77 A 38/2026

Rubrum

č. j. 77 A 38/2026- 133 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka, soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Alexandra Krysla ve věci žalobce: Alternativa středočeské D3, z. s., IČO 07074417, sídlem Přetlucká 2304/3, Praha, zastoupený advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph. D., sídlem Klokotská 103/13, Tábor, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, sídlem Vršovická 1442/65, Praha, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, sídlem Čerčanská 2023/12, Praha, zastoupený advokátem Mgr. Petrem Kuchařem, sídlem Na Pankráci 404/30a, Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MZP/2026/220/751 ze dne 17. 3. 2026, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, takto:

Výrok

I. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

II. Žalobce je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 7733003826.

Odůvodnění

1. Krajský úřad Plzeňského kraje rozhodnutím č. j. PK-ŽP/15523/2025 ze dne 13. 11. 2025 udělil na základě žádosti Ředitelství silnic a dálnic s. p., jež v řízení vystupuje jako osoba zúčastněná na řízení, souhlas s dočasným odnětím 4,4071 ha zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do 31. 12. 2034 na pozemcích parc. č. Xa, Xb, Xc, Xd, Xe, Xf, Xg, Xh, Xi, Xj, Xk, Xl, Xm, Xn, Xo, to vše v k. ú. L. p. M. pro záměr D3 SO 302-603 Tunel Luka, Podrobný GTP rozdělený na etapu č. 2 a etapu č.

3. Zároveň tímto rozhodnutím stanovil podmínky vyžadované zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu tak, aby byla zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu před dalším znehodnocením, či záborem nad rámec uděleného souhlasu. Následné odvolání žalobce, paní I. T., paní A. P. a paní K. P. žalovaný zamítl a rozhodnutí krajského úřadu potvrdil. Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 2 77 A 38/2026 2. Žalobce brojí proti tomuto rozhodnutí žalobou, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku. Uvedl, že realizace průzkumné štoly vyvolá nevratné změny v hydrogeologii území (drenážní efekt), které nebude možné v případě jeho úspěchu zhojit. V území již byla realizována masivní stavební činnost dálničního charakteru. Již byla provedena skrývka zemin a rozsáhlé terénní úpravy. Provoz těžké staveništní techniky a náklaďáků na polní cestě způsoboval enormní prašnost, čímž docházelo k poškozování okolních prostorů, biotopů i soukromých pozemků. V místě plošných skrývek nebyla nijak zajištěna koordinovaná akumulace srážkových vod, čímž docházelo k přímému ohrožení povrchových i podzemních vodních zdrojů v hydrogeologickém obvodu. Žalobce tak měl za to, že opatření a podmínky stanovené v rozhodnutí krajského úřadu nebyly dodrženy. Staveniště bylo provizorně ohrazeno mobilním plotem, nicméně pouze z několika stran, aby byl umožněn vjezd těžké mechanizace. Tento stav vyvolával bezprostřední riziko pro volně žijící zvěř. Zhotovitel nedisponoval povolením k provádění trhacích prací, případně prací prováděných hornickým způsobem od příslušného obvodního báňského úřadu.

3. Žalovaný proti přiznání odkladného účinku neměl námitek.

4. Osoba zúčastněná na řízení (žadatel) s návrhem nesouhlasila. Žalobce konkrétně netvrdil a neprokázal konkrétní následek, který by měl výkon nebo jiný právní následek napadeného rozhodnutí bezprostředně vyvolat v jeho právní sféře. Přiznání odkladného účinku shledávala rovněž v rozporu s veřejným zájmem. Geotechnický průzkum byl prováděn za účelem přípravy stavby dálnice D3. Veřejný zájem tedy spočíval nejen v budoucí realizaci stavby, ale i zachování kontinuity její přípravy. Osoba zúčastněná na řízení dodala, že skrývka již byla provedena. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku 5. Soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).

7. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde-li sice při uplatnění Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 3 77 A 38/2026 rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti aj. (usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).

8. Je nutné zdůraznit, že předmětem nynějšího řízení je rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas s dočasným odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Rozhodnutím správních orgánů tedy nebyly povoleny stavební práce ani práce průzkumné geologické. Dále byly rozhodnutími stanoveny podmínky tak, aby byla zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu před dalším znehodnocením, či záborem nad rámec uděleného souhlasu.

9. Ve vztahu k tomuto předmětu řízení žalobce neosvědčil vznik závažné újmy, které by soud mohl předejít přiznáním odkladného účinku žalobě.

