103 CO 5/2022

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Šebka a soudců Mgr. Jany Kajzrové a Mgr. Jana Podaného ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupenému advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti usnesení Okresního soudu v Příbrami č.j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019, o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Příbrami č.j. 12 C 129/2017-296 ze dne 31. 8. 2021

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení 8 228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalovaného.

1. Okresní soud v Příbrami usnesením č. j. 12 C 129/2017-296 ze dne 31. 8. 2021 (dále též jen„ usnesení soudu prvního stupně“) zamítl žalobu pro zmatečnost podanou tomuto soudu (původní žalobkyní jméno příjmení) dne datum proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 10. 1. 2019, č. j. 12 C 129/2017-135 (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 18 021 Kč do tří dnů od právní moci usnesení, k rukám„ právního zástupce“ žalovaného (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že žaloba pro zmatečnost podaná původní žalobkyní paní jméno příjmení, jejímž právním nástupcem je současná žalobkyně, byla podána opožděně, neboť subjektivní tříměsíční lhůta ve smyslu § 234 odst. 2 občanského soudního řádu již uplynula, protože původní žalobkyni byl v řízení usnesením soudu prvního stupně ze dne 6. 11. 2018, č. j. 12 C 129/2017-109 ustanoven opatrovník pro řízení - advokát Mgr. jméno příjmení; toto usnesení nabylo právní moci dne datum. Žalobou pro zmatečnost napadené usnesení bylo následně aktuálnímu opatrovníkovi původní žalobkyně doručeno dne datum. Z toho důvodu není dán ani žalobkyní uplatňovaný zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, neboť původní žalobkyni jméno příjmení (dále též jen„ původní žalobkyně“) byl řádně za řízení ustanoven opatrovník z řad advokátů a žalobou pro zmatečnost napadené usnesení o zastavení řízení bylo řádně doručeno tomuto opatrovníku. Současně se žalobkyně o uplatněném důvodu zmatečnosti dozvěděla nejpozději dne datum, když tohoto dne podala proti předmětnému napadenému usnesení soudu prvního stupně rovněž žalobu na obnovu řízení. Předmětná žaloba pro zmatečnost přitom byla podána až dne datum. Jestliže žalobkyně namítala, že mělo být zahájeno řízení o omezení svéprávnosti původní žalobkyně, tak dle soudu prvního stupně„ soud samozřejmě mohl učinit podnět opatrovnickému soudu k zahájení tohoto řízení, avšak tuto povinnost mu zákon neukládá“. To, že soud neučinil takový podnět, není zákonným důvodem zmatečnosti. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu pro zmatečnost zamítl.

