103 CO 31/2022

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Šebka a soudců Mgr. Jany Kajzrové a Mgr. Jana Podaného ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 40 072 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. 20 C 63/2022-59 ze dne 12. dubna 2022

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení 7 356,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl rozsudkem č. j. 20 C 63/2022-59 ze dne 12. 4. 2022 (dále též jen„ rozsudek soudu prvního stupně“), že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 448 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z této částky od datum do zaplacení, částku 10 706 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od datum do zaplacení, částku 10 706 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od datum do zaplacení a částku 8 212 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 3 781 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný byl v rozhodném období od datum do datum vlastníkem a provozovatelem vozidla zn. Renault Master, registrační značka, které rovněž bylo na něj coby vlastníka a provozovatele registrováno v registru silničních vozidel (dle § 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích; dále též jen„ registr vozidel“). V uvedeném rozhodném období nebylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dále byl žalovaný v druhém rozhodném období od datum do datum vlastníkem a provozovatelem dalšího vozidla zn. Mazda 6 N1 registrační značka, ačkoliv bylo v té době (nesprávně) v registru vozidel evidováno na jinou osobu – jméno příjmení; ten však kupní smlouvou„ z dubna 2017“ (před počátkem rozhodného období) předmětné vozidlo prodal žalovaném. Rovněž v tomto rozhodném období nebylo k uvedenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále též jen„ pojištění odpovědnosti“). Žalovaný tak porušil svou povinnost dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Proto je dle § 4 odst. 1, 2 cit. zákona povinen zaplatit žalobkyni za obě rozhodná období prováděcím předpisem stanovený příspěvek 86 Kč za každý den nepojištění každého vozidla, což odpovídá pohledávkám uplatněným žalobkyní žalobou. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván; příspěvek je splatný. Úrok z prodlení požadovaný žalobkyní je co do období i výše v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále též jen „občanský zákoník“) a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný, kterým jej napadl v celém rozsahu. V odvolání namítá, že soud prvního stupně učinil svá skutková zjištění pouze na základě prostých kopií listin, ačkoliv žalovaný jejich pravost popřel v rámci„ odporu proti platebnímu rozkazu“. Žalovaný dále namítl, že mu„ nebyl poskytnut adekvátní prostor k vyvrácení žalobkyní tvrzených skutečností“. Zdůraznil, že v soukromoprávním smyslu je skutečným vlastníkem ten, kterému svědčí platný nabývací titul (kterým není evidence v registru vozidel, ale platně uzavřená kupní smlouva) a kdo s věcí po právu disponuje. Zdůraznil, že obě vozidla před začátkem rozhodných období převedl na jinou osobu, a to na společnost právnická osoba: vozidlo značky Mazda 6 kupní smlouvu z datum a vozidlo značky Renault Master kupní smlouvou z datum, a to aniž u obou vozidel provedl změnu osoby vlastníka a provozovatele v registru vozidel. Rozhodující je závěr o skutečném vlastnictví vozidel, nikoliv okolnost, na koho byla evidována žalobkyní. Navrhl proto rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Obě kupní smlouvy uplatněné žalovaným v odvolacím řízení měly být předloženy již před vyhlášením rozsudku soudu prvního stupně. To se však nestalo, z pohledu odvolacího řízení jde tak o nepřípustná nová tvrzení a nelze je zohlednit.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1,5 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) a shledal odvolání žalovaného neopodstatněným.

5. Odvolatel – žalovaný napadá rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu, obsahově uplatňuje odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. e), g) o.s.ř. – soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, co do závěru o (ne) převedení vlastnictví k předmětným vozidlům žalovaným před rozhodnými obdobími na jinou osobu; a – rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, co do navazujícího právního závěru, že žalovaný je – coby vlastník a provozovatel obou vozidel v rozhodných obdobích - pasivně legitimován z hlediska povinnosti stanovené ustanovením § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ohledně placení příspěvku za každý den rozhodných období porušení povinnosti pojištění uvedených vozidel.

