20 Co 89/2003

Plný text

Soudní rozhodnutí - 20Co 89/2003 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 20Co 89/2003 Právní věta: usnesení o nařízení dražby (dražební vyhláška) se stává právní mocí věcí rozsouzenou a další dražební vyhlášku lze vydat pouze podle § 336m o.s.ř. Soud: Krajský soud v Praze ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2003:

20. CO.89.2003.1 Datum rozhodnutí: 05.03.2003 Forma rozhodnutí: Usnesení Heslo: Dražba Kategorie rozhodnutí: C U s n e s e n í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. E. D. a soudkyň JUDr. I. M. a JUDr. P. H. ve věci oprávněného V. E., zastoupeného JUDr. Z. H., advokátem proti povinnému L. Š., s.r.o., o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, o odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v R ze dne 3.2.2003 č.j. E 855/97-151, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se v napadených výrocích z r u š u j e a řízení ve věci vydání dražební vyhlášky se z a s t a v u j e . Z o d ů v o d n ě n í : Okresní soud v R usnesením ze dne 3.2.2003 č.j. E 855/97-151 rozhodl o nařízení dražebního jednání na den 26.3.2003 v 9.00 hod. do draž.síně č. 34 v budově soudu (výrok ad I.) s tím,že ve výrocích ad II. až ad XI. uvedl náležitosti dražební vyhlášky odpovídající § 336b písm. b) - h) o.s.ř. (t.j. označení nemovitostí a jejich příslušenství, výslednou cenou, výši nejnižšího podání, výši jistoty a způsob jejího zaplacení, údaj o tom, že nemovitosti neobsahují závady spojené, včetně těch, které prodejem v dražbě nezaniknou, předpoklady,za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem a další příslušná upozornění a výzvy). Proti tomuto usnesení podal včas odvolání povinný do výroků o výsledné ceně nemovitostí (ad III), o výši nejnižšího podání (ad IV.) a o výši jistoty (ad V.) s odůvodněním, že přes předchozí odmítavá stanoviska soudu se stanovením výsledné ceny nemovitostí, s výší nejnižšího podání ani s výší jistoty nesouhlasí. Krajský soud v Praze podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř. přezkoumal usnesení soudu I. stupně, včetně postupu soudu, který jeho vydání předcházel, a dospěl k závěru, že rozhodnutí je vadné, i když ze zcela jiných než namítaných důvodů. Z § 336b a násl. o.s.ř. vyplývá, že usnesení o nařízení dražby (dražební vyhláška) je prostředek sloužící k nařízení dražebního jednání, u kterého zákon předpokládá splnění obligatorních obsahových náležitostí (§ 336b odst. 2 písm.a/-l/) a které je (zčásti) napadnutelné odvoláním. Dražební vyhláška přitom obsahuje jednak údaje o organizačních předpokladech dražby (proti kterým odvolání zákon nepřipouští) a jednak údaje podstatné z hlediska provedení výkonu rozhodnutí v souladu se zákonem (významné jak pro účastníky řízení, tak i pro osoby, které mají zájem dražit nebo se domáhají uspokojení svých pohledávek z výtěžku prodeje), jimiž jsou údaje o výsledné ceně nemovitostí, výši jistoty, výši nejnižšího podání a o závadách, které prodejem nemovitostí nezaniknou (proti kterým je odvolání přípustné). V části týkající se organizačních předpokladů má tak usnesení o nařízení dražby charakter usnesení o vedení řízení, jímž soud není vázán (§ 170 odst.2 o.s.ř.) a v tomto směru může proto vydat i nové usnesení s odlišnou úpravou těchto otázek. Pokud však jde o výroky, které nemají pouze organizační charakter a jsou napadnutelné odvoláním, má usnesení závazný charakter (§ 170 odst.1 o.s.