2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání, kterým jej napadla v celém rozsahu. V odvolání namítá, že měl-li soud v původním řízení vedeném mezi původní žalobkyní jméno příjmení a žalovaným, o určení vlastnického práva k nemovitostem, pochybnosti o schopnosti původní žalobkyně před soudem samostatně jednat, měl jí ustanovit opatrovníka, jestliže by hrozilo nebezpečí z prodlení. Současně měl dát podnět k zahájení řízení o svéprávnosti a vyčkat jeho výsledků. Soud však takto nepostupoval. Tím naplnil zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, neboť původní žalobkyně nemohla před soudem vystupovat a nebyla řádně zastoupena. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o opožděnosti žaloby pro zmatečnost. Lhůta pro podání této žaloby ve smyslu § 234 odst. 2 občanského soudního řádu není vázána na okamžik, ke kterému se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, ale na okamžik, ke kterému odpadla překážka, pro kterou nemohl účastník před soudem samostatně jednat nebo vystupovat. Za takový okamžik lze považovat až nabytí právní moci usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. 12 C 129/2017-223 ze dne 17. 2. 2021, jímž bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalobkyně tak, že namísto původní žalobkyně je v řízení pokračováno právě se žalobkyní; toto usnesení nabylo právní moci datum Lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost tak běžela až do datum; tuto lhůtu žalobkyně dodržela. Původní žalobkyně jako osoba, jejíž svéprávnost nebyla ke dni podání žaloby o určení vlastnického práva jakkoliv omezena, byla v souladu s § 20 odst. 1 občanského soudního řádu nadána plnou procesní způsobilostí. Byla proto oprávněna udělit plnou moc obecné zmocněnkyni - své dceři (současné žalobkyni) k zastupování v původním řízení o určení vlastnického práva. Současně znalecký posudek MUDr. jméno příjmení, Ph.D., ze dne datum číslo dospívá k závěru, že demence byla u původní žalobkyně diagnostikována až v roce 2018 a že (na základě předložené anonymizováno dokumentace) ke dni datum i datum (datum podpisu původní žaloby o určení a udělení plné moci původní žalobkyní) původní žalobkyně netrpěla anonymizováno poruchou, pro kterou by nebyla způsobilá činit právní jednání (odstoupit od darovací smlouvy, udělit plnou moc žalobkyni k zastupování, podat předmětnou žalobu o určení vlastnického práva). Současně pojmovým znakem zastoupení založeného rozhodnutím soudu je, že vztah mezi zástupcem a zastoupených trvá jen do té doby, než pominou anonymizováno důvody, pro které se účastník nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, resp. do doby, než přestane platit, že taková osoba takové zastoupení potřebuje. Odpadne-li taková podmínka, zaniká tím současně oprávnění opatrovníka dále jménem účastníka jednat. Důvody pro zastupování žalobkyně přitom vůbec neexistovaly. Předchozí znalecký posudek znalce příjmení jméno příjmení ze dne datum je nepřesvědčivý. Je zřejmé, že„ v původním řízení ve věci samé nebylo či nemuselo být namístě původní žalobkyni ustanovit opatrovníka, a tím jí odejmout možnost se původního řízení jakkoliv účastnit“. V původním řízení o určení vlastnického práva tak zdravotní stav původní žalobkyně nevyžadoval, aby jí byl ustanoven opatrovník. Současně usnesením soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-109 ze dne 6. 11. 2018 byl původní žalobkyni ustanoven opatrovníkem pro řízení advokát Mgr. jméno příjmení. Ten následně, dle svého sdělení ze dne datum, výkon advokacie pozastavil a on sám svým zástupcem určil advokáta JUDr. jméno příjmení. Tento postup považuje žalobkyně za nezákonný, neboť„ neexistuje žádné zákonné zmocnění pro to, aby soudem ustanovený opatrovník pověřoval výkonem opatrovnictví původní žalobkyně třetí osobu“. Jestliže soudem ustanovený opatrovník pozbyl svou schopnost být opatrovníkem či jakkoliv jinak deklaroval svou nevůli opatrovníkem původní žalobkyni být, bylo povinností soudu prvního stupně zprostit jej výkonu funkce opatrovníka a následně ustanovit původní žalobkyni opatrovníka jiného. To však soud prvního stupně neučinil. Soud prvního stupně začal jednat s „ jakýmsi novým opatrovníkem“, který ale ve skutečnosti opatrovníkem nebyl, nebyl ustanoven jako opatrovník původní žalobkyně soudem. Současně nebyl výkon opatrovnictví v řízení ve vztahu k právům původním žalobkyně veden řádně, opatrovník byl nečinný, a to jak„ ustanovený opatrovník, tak třetí osoba nezákonně opatrovníkem pověřená“. Nečinili ve věci samé žádný procesní úkon, byli nečinní. Z toho se podává, že původní žalobkyně v důsledku takového postupu soudu nemohla před soudem vystupovat a nebyla ani řádně zastoupena. Žalobou pro zmatečnost napadené usnesení soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 o zastavení (původního) řízení o určení vlastnictví nebylo původní žalobkyni ani řádně doručeno. Žalobkyně proto navrhla usnesení soudu prvního stupně zrušit a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaný navrhl potvrzení usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného. Zdůrazňuje, že zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu není naplněn, neboť v době vydání žalobou pro zmatečnost napadeného usnesení soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 byla původní žalobkyně řádně zastoupena, a to soudem ustanoveným opatrovníkem pro řízení, respektive jeho zástupcem. Tento opatrovník byl oprávněn původní žalobkyni zastupovat nejen v řízení o původní žalobě, nýbrž také v případném odvolacím či dovolacím řízení. Překážka, pro kterou původní žalobkyně nemohla před soudem samostatně jednat, odpadla již tím, že jí byl právě ustanoven tento opatrovník pro řízení usnesením, které nabylo právní moci dne datum, tedy ještě před vydáním rozhodnutí, kterým bylo řízení o určení vlastnictví skončeno. Nabízí se otázka, zda současná žalobkyně mohla původní žalobkyni vůbec v řízení o určení vlastnického práva zastupovat, jestliže ve smyslu § 32 odst. 2 občanského soudního řádu zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Mezi těmito osobami probíhal v letech 2015 2017 soudní spor o zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 155/2015, v němž současná žalobkyně vystupovala jako žalobkyně a původní žalobkyně jako žalovaná; je tedy zřejmé, že zájmy současné žalobkyně byly v rozporu se zájmy původní žalobkyně, jíž měla být v řízení obecnou zmocněnkyní. Soudem původní žalobkyni ustanovený opatrovník jí byl ustanoven k tomu, aby hájil kvalifikovaněji její práva a zájmy; tato skutečnost současně nijak nebránila tomu, aby původní žalobkyně uplatňovala v řízení svá práva rovněž přímo, nebylo jí tím znemožněno vystupovat před soudem. Žalobkyně si navíc protiřečí, pokud současně tvrdí, že původní žalobkyně byla nadána plnou procesní způsobilostí a byla na základě plné moci zastoupena, coby obecným zmocněncem, současnou žalobkyní, a na druhou stranou uplatňuje důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, který předpokládá, že původní žalobkyně naopak procesní způsobilost neměla. Soudem ustanovený opatrovník advokát Mgr. jméno příjmení byl oprávněn ve smyslu § 26 odst. 1, § 27 odst. 1 zákona o advokacii při svém pozastavení výkonu advokacie, tedy nastala-li mu překážka ve vykonávání advokacie, ustanovit svým zástupcem jiného advokáta po dohodě s ním. Na tohoto jím ustanoveného zástupce přešla práva a postavení ustanoveného opatrovníka původní žalobkyně. Jestliže poté, co advokát Mgr. jméno příjmení dne datum sdělil soudu prvního stupně v původním řízení, že u něj došlo k pozastavení výkonu advokacie a že svým zástupcem určil advokáta JUDr. jméno příjmení, soud prvního stupně neučinil jiné opatření, přešla práva a povinnosti advokáta Mgr. jméno příjmení vyplývající z opatrovnictví původní žalobkyně v řízení na jeho takto ustanoveného zástupce ze zákona. Žalovaný současně poukázal na to, že na základě další žaloby podané přímo žalobkyní proti žalovanému, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 16 C 222/2020, je vedeno řízení o určení vlastnického práva k týmž nemovitostem, na základě téhož odvolání daru původní žalobkyně; toto řízení je v současné době přerušeno. Jestliže by proto žalobou pro zmatečnost napadené usnesení bylo odklizeno, došlo by k situaci, že by u soudu probíhala dvě řízení o téže věci, což je v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 občanského soudního řádu.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) a shledal odvolání žalobkyně neopodstatněným.

