64 Co 446/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Timma Šmehlíka ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 166 629 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 11. dubna 2024, č. j. 10 C 175/2022-104 Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části, tj. ve výroku I, III a IV, potvrzuje. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 21 159 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 166 629 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 3. 9. 2021 do zaplacení, výrokem II žalobu ve zbývající částce 33 371 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 3. 9. 2021 do zaplacení zamítl, výrokem III žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 121 842,96 Kč a výroky IV a V uložil účastníkům povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náklady řízení, a to žalobkyni ve výši 1 560 Kč a žalované ve výši 2 617 Kč. Rozhodl tím o nároku žalobkyně na zaplacení zbývající části ceny díla ve výši 200 000 Kč, které provedla její právní předchůdkyně , právnická osoba, (dále také předchůdkyně žalobkyně nebo zhotovitel) pro žalovanou na základě její objednávky, a které spočívalo v pokládce dvou živičných vrstev asfaltu v , adresa, . Cenu díla zhotovitel žalované vyúčtoval fakturou č. , tel. číslo, ze dne 5. 8. 2021 ve výši 463 676,50 Kč se splatností dne 2. 9. 2021, žalovaná z ní uhradila dne 8. 11. 2021 částku 263 676 Kč a zbývající část pohledávky ve výši 200 000 Kč zhotovitel postoupil smlouvou ze dne 28. 3. 2022 žalobkyni.

2. Soud prvního stupně dále po skutkové stránce zjistil, že objednávce žalované ze dne 21. 7. 2021 předcházela nabídka zhotovitele ze dne 29. 6. 2021 k provedení pokládky dvou živičných vrstev asfaltu o výměře 640 m2 za cenu 321,96 Kč/m2 vrstvy ACO 11 a 354,94 Kč/m2 vrstvy ACO 16. Zhotovitel práce provedl v době od 26. do 27. 7. 2021, dokončení díla telefonicky oznámil jednateli žalované a zmíněnou fakturu č. , tel. číslo, ze dne 5. 8. 2021, jejíž součástí byl soupis prací o pokládce 685 m2 asfaltových vrstev, předal asistentce jednatele žalované , jméno FO, . Žalovaná následně namítla „rozměrovou disproporci“ pokládky oproti skutečnosti, slíbené podklady k tomu však nedodala, jiné námitky nevznesla, dílo poté předala investorovi, bylo zkolaudováno a je užíváno jako parkoviště. Znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, Martina Polepila bylo zjištěno, že skutečný rozsah pokládky asfaltových vrstev je 635,7m2.

3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku (o. z.) s tím, že předchůdkyně žalobkyně jako zhotovitel uzavřela se žalovanou jako objednatelem platnou smlouvu o dílo spočívajícího v pokládce dvou asfaltových směsí za cenu 676,9 Kč/m2 za obě vrstvy. Při znalcem zjištěné výměře 635,7 m2 zhotoviteli vznikl podle § 2604 o. z. nárok na zaplacení ceny díla ve výši 430 305 Kč. V situaci, kdy žalovaná předchůdkyni žalobkyně již částku 263 676,5 Kč uhradila, zbývá k zaplacení částka 166 629 Kč. V této částce tedy žalobě vyhověl a spolu s ní žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury, kterou byla žalovaná poprvé vyzvána k úhradě, až do zaplacení. Ve zbývající částce 33 371 Kč odpovídající rozdílu mezi fakturovanými 685 m2 a skutečně provedenými 635,7 m2 asfaltového povrhu při dohodnuté ceně 676,9 Kč/m2 žalobu včetně příslušenství zamítl.