10. K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu totiž dochází právě faktickým provedením skrývky (srov. rozsudky NSS č. j. 9 As 175/2012-25 ze dne 22. 5. 2014; č. j. 3 As 242/2022- 34 ze dne 27. 3. 2023). Skrývka kulturních vrstev půdy v dané lokalitě již byla provedena. To plyne ze shodných tvrzení žalobce a osoby zúčastněné na řízení, i z doložených fotografií. Dále žalobce uvedl, že byly provedeny rozsáhlé terénní úpravy.

11. Napadeným rozhodnutím tedy byl udělen souhlas s dočasným odnětím zemědělské půdy a toto odnětí již bylo provedeno skrývkou kulturních vrstev půdy. Napadené rozhodnutí tedy již bylo plně či z podstatné části realizováno; soudu není zřejmé, čeho by žalobce chtěl přiznáním odkladného účinku docílit za tohoto stavu. Odložení účinků napadeného rozhodnutí totiž nezmění nic na tom, že práce byly fakticky provedeny, ani na tom, že osoba zúčastněná na řízení byla před rozhodnutím soudu oprávněna skrývku provést.

12. Pokud by soud návrhu vyhověl, nedojde tím k pozastavení stavebních či geologických průzkumných prací, neboť ty nebyly povoleny nyní napadenými rozhodnutími správních orgánů: Souhlas s dočasným odnětím zemědělské půdy byl osobě zúčastněné na řízení udělen z důvodu provedení podrobného geologického průzkumu formou průzkumné štoly (viz str. 2 napadeného rozhodnutí). O povolení geologického průzkumu žalovaný nerozhodoval; sama žalobkyně ostatně tvrdí, že oprávnění k jeho provedení plyne ze zákona (tj. mimo řízení sloužící k ochraně ZPF).

13. Žalobce dále namítl, že v místě skrývek nebyla nijak zajištěna koordinovaná akumulace srážkových vod, čímž mělo docházet k přímému ohrožení povrchových i podzemních vodních zdrojů v hydrogeologickém obvodu. Zde musí soud konstatovat, že žalobce nesouhlasí s podmínkami, které byly stanoveny napadeným rozhodnutím. Žalobcův nesouhlas s podmínkami však sám o sobě není důvodem pro přiznání odkladného účinku žalobě. Nadto lze znovu uvést, že skrývka již byla provedena. Pokud by soud návrhu vyhověl, na skrývce a případné akumulaci srážkových vod by to nic nezměnilo. Tvrzená nedostatečná realizace podmínek pak také není důvodem: přiznáním odkladného účinku by naopak byla sistována povinnost osoby zúčastněné na řízení tyto podmínky dodržovat. Naopak jejich dodržení nelze odkladným účinkem žaloby jakkoliv vynutit.

14. Žalobce argumentoval rovněž tím, že staveniště bylo provizorně ohrazeno mobilním plotem pouze z několika stran, aby byl umožněn vjezd těžké mechanizace. Tento stav měl vyvolávat bezprostřední riziko pro volně žijící zvěř. Zde lze opět konstatovat, že žalobce nesouhlasí buďto s podmínkami, které byly stanoveny rozhodnutím v rozhodnutí správních orgánů, anebo nesouhlasí s faktickým stavem, který nemá bezprostřední původ v napadených Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 4 77 A 38/2026 rozhodnutích. Přiznání odkladného účinku vůči rozhodnutí o souhlasu s dočasným odnětím půdy na tom nemůže nic změnit.

15. Irelevantní pro posouzení návrhu byla argumentace žalobce ohledně absence povolení k provádění trhacích prací, případně prací prováděných hornickým způsobem od příslušného obvodního báňského úřadu. Hrozící újma musí pocházet z napadeného rozhodnutí, soud nemůže překračovat předmět řízení. Pokud osoba zúčastněná na řízení nedisponuje povolením k hornickým pracím, přiznání odkladného účinku vůči rozhodnutí o souhlasu s dočasným odnětím půdy na tom opět nemůže nic změnit. Závěr 16. Z výše uvedených důvodů soud návrhu nevyhověl (§ 73 odst. 2 s. ř. s. a contrario).

17. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví činí 1 000 Kč (položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 9 As 270/2023-21 ze dne 4. 6. 2024, č. 4616/2024 Sb. NSS, odst. 23).

18. Proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku. Podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích je žalobce povinen zaplatit poplatek ve stanovené lhůtě na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 7733003826. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 2, 3 písm. c) s. ř. s.]. Plzeň 22. června 2026 Mgr. Jaroslav Škopek v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.