5. V dané věci byla soudu prvního stupně podána dne datum žaloba pro zmatečnost (k poštovní přepravě podána dne datum) proti usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019, a to původní žalobkyní jméno příjmení, zastoupenou zmocněnkyní jméno příjmení, která tento procesní úkon, jménem žalobkyně (coby její tvrzená zástupkyně v řízení) učinila. Původní žalobkyně dne datum zemřela, tedy ztratila způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivitu - § 19 o.s.ř.) v průběhu řízení. Usnesením soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-223 ze dne 17. 2. 2021, které nabylo právní moci dne datum, bylo rozhodnuto dle § 107 odst. 1, 2 o.s.ř., že soud bude v řízení pokračovat na straně žalobkyně se současnou žalobkyní jméno příjmení.

6. Usnesením Okresního soudu v Příbrami č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 došlo k zastavení řízení o určení vlastnického práva ke v žalobě blíže specifikovaným nemovitostem, zahájenému žalobou podanou původní žalobkyní jméno příjmení proti žalovanému, s odůvodněním, že původní žalobkyně odvolala platně a účinně dopisem ze dne datum dar těchto nemovitostí učiněný v minulosti žalovanému. V průběhu tohoto řízení soud prvního stupně usnesením č. j. 12 C 129/2017-109 ze dne 6. 11. 2018, které mělo (podle potvrzení ve spise) nabýt právní dne datum, ustanovil původní žalobkyni podle § 29 odst. 3, 4 o.s.ř. opatrovníkem pro řízení advokáta Mgr. jméno příjmení, s odůvodněním, že původní žalobkyně je stižena duševní poruchou, a ze anonymizováno důvodů se tak nemůže, nikoliv jen po přechodnou dobu, účastnit soudního řízení; tento závěr učinil s odkazem na znalecký posudek soudního znalce příjmení jméno příjmení ze dne datum.