4. Jako nedůvodné soud prvního stupně odmítl všechny další námitky žalované, která poukazovala na existenci dohody o slevě z ceny díla ve výši 200 000 Kč mezi jejím jednatelem , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , který jednal za zhotovitele, dále nesplnění podmínky protokolárního převzetí díla jejím jednatelem, což nelze nahradit podpisem soupisu prací jeho asistentkou, a v neposlední řadě na nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, které byla neexistující pohledávka postoupena účelově a zdánlivě. Soud prvního stupně k tomu uvedl, že žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2022, kterou uzavřela se zhotovitelem (, právnická osoba, ) v souladu s § 1879 o. z. Cenu za postoupení pohledávky ve výši 160 000 Kč uhradila zhotoviteli v hotovosti na základě příjmového pokladního dokladu, jak potvrdil jeho jednatel , jméno FO, ve svědecké výpovědi. Postoupení pohledávky žalobkyně jako postupník žalované oznámila dne 31. 3. 2022 v souladu s § 1882 odst. 1 o. z. V té souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 201/2004 či sp. zn. 32 Odo 776/2003, podle kterých postupník nemusí dlužníkovi předkládat celou smlouvu o postoupení pohledávky se všemi jejími dodatky a ani není povinen dlužníka seznamovat s jejím úplným zněním včetně ujednání o ceně.

5. Žádným důkazem také podle soudu prvního stupně nebylo prokázáno tvrzení žalované o povinnosti protokolárního předání a převzetí díla. Odkázal na § 2604 o. z., podle kterého bylo dílo provedeno jeho dokončením a předáním žalované. Kromě toho, jestliže pak žalovaná dílo předala investorovi, jak potvrdil její jednatel , tituly před jménem, , jméno FO, v účastnické výpovědi, těžko by to mohla učinit v situaci, pokud by jí dílo před tím zhotovitel nepředal. Zhotoviteli tak podle § 2610 odst. 1 o. z. vznikl nárok na zaplacení dohodnuté ceny ve výši odpovídající skutečné výměře provedených asfaltových vrstev. Kvalitu díla přitom žalovaná nikdy nenamítala a její výhrady se týkaly pouze rozsahu jí fakturovaných 685 m2 asfaltových vrstev. Stejně tak žalovaná neprokázala tvrzení o existenci dohody o slevě z ceny díla ve výši 200 000 Kč. Z provedených důkazů vyplynulo, že při uzavření smlouvy o dílo jednali za zhotovitele oba jeho tehdejší společníci, tedy , jméno FO, a , jméno FO, . Smlouvu však mohl uzavřít a slevu z ceny za zhotovitele dohodnout pouze , jméno FO, jako jednatel. Žalovaná přitom netvrdila, že se na slevě dohodla s tímto jednatelem, navíc její jednatel v účastnické výpovědi uvedl, že věděl o tom, že , jméno FO, , se kterým měl slevu dohodnout, jednatelem není.

6. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a úspěšnější žalobkyni přiznal 66 % (rozdíl mezi jejím 83 % úspěchem a 17 % úspěchem žalované) účelně vynaložených nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 000 Kč a nákladů právního zastoupení za 15 úkonů právní služby po 9 100 Kč, 15 režijních paušálů po 300 Kč, cestovného ke dvěma jednáním celkem ve výši 4 959,12 Kč, náhradu za ztrátu času cestami za 16 půlhodin po 100 Kč a 21% DPH ve výši 30 651 Kč. Podle § 148 o. s. ř. účastníkům řízení uložil povinnost zaplatit státu náklady řízení vzniklé úhradou znalečného znalci , tituly před jménem, Polepilovi ve výši 4 177 Kč nad rámec složené zálohy, a to ve výši odpovídající jejich procesnímu neúspěchu.

7. Proti výroku I rozsudku a nákladovým výrokům III a IV se žalovaná včas odvolala. Namítla, že soud prvního stupně nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům a věc nesprávně právně posoudil. Zopakovala argumenty vůči žalobnímu nároku, tedy nedostatek aktivní legitimace žalobkyně v řízení, neboť v situaci, kdy nebyl proveden jí označený důkaz o zaplacení odměny za postoupení pohledávky a důkaz, že je tato transakce vedena v účetnictví žalobkyně, což je subjekt, který žádnou podnikatelskou činnost nevyvíjí, nebylo podle ní postoupení pohledávky prokázáno. Svědecká výpověď , jméno FO, potvrzujícího zaplacení ceny je přitom nevěrohodná, neboť jako zůstavší společník předchůdkyně žalobkyně je na výsledku řízení zainteresován.

