21 Co 260/2023

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců JUDr. Petra Wulkana a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci žalobkyně: Anonymizováno .cz s. r. o., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený Mgr. Anonymizováno Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 o zaplacení částky 23 230 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 8. září 2023, č. j. 8 C 305/2022-127,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela jako zhotovitel se žalovaným jako objednatelem v červenci 2021 smlouvu o dílo na dodávku a montáž odvlhčovacího systému se změřením vlhkosti stavby a kontrolním měřením po devíti až dvanácti měsících. Cena díla byla sjednána v celkové výši , částka, , přičemž část ceny ve výši , částka, byla v souladu se smlouvou uhrazena. Druhou část ceny díla v žalované výši žalovaný neuhradil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že byl žalobkyní uveden v omyl, když byl ubezpečen, že instalované zařízení je v souladu s konkrétní normou ČSN. Ve skutečnosti způsob odvlhčování použitý žalobkyní není touto normou dán, přičemž kdyby to žalovaný věděl, smlouvu by nikdy neuzavřel. Současně žalovaný rozporoval výsledky měření vlhkosti i s ohledem na to, že reálně vlhkost v bytě neklesla. Z těchto důvodů žalovaný od smlouvy odstoupil dopisem ze dne , datum, .

3. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem výrokem I. žalobu o zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od , datum, do zaplacení zamítl, výrokem II. bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, a výrokem III. bylo žalobkyni uloženo zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, - západ náhradu nákladů řízení státu, jejíž výše bude určena samostatným usnesením.

4. Podle odůvodnění tohoto rozsudku učinil soud prvního stupně z provedených důkazů tato skutková zjištění: Mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, smlouva o dílo, jejímž účelem bylo odstranění vzlínající vlhkosti v nemovitosti žalovaného postupem v souladu s normou (ČSN P 73 0610). Žalobkyně se k tomu zavázala provést dodávku a montáž elektrofyzikálního systému „OsmoDry“, zaměření aktuálního stavu vlhkosti stavby a kontrolní měření po devíti až dvanácti měsících. Cena díla byla sjednána na , částka, . Žalobkyně předmět díla nainstalovala a předala žalovanému v bytě v , adresa, osmotický odvlhčovací systém OsmoDry dne , datum, . Účastníci mezi sebou komunikovali již před uzavřením smlouvy v červenci 2021, kdy žalobkyně stručně popsala nabízenou metodu a měření vlhkosti. Žalovaný od smlouvy odstoupil dne , datum, s odůvodněním, že vlhkost v bytě neklesla v rámci smluvně garantované hodnoty a žádal o navrácení zaplacené zálohy. Žalobkyně ve smlouvě o dílo deklarovala, že jím užívaná metoda odvlhčování je v souladu s výše uvedenou technickou normou. Z odborného vyjádření znaleckého ústavu – VUT v Brně, Fakulta stavební soud prvního stupně zjistil, že systém bezelektrodové elektroosmózy není upraven v ustanovení ČSN P 73 0610:2000. Tento systém není upraven žádnou další normou ČSN vztahující se k sanaci vlhkého zdiva a neupravují jej ani směrnice WTA. cz. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena neplatná smlouva, neboť žalovaný byl uveden žalobkyní v omyl, pokud ve smlouvě o dílo deklarovala, že jí používaná metoda odvlhčování je v souladu s technickou normou ČSN. Soulad či nesoulad použité metody s technickou normou (jako určitou garanci obvyklosti, ověřenosti a funkčnosti metody) lze podle soudu prvního stupně nepochybně považovat za rozhodující okolnost pro uzavření smlouvy. Je-li smlouva neplatná, nemůže se žalobkyně domoci plnění, ke kterému se na jejím základě žalovaný zavázal. Z těchto důvodů soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl, když nelze uvažovat ani o jiném právním důvodu pro požadované plnění.

5. Po právní stránce odkázal soud prvního stupně na ustanovení § 583, § 586 a § 2586 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

6. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

7. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti tomto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Namítala, že použitá technologie se v praxi výrazněji užívá více než 5 let, a to celosvětově, přičemž tato zařízení jsou v odborných kruzích považována a označována za elektroosmotická, tj. založena na fyzikálním procesu charakterizovaným pohybem mineralizované vody v pevné porézní hlávce (zdivo). V důsledku potenciálu stejnosměrného elektrického proudu, tj. za užití elektrického proudu, tedy v souladu s definicí dle normy ČSN P 73 0610. Smlouva o dílo uzavřená mezi účastníky nikde výslovně neuvádí, že bude užito konkrétní metody sanace vlhkého zdiva dle uvedené normy. Hospodářským účelem smlouvy o dílo je odstranění vzlínající vlhkosti, resp. snížení vlhkosti zdiva nemovitosti objednatele (žalovaného). Z provedeného dokazování je zcela zřejmé, že žalobkyně splnila veškeré své závazky řádně a včas. Žalobkyně zařízení OsmoDry dodala a namontovala, provedla změření aktuálního stavu konstrukční vlhkosti stavby, kontrolní měření a došlo ke snížení vlhkosti zdiva. Je zřejmé, že tak došlo k naplnění zamýšleného ekonomického účelu smlouvy. Žalobkyně má za to, že otázka zadaná zpracovateli odborného vyjádření je zavádějící a nadbytečná, neboť účastníci si ve smlouvě neujednali, že bude užita bezelektrodová metoda upravená přímo ve výše uvedené v normě. Soud prvního stupně k návrhu žalobkyně v průběhu řízení neprovedl důkaz výslechy navržených svědků, kteří se měli mimo jiné vyjádřit k prováděným měřením. Žalobkyně zdůraznila, že vlhkost zdiva nelze zjistit subjektivním a pocitovým vnímáním ani vizuálně. Poukázala rovněž na to, že odborné vyjádření nemůže obstát ani jako důkaz. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