ř.) a stejný právní význam a následky jako kterékoliv jiné věcné rozhodnutí, včetně toho, že tvoří překážku věci pravomocně rozsouzené (§ 167 odst.2 a § 159 odst.3 o.s.ř.). Z toho vyplývá, že v případě nařízení dražby pravomocnou dražební vyhláškou, soud není vázán svým rozhodnutím o organizačních předpokladech dražby, například určením času a místa dražebního jednání, kdy může vydat nové usnesení, jímž původní termín nebo místo jednání změní (např. jednání odročí na jiný termín). V části týkající se určení výsledné ceny, výše nejnižšího podání, výše jistoty a závad, které prodejem nemovitostí nezaniknou, je však pravomocné rozhodnutí závazným podkladem pro další postup soudu, a o těchto otázkách nemůže být již znovu rozhodnuto, neboť tomu brání právě překážka věci pravomocně rozsouzené. Dlužno zdůraznit, že uvedené zásady se samozřejmě vztahují ke každé dražbě jako k ucelené části řízení ve věci výkonu rozhodnutí, to znamená, že v případě návrhu na další dražbu (dražební jednání ve smyslu § 336m odst. 1 věta druhá o.s.ř.), musí dojít opět k nařízení dražby novou dražební vyhláškou. V dané věci soud I.stupně shora uvedené procesní zásady nerespektoval. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že napadenému usnesení předcházelo usnesení soudu I. stupně ze dne 11.11.2002 č.j.E 855/97-125 o dražební vyhlášce, kterým bylo nařízeno dražební jednání (ve věci první dražby) na 18.12.2002 v 8,45 hod., které (s výjimkou jiného termínu dražebního jednání) obsahuje zcela shodné náležitosti jako napadené usnesením vztahující se k téže dražbě (t.j.včetně shodného určení výsledné ceny, výše nejnižšího podání, výše jistoty a způsobu jejího zaplacení a určení,že žádné závady na nemovitosti neváznou).Toto usnesení také již Krajský soud v Praze přezkoumával a usnesením ze dne 20.1. 2002 č.j.20Co 14/2003-148 (doručeným účastníkům 6.2.2003) je v napadených výrocích (o ceně nemovitostí a výši nejnižšího podání) potvrdil. Usnesení o dražební vyhlášce ze dne 11.11.2002 v části týkající se výroků o výsledné ceně nemovitostí, výši nejnižšího podání, výši jistoty a o závadách, které prodejem nezaniknou, je tedy pravomocným a závazným rozhodnutím,které brání novému rozhodování o těchto stejných otázkách (§ 170 odst.1 o.s.ř., § 167 odst.2 o.s.ř. , § 159 odst.3 o.s.ř.). Jestliže tedy soud I.stupně v novém usnesení o dražební vyhlášce znovu o těchto otázkách rozhodl (aniž by přitom nařizoval další dražební jednání podle § 336m odst.1 o.s.ř. a rozhodoval tedy již o jiné dražbě) nerespektoval základní podmínku řízení (§ 103 o.s.ř.) - překážku věci pravomocně rozsouzené a jeho rozhodnutí je proto vadné pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Odvolacímu soudu proto nezbylo než postupovat podle § 221 odst.1 písm.b) a odst.2 písm. c) o.s.ř.,tedy usnesení soudu I.stupně v napadených výrocích zrušit a řízení ve věci vydání nové dražební vyhlášky zastavit (§ 104 odst.1 o.s.ř.). V dané věci je tedy nutno vycházet z toho, že první dražba nemovitostí byla pravomocně nařízena již usnesením soudu I.stupně ze dne 11.11.2002 č.j. E 855/97-125 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20.1.2002 č.j. 20Co 14/2003-148 a usnesení ze dne 3.2.-2003 č.j. E 855/97-151 (t.j.napadené usnesení) má právní význam pouze v části týkající se rozhodnutí o novém termínu dražebního jednání (viz výrok ad I.). V Praze dne 5.března 2003 JUDr.E. D. předsedkyně senátu