7. Dne datum ustanovený opatrovník původní žalobkyně advokát Mgr. jméno příjmení sdělil soudu, že ode dne datum bude mít pozastaven výkon advokacie a že podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona o advokacii určil svým zástupcem advokáta JUDr. jméno příjmení. Soud prvního stupně své usnesení č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 tak následně doručoval nikoliv ustanovenému opatrovníkovi advokátu Mgr. jméno příjmení, ale toliko tomuto určenému zástupci advokátu JUDr. jméno příjmení, jemuž bylo doručeno dne datum. Dále bylo doručeno zástupci žalovaného advokátu Mgr. jméno jméno dne datum. Jiným osobám předmětné usnesení soudu prvního stupně doručováno nebylo; nebylo tak doručováno (a doručeno) ani samotné žalobkyni. Soud prvního stupně následně usnesením č. j. 12 C 129/2017-141 ze dne 11. 3. 2019 přiznal, coby ustanovenému opatrovníku, advokátu JUDr. jméno příjmení odměnu za výkon funkce opatrovníka původní žalobkyně.

8. Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne datum (č. l. 181 spisu) a z výpisu z centrální evidence obyvatel ohledně původní žalobkyně odvolací soud zjistil, že ohledně původní žalobkyně jméno příjmení nebylo vedeno až do její smrti dne datum řízení o omezení její svéprávnosti.

9. Ze znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení ze dne datum (č. l. 91-97 spisu) odvolací soud zjistil, že tento znalec uzavřel, že ke dni vyšetření původní žalobkyně jméno příjmení tato trpěla vaskulární demencí, v důsledku narušení psychických funkcí byla aktuálně její schopnost činit právní úkony vymizelá. Ke dni datum již demencí trpěla, k datu datum byly také přítomny poruchy paměti nejspíše ve stadiu lehké demence. Žalobkyně dle znalce nebyla schopna rozpoznat následky svého jednání již ke dni datum.

10. Ze znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení, Ph.D. ze dne datum (č. l. 267-280 spisu) odvolací soud zjistil, že tento znalec uzavírá, že původní žalobkyně jméno příjmení, ke dni datum ani datum netrpěla duševní poruchou, pro kterou by nebyla způsobilá činit právní jednání (odstoupit od darovací smlouvy, udělit plnou moc své dceři jméno příjmení k zastupování, podat žalobu o vrácení daru) - byla schopna rozpoznat následky těchto svých právních jednání. Závěry znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení nejsou podloženy anonymizováno dokumentací. Není k dispozici žádná anonymizováno dokumentace, která by svědčila pro demenci v rozhodném období datum a datum nebo před ním. Na základě demence přítomné prokazatelně od roku 2018 nelze zpochybňovat právní jednání učiněná v letech 2016 a 2017.

11. Z webových stránek České advokátní komory (č. l. 321 spisu) a ze sdělení České advokátní komory ze dne datum odvolací soud zjistil, že advokát Mgr. jméno příjmení, evidenční číslo číslo advokáta má pozastavený výkon advokacie od datum, od stejného data je jeho zástupcem advokát JUDr. jméno příjmení, evidenční číslo číslo advokáta. Totéž se podává ze sdělení JUDr. jméno příjmení, advokáta, ze dne datum a z dohody o ustanovení zástupce uzavřené dne datum mezi advokátem Mgr. jméno příjmení a advokátem JUDr. jméno příjmení, v níž se tito dva advokáti dohodli, že podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona o advokacii po dobu překážky ve výkonu advokacie na straně advokáta Mgr. jméno příjmení tento ustanovuje svým zástupcem advokáta JUDr. jméno příjmení.

12. Ze shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z výpisu stavu řízení na č. l. 331 spisu se podává, že řízení vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 16 C 222/2020 je nadále ve stavu přerušeno.