8. Podle žalované provedenými důkazy bylo prokázáno její tvrzení, že mezi ní jako objednatelem a předchůdkyní žalobkyně jako zhotovitelem byl dohodnutý systém slev ze zakázek. Za zhotovitele tuto dohodu stejně jako samotnou smlouvu o dílo uzavřel , jméno FO, , který k tomu byl oprávněn, jak jako svědek potvrdil. Nic na tom nemění to, že nebyl jednatelem, ale společníkem, a že o tom její jednatel , tituly před jménem, , jméno FO, věděl. Na vysvětlení důvodu slev žalovaná v odvolání zopakovala, že , jméno FO, byl jednatelem a společníkem úpadce , právnická osoba, , který jí z doby jejich spolupráce dlužil částku 891 182 Kč, ze které z insolvenčního řízení obdržela 550 Kč. Protože si , jméno FO, byl svých „renonců“ vůči ní z doby jeho působení u úpadce vědom, dohodli se spolu v souvislosti s jeho žádostí o zadávání stavebních zakázek na postupném umořování dluhu úpadce systémem slev ve výši 25 % z každé zakázky, resp. z každé fakturace realizované společností , právnická osoba, (kterou v roce 2020 založil spolu s , jméno FO, ) a další společností , právnická osoba, ., za kterou rovněž všechny záležitosti vyřizoval, a jejímž jednatelem a společníkem byl jeho nevlastní bratr , jméno FO, . Ten pak ve svědecké výpovědi tento zavedený systém slev potvrdil. Na základě , jméno FO, uzavřených smluv o dílo a tohoto dohodnutého systému slev z ceny díla pro ni předchůdkyně žalobkyně zrealizovala čtyři zakázky – , adresa, , , jméno FO, a , adresa, . Jednatel , jméno FO, se všemi souhlasil a jejich realizace se osobně účastnil S výjimkou poslední na akci , adresa, byly všechny zakázky řádně protokolárně předány jejímu jednateli a dohodnutá cena byla zhotoviteli uhrazena. V případě předmětné zakázky , adresa, však protokol její jednatel nepodepsal, což nelze nahradit podpisem jeho asistentky. To podle ní dokládá, že nedošlo k řádnému předání díla a zhotoviteli tak nevznikl nárok na zaplacení ceny.

9. Žalovaná dále v odvolání popsala, jakým způsobem probíhal onen systém slev mezi ní a zhotovitelem. Zakázky , adresa, jí zhotovitel vyúčtoval fakturou č. , tel. číslo, ve výši 260 759 Kč a fakturou č. , tel. číslo, ve výši 323 700 Kč, tedy celkem ve výši 584 459 Kč. Po odečtení částky 28 000 Kč za neodebraný materiál byla ze zbývající částky 556 459 Kč, resp. po zaokrouhlení z částky 555 000 Kč, vypočtena zmíněná 25 % sleva ve výši cca 139 000 Kč. Tato sleva pak byla zohledněna ve faktuře č. , tel. číslo, tak, že ta byla nově vystavena na částku 184 700 Kč. Stejným způsobem to mělo probíhat u zakázek , jméno FO, a , adresa, , které jí zhotovitel vyúčtoval fakturou č. , tel. číslo, ve výši 330 573 Kč a fakturou č. , tel. číslo, ve výši 463 676 Kč, tedy celkem ve výši 794 249 Kč. Z těchto dvou faktur představuje 25 % sleva částku 198 562,25 Kč, tedy po zaokrouhlení částku 200 000 Kč. Pokud byla dohoda o slevě aplikována u prvních dvou zakázek, měla být podle žalované aplikována i u třetí a čtvrté zakázky. Přestože i jednatel , jméno FO, o tomto systému slev věděl a souhlasil s ním, nepochopitelně uvedl, že v případě čtvrté zakázky o slevě nevěděl. Jeho nepravdivou výpověď však lze vysvětlit tím, že počátkem roku 2022 došlo mezi ním a , jméno FO, k neshodám, jak oba potvrdili, které pak vedly k odchodu , jméno FO, ze společnosti.

