64 Co 588/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Timma Šmehlíka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 64 933,90 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 9. 7. 2024, č. j. 7 C 180/2024-28

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části výroku II, kterým byla zamítnuta žaloba o 1 431,97 Kč s příslušenstvím, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 431,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části výroku IV, kterým byla zamítnuta žaloba o 3 260,13 Kč s příslušenstvím, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 260,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudkuIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 573 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 265,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od 28. 2. 2022 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a ve zbývající částce 9 734,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od 28. 2. 2022 do zaplacení, částce 10 932,02 Kč a úroku ve výši 1 954,40 Kč a dále ve výši 20,94 % p.a. z částky 16 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II). Žalované dále uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 042,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. od 28. 2. 2022 do zaplacení (výrok III) a ve zbývající částce 18 593,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od 28. 2. 2022 do zaplacení, částce 14 365,97 Kč a úroku ve výši 3 374,52 Kč a dále ve výši 18,69 % p.a. z částky 23 635,91 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení žalobu zamítl (výrok IV). O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal (výrok V).

2. Po skutkové stránce soud prvního stupně uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně - společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jednalo se o smlouvu z 1. 6. 2021 (dále smlouva č. 1), na základě které žalované poskytla částku 20 000 Kč s úrokem 20,94 % p.a. (ročně), kterou žalovaná měla vrátit spolu s částkou 20 667 Kč (zahrnující úrok ve výši 14 955 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 212 Kč). Podle druhé smlouvy z 26. 3. 2021 (dále smlouva č. 2) byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč s úrokem 18,69 % ročně, kterou měla žalovaná vrátit spolu s úrokem ve výši 22 432 Kč administrativním poplatkem ve výši 1 500 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 318 Kč a pojištěním ve výši 2 709 Kč. V obou případech měla žalovaná povinnost úvěr spolu s uvedenými částkami vrátit formou 21měsíčních splátek. Tuto povinnost však žalovaná porušila a ze smlouvy č. 1 zaplatila částku 13 734,98 Kč a ze smlouvy č. 2 částku 24 957,12 Kč. Pohledávku z předmětných smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023, což bylo žalované oznámeno.

3. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil obě úvěrové smlouvy jako absolutně neplatné. Poukázal na to, že smluvní podmínky zahrnovaly zcela nepřehledně ujednání o smluvních pokutách, dalších úrocích, sankcích a o zániku smlouvy, a navíc ani nebyly žalovanou podepsané. Jedná se proto ve smyslu § 1812 a násl. občanského zákona č. 89/2012 Sb. (o. z.) o nepřiměřená ujednání, která zásadním způsobem narušují rovnost povinností smluvních stran v neprospěch žalované jako spotřebitele, a proto k nim nelze přihlédnout. Žalovaná jako spotřebitel byla v dobré víře, že jediným úrokem, který je po ní možné požadovat, je úrok v kapitalizované podobě, i když i ten byl v nepřiměřené výši.

4. Kromě toho ale v situaci, kdy právní předchůdce žalobkyně řádně neposoudil úvěruschopnost žalované podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ale pouze pasivně převzal údaje, které mu žalovaná sdělila v Kartě zákazníka o tom, že bydlí u rodičů, je na mateřské dovolené, její příjem činí 10 000 Kč a má další příjem 3 500 Kč a 30 000 Kč, aniž přitom bylo zřejmé, o jaké příjmy se jedná a žalovaná je doložila, a aniž ke svým výdajům něco uvedla, takže z ničeho nebylo zřejmé, jaké má výdaje a zda jako dospělá osoba přispívá rodičům na bydlení, vede i tato skutečnost podle soudu prvního stupně k závěru o absolutní neplatnosti smluv. Navíc žalobkyně ani netvrdila, natož, aby prokázala, zda a jakým způsobem byla realizovaná služba hotovostního inkasa a jakou výhodu měla pro žalovanou představovat.

5. Soud prvního stupně z toho důvodu žalobní nárok posoudil podle § 2991 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení a uzavřel, že pokud žalovaná z poskytnuté částky 20 000 Kč uhradila částku 13 734,98 Kč a z poskytnuté částky 30 000 Kč uhradila 24 957,12 Kč, což dovodil z tvrzení žalobkyně o tom, jaká částka zbývá k úhradě na jistině a jaká na poplatcích, žalobkyni přiznal rozdíl ve výši 6 265,02 Kč v případě smlouvy č. 1 a ve výši 5 042,88 Kč v případě smlouvy č.

