22 CO 15/2022

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Boudníkové a soudců JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a JUDr. Jiřího Škopka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 21. 9. 2021, č. j. 5 C 262/2021 – 18 Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že rozsudek pro uznání se nevydává.

1. Rozsudkem pro uznání uvedeným v záhlaví uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobce příjmení et Mgr. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalovaná. V odvolání namítla, že žalovaná se k žalobě ve věci samé vyjádřila a nepodala pouze neodůvodněný odpor. Na základě tohoto podání žalované mělo následovat zrušení vydaného EPR a mělo být nařízeno jednání ve věci. Není podstatné, že žalovaná o úhradě závazku s žalobcem v době podání odporu jednala a chtěla se s žalobcem dohodnout. Pro věc samu je klíčové, že žalovaná uvedla, že nárok neuznává ani co do důvodu ani co do výše a že skutková tvrzení v žalobě nejsou pravdivá. Dále uvedla, že pokud jde o požadovaný úrok 0,05% denně z dílčích dlužných částek, pak takový úrok nebyl mezi stranami ujednán a žalobce na něj nemá právo. Žalovaná nebyla v době, kdy zasílala vyjádření k žalobě, právně zastoupena. Soud prvního stupně měl, pakliže shledal obranu žalované za nedostatečnou, žalovanou poučit o tom, jak má svoji obranu doplnit skutkovými tvrzeními a označit k nim důkazy. To se však nestalo. Žalovaná tak s ohledem na shora uvedené nemohla naplnit skutkovou podstatu § 153a o. s. ř., neboť výslovně nárok žalobce popřela a neuznala. V tomto ohledu soud zcela ignoroval námitku žalované a žalobci přiznal úrok, který požadoval a žalovaná jeho existenci jasně sporovala. Proto žalovaná tvrdí, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání nebyly splněny.

3. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 4 a § 205b o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným k soudu prvního stupně dne datum, domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná částka představuje úhradu za služby spojené s autodopravou, kterou žalobce pro žalovanou vykonal. Žalovaná žalobci neuhradila fakturu číslo splatnou dne datum znějící na částku částka, na kterou po zápočtech ze dne datum týkajících se dokladu číslo v částce částka, dále dokladu číslo v částce částka a ze dne datum týkajícího se dokladu číslo v částce částka a po zohlednění částky částka, uhrazené po předžalobní výzvě, zbývá uhradit částku částka. Dále neuhradila fakturu číslo splatnou dne datum znějící na částku částka, na kterou po zápočtech ze dne datum týkajícího se dokladu číslo v částce částka, dále ze dne datum týkajícího se dokladu číslo v částce částka a dokladu číslo v částce částka, zbývá uhradit částku částka. Dále neuhradila fakturu číslo splatnou dne datum znějící na částku částka, na kterou po zápočtech ze dne datum týkajících se dokladu číslo v částce částka a dokladu číslo v částce částka, zbývá uhradit částku částka. Předmětem závazku byl odvoz dřeva z lesů na místa určená žalovanou.

6. Soud prvního stupně ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem dne 21. 7. 2021 pod číslo jednací – 6, kterým návrhu zcela vyhověl. Současně žalované pro případ, že bude podán odpor, uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla spolu s elektronickým platebním rozkazem doručena. Žalovaná byla dále poučena, že podá-li proti platebnímu rozkazu včas odpor a bez vážného důvodu se ve věci samé nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci rozhodne rozsudkem pro uznání.

7. Tento elektronický platební rozkaz byl doručen žalované dne datum. Žalovaná jej napadla včasným odporem podaným dne datum, ve kterém uvedla, že nárok neuznává ani co do důvodu ani co do výše a že skutková tvrzení v žalobě nejsou pravdivá. Dále uvedla, že pokud jde o požadovaný úrok 0,05% denně z dílčích dlužných částek, pak takový úrok nebyl mezi stranami ujednán a žalobce na něj nemá právo.

8. Soud prvního stupně na základě toho dovodil, že žalovaná neuvedla žádné skutečnosti, na nichž by stavěla svoji obranu a žalobu rozporovala, proto jej soud prvního stupně posoudil jako pouhý odpor bez vyjádření ke kvalifikované výzvě. Na základě toho dospěl k závěru, že nastala vyvratitelná domněnka podle § 114b odst. 5 o. s. ř., že žalovaná nárok žalobce uznala. Proto rozhodl rozsudkem pro uznání.