10. Jako nepatřičné žalovaná v odvolání odmítla úvahy soudu prvního stupně týkající se nacenění jiné stavební zakázky - kolejní pokládky, z čehož dovozovala, že u zakázky , adresa, , kde se o kolejní stavbu nejednalo, nebyla sleva dohodnuta. Podotkla, že pokud bylo znaleckým posudkem prokázáno její tvrzení o navýšení rozsahu prací o 33 371 Kč, mělo být zohledněno i její tvrzení o dohodnuté slevě. V neposlední řadě žalovaná namítla, že odůvodnění rozsudku nesplňuje zákonem stanovené náležitosti, podstatné závěry jsou obsaženy pouze v bodě 22 a jeho rozsah a kvalita neodpovídá počtu realizovaných jednání. Z těchto všech důvodů žalovaná žádala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části změnil a žalobu zamítl, nebo aby jej zrušil a vrátil k novému řízení.

11. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku. Podle ní se soud prvního stupně vypořádal se všemi námitkami žalované a po provedení důkazů dospěl ke správným skutkovým závěrům a právnímu posouzení. Bez ohledu na to, zda u předchozích dvou zakázek byla sjednána sleva z ceny, v případě předmětné zakázky v , adresa, tomu tak nebylo, jak potvrdil i svědek , jméno FO, . Rovněž , jméno FO, ve svědecké výpovědi uvedl, že systém slev spočívající v nadsazení původní ceny díla platil pouze u zakázek tzv. kolejních staveb pro akci , adresa, . V případě zakázky , adresa, se však o kolejní stavbu nejednalo a nadsazení ceny proto absentuje. Kromě toho v situaci, kdy smlouva o dílo byla sjednána v podstatě písemně, musela by mít podle ní stejnou formu i dohoda o slevě. O slevu z ceny akce , adresa, přitom žalovaná požádala až po provedení díla, a to pouze s poukazem na rozměrovou disproporci o cca 40 m2, jak plyne z SMS komunikace mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 27. 8. a 25. 9. 2021. Stejně tak není podle žalobkyně opodstatněná námitka žalované o nedostatku její aktivní legitimace. Zdůraznila, že pohledávka ze smlouvy o dílo jí byla postoupena smlouvou ze dne 28. 3. 2022, k její platnosti není ani písemná forma vyžadována a postoupení žalované oznámila a doručenkou doložila.

12. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a §212a o. s. ř. rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu, tedy jeho výrok I a nákladové výroky III a IV, včetně řízení, které mu předcházelo, vzal v úvahu námitky žalované uvedené v odvolání a vyjádření žalobkyně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Odvolací soud předně uvádí, že neshledal žádnou vadu řízení před soudem prvního stupně, která by se projevila v namítané kvalitě odůvodnění rozsudku. Odůvodnění je členěno do 25 bodů, z nichž první dva se věnují vymezení věci a tvrzením obou účastníků. V bodech 3 a 4 je popsáno, které otázky byly mezi účastníky nesporné a které jsou sporné a budou předmětem dokazování. V bodě 5 až 16 následují jednotlivá skutková zjištění, která soud ve věci učinil z uvedených důkazů, bod 17 obsahuje vysvětlení, proč neprovedl další důkazy, mimo jiné důkazy k postoupení pohledávky. V bodech 18 až 20 shrnul jednotlivá skutková zjištění a učinil závěr ke skutkovému stavu a v bodě 21 citoval právní úpravu obsaženou v ustanovení § 2586, § 2 604, § 1879 a § 1882 o. z. V bodě 22 a 23 se pak skutečně jen v několika větách vypořádal s rozhodujícími okolnostmi, z nichž vyšel v rámci posouzení oprávněnosti žalobního nároku, včetně aktivní legitimace žalobkyně k jeho uplatnění. V posledních bodech 24 a 25 pak odůvodnil rozhodnutí o nákladech řízení mezi účastníky a vůči státu. Třebaže je možno dát žalované za pravdu v tom, že právní posouzení věci je více než úsporné, nelze jeho rozsah, a už vůbec ne kvalitu, porovnávat s počtem 7 uskutečněných jednání. Bez ohledu na jeho stručnost je třeba konstatovat, že odůvodnění rozsudku splňuje požadavky dané § 157 o. s. ř., neboť účastníkům umožňovalo pochopit úvahy soudu a žalované pak také umožňovalo posoudit si opodstatněnost podání odvolání.