13. Shora uvedená zjištění jsou dostatečná pro posouzení opodstatněnosti předmětné žaloby pro zmatečnost.

14. Odvolací soud předně uzavřel, že usnesení soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019, které je napadeno předmětnou žalobou pro zmatečnost (dále též jen„ předmětné usnesení“) není dosud v právní moci, neboť nebylo řádně doručeno. V dané věci byl původní žalobkyni jméno příjmení soudem prvního stupně v (původním) řízení - zahájeném žalobou o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, podanou soudu prvního stupně dne datum, datovanou dne datum, stejně jako plná moc, kterou původní žalobkyně měla zmocnit svou dceru jméno příjmení (současnou žalobkyni) k zastupování své osoby v uvedeném řízení -, ustanoven z důvodu, že procesní soud měl podezření (podpořené závěry znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení), že žalobkyně může trpět duševní poruchou, pro kterýžto zdravotní důvod se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, opatrovníkem podle § 29 odst. 3, 4 o.s.ř. advokát Mgr. jméno příjmení. S tímto opatrovníkem, coby se zástupcem původní žalobkyně, soud nadále jednal a jemu doručil předmětné usnesení. Řízení o omezení ve svéprávnosti původní žalobkyně až do její smrti datum zahájeno nebylo. Za situace, kdy důvodem postupu soudu prvního stupně spočívajícího v ustanovení původní žalobkyni opatrovníka z uvedeného důvodu bylo toliko„ podezření“ na duševní poruchu znemožňující se nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení (aniž byla původní žalobkyně omezena ve svéprávnosti) a kdy zde zároveň v tomto směru neexistovalo nebezpečí z prodlení, které by vyžadovalo takový zásah soudu prvního stupně, nutno dospět k závěru, že – z pohledu ustanovení § 50b odst. 4 písm. d) občanského soudního řádu – bylo třeba předmětné usnesení doručit rovněž samé původní žalobkyni. Ustanovení § 50b odst. 4 písm. d) občanského soudního řádu totiž neukládá soudu povinnost doručovat soudní písemnosti rovněž účastníku, jemuž byl ustanoven opatrovník ze zdravotních důvodů způsobujících to, že takový účastník není nikoliv jen po přechodnou dobu schopen účastnit se řízení, jen v případě, že těmito anonymizováno důvody je postižení duševní poruchou. V dané věci však existovalo pouze podezření na duševní poruchu (původní žalobkyně nebyla omezena ve svéprávnosti, ani toto řízení nebylo zahájeno; proti závěrům znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení hovoří závěry znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení, Ph.D.). Neexistovalo současně nebezpečí z prodlení, které by takový postup spočívající v ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 3, 4 o.s.ř., namísto přerušení řízení, dání podnětu k zahájení řízení o omezení svéprávnosti a vyčkání případného ustanovení opatrovníka hmotněprávního, vyžadovalo. S ohledem na to a s přihlédnutím k tomu, že institut opatrovníka pro řízení dle § 29 o.s.ř. slouží k posílení procesní ochrany práv účastníka řízení, jemuž je takto ustanovován, nutno uzavřít, že soud však postupoval procesně přípustným způsobem, jestliže původní žalobkyni opatrovníka pro řízení k ochraně jejích práv dle § 29 odst. 3,4 o.s.ř. ustanovil, avšak ve smyslu § 50b odst. 4 písm. d) občanského soudního řádu měly býti písemnosti v původním řízení, včetně předmětného usnesení napadeného žalobou pro zmatečnost, doručovány souběžně i samotné původní žalobkyni tak, aby mohla řádným způsobem na řízení participovat. To se však nestalo, předmětné usnesení samé původní žalobkyni doručeno nebylo, není proto dosud v právní moci.

15. Z toho se podává, že žaloba pro zmatečnost, jako mimořádný opravný prostředek směřující proti pravomocným rozhodnutím soudu (srov. § 229 o.s.ř.), není v daném případě opodstatněná již z toho důvodu, že jí napadené předmětné usnesení není dosud pravomocné. Již proto je usnesení soudu prvního stupně, jímž byla žaloba pro zmatečnost zamítnuta, věcně správné.

16. S ohledem na tento závěr není namístě uvažovat o dodržení lhůty k včasnému podání žaloby pro zmatečnost dle § 234 odst. 3 o.s.ř.; neboť tato lhůta dosud ani nezačala běžet.

17. Současně nutno uzavřít, že postupoval-li soud prvního stupně v původním řízení uvedeným způsobem a žalobkyni ustanovil opatrovníka k posílení ochrany jejích procesních práv dle § 29 odst. 3, 4 o. s. ř., postupoval procesně přípustným způsobem; zmatečnostní důvod ve smyslu § 229 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zde naplněn není. Účastník – původní žalobkyně byla v původním řízení řádně zastoupena právě ustanoveným opatrovníkem dle § 29 odst. 3, 4 o.s.ř. – advokátem. Ustanovení tohoto opatrovníka sloužilo k posílení jejích procesních práv; představovalo její řádné zastoupení v řízení. Případný zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 3 o.s.ř. není naplněn již jen proto, že předmětné usnesení, které je žalobou pro zmatečnost napadeno, není rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé.