6. Předně třeba uvést, že žalovaný žádný odpor – jak mylně uvádí v odvolání - proti v řízení vydanému elektronickému platebnímu rozkazu soudu prvního stupně č. j. EPR 268735/2021-5 ze dne 24. 11. 2021 nepodal. Tento byl totiž následným usnesením soudu prvního stupně č. j. EPR 268735/2021-8 ze dne 26. 1. 2022 zrušen podle § 174a odst. 3 o.s.ř., ve spojení s § 173 odst. 2 o.s.ř. pro jeho nedoručitelnost žalovanému.

7. Před rozhodnutím soudu prvního stupně se žalovaný k věci nikterak nevyjádřil. Není proto pravdou, že by před soudem prvního stupně sporoval pravost listinných důkazů (jejich kopií) předložených žalobkyní.

8. Odvolací soud se ztotožnil s procesním postupem soudu prvního stupně, jenž jednal dne datum od 9.30 hod. v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný požádal o jeho odročení, avšak až podáním doručeným soudu prvního stupně dne datum v 16.51 hod. (viz identifikátor na č.l. 34 spisu), tedy bezprostředně před uvedeným jednáním, ačkoliv tak učinil s odkazem na trvající pracovní neschopnost – žádost doložil potvrzením o své pracovní neschopnosti, které však bylo vystaveno již datum s počátkem pracovní neschopnosti od datum (srov. č.l. 37 spisu). Přitom předvolání k uvedenému jednání bylo žalovanému doručeno již datum (srov. doklad o doručení u č.l. 18 spisu); jeho žádost o odročení tohoto jednání proto soud prvního stupně správně hodnotil jako nikoli včasnou. Žalovaný se nezajímal, jakým způsobem soud prvního stupně o jeho žádosti o odročení jednání rozhodl, k jednání se nedostavil, do vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně se k věci samé nikterak nevyjádřil. Jak se podává ze šetření provedeného odvolacím soudem (srov. zprávu ošetřujícího lékaře MUDr. jméno příjmení ze dne datum na č.l. 94 spisu, anonymizováno zprávu ze dne datum na č.l. 97 spisu), jsou okolnosti dlouhodobé pracovní neschopnosti dle informací ošetřujícího lékaře„ poněkud nezvyklé“, důvodem pracovní neschopnosti je„ psychická stránka“ žalovaného s tím, že je v péči anonymizováno ambulance, je zpracován plán psychoterapie, od uvedené odborné ambulance však ošetřující lékař nemá žádnou zprávu. Žalovaný je schopen, jak se podává z jeho chování v řízení, hájit svá procesní práva; v odvolacím řízení pak udělil procesní plnou moc svému zástupci - advokátu.

9. Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně v řízení na základě provedeného dokazování správně zjistil, že ohledně vozidla značky Renault Master, registrační značka nebylo v rozhodném období od datum do datum a ohledně vozidla značky Mazda 6 N1, registrační značka nebylo v rozhodném období datum až datum uzavřeno pojištění odpovědnosti. Správně zjistil, že vozidlo značky Renault Master, registrační značka bylo v rozhodném období evidováno v registru vozidel na žalovaného coby vlastníka a provozovatele a že k zaplacení žalobou uplatněné pohledávky za uvedené rozhodné období byl žalovaný vyzván - ohledně období datum až datum dopisem ze dne datum, ohledně navazujícího období datum až datum dopisem ze dne datum, ohledně období datum až datum dopisem ze dne datum (viz výzvy na č.l. 49, 56 a 57 spisu). Správně zjistil, že vozidlo značky Mazda 6 N1, registrační značka bylo v rozhodném období evidováno v registru vozidel na jméno příjmení coby vlastníka a provozovatele; ve skutečnosti však bylo před počátkem tohoto rozhodného období kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou mezi jméno příjmení jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím vlastnické právo k tomuto vozidlu převedeno na žalovaného, za kupní cenu 20 000 Kč (viz předmětná kupní smlouva na č. l. 30 spisu). I k zaplacení žalobou uplatněné pohledávky za toto vozidlo za uvedené rozhodné období byl žalovaný vyzván dopisem ze dne datum (viz výzva na č. l. 50 spisu).

10. Protože – jak uvedeno výše – byl procesní postup soudu prvního stupně, jenž při jednání dne datum jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků správný, platí, jako by se účastníkům dostalo potřebných poučení dle § 118a o.s.ř. a současně jako by došlo k jejich poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř.