9. Žalovaný v písemném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného, když z řízení jednoznačně vyplynulo, že žalovaný byl žalobkyní uveden v omyl, neboť se zavázala, že dílo bude provedeno v souladu s normou ČSN P 73 0610, což se ukázalo jako nepravdivá informace. Toto ujištění bylo uvedeno nejenom v preambuli smlouvy, ale i článku V. odst.

5. Žalobkyně použila metodu odvlhčení, která v uvedené normě není uvedena. Žalovaný není jediným objednatelem, který měl s provedením díla žalobkyně problém, když o pochybném přístupu a praktikách žalobkyně byla natočena reportáž pořadu , právnická osoba, v České televizi.

10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o. s. ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

11. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu prvního stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu prvního stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu prvního stupně.

12. Při právním posuzování zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně nepochybil, pokud jej posoudil podle občanského zákoníku č. 82/1998 Sb., neboť posuzovaný vztah mezi účastníky vznikl za jeho účinnosti.

13. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

14. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

15. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

16. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

17. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

18. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

19. Omyl lze považovat za vadu právního jednání (resp. vadu vůle či jejího projevu) založenou na nesprávné představě jednajícího o určité skutečnosti týkající se jeho právního jednání, přitom může být spojen s vůlí jednajícího i s jeho projevem (srov. např. Handlar J., in: Lavický P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1 – 654/, 1. vydání, s. 2101-2111). Právní doktrína rozeznává celou řadu druhů omylů. Jedním z druhů omylu je tzv. omyl o vlastnostech předmětu právního jednání, o který jde v projednávané věci. Jelikož je omyl vadou právního jednání, je v případě právního jednání spočívajícího v uzavření smlouvy skutečnost, zda jednající jednal v omylu, posuzována v okamžiku uzavření smlouvy. Bez ohledu na to, kdy (později) se omýlená strana o svém omylu (resp. o skutečném stavu věci) dozvěděla, se může jednat o omyl jen tehdy, pokud rozpor představ jednajícího se skutečností objektivně již existoval na počátku, tj. v době uzavírání smlouvy.

20. Kupující, který byl při uzavření kupní smlouvy uveden prodávajícím v omyl o rozhodující okolnosti spočívající ve sjednaných vlastnostech předmětu koupě a jemuž bylo následně poskytnuto vadné plnění (předmět koupě), může úspěšně namítat relativní neplatnost kupní smlouvy (§ 583 o. z.) bez ohledu na to, zda mu vznikla i práva z vadného plnění. Soud však vždy posoudí, zda okolnosti uplatnění námitky neplatnosti smlouvy nepředstavují zneužití práva (§ 8 o. z.) či porušení principu poctivosti dle § 6 o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

21. Jak vyplývá z obsahu spisu v posuzované věci mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako objednatelem byla dne , datum, uzavřena písemná smlouva o dílo, jejímž účelem bylo odstranění vzlínající vlhkosti nemovitosti objednatele postupem a na úrovni dle platných právních předpisů a v souladu s normou ČSN P 73 0610. Předmětem plnění byl závazek zhotovitele provést pro objednatele dodávku a montáž osmotického elektrofyzikálního systému „OsmoDry“ za účelem ochrany před tzv. vzlínavou vlhkostí, zaměření aktuálního stavu a konstrukční vlhkosti stavby a kontrolní měření po devíti až dvanácti měsících od provedení díla. Provedení díla a jeho předání bylo stanoveno na , datum, , místem provádění díla byl bytový dům, byt č. , hodnota, , náměstí Doktora , jméno FO, 1049/8, , adresa, . Účastníci dohodli cenu za zhotovené dílo ve výši , částka, , přičemž objednatel se zavázal zaplatit zálohu jako částečné dílčí plnění zhotoveného díla ve výši , částka, . Druhou část ceny díla ve stejné výši se zavázal objednatel zaplatit do 14 dnů po provedeném kontrolním měření, a to i v případě pozitivních výsledků odvlhčování. Zhotovitel se zavázal provést dílo v souladu s normou ČSN P 73 0610 nejen v rámci preambule této smlouvy o dílo, ale rovněž v článku , právnická osoba, . Ze správných zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že žalobkyně skutečně nainstalovala a předala žalovanému dílo – osmotický odvlhčovací systém OsmoDry v bytě v , adresa, dne , datum, . Žalovaný od smlouvy odstoupil dopisem ze dne , datum, s odůvodněním, že vlhkost v bytě neklesla v rámci smluvně garantované hodnoty a žádal vrácení zaplacené zálohy. Dále žalovaný v rámci procesní obrany, konkrétně v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, dne , datum, mimo jiné namítl neplatnost předmětné smlouvy o dílo s poukazem na to, že jej žalobkyně při uzavírání smlouvy uvedla v omyl, když tvrdila, že sanace vlhkosti bude provedena v souladu s normou ČSN P 73 0610, přičemž musela či měla vědět, že dané zařízení fungující na principu indukce elektromagnetického pole není založeno na elektroosmotické metodě a není tedy v souladu s uvedenou normou.

22. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, který shledal žalovaným uplatněnou námitku neplatnosti smlouvy o dílo důvodnou. Z provedeného dokazování, konkrétně z odborného vyjádření znaleckého ústavu – VUT v Brně, Fakulta stavební, bylo jednoznačně prokázáno, že systém bezelektrodové elektroosmózy není upraven v ustanoveních ČSN P 73 0610, ale ani žádné další ČSN vztahující se k sanaci vlhkého zdiva. Je tak nepochybné, že žalovaný byl žalobkyní uveden v omyl při uzavírání smlouvy o dílo, pokud výslovně uvedla, že: „Účelem této smlouvy je odstranění vzlínající vlhkosti nemovitosti objednatele postupem a na úrovni dle platných právních předpisů a v souladu s normou ČSN P 73 0610“ (preambule smlouvy) a dále, že „Zhotovitel se zavazuje provést dílo v souladu s normou ČSN P 73 0610 …“ (článek , právnická osoba, smlouvy). Jak správně uvedl soud prvního stupně, v projednávané věci nelze uvažovat ani o jiném právním důvodu pro žalobkyní požadovaném plnění.

23. Z provedeného dokazování před soudem prvního stupně lze rovněž učiněn závěr, že žalovaným uplatněná námitka neplatnosti smlouvy v projednávané věci nepředstavuje zneužití práva (§ 8 o. z.) ani porušení principu poctivosti (§ 6 o. z.) s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Jestliže smlouva o dílo byla mezi účastníky uzavřena dne , datum, , žalovaný odstoupil od smlouvy dne , datum, a námitku neplatnosti smlouvy pro omyl uplatnil při svém prvním procesním úkonu v tomto řízení dne , datum, , nelze učinit závěr, že by bezdůvodně otálel s uplatněním práva dovolat se relativní neplatnosti smlouvy.

24. Pokud žalobkyně namítala, že odkaz na konkrétní smlouvu ČSN je uveden pouze v preambuli smlouvy o dílo, která nemá zpravidla žádný zásadní dopad, neboť se jedná o obecně formulované závazky, které jsou blíže rozvedeny v textu smlouvy, odkazuje odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně na článek , právnická osoba, smlouvy, kde je výslovný závazek zhotovitele provést dílo v souladu s normou ČSN P 73 0610 rovněž výslovně uveden. Navíc preambule je nepochybně integrální součástí předmětné smlouvy.

25. Pokud žalobkyně namítala, že nebyla seznámena s dotazem, který předcházel odbornému vyjádření, a zároveň zpochybňovala to, jakým způsobem byl formulován, odvolací soud neshledal tuto námitku důvodnou. Zadání odbornému pracovišti z hlediska jeho formulace je nepochybně věcí soudu, přičemž to, jakým způsoben byla otázka soudem prvního stupně formulována, je zcela v souladu s předmětem sporu, resp. posouzením předběžné otázky týkající se žalovaným namítané neplatnosti smlouvy o dílo.

26. Námitka žalobkyně, že soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem svědků, které navrhovala, je rovněž irelevantní, pokud se měli vyjadřovat ke způsobu měření vlhkosti, neboť´ takovéto dokazování by bylo s ohledem na předmět sporu nadbytečné.

27. Další námitka žalobkyně, že odborné vyjádření nemůže obstát jako důkaz, rovněž není opodstatněná, neboť takovýto důkaz je nepochybně možné si vyžádat v souladu s ust. § 127 odst. 1 věta prvá o. s. ř.

28. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že soud prvního stupně nikterak nepochybil, když žalobu v celém rozsahu zamítl.

29. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně (včetně správného akcesorického výroku II. o nákladech řízení a výroku III. o nákladech státu) jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř.

31. V řízení před odvolacím soudem měl žalovaný stoprocentní úspěch, proto mu náleží plná náhrada nákladů, které v odvolacím řízení vynaložil. Žalovanému byla proto přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení obecným zmocněncem za 2 úkony po , částka, (vyjádření k odvolání a účast u jednání) dle § 1 odst. 1 a § 3 odst. 1, 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.32. , adresa, k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal jiný důvod.