18. Lze souhlasit s postupem soudu prvního stupně v původním řízení (a argumentací žalovaného v tomto odvolacím řízení), že jestliže ke dni datum ustanovený opatrovník advokát Mgr. jméno příjmení pozastavil výkon své advokacie a na základě dohody s ním ustanovil svým zástupcem advokáta JUDr. jméno příjmení, došlo ve smyslu § 27 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále též jen„ zákon o advokacii“) tímto ustanovením zástupce advokáta Mgr. jméno příjmení k procesnímu účinku, že nadále výkon práv ustanoveného opatrovníka původní žalobkyně v řízení začal vykonávat advokát JUDr. jméno příjmení. Jestliže mu tak předmětné usnesení napadené žalobou pro zmatečnost bylo coby opatrovníku původní žalobkyně doručeno, stalo se tak správně (procesně účinně).

19. Podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 31. 12. 2020, brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, určí zástupce příjmení s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.

20. Podle ustanovení § 27 odst. 2 věta prvá a druhá zákona o advokacii nedohodne-li se zástupce advokáta, určený příjmení podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v anonymizováno řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů.

21. Překážkou ve vykonávání advokacie je pozastavení výkonu advokacie.

22. V případě (výjimky z pravidla), že advokát, kterému brání překážka ve vykonávání advokacie, neuzavře dohodu o ustanovení svého zástupce s takovým svým zástupcem do jednoho měsíce, je zde, v důsledku určení takového zástupce Českou advokátní komorou, stanoven ten procesní následek („ průmět“ do občanského soudního řízení), že takto určený zástupce přejímá postavení dosavadního zástupce, včetně zastupování klienta v řízení před soudy a práv a povinností z toho vyplývajících, a to i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen ustanovením podle zvláštních právních předpisů (v daném případě dle § 29 o.s.ř.). Tím spíše to musí platit (argumentem od menšího k většímu) pro zásadu či pravidlo, kdy k určení takového zástupce advokáta dojde na základě (zásadně zákonem preferované) dohody uzavřené mezi těmito advokáty, jako se tomu stalo v daném případě.

23. Jinými slovy, odvolací soud uzavírá, že účinky stanovené v § 27 odst. 2 věta prvá a druhá zákona o advokacii výslovně toliko pro případ § 27 odst. 1 věty druhé zákona o advokacii (představující výjimku ze zásady, jak má být zástupce advokáta v případě, kdy mu překážka brání ve vykonávání advokacie, ustanovován) platí i pro případ, kdy je určení zástupce advokáta provedeno zásadně předpokládaným způsobem - na základě dohody obou advokátů.

24. Z toho se podává, že původní žalobkyně byla řádně zastoupena opatrovníkem i po datu datum, a to (původním opatrovníkem ustanoveným zástupcem dle § 27 odst. 1 zákona o advokacii) advokátem JUDr. jméno příjmení.

25. Ze shora uvedeného se podává závěr, že žaloba pro zmatečnost podaná žalobkyní (původní žalobkyní) proti předmětnému usnesení není opodstatněná. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu účastníků, který odpovídá ustanovení § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř., za použití § 235a odst. 2 o.s.ř. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalovaný byl plně procesně úspěšný, náleží mu tak plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně; jejich výši správně stanovil. V podrobnostech se odkazuje na odůvodnění usnesení soudu prvního stupně.

26. Na soudu prvního stupně bude následně, aby své předmětné (dosud nepravomocné) usnesení napadené žalobou pro zmatečnost č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 řádně doručil žalobkyni (když původní žalobkyni mělo být doručeno a doručeno nebylo).

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř., za použití § 235a odst. 2 o.s.ř. I v odvolacím řízení, s ohledem na jeho předmět a výsledky, byl plně procesně úspěšný žalovaný; náleží mu tak náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu. Ty představuje: odměna zástupce – advokáta za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč + DPH (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu), 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč + 21% DPH; to vše dle § 6, § 7, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. g), k ), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o.s.ř.; celkem náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení žalovaného 8 228 Kč. Jejich zaplacení odvolací soud uložil žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možno podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu České republiky, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.