11. V odvolacím řízení je – protože jde o sporné řízení - možno uplatnit nová tvrzení (skutečnosti) a důkazy jen za podmínek § 205a o.s.ř.

12. Žalovaný uplatňuje v odvolacím řízení novou skutečnost – tvrzení, že ještě před začátkem rozhodných období převedl obě vozidla na třetí osobu – právnická osoba auto s.r.o., IČO (jejímž je dle výpisu z veřejného rejstříku současně jedním ze dvou jednatelů a společníků), a označuje důkaz příslušnými kupními smlouvami ze dne datum a datum.

13. Tato tvrzení (skutečnosti) a označené důkazy jsou v odvolacím řízení nepřípustné, a tudíž nezohlednitelné, neboť ohledně nich není dána žádná z výjimek neúplné apelace uvedených v ustanovení § 205a o.s.ř. Odvolací soud proto k těmto tvrzením a důkazům nepřihlížel, nezohlednil je při přezkumu správnosti skutkových zjištění soudu prvního stupně.

14. Z toho se podává, že je správný závěr soudu prvního stupně, že v rozhodných obdobích byl vlastníkem a provozovatelem obou předmětných vozidel žalovaný.

15. Nad rámec uvedeného odůvodnění současně odvolací soud uvádí, že k průkazu takového tvrzení žalovaného by samotné kupní smlouvy za situace, kdy je žalovaný měl uzavřít před začátkem rozhodných období se„ svou vlastní společností“ - se společností, jejímž je jednatelem a společníkem, aniž byla podle nich provedena změna zápisu vlastníka a provozovatele v registru silničních vozidel, samy o sobě nestačily. Bylo by namístě zkoumat také jiné okolnosti, z nichž by se podávala změna takového vlastnictví – např. že uvedená společnost se v rozhodném období jako vlastník a provozovatel předmětných vozidel skutečně chovala.

16. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci; v podrobnostech lze odkázat na skutková zjištění a skutkový závěr v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje.

17. Při právním posouzení věci odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně, uzavřel, že žalovaný ohledně rozhodných období a předmětných vozidel porušil svou povinnost stanovenou mu § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla mít ohledně předmětných vozidel sjednáno pojištění odpovědnosti podle citovaného zákona. Žalobkyně odeslala ve lhůtě stanovené v § 4 odst. 6 citovaného zákona žalovanému výzvu k zaplacení tohoto příspěvku ve smyslu § 4 odst. 7 citovaného zákona, se stanovenou lhůtou nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy.

18. Proto je žalovaný – coby vlastník a provozovatel předmětných vozidel v rozhodných obdobích - povinen žalobkyni uhradit příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti, když výše příspěvku (kategorie vozidel N1) je dána dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Denní sazba činí dle § 4 odst. 5 zákona, § 2 písm. o) prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb. 86 Kč. Příspěvek ohledně vozidla registrační značka tak činí: 118 dní pro rozhodné období datum až datum představuje částku 10 148 Kč, dále 121 dní pro rozhodné období datum až datum představuje částku 10 406 Kč a 92 dní pro rozhodné období datum až datum částku 7 912 Kč. Pro vozidlo registrační značka pak činí: 121 dní pro rozhodné období datum až datum představuje částku 10 406 Kč. Ke každé této pohledávce náleží žalobkyni dle § 4 odst. 4, 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Splatnost pohledávek nastala v souladu se shora uvedenými upomínkami tak, že období, za něž žalobce požaduje dle § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení, je obdobím, když již byl žalovaný s plněním v prodlení; výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. V podrobnostech lze rovněž zde odkázat na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

20. Na základě shora uvedených závěrů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu účastníků, který odpovídá ustanovení § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. - v podrobnostech se odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. I v odvolacím řízení – s ohledem na jeho předmět a výsledky, byla žalobkyně plně procesně úspěšná, náleží jí tak plná náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení vůči žalovanému. Ty představují: odměnu zástupce – advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 2 740 Kč + DPH 21%, 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč + DPH 21%, dle § 6, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k ), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, § 137 odst. 3 o.s.ř.; celkem náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení 7 356,80 Kč. Jejich zaplacení odvolací soud uložil žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.