2. Za dobu prodlení s jejich úhradou žalobkyni rovněž přiznal zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. od žalobkyní požadovaného dne 28. 2. 2022 až do zaplacení. Ve zbývající části, kterou vyjádřil ve výroku II a IV rozsudku, žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a s přihlédnutím k tomu, že úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.

6. Proti výroku II rozsudku, a to výhradně do části, v níž byl zamítnutý požadavek na zaplacení částky 1 431,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 2. 2022 do 27. 9. 2023 a od 28. 9. 2023 do zaplacení, a proti výroku IV, a to opět výhradně do části, v níž byl zamítnutý požadavek na zaplacení částky 3 260,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 2. 2022 do 27. 9. 2023 a od 28. 9. 2023 do zaplacení, se žalobkyně včas odvolala. Namítla, že soud prvního stupně nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, což pak vedlo k nesprávnému rozhodnutí. Žalobkyně zdůraznila, že nijak nezpochybňuje právní závěr soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti obou úvěrových smluv z důvodu porušení povinnosti věřitelem podle § 84 až 89 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě kterého jí bylo přiznáno jen právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Soud prvního stupně však v rámci posouzení tohoto nároku dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že žalovaná uhradila částku 13 734,98 Kč ze smlouvy č. 1 a k úhradě tak zbývá zaplatit částku 6 265,02 Kč, a že uhradila částku 24 957,12 Kč ze smlouvy č. 2, z níž tak zbývá zaplatit částku 5 042,88 Kč. Ve skutečnosti, jak uvedla už v rámci žalobního tvrzení, „žalovaná do postoupení pohledávky uhradila částku 12 303,01 Kč a částku 21 696,99 Kč z druhé smlouvy a v období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho.“ Tato skutečnost plyne i z provedených důkazů, tj. tabulky umoření. Její nárok na zaplacení části nesplacené jistiny zápůjčky ze smlouvy č. 1 (tedy bezdůvodného obohacení) tedy činil 7 696,99 Kč (20 000 Kč – 12 303,01 Kč) a ze smlouvy č. 2 to bylo 8 303,01 Kč (30 000 Kč – 21 696,99 Kč). Z těchto důvodů žalobkyně žádala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II a IV změnil a žalované uložil povinnost zaplatit jí ještě částky 1 431,97 Kč a 3 260,13 Kč v obou případech se specifikovaným příslušenstvím, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a aby jí přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Žalovaná se k odvolání žalobkyně, stejně jako před tím k žádnému jinému podání, nevyjádřila.

8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek v napadeném rozsahu výroků II a IV a na nich závislého nákladového výroku V včetně řízení, které mu předcházelo, a to podle § 212 a §212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

9. Z hlediska skutkového stavu se soud prvního stupně skutečně dopustil chyby při zjištění, jakou částku žalovaná z obou smluv zaplatila. Stalo se tak nesprávnou interpretací žalobních tvrzení uvádějících, kolik žalovaná dluží na jistině úvěru a kolik dluží na souhrnném poplatku, přestože žalobkyně na druhou stranu zároveň uvedla, že žalovaná ze smlouvy č. 1 zaplatila pouze částku 12 303,01 Kč a ze smlouvy č. 2 že zaplatila částku 21 696,99 Kč. Je třeba dát žalobkyni za pravdu v tom, že z jejích tvrzení a předložených důkazů byla tato skutečnost zřejmá. Z toho důvodu odvolací soud výrok II a IV rozsudku v napadené části podle § 220 odst. 1, písm. a) o. s. ř. změnil a žalobkyni oprávněně jí požadovaný zbývající nárok ve výši 1 431,97 Kč a 3 260,13 Kč, který je v souladu s § 2991 a násl. o. z., přiznal. Spolu s tím žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od jí požadovaného dne 28. 2. 2022 souvisejícího se zesplatněním pohledávek, až do zaplacení, aniž by jej bylo nutno pro určité období, jak to žalobkyně požadovala, kapitalizovat.

10. Vzhledem k této změně rozsudku odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně tak, že je žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve shodě se soudem prvního stupně nepřiznal.

11. V odvolacím řízení, jehož předmětem byla částka 4 692 Kč (1 431,97 Kč + 3 260,13 Kč), bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni jako úspěšné byla přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení za jeden úkon právní služby (odvolání) ve výši 1 000 Kč, jeden režijní paušál ve výši 300 Kč podle § 7, bod 3 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH ve výši 273 Kč.