20 CO 307/2021

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Dlouhé a soudkyň JUDr. Pavly Havlíkové a JUDr. Ivany Muchové ve věci zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky proti zástavní dlužnici: osobní údaje zástavní dlužnice zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , o nařízení soudního prodeje zástavy, o odvolání zástavního dlužníka proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 12. 8. 2021 č. j. 19 C 126/2021-87, Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Okresní soud v Mělníku usnesením ze dne 12. 8. 2021 č. j. 19 C 126/2021-87 rozhodl, že se nařizuje soudní prodej zástavy, a to pozemku p. č. st. 9, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), a pozemku [parcelní číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], na listu vlastnictví [číslo] to k uspokojení pohledávek zástavní věřitelky v celkové výši 93 729 952,67 Kč vzniklých z titulů: smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění jejích dodatků, smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 4. 2010 ve znění jejích dodatků a smlouvy o poskytnutí bankovní záruky č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění jejích dodatků.

2. Soud I. stupně vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř., zda souhlasí s projednáním věci bez nařízeného jednání s tím, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud vydal napadené rozhodnutí bez nařízení jednání.

3. Zástavní věřitelka doložila zástavní smlouvu č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jíž zástavní dlužnice zajistila pohledávky zástavní věřitelky, a to pohledávky na splacení jistiny a příslušenství úvěru podle smlouvy [číslo] o poskytnutí úvěru ve výši 27 000 000 Kč, pohledávky na splacení jistiny a příslušenství úvěru podle smlouvy [číslo] [číslo] o poskytnutí úvěru ve výši 9 000 000 Kč, pohledávky na zaplacení plnění z bankovní záruky a příslušenství podle smlouvy č. [spisová značka] ve výši 1 000 000 Euro, a to zřízením zástavního práva k nemovitostem, které jsou předmětem tohoto řízení. Z výpisu z katastru nemovitostí soud I. stupně zjistil, že nemovitosti měla a stále má zástavní dlužnice ve svém výlučném vlastnictví. Ze zástavní smlouvy a z výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že manžel zástavní dlužnice byl jediným společníkem úvěrové dlužnice a se zástavou souhlasil.

4. Zástavní věřitelka osvědčila, že s úvěrovou dlužnicí uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatků 1 až 23 (vyjma dodatků 12, 13, 14 a 17), přičemž dodatkem [číslo] ze dne 30. 4. 2010 bylo dohodnuto zajištění dluhu zástavním právem k předmětným nemovitostem a dodatkem [číslo] byla úvěrová částka navýšena na 67 000 000 Kč. Dodatky smlouvy [číslo] podepsala zástavní dlužnice (viz smlouva na č. l. 62 včetně dodatků na č. l. 63 až 78).

5. Zástavní věřitelka osvědčila, že s úvěrovou dlužnicí uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na úvěrovou částku 9 000 000 Kč ve znění dodatků 1 až 17 (vyjma dodatků 7, 8, 11), přičemž již ve smlouvě bylo dohodnuto zajištění dluhu zástavním právem k předmětným nemovitostem. Dodatky smlouvy [číslo] až 6, 9, 10, 12, 13, 15, až 17 podepsala i zástavní dlužnice, čímž vyjádřila s nimi svůj souhlas (viz smlouva na č. l. 46 a dodatky na č. l. 47 až 59).

6. Zástavní věřitelka rovněž doložila smlouvu o poskytnutí bankovní záruky č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] včetně dodatků 1 až 19 (vyjma dodatků 8, 10, 11 a 15), kterou uzavřela s úvěrovou dlužnicí, přičemž dodatkem [číslo] ze dne [datum] bylo dohodnuto zajištění dluhu zástavním právem k předmětným nemovitostem. Dodatky smlouvy [číslo] podepsala i zástavní dlužnice, čímž vyjádřila s nimi svůj souhlas (viz smlouva na č. l. 15 a dodatky na č. l. 16 až 27 p. v.). Rovněž zástavní věřitelka osvědčila, že vystavila dne 9. 10. 2017 bankovní záruku č. [anonymizováno] ve znění dodatku [číslo] ve prospěch [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], se [anonymizována čtyři slova], [PSČ] [obec], [země], až do maximální výše 500 000 Euro (viz bankovní záruka na č. l. 40 včetně dodatků na č. l. 42 a 43).

7. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2021, č. j. MSPH 89 INS 22656/2020-A-27, byl zjištěn úpadek úvěrové dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurz (viz usnesení na č. l. 31).

8. Zástavní věřitelka prohlásila své pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv za okamžitě splatné, a to dopisem ze dne 16. 7. 2020 adresovaným úvěrové dlužnici. Zástavní dlužnici bylo dopisem ze dne 24. 2. 2021 oznámen výkon zástavního práva. Zástavní věřitelka rovněž osvědčila výši svých pohledávek vůči úvěrové dlužnici z výše uvedených smluv ke dni 29. 10. 2020 v celkové výši 93 729 952,67 Kč.

9. Proti tomuto usnesení podala zástavní dlužnice včasné odvolání, namítala, že jí nebyla doručena výzva podle § 115a o.s.ř., a proto se nemohla k této výzvě vyjádřit. Pokud by měla možnost se s výzvou seznámit, pak by nesouhlasila s tím, aby soud rozhodl bez jednání. Pokud soud tvrdí, že zástavní věřitel osvědčil uzavření zástavní smlouvy a úvěrových smluv, pak zástavní dlužnice tvrdí, že tyto smlouvy nikdy nepodepsala. Zástavní právo proto neexistuje. Skutečnost, že na smlouvách není její podpis, prokáže znaleckým posudkem, který odvolacímu soudu předloží. Zástavní dlužnice prokáže i jinými důkazy, že smlouvy nepodepsala. Z těchto důvodů navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Při jednání u odvolacího soudu doplnila důvody odvolání tak, že zástavní věřitel nedoložil existenci pohledávky.

10. Zástavní věřitel navrhl potvrzení usnesení soudu I. stupně. Pokud jde o novou námitku zástavní dlužnice, pak existenci pohledávky doložil výpisem z knih zástavního věřitele. Ostatní vznesené námitky soud v tomto řízení (v jeho první fázi) nezkoumá.

11. Odvolací soud podle ust. § 212, § 212a a násl. o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení včetně postupu soudu prvního stupně, který předcházel jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Podle ust. § 356 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Podle ust. § 357 zákona, v řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí. Podle ust. § 358 zákona, soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci (odst. 1). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odst. 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odst. 3).

13. Zástavní právo je definováno jako právní institut, který slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas splněna nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky (zbytku pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele soudním prodejem zástavy. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem zástavy podle ust. § 251 a násl. o.s.ř.; je-li prodávanou zástavou nemovitá věc, užijí se na výkon rozhodnutí prodejem této zástavy ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak (§ 338a odst. 1 o.s.ř.). V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou, jak vyplývá ze shora citovaného ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze shora uvedené skutečnosti a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v první fázi řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (srov. například § 268 odst. 3 o.s.ř.) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, které bylo uveřejněno pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, dále například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017).

14. Soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byly doloženy rozhodné skutečnosti, vždy přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, avšak jen tehdy, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (srov. rozh. Nejvyššího soudu z 25. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3973/2009). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu z 15. 4. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3837/2015 to, že důvod neplatnosti smlouvy vyšel z jejího obsahu nebo jinak za řízení najevo, znamená, že je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, že jej nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a že nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se platnosti smlouvy, neboť povaha řízení o soudním prodeji zástavy, určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 200z o.s.ř., neumožňuje soudu provést dokazování k takovým tvrzením. Podle usnesení Ústavního soudu z 18. 4. 2017, sp. zn. II. ÚS 552/17 přihlíží soud – jako k výjimce – i při rozhodování o nařízení prodeje zástavy též k eventuální neplatnosti např. zástavní smlouvy, tato neplatnost však musí být„ zjevná“.

15. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda byla zástavní dlužnici řádně doručena výzva podle § 115a o.s.ř., zda tato výzva obsahovala řádné poučení, a zda byla zástavní dlužnici doručena žaloba tak, aby se mohla ve věci vyjádřit.

16. Usnesením ze dne 25. 5. 2021 č. j. 19 C 126/2021-84 vyzval soud zástavní dlužnici, aby se vyjádřila ve lhůtě tří týdnů od doručení usnesení k žalobě, která byla k usnesení připojena. V usnesení podrobně poučil zástavní dlužnici, jak se má k žalobě vyjádřit. Usnesením ze dne 25. 5. 2021 č. j. 19 C 126/2021-85 vyzval soud I. stupně zástavní dlužnici, aby se ve lhůtě tří týdnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Dále zástavní dlužnici poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. S doručenky, která má všechny náležitosti veřejné listiny, bylo zjištěno, že bylo doručováno obálkou typ I., tedy do vlastních rukou. Zásilka obsahovala obě usnesení a žalobu, byla poštovním úřadem [obec] doručena do vlastních rukou zástavní dlužnice dne 31. 5. 2021. Zástavní dlužnice se ve stanovené lhůtě k podané žalobě ani k výzvě soudu I. stupně nevyjádřila, proto soud I. stupně zcela správně rozhodl bez nařízení jednání.

17. S ohledem na to, že soud I. stupně rozhodl bez nařízení jednání, odvolací soud provedl důkaz sdělením obsahu listin, kterými zástavní věřitel dokládá skutečnosti, jež zákon předpokládá pro nařízení prodeje zástavy.

18. Jak správně uvedl soud I. stupně zástavní věřitel doložil, že dne 30. 4. 2010 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zastavení nemovitosti č. [spisová značka], jíž bylo zřízeno zástavní právo k nemovitým věcem, pozemku [číslo] stavbě na pozemku [číslo] [adresa] a pozemku [číslo] zapsaným na [list vlastnictví], pro k.ú. a [územní celek], k zajištění pohledávek ze smluv [číslo] do celkové výše 27 000 000 Kč, [číslo] do celkové výše 9 000 000 Kč, č. [spisová značka] do celkové výše 1 000 000 EUR, pro veškeré pohledávky vyplývající z odkupu směnek č. OSL/2710/08 do celkové výše 5 000 000 Kč a veškerých budoucích pohledávek zástavního věřitele do celkové výše 49 000 000 Kč a 1 000 000 EUR, které mohou vzniknout od 30. 4. 2010 do 20. 6. 2023 Zástavní smlouva byla vložena do katastru nemovitostí s účinky vkladu ke dni 4. 5. 2010. Zajištění se vztahuje i na bezdůvodné obohacení, jestliže by některá ze smluv byla shledána za neplatnou, a to do výše 48 000 000 Kč a 1 000 000 EUR.

19. Zástavní věřitel doložil shora citovanými úvěrovými smlouvami, dodatky k úvěrovým smlouvám a bankovními zárukami a dodatky k nim (viz body 4, 5, 6) výši zajištěných pohledávek s tím, že s nově vznikajícími pohledávkami, na které se vztahuje zajištění, byla zástavní dlužnice zástavním věřitelem seznámena a s dodatky smluv souhlasila.