14. Žalovaná v odvolání v podstatě jen zopakovala námitky, které uplatňovala v průběhu řízení ve svých vyjádřeních a při jednáních, s nimiž se soud prvního stupně dostatečným způsobem vypořádal. To, že se žalovaná s jeho závěrem neztotožňuje a předkládá vlastní verzi skutku, ze které dovozuje pro sebe příznivé závěry, důvodnost jejího odvolání nezakládá. Na základě soudem prvního stupně zjištěného skutkového stavu, ostatně v tomto směru žalovanou nezpochybňovaného, lze učinit závěr, že mezi společností , právnická osoba, jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem byla uzavřena smlouva o dílo v souladu s § 2586 o. z. v ústní formě, jejímž obsahem byl závazek zhotovitele provést pokládku dvou živičných vrstev v , adresa, ve dnech 26. - 27. 7. 2021 za celkovou cenu 676,90 Kč/m2 uvedenou v jeho nabídce, při předpokládané výměře 640 m2 plochy.

15. Námitka žalované o jiné dohodě o ceně díla mezi smluvními stranami, resp. o slevě z ceny, kterou jí měl zhotovitel poskytnout stejným způsobem, jako tomu bylo u předchozích zakázek, popř. stejným způsobem, jako tomu bylo, když pro ni provedla zakázky společnost , právnická osoba, ., není důvodná. Podle odvolacího soudu je v tomto řízení bez významu, jakým způsobem byl nastaven „systém slev“ při zakázkách, které pro žalovanou realizovala společnost , právnická osoba, ., za kterou , jméno FO, nepochybně jednal, jak potvrdil její formální jednatel , jméno FO, ve svědecké výpovědi. Třebaže tedy 4 žalovanou předložené faktury z období 8,10,11/2020, kterými zmíněná společnost KORP vyúčtovala žalované stavební práce, svědčí o tom, že původní cena byla skutečně snížena o „slevu“, nelze z toho žádné závěry pro toto řízení týkajícího se jiných smluvních stran, resp. jiného subjektu na straně zhotovitele, dovozovat. I v případě existence dohody o slevě mezi žalovanou a společností KORP tak z toho nelze dovozovat, že stejná dohoda o slevě musela existovat i mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně. Jen na okraj proto odvolací soud uvádí, že uvedené 4 faktury vystavené společností KORP tvrzení žalované o dohodnuté slevě ve výši 25 % z původní ceny díla neprokazují. Z obsahu těchto faktur je zřejmé, že u tří z nich se jednalo o slevu ve výši cca 20 %, a u poslední faktury z 11/2020 pak o slevu ve výši cca 18 %. Jak je ale shora uvedeno, pro toto řízení je významný pouze obsah právního jednání mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně, tedy otázka, na jaké ceně díla se spolu tyto dva subjekty dohodly (§ 555 odst.1 o. z.), a nikoli na jaké ceně se žalovaná dohodla s jiným smluvním partnerem.

