se neshodují s označením žalobkyní předložené smlouvy. Pohledávku za žalovanou přesto jednoznačně identifikují, neboť uvedená „čísla smlouvy“ se jsou totožná s číslem běžného účtu žalované, k němuž byl zřízen kontokorent, a s číslem úvěrového účtu, na kterém byl závazek žalované veden pro zrušení kontokorentu. Určitost tohoto právního jednání předchůdce žalobkyně je dle názoru odvolacího soudu natolik dostatečná, aby vyvolala následky spojené s oznámením postupitele dle § 1882 odst. 1 o. z.; pohledávka byla žalobkyni účinně postoupena a žalobkyně je vůči žalované aktivně věcně legitimována k uplatnění tohoto nároku.

16. Odvolací soud proto veden sděleným důvody uzavřel, že žaloba je opodstatněná v rozsahu, v jakém se žalobkyně domáhá úhrady dlužné jistiny úvěru poskytnutého jejím předchůdcem ve výši 11 828,93 Kč s úrokem ve výši 21,99 % ročně za dobu od 19. 9. 2023 do zaplacení i s úrokem z prodlení ve výši plynoucí z ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu do 7. 9. 2023 vyčísleného částkou 753,30 Kč a od 19. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15% z dlužné jistiny ročně. Proto napadený výrok o věci samé rozsudku soudu prvního stupně v souladu s ust. § 220 o.s.ř. změnil a v tomto rozsahu žalobě vyhověl.

17. Za neopodstatněný má odvolací soud požadavek na zaplacení částky 1 800 Kč jakožto tří poplatků ve výši 600 Kč za předchůdcem žalobkyně žalované zaslané upomínky. Žalobkyně upomínky předložila a odvolací soud nepochybuje o tom, že byly bankou také odeslány. Právo požadovat nárokovaný poplatek také bylo účastníky srozumitelně dohodnuto (v Dispozicích viz výše v odstavci 9). Odvolací soud ale tuto smluvní klauzuli, zakládající poskytovateli spotřebitelského úvěru právo zasílat spotřebiteli nikterak neomezené množství upomínek, a to za poplatek, který přesahuje 5% úvěrového limitu, za ujednání, které ve smyslu ust § 1813 odst. 1 o.z. v rozporu s požadavkem poctivosti zakládá významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele a k takovému ujednání se podle § 1815 o.z. nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Požadavek žalobkyně na úhradu poplatku za odeslání upomínek tak postrádá účinný právní důvod. Proto v tomto rozsahu odvolací soud zamítnutí žaloby jako věcně správné potvrdil.

18. Jelikož odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, podle ust. § 224 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně, která byla ve věci v podstatě plně úspěšná (její procesní neúspěch se týkal jen nepatrné části předmětu řízení), má právo na úplnou náhradu nákladů, jež v řízení účelně vynaložila k uplatnění svého práva. Její náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč za žalobu a 1 000 Kč za odvolání, odměny za tři úkony právní služby po 1 660 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a sepis odvolání), odměny za jeden úkon právní služby ve výši 830 Kč (za sepis předžalobní výzvy), čtyř režijních paušálů po 300 Kč a odpovídající DPH, v součtu 10 282 Kč.