26 CO 127/2021

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa obě zastoupeny advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence zástavního práva na nemovitostech, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 25. 2. 2021, č. j. 15 C 272/2020-50,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 4 205,74 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce 1. žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 4 205,74 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce 2. žalované.

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen„ soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že na nemovitostech - parcele p. č. st. 128, o výměře 526 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a parcele p. [číslo] o výměře 537 m2, zahrada, zapsaných na [list vlastnictví], pro k. ú. [obec], obec Libiš, okres [okres], nevázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 2 600 000 Kč zřízené na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] a zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 600 000 Kč a všech dalších pohledávek, které vzniknou do [datum], zřízené na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit první žalované na náhradě nákladů řízení 6 582,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce první žalované (výrok II.) a povinnost zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů řízení 6 582,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce druhé žalované (výrok III).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně byla manželkou dnes již zemřelého [jméno] [příjmení], narozeného [datum] Smlouvou postupní a smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne [datum] („ dále jen postupní smlouva“) došlo k převodu vlastnického práva k nemovitostem specifikovaným v bodě 1. (dále i jen„ předmětné nemovitosti“) z [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozeného [datum], kdy každý z nich byl spoluvlastníkem s podílem o velikosti ideální ½ na jejich syna (a manžela žalobkyně) [jméno] [příjmení] a vnuka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], kteří se stali spoluvlastníky každý s podílem o velikosti ideální ½. Postupní smlouvou bylo zřízeno ve prospěch původních vlastníků, rodičů zemřelého [jméno] [příjmení], věcné břemeno doživotního, bezplatného bydlení a užívání jednoho pokoje a kuchyně v nemovitostech a právo užívání společného příslušenství a veškerých součástí a příslušenství celých nemovitostí, včetně pozemků k nim náležejícím s právem volného vstupu a pohybu po celém objektu. Postupní smlouva byla uzavřena formou notářského zápisu. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou i nadále v katastru nemovitostí vedeni jako spoluvlastníci předmětných nemovitostí. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] mladším na jedné straně a společností [právnická osoba] na straně druhé bylo na nemovitostech zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši 600 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] Zástavní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] mladším na jedné straně a [jméno] [příjmení] na straně druhé bylo na nemovitostech zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši 2 600 000 Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum].

3. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku dále jen„ obč. zák.“, a to vzhledem ke dni rozhodných právních skutečností, tedy k datu uzavření shora citovaných smluv před [datum] a jeho § 143 obč. zák., pokud jde o posouzení, zda předmětné nemovité věci tvoří součást společného jmění manželů žalobkyně a zemřelého [jméno] [příjmení] (dříve bezpodílového spoluvlastnictví manželů), § 407 odst. 1 obč. zák., při posouzení platnosti darování, § 80 o. s. ř. při určení, zda je dán naléhavý právní zájem na určení, kterého se žalobkyně podanou žalobou domáhá. Soud prvního stupně primárně zkoumal věcnou legitimaci žalobkyně k podání takovéto žaloby, když tuto otázku posuzoval jako otázku předběžnou, a uzavřel, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání uvedené žaloby, neboť není vlastníkem ani spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, a tudíž nemá ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že na nemovitosti neváznou zástavní práva. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v případě postupní smlouvy uzavřené mezi rodiči jejího zemřelého manžela, synem a vnukem, byla platně uzavřena smlouva o bezúplatném darování, a tudíž se předmětné nemovitosti, respektive spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální ½, nestal součástí společného jmění manželů žalobkyně a [jméno] [příjmení]. Žalobu soud jako nedůvodnou proto zamítl, když měl za to, že jednoznačný byl i projev vůle účastníků postupní smlouvy, tedy rodičů, kteří převáděli předmětné nemovitosti na [jméno] [příjmení], jako svého syna a na svého vnuka. S ohledem na učiněný závěr o nedostatku aktivní legitimace na straně žalobkyně, již soud nezkoumal náležitosti a platnost smluv zástavních. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a právo na jejich náhradu v plné výši přiznal žalovaným 1. a 2.

4. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně, která namítá, že rozhodnutí soudu prvního stupně je v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu i se závěry odborné literatury, když závěry soudu prvního stupně, že v případě postupní smlouvy se jednalo o bezúplatné darování, nemohou obstát, neboť z objektivního hlediska se jednalo o úkon úplatný, když proti darování předmětných nemovitostí stálo zřízení věcného břemene ve prospěch dárců, které má svou majetkovou hodnotu. Pokud pak soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., pak je nutné rovněž vycházet z toho, že před subjektivní vůlí jednajících stran je nutné upřednostnit posouzení obsahu smluv z hlediska pohledu objektivního, kdy i z dobové judikatury Nejvyššího soudu nevyplývá, že by způsob darování se zřízením věcného břemene byl darováním. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno a žalovaným uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Žalobkyně v průběhu odvolacího jednání v rámci doplnění svých odvolacích důvodů opětovně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [číslo], ze kterého dovozuje, že smlouvu postupní s protiplněním formou zřízení věcného břemene ve prospěch postupníků nelze považovat za dar ve smyslu § 143 zákona č. 40/ 1964 Sb., neboť se nejedná o plnění bezúplatné.

5. Žalovaní ve svém vyjádření k podanému odvolání uvedli, že rozsudek soudu prvního stupně považují za věcně správný a navrhli jeho potvrzení.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Pokud jde o zjištění skutkového stavu, odvolací soud odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, popsané v odůvodnění napadeného rozsudku (bod 5. napadeného rozsudku).

8. Podle § 213 odst. 4 o. s. ř., doplnil odvolací soud dokazování výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro k. ú. [obec], ze kterého zjistil, že jako vlastníci předmětných nemovitostí jsou i nadále zapsáni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti jedné ideální ½, přičemž vlastnické právo je omezeno pro zástavní právo Exekutorské a zástavní právo smluvní a je nařízena exekuce prodejem nemovitostí pro exekuce vedené na dlužníka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Majetek byl zapsán do soupisu konkursní podstaty.

9. Z výpisu [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bylo zjištěno, že zemřel dne [datum].

10. Ze zprávy notářky Mgr. [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že pozůstalostní řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném [datum], je vedeno u Okresního soudu v Mělníku, pod sp. zn. Nd 270 [číslo], a toto pozůstalostní řízení není dosud pravomocně skončeno.

11. V posuzovaném případě se odvolací soud zcela ztotožňuje se skutkovými závěry soudu prvního stupně i jeho právním posouzením, kdy věc je nutné posoudit s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku, kterým je uzavření postupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum] na jedné straně a [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a [jméno] [příjmení], narozeným [datum], tj. ke dni [datum] podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Žalovaná v projednávané věci namítala neplatnost uzavřené postupní smlouvy, respektive namítala, že daná smlouva není smlouvou darovací, nýbrž smlouvou úplatnou a na základě této smlouvy tak nemohl [jméno] [příjmení] nabýt spoluvlastnický podíl do výlučného vlastnictví. [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobkyně uzavřeli manželství dne [datum], předmětné nemovitosti by měly tvořit součást jejich společného jmění manželů.

12. Podle § 628 odst. 1 obč. zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá.

13. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

14. Pro posouzení je rozhodující úmysl dárce, který lze odvozovat z okolností, za nichž k darování došlo; povaha předmětu daru, nebo zda slouží celé rodině nebo jen jednomu z manželů, není bez dalšího rozhodující.

15. Soud prvního stupně se správně primárně zabýval věcnou legitimací účastníků, tedy v tomto konkrétním případě aktivní legitimací žalobkyně k podané žalobě. Správně uzavřel, že aktivně legitimován k podání žaloby na určení neplatnosti zástavní smlouvy váznoucí na nemovitosti je pouze její vlastník, resp. spoluvlastníci, neboť jen oni jsou nositeli hmotného práva vlastnického k nemovitostem, které jsou zatíženy právem zástavním. Odvolací soud souhlasí i se závěrem soudu prvního stupně, který k námitce žalovaných uzavřel, že je namístě zkoumat aktivní věcnou legitimaci žalobkyně a tedy skutečnost, zda se stala spoluvlastnicí předmětných nemovitostí, jako otázku předběžnou (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Soud prvního stupně správně posoudil smlouvu postupní podle jejího obsahu, ale i podle jednoznačné vůle účastníků této postupní smlouvy, kdy z provedených důkazů jednoznačně vyplývá, že úmyslem rodičů manžela žalobkyně bylo darovat nemovitosti svému synovi a vnukovi v době, kdy jim bylo více než 70 let. Samotné označení smlouvy jako„ postupní“ na jejím charakteru nemůže ničeho změnit a je nutné smlouvu posuzovat podle jejího obsahu, tedy jako smlouvu s charakteristickými znaky darovací smlouvy podle 628 obč. zák.. Součástí smlouvy bylo ujednání o zřízení věcného břemene ve prospěch dárců - rodičů, k doživotnímu bezplatnému užívání předmětných nemovitostí. Účelem této smlouvy tak bylo zajištění vlastního bydlení a péče o osoby dárců, která touto smlouvou byla vymíněna. V daném případě, věcné břemeno, kterým je zatížena postupní smlouva, odpovídá právu doživotního užívání nemovitých věcí se závazkem obdarovaných poskytnout dárcům péči ve stáří. Jestliže tato smlouva v části o zřízení věcného břemene neobsahuje žádný údaj o úplatnosti tohoto práva, pak platí, že věcné břemeno bylo sjednáno bezúplatně (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1265/2008).