9. Pokud soud prvního stupně v této věci rozsudek pro uznání vydal, rozhodl nesprávně.

10. Dle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír.

11. Dle ustanovení § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.

12. Dle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

13. Dle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

14. V projednávané věci výše označený elektronický platební rozkaz byl doručen žalované dne datum. Podáním ze dne datum podala žalovaná proti elektronickému platebnímu rozkazu odůvodněný odpor. Tento odpor obsahuje i konkrétní námitky žalované proti žalované částce, na kterých žalovaná staví svoji obranu proti žalobcem uplatněnému nároku v tomto řízení. Žalovaná v tomto vyjádření uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává a namítla, že pokud jde o požadovaný úrok 0,05% denně z dílčích dlužných částek, pak takový úrok nebyl mezi stranami ujednán a žalobce na něj nemá právo.

15. Z ustálené judikatury Ústavního soudu plyne, že fikce uznání dle § 114b odst. 5 občanského soudního řádu nemůže nastoupit a rozsudek pro uznání nelze vydat v situaci, kdy žalovaný zřetelně projeví jednak svůj nesouhlas s žalobou a jednak svůj zájem účastnit se projednání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoli záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu. Fikcí uznání a následně vydáním rozsudku pro uznání také nelze fakticky sankcionovat žalovaného, zejména jde-li o osobu právně neznalou, za to, že sám neví, jaké jsou ty„ správné právnické“ argumenty a námitky proti žalobě, s nimiž by mohl být v řízení úspěšný. Naopak tato právní úprava je vyhrazena pro případy lhostejné či obstrukční pasivity žalovaného, jejíž akceptace by byla z pohledu žalobce nespravedlivou, a proto může mít onen přísný důsledek v podobě předstírání, že žalovaný nárok žalobce uznal. K fikci uznání je tedy nutno přistupovat jako k nástroji výjimečnému, jehož použití je ospravedlněno jen v případech skutečně nesporných, přičemž podmínky jeho použití musí být interpretovány nikoli extenzivně, ale restriktivně. Nepřípadná a nespravedlivá aplikace § 114b odst. 5 občanského soudního řádu vede k porušení práva žalovaného být slyšen a vyjádřit se k věci dle čl. 38 odst. 2 Listiny, jakož i k porušení jeho práva na spravedlivý proces obecně, ba dokonce k odepření spravedlnosti (porušení práva na přístup k soudu) dle čl. 36 odst. 1 Listiny. Situaci nedostatečně kvalifikovaného vyjádření žalovaného na výzvu dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu (je-li zároveň zřejmá snaha žalovaného aktivně se účastnit řízení a včasného projednání věci) je třeba řešit poučením žalovaného o tom, že jeho dosavadní skutková tvrzení jsou například neúplná a je nutné je doplnit, či o tom, co je pro posouzení dané věci relevantní, a podobně. Poučení žalovaného přitom lze provést jak při nařízeném jednání, tak případně písemně ještě před jeho nařízením (nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1024/15).

16. Jelikož výše označené vyjádření žalované ze dne datum, obsahující vylíčení rozhodujících skutečností, na základě kterých žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby, bylo doručeno soudu prvního stupně ve lhůtě jí stanovené, podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, v této věci předpokládané výše citovanými zákonnými ustanoveními, splněny nebyly. Odvolatelce je nutné dát za pravdu, že soud prvního stupně měl, pakliže shledal obranu žalované za nedostatečnou, žalovanou poučit o tom, jak má svoji obranu proti žalobnímu nároku doplnit.

17. Jestliže tak byl naplněn odvolací důvod předpokládaný ustanovením § 205b o. s. ř., tak odvolacímu soudu nezbylo, než rozsudek soudu prvního stupně změnit (§ 220 o. s. ř.) tak, že rozsudek pro uznání se nevydává.

18. O náhradě nákladů řízení nebylo v tomto odvolacím řízení rozhodováno, soud prvního stupně bude ve věci rozhodovat nově, přičemž součástí tohoto rozhodnutí bude též výrok o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím Okresního soudu v Benešově, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.