20. Dodatky uzavřenými mezi zástavní věřitelkou a dlužníkem firmou [právnická osoba] byla smlouva [číslo] navýšena na částku 67 000 000 Kč s příslušenstvím 71 095 771,13 Kč Smlouva [číslo] ve výši 9 000 000 Kč byla navýšena pouze o příslušenství 507 433,35 Kč, a smlouva č. BZ/2709/08 se zvýšila na částku 12 573 513 Kč, s příslušenstvím na částku 13 126 748,39 Kč. Vzhledem k tomu, že zástavní smlouvou byly zajištěny budoucí pohledávky z těchto smluv do výše 49 000 000 Kč a 1 000 000 EUR (při kurzu ke dni zesplatnění 26 280 000 Kč), tj. 75 280 000 Kč, je zástavním právem zajištěna celá pohledávka tak, jak ji vyčíslil zástavní věřitel. Pokud by zajištěné smlouvy byly shledány neplatnými, bylo zástavní smlouvou zajištěno bezdůvodné obohacení do celkové výše 49 000 000 Kč a 1 000 000 EUR, tedy do výše 75 280 000 Kč.

21. Zástavní věřitelka doložila výpisem z knih [právnická osoba], že celkový dluh z úvěrové smlouvy [číslo] činí 71 095 771,13 Kč, z toho jistina 67 000 000 Kč, řádný úrok po splatnosti 244 401,96 Kč, poplatky po splatnosti 1 000 Kč, úrok z prodlení 3 850 369,17 Kč. Celkový dluh z úvěrové smlouvy [číslo] činí 9 507 433,35 Kč, z toho jistina 9 000 000 Kč, řádný úrok po splatnosti 49 093,02 Kč, poplatky po splatnosti 1 000 Kč, úrok z prodlení 457 340,33 Kč. Celkový dluh z úvěrové smlouvy č. [spisová značka] činí 13 126 748,39 Kč, z toho jistina 12 573 513,80 Kč, úrok z prodlení 553 234,59 Kč. Námitka zástavní dlužnice, že zástavní věřitelka nedoložila existenci pohledávek, tak není důvodná. Zástavní věřitelka rovněž doložila, že zesplatnila pohledávky prohlášením ze dne 16. 7. 2020, které doručila obligačnímu dlužníku 22. V řízení o soudní prodej zástavy, v jeho první fázi, soud neprovádí dokazování ke zjištění, zda je platná smlouva, z níž vznikla zajištěná pohledávka zástavního věřitele, ani zda je platná zástavní smlouva. Jak bylo shora uvedeno, soud se otázkami, které vznesla zástavní dlužnice v podaném odvolání, a k nimž navrhla důkaz znaleckým posudkem, není oprávněn zabývat v první fázi řízení o nařízení prodeje zástavy, tyto otázky budou řešeny ve druhé fázi řízení – ve výkonu rozhodnutí (exekuci), podá-li zástavní dlužnice z těchto důvodů návrh na zastavení. Vzhledem k tomu, že soud může dospět k závěru, že uzavřená smlouva je neplatná, jestliže to vyplývá přímo z textu smlouvy, nebo z obsahu spisu, tedy listin, jimiž dokládá zástavní věřitel svoji pohledávku, vznik zástavního práva, kdo je zástavním věřitelem a kdo je zástavním dlužníkem a splatnost pohledávky, zabýval se odvolací soud tím, zda z předložených listin nevyplývá neplatnost smluv. Předložené listiny, jimiž zástavní věřitel osvědčuje zákonem stanovené skutečnosti, jsou ve vzájemném souladu, vzájemně se nevylučují, proto odvolací soud dospěl k závěru, že z obsahu smluv ani z předložených listin nevyplývá neplatnost doložených smluv.

23. Jak již bylo shora uvedeno, neznamená to, že by se zástavní dlužnice nemohla uplatněnému nároku bránit, že by nemohla zpochybnit platnost smluv o úvěru, o bankovní záruce ve znění jejich dodatků a zástavní smlouvy, může tak však učinit až návrhem na zastavení exekuce ve druhé fázi řízení, ve které soud provádí dokazování. Ze všech těchto důvodů odvolací soud shodně se soudem prvního stupně ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, shledal osvědčenými předpoklady pro nařízení prodeje zástavy, a proto podle § 219 o.s.ř. usnesení soudu I. stupně potvrdil. O nákladech řízení bude rozhodnuto ve druhé fázi řízení – v exekuci.