16. V posuzovaném případě lze tak ve shodě se soudem prvního stupně uzavřít, že (a v tomto směru je nutné upřesnit, že i kdyby názor žalobkyně, že postupní smlouva je smlouvou úplatnou a tudíž nemohlo jít o darování ve smyslu § 143 občanského zákoníku, ale majetek tímto darem nabytý by se stal součástí společného jmění účastníků, tak by se součástí společného jmění stal maximálně ideální spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech, nikoliv celé nemovité věci, jak žalobkyně ve své žalobě uváděla) postupní smlouva uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a jeho rodiči je platným právním úkonem, na základě této postupní smlouvy se ideálními spoluvlastníky předmětných nemovitostí stali [jméno] [příjmení] (zemřelý manžel žalobkyně) a jeho syn [jméno] [příjmení] každý ideální ½. Žalobkyně na základě této smlouvy spoluvlastnického podílu k předmětným nemovitostem nenabyla. Jelikož, jak v odvolacím řízení bylo prokázáno, dosud není ani pravomocně skončeno dědické řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], tak žalobkyně dosud nenabyla případně spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech ani v rámci pozůstalostního řízení. Žalobkyni tak nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání žaloby, kterou se domáhá určení neplatnosti zástavního práva, kterým jsou předmětné nemovité věci zatíženy, neboť, jak shora uvedeno, není spoluvlastníkem předmětným nemovitostí.

17. Žalobkyní opakovaně odkazované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. [číslo] na posuzovanou věc nedopadá, protože, jak správně v bodě 14. napadeného rozsudku soud prvního stupně uvedl, v tam souzené věci se jedná o specifický případ darování mezi manželi, kdy za poskytnutní daru náležela finanční protihodnota. Jak shora uvedeno, v tomto konkrétním případě je nutné na postupní smlouvu uzavřenou v rámci rodiny [příjmení] nahlížet jako na smlouvu bezúplatnou, a tudíž spoluvlastnický podíl, který nabyl [jméno] [příjmení], manžel žalované darem, se nestal součástí společného jmění manželů žalobkyně a [jméno] [příjmení].

18. Ze všech shora uvedených důvodů ani odvolací soud již dále nezkoumal platnost uzavřených zástavních smluv, když žalobkyně, jak shora uvedeno, není aktivně legitimována k podání takovéto žaloby.

19. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř., a to včetně ujednání o nákladech řízení, jejichž výše byla správně vyčíslena.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř., když i v odvolacím řízení byli žalovaní plně úspěšní a vzniklo jim tak právo na náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady odvolacího řízení pak u každého z nich představují náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za jeden úkon právní služby (účast u odvolacího jednání dne [datum]) podle § 11 odst. 1 a. t., jedna paušální náhrada výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada za použití osobního vozidla [příjmení], [příjmení] [jméno], reg. Zn.3SY8999 k odvolacímu jednání ([obec] [obec] a zpět), celkem 70km, při sazbě základní náhrady 4,40Kč, ceně elektřiny 5 Kč/1kWh, průměrné spotřebě 20,80, tj. náhrada cestovného celkem380, 80 Kč, náhrada za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu za 4 půlhodiny, tj. 400 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z přiznané odměny a náhrad Kč ve výši 912,40 Kč, to vše snížení o 20 % podle § 12 odst. 4 a. t., jelikož se jedná o společné úkony při zastupování dvou osob, tedy celkem činí náklady řízení 4 205,74 pro každého ze žalovaných.

21. Zaplacení nákladů řízení soud žalobkyni uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaných jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.