21 Co 88/2024

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Soukupa a JUDr. Petra Wulkana ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 : Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 85 598,89 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti části výroku II., v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 71 425,12 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení, rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. prosince 2023, č. j. 17 C 302/2023-59,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v odvoláním napadené části věcného zamítavého výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v celkové výši , částka, .

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, , zákonný úrok z této částky ve výši 8,05 % od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, a úrok ve výši 9,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že její právní předchůdkyně, UniCreditBank Czech Republic and Slovakia, a.s., s ním uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru PRESTO Půjčka č. , hodnota, . Na základě ní poskytla žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši , částka, . Celkovou výši úvěru včetně příslušenství se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný sjednané splátky nesplácel řádně a včas, čímž mu vznikly neuhrazené závazky po splatnosti. V důsledku závažného porušení smluvních povinností právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným vyplývající z této smlouvy s veškerým příslušenstvím právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky výzvou k úhradě celého dluhu.

2. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, (výrok I.), v rozsahu částky , částka, s úrokem ve výši , částka, , s 9,9% úrokem ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

3. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně po provedeném dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nezjišťovala, proto je předmětná úvěrová smlouva podle ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ve spojení s ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. Nicméně žalobkyně má podle ust. § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému poskytla jako jistinu úvěru, tj. , částka, po odečtení částky 30 074, , částka, , kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil, tj. částky , částka, , z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývající části soud I. stupně žalobu zamítl. Ohledně zamítnutých zákonných úroků z prodlení poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který dovodil, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z.

4. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za situace, kdy při započtení příslušenství byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.

5. Proti proti části zamítavého výroku II., v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, tohoto rozsudku podala odvolání žalobkyně a namítá, že má nárok na zákonný úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, s jehož vrácením byl žalovaný v prodlení. Ten vyplývá z ust. § 1970 o.z. Protože s odkazem na ust. § 1958 odst. 2 o.z. může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu, považuje žalobkyně za první den prodlení , datum, . Žalovaný byl totiž vyzván k plnění svého peněžitého dluhu novému věřiteli - žalobkyni v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které jí bylo odesláno dne , datum, . Nejpozději 3. den po odeslání se tak výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Po marném uplynutí 10denní lhůty, která mu byla poskytnuta ke splnění dluhu, se dne , datum, dostal do prodlení a od tohoto data vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroků z prodlení podle ust. § 1970 o.z. minimálně z částky bezdůvodného obohacení. Žalovanému ovšem nevznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu teprve rozhodnutím soudu o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale daleko dříve, již před podanou žalobou, a to právě na základě výzvy žalobkyně k vrácení peněžitého dluhu. Žalovaný nadto v řízení před soudem I. stupně ani netvrdil a neprokázal, že by neměl možnosti a schopnosti poskytnutou jistinu vrátit. Přitom břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Žalobkyně v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

6. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadené části výroku II. změnil tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobkyni 8,05% zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a aby jí přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

8. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

9. Soud I. stupně správně posoudil věc podle občanského zákoníku č. 82/1998 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl za jejich účinnosti.

10. Soud I. stupně dospěl ke správným závěrům právním s výjimkou posouzení vzniku nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z přiznaného bezdůvodného obohacení.

11. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Lze přisvědčit odvolatelce, že jí vznikl podle ust. § 1970 o.z. nárok na zákonný úrok z prodlení z přiznaného bezdůvodného obohacení ve výši , částka, ode dne , datum, , kdy se žalovaná dostala se zaplacením této částky do prodlení. Soudem I. stupně poukazované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , se na přezkoumávanou věc nevztahuje, neboť se týká právní úpravy obsažené v ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., kterou předchozí zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. neobsahoval. Nadto dopadá na situace, kdy dlužník spotřebitelský úvěr splácel, podle jeho přesvědčení podle svých možností, a mezi ním a poskytovatelem úvěru vznikl spor o splatnost zbývající části jistiny podle neplatné úvěrové smlouvy.

13. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadené části výroku II. podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil způsobem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 o.s.ř.), ale nově i o nákladech řízení před soudem I. stupně (§ 224 odst. 2 o.s.ř.).

15. Za řízení před soudem I. stupně odvolací soud nepřiznal podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. náklady řízení žádnému z účastníků, neboť i po změně napadeného rozsudku v něm byl úspěšnější žalovaný, kterému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

16. Předmětem odvolacího řízení byl samostatný nárok na příslušenství, a to na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, což představuje kapitalizovanou částku ke dni rozhodování odvolacího soudu (, datum, ) , částka, . Odvolací soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal v něm úspěšné žalobkyni jejich náhradu v celkové výši , částka, sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po , částka, (podání odvolání a účast při jednání odvolacího soudu) podle ust. § 7 bodu 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), 2 režijních paušálů po , částka, podle ust. § 13 odst. 4 AT, 21% DPH ve výši , částka, podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, .

17. Náklady řízení před soudy obou stupňů v celkové výši , částka, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 3 o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).