64 Co 74/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 61 165,22 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Tachově č. j. 4 C 293/2024-21 ze dne 7. 11. 2024

I. Rozsudek soudu prvního stupně se výroku II. v části, kterou byla zamítnuta žaloba v rozsahu návrhu na zaplacení částky 9 733,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 9 733,37 Kč, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 733,37 s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 9 733,37 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 5 538 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem 1. Rozsudkem označeným v záhlaví soud prvního stupně uložil výrokem I žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 329 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 329 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, výrokem II zamítl žalobu v rozsahu návrhu na zaplacení částky 32 836,22 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 859,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 583,33 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 571 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 30 % ročně z částky 50 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a výrokem pod bodem III nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela jako úvěrující se žalovaným jako úvěrovaným dne 26. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 5567123, na základě které tomuto poskytla bezúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 60 % ročně, RPSN činilo 81,02 % a celková částka, kterou byl žalovaný povinen uhradit, činila 68 084,37 Kč, když úvěr měl být splácen v minimálních měsíčních splátkách, které byly sdělovány žalovanému 1x měsíčně prostřednictvím rozpisu plateb dostupného online na webových stránkách , Anonymizováno, . Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, když v průběhu trvání závazkového vztahu zaplatil toliko částku 21 671 Kč. Neuhrazená část jistiny včetně příslušenství byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 postoupena na žalobkyni. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že je daná smlouva o úvěru absolutně neplatná, když ujednání v ní obsažená odporují dobrým mravům ve smyslu ust. § 580 obč. zák. Nárok žalobkyně proto posoudil dle předpisů o bezdůvodném obohacení, kdy od vyplacené jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč odečetl celkové splátky uhrazené žalovaným v částce 21 671 Kč a zbývající část dluhu ve výši 28 329 Kč uložil žalovanému zaplatit žalobkyni ve smyslu ust. § 2991 a n. občanského zákoníku, a to včetně odpovídající části příslušenství představující zákonný úrok z prodlení. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl a nákladový výrok odůvodnil odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.

2. Proti části výroku II se žalobkyně včas odvolala, a to do části, v níž byla žaloba zamítnuta v částce 9 733,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 733,37 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Nerozporovala názor nalézacího soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy. Namítla však, že soud prvního stupně učinil nesprávná skutková zjištění ohledně výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného, když zřejmě přehlédl, že v daném případě se jednalo o revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání, takže částka 50 000 Kč představovala úvěrový rámec, a nikoliv nepřekročitelnou jistinu úvěru. V této souvislosti odkázala na platební historii, ze které vyplývá, že žalovaný vyčerpal celkem částku 59 733,37 Kč a uhradil částku 21 671 Kč. Bezdůvodné obohacení tak činí 38 062,37 Kč a nikoliv 28 329 Kč, jak nesprávně zjistil soud prvního stupně. Zároveň s odvoláním žalobkyně doložila potvrzení společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o provedených platbách ze strany právního předchůdce žalobkyně ve prospěch žalovaného. S ohledem na shora uvedené navrhla, aby odvolací soud změnil část výroku II napadeného rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalovanému uloží zaplatit žalobkyni částku 9 733,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 1. 2024 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve zbývající zamítnuté části zůstal výrok II rozsudku soudu prvního stupně stejně jako výrok I odvoláním nedotčen, nabyl tak samostatně právní moci a není předmětem přezkumu odvolacím soudem.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek v napadené části podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. včetně řízení, které mu předcházelo, vzal v úvahu argumenty žalobkyní uvedené v odvolání a po zopakování důkazu platební historií a doplnění dokazování o potvrzení o čerpání úvěru (které soud prvního stupně neměl k dispozici) dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

6. Soud prvního stupně věc správně posuzoval po právní stránce v režimu občanského zákoníku a dále i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž dovodil absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy v důsledku smluvních ujednání zde obsažených představujících významnou nerovnováhu v neprospěch žalované jako spotřebitele, a to včetně zohlednění nepřiměřené výše smluvního úroku. Žalobkyně ostatně svým odvoláním v daném směru rozsudek soudu prvního stupně nezpochybňovala a nenapadala. Soud prvního stupně však na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým závěrům, když žalovaný s ohledem na charakter sjednaného úvěru, který byl svou podstatou úvěrem revolvingovým, po částečných úhradách úvěr čerpal opakovaně, takže celkem byla v průběhu závazkového vztahu žalovanému právním předchůdcem žalobkyně vyplacena částka 59 733,37 Kč. Tato skutková zjištění vyplývají jak z platební historie, kterou žalobkyně připojila již k samotnému návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tak i z nově doplněných důkazů ze strany žalobkyně, a to dokladů o jednotlivých provedených bankovních transakcích. Pokud tedy žalovaný načerpal celkem částku 59 733,37 Kč a oproti tomu uhradil v jednotlivých splátkách toliko částku 21 671 Kč, pak bezdůvodné obohacení vzniklé na jeho straně ve smyslu ust. § 2991 obč. zák. představuje částka 38 062,37 Kč. Protože soud prvního stupně v souladu s ust. § 2993 obč. zák. přiznal žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení toliko ve výši 28 329 Kč, bylo na místě rozsudek soudu prvního stupně v části napadené odvoláním změnit postupem podle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a žalobkyni přiznat právo i na vydání zbývající části bezdůvodného obohacení ve výši 9 733,37 Kč včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky od 30. 1. 2024 do zaplacení, když počátek prodlení je vázán na výzvu k zaplacení ze strany zástupce žalobkyně.

7. Podle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. bylo za použití ust. § 224 odst. 1, ust. § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. opětovně rozhodnuto o nákladech řízení před soudem prvního stupně, kdy odvolací soud vzal v úvahu, že žalovanému, který byl v řízení úspěšný z větší části, žádné náklady řízení nevznikly.

8. O nákladech řízení před odvolacím soudem bylo rozhodováno ve smyslu ust. § 224 odst. 1, ust. § 151 odst. 1 a ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná, má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady, v dané fázi řízení, jejímž předmětem bylo pouze odvolání do části nepřiznané jistiny a odpovídající části příslušenství, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, ze dvou úkonů právní služby po 1 500 Kč (tj. 3 000 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za sepis odvolání a účast na jednání u odvolacího soudu, jednoho režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 (v souvislosti se sepisem odvolání) a jednoho režijního paušálu po 450 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinného od 1. 1. 2025 (za účast na jednání u odvolacího soudu dne 12. 3. 2025) a dále 21% DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 788 Kč. Celkem tak náklady odvolacího řízení žalobkyně představuje částka 5 538 Kč.

9. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.