16. Pokud se tedy jedná o zakázky realizované předchůdkyní žalobkyně pro žalovanou, tak kromě předmětné, týkající se parkoviště v , adresa, , a zakázky v , jméno FO, , za kterou ale sleva rovněž nebyla poskytnuta, se jednala pouze o akci , adresa, . V jejich případě skutečně sleva ve výši cca 25 % byla zohledněna ve faktuře č. , tel. číslo, . Vzhledem k nízkému počtu zakázek a zejména vzhledem k tomu, že sleva byla poskytnuta v podstatě jen v jediném případě, nelze hovořit o nějaké zavedené praxi systému slev, tedy o obchodních zvyklostech ve smyslu § 558 odst. 2 o. z. Stejně tak z této jediné poskytnuté slevy nelze dovozovat žalovanou prosazovaný závěr o jejím nároku na slevu za každou zakázku, kterou pro ni předchůdkyně žalobkyně provedla, včetně předmětné zakázky v , adresa, . Ve shodě se soudem prvního stupně je tak třeba konstatovat, že žalovaná tvrzení o slevě z ceny ve výši 200 000 Kč, která jí měla být poskytnuta zhotovitelem v případě této zakázky, neprokázala. Takový závěr přitom nelze dovodit ze svědecké výpovědi jednatele zhotovitele , jméno FO, , ale dokonce ani z výpovědi , jméno FO, , který se měl na slevě se žalovanou dohodnout. Nelze také pominout, že žalovanou tvrzená sleva ve výši 200 000 Kč zjevně neodpovídá 25 % z částky 463 676 Kč, která jí byla vyúčtována předmětnou fakturou č. , tel. číslo, . Třebaže žalovaná v průběhu řízení vysvětlila tuto nesrovnalost existencí zakázky v , jméno FO, , kterou jí zhotovitel vyúčtoval fakturou č. , tel. číslo, ve výši 330 573 Kč, není možné přehlédnout, že tvrzení žalované o předem dohodnuté slevě 25 % z ceny díla, resp. v tomto případě dvou děl, neprokazuje ani účastnická výpověď jednatele žalované , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten sice barvitě popisoval jeho jednání s , jméno FO, a nakolik se v něm projevily dluhy jeho společnosti , právnická osoba, , ani on však nepotvrdil existenci onoho předem nastaveného „systému slev“. V situaci, kdy žalovaná neprokázala tvrzení, že jí předmětnou fakturou zhotovitel vyúčtoval o 200 000 Kč více oproti jejich dohodě (nastaveného systému slev), je nadbytečné zabývat se otázkou překročení zástupčího oprávnění zhotovitele , jméno FO, ve smyslu § 431 o. z.

17. Pokud se jedná o tvrzení žalované o nesplnění hmotněprávní podmínky protokolárního předání pro vznik nároku zhotovitele na zaplacení ceny, odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k tomu uvádí, že žádným z provedených důkazů nebylo toto tvrzení prokázáno. Takový závěr nelze dovodit ani z toho, že v případě zakázky , adresa, podepsal soupis prací ze dne 14. 6. a 5. 6. 2021 jednatel žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , z čehož žalovaná nesprávně dovozovala, že tak musel učinit i v případě zakázky , adresa, .

18. Soud prvního stupně správně za popsané situace uzavřel, že zhotoviteli vznikl ze smlouvy o dílo spočívajícího v pokládce asfaltových směsí v , adresa, v rozsahu 635,7 m2 nárok na zaplacení ceny ve výši 430 305 Kč. Stejně tak správný je jeho závěr, že zbývající část této pohledávky nad rámec žalovanou zaplacené částky 263 676 Kč, tedy pohledávku ve výši 200 000 Kč, zhotovitel postoupil platnou smlouvou uzavřenou v souladu s § 1879 o. z. žalobkyni. Námitky žalované zpochybňující platnost postoupení nepovažuje odvolací soud za důvodné. Naopak je třeba souhlasit se žalobkyní a jí zmíněnou pro tuto věc přiléhavou judikaturou Nejvyššího soudu a právní teorií (, adresa, a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017), z níž plyne, že úplata za postoupení není podstatnou náležitostí postupní smlouvy. Je proto irelevantní, zda odměna za postoupení pohledávky byla zaplacena a zda je tato transakce zanesena v účetnictví postupníka.

19. Odvolací soud z uvedených důvodů výrok I rozsudku soudu prvního stupně včetně jeho nákladových výroků III a IV jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

20. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni jako plně úspěšné byla přiznána náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 21 159 Kč zahrnující dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast při jednání u odvolacího soudu) po 7 780 Kč podle 11 odst. 1 písm. d), g) AT při tarifní hodnotě věci v odvolacím řízení ve výši 166 629 Kč, dva režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, cestovné právního zástupce žalobkyně k jednání osobním autem z Domažlic do Plzně a zpět ve výši 927 Kč, náhradu za ztrátu času cestou k jednání za 4 půlhodiny po 100 Kč a 21 % DPH z přiznaných náhrad ve výši 3 672 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.