22 CO 162/2021

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeš a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správce dlužníka Ing. jméno příjmení narozený dne datum bytem adresa, sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 23. 1. 2020, č. j. 7 C 150/2016 - 236

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovující části výroku I. mění tak, že pro částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá; v zamítavé části tohoto výroku pro částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit původnímu žalobci příjmení jméno příjmení částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení žalobu zamítl (výrok I.). Výrokem II. uložil původnímu žalobci příjmení jméno příjmení povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované. Výrokem III. uložil původnímu žalobci příjmení jméno příjmení povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Výrokem IV. uložil žalované povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

2. Proti tomuto rozsudku podal původní žalobce příjmení jméno příjmení včasné odvolání, jímž napadl zamítavou část výroku I. a v němž uvedl, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je dán bez ohledu na to, zda žalovaná fakticky užívala nemovitosti i v rozsahu spoluvlastnického podílu žalobce, neboť rozhodující je skutečnost, že žalovaná žalobce z užívání společné věci vyloučila. Původní žalobce ing. jméno příjmení považuje postup soudu spočívající ve snížení obvyklé ceny za užívání nemovitostí připadající na jeho spoluvlastnický podíl na polovinu za nesprávný. Výše bezdůvodného obohacení, které získala žalovaná na úkor původního žalobce ing. jméno příjmení, není nijak ovlivněna tím, že žalovaná užívala nemovitosti spolu s tehdy nezletilou dcerou účastníků. Pouhá vědomost původního žalobce ing. jméno příjmení, že jeho dcera bydlela spolu se žalovanou v předmětných nemovitostech, nemá za následek uzavření konkludentní dohody o užívání nemovitostí dcerou účastníků. Původní žalobce ing. jméno příjmení má za to, že žádná dohoda o užívání nemovitostí dcerou účastníků uzavřena nebyla. O tom svědčí nejen výpovědi samotných účastníků, když oba shodně uvedli, že žádná taková dohoda mezi nimi neexistovala, ale i tvrzení žalované, že k bydlení užívaly s dcerou pouze část nemovitostí nedosahující ani jejího spoluvlastnického podílu. Přitom jsou to právě účastníci jakožto spoluvlastníci nemovitostí, kdo o jejím užívání spolurozhodují. Účastníci zjevně neprojevili vůli takovou dohodu uzavřít, když si jí ani jeden z nich není vědom, tudíž nezbývá než uzavřít, že žádná dohoda mezi nimi uzavřena nebyla. V projednávané věci bylo zjištěno, že existující poměry původnímu žalobci ing. jméno příjmení objektivně neumožňovaly plnou realizaci jeho spoluvlastnického práva právě v rozsahu jedné poloviny, když žalovaná původního žalobce ing. jméno příjmení z užívání společné věci zcela vyloučila. V tomto rozsahu tak považuje původní žalobce ing. jméno příjmení svůj nárok za důvodný. Navrhl proto, aby odvolací soud změnil výrok I. napadeného rozsudku v zamítavé části tak, že uloží žalované zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení.

3. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání rovněž žalovaná, kterým napadla vyhovující část výroku I. a v němž uvedla, že zde není příčinná souvislost, která by spojovala rok 2014 - 2016 a rok 2009 či 2010, kdy mělo být původnímu žalobci ing. jméno příjmení znemožněno vstoupit do domu. příjmení rozpory a naschvály v roce 2009 nemohou být vztaženy na dobu o 5 let později, kdy se původní žalobce ing. jméno příjmení nijak nedožadoval vstupu do domu, ani to nijak netvrdil. Navrhla proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že nárok zamítne v celém rozsahu.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v napadené části výroku I. a závislých výrocích II., III. a IV. dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že zatímco odvolání žalobkyně jako právní nástupkyně původního žalobce ing. jméno příjmení není důvodné, odvolání žalované důvodné je. Rozsudek nabyl právní moci v části výroku I., kterým soud zamítl žalobu co do částky částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že původní žalobce příjmení jméno příjmení se žalobou podanou dne datum domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že účastníci byli v období od datum do datum spoluvlastníky (každý z ½) rodinného domu adresa, který je součástí pozemku parc. č. st. číslo a pozemku parc. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce. V tomto období tyto nemovitosti užívala pouze žalovaná se svou dcerou a pravděpodobně i se svým partnerem, nikoliv původní žalobce příjmení jméno příjmení. Žalovaná vyměnila v domě zámky, přičemž původnímu žalobci příjmení jméno příjmení neposkytla od domu klíče. Jedná se o luxusní dům s výměrou 540 m2 užitné plochy, který disponuje celkem sedmi pokoji a dále mj. vnějším bazénem, vnitřní vířivkou, saunou a tělocvičnou. Manželství původního žalobce ing. jméno příjmení a žalované bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha západ ze dne 16.2.2010 č. j. 4 C 205/2009 - 28, který nabyl právní moci dne datum. Ještě před rozvodem strany uzavřely smlouvu o zúžení a vzájemném vypořádání majetku ve společném jmění manželů (SJM), a to ve formě notářského zápisu, kterým bylo zúženo SJM o dům adresa a související pozemky a došlo k jejich vypořádání do podílového spoluvlastnictví účastníků. Právní účinky vkladu práva nastaly ke dni datum. Žalovaná nadužívá společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, bezdůvodně se obohatila a toto bezdůvodné obohacení je povinna původnímu žalobci ing. jméno příjmení vydat. Původní žalobce ing. jméno příjmení vyzval žalovanou k úhradě dopisem ze dne datum, který ji byl doručen dne datum.

6. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta s tím, že z její strany k nadužívání předmětného rodinného domu nedochází. Žalovaná chtěla již od roku 2011 dům prodat a odstěhovat se, protože dům je pro užívání dvěma osobami veliký. Je velmi nákladný na údržbu. K prodeji domu či jinému řešení nedošlo kvůli překážkám na straně původního žalobce ing. jméno příjmení, nejdříve neochota a následně probíhající insolvenční řízení. Žalovaná bydlí v domě se svou dcerou, obývají pouze dva pokoje a společné prostory. Původnímu žalobci ing. jméno příjmení není nijak bráněno v užívání domu. Původní žalobce ing. jméno příjmení dům neužívá, žalované nesdělil, že by dům užívat chtěl. Jako podíloví spoluvlastníci se nedohodli, jak má být nemovitost užívána, jak má být s nemovitostí nakládáno a ani na tom, jak se budou spoluvlastníci podílet na nákladech spojených s užíváním a údržbou domu. Původní žalobce anonymizováno. jméno příjmení o užívání domu zájem nejevil a ani se nezajímal, kdo za něj platí náklady spojené s údržbou domu vztahující se k jeho spoluvlastnickému podílu.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že původní žalobce ing. jméno příjmení a žalovaná byli do datum manželé. Smlouvou o zúžení a vzájemném vypořádání majetku ve společném jmění manželů uzavřenou formou notářského zápisu JUDr. jméno příjmení, notářkou ze dne datum sp. zn. NZ číslo se dohodli na tom, že budova adresa postavená na pozemku parc. číslo pozemky parc. číslo parc. číslo v k.ú. obec (dále také jen„ předmětné nemovitosti“) budou nadále náležet do podílového spoluvlastnictví účastníků tak, že každý z účastníků bude vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½. Žalovaná v roce 2009 vyměnila zámek od vstupních dveří vedoucích z garáže do vnitřních prostor domu. Ostatní zámky zůstaly původní. Žalovaná původního žalobce ing. jméno příjmení o výměně zámku neinformovala vzhledem k tomu, že v té době spolu nekomunikovali a žalobce v domě nebydlel. Dne datum podala žalovaná trestní oznámení s tím, že je spolumajitelkou rodinného domu v obci obec, ul. adresa, druhým spolumajitelem je jméno příjmení, její manžel, který se zde cca. 6 let nezdržuje. Dne datum společně s dcerou odjela k rodičům, rodinný dům a garáž při odjezdu řádně uzavřela a uzamkla. Dne datum se do rodinného domu vrátila a zjistila, že neznámý pachatel nezjištěným způsobem otevřel garážová vrata, odkud následně vypáčil dveře vedoucí z garáže do vnitřních prostor rodinného domu. Do vnitřních prostor rodinného domu se však nedostal, a to z důvodu, že jsou zde ještě jedny dveře, které neznámý pachatel neotevřel. K odcizení věcí z garáže ani z rodinného domu nedošlo. Žalovaná má podezření na konkrétní osobu pachatele, a to na manžela ing. jméno příjmení anebo na syna jméno příjmení. Podezření na tyto osoby má z toho důvodu, že nedošlo k násilnému otevření garážových vrat a manžel a syn mají od garáže dálkové ovladače. Dalším důvodem jsou rozvodové záležitosti ohledně majetku a dětí a dále, že nedošlo k odcizení žádných věcí, které byly v garáži uskladněny. Každý z nich vlastnil podíl o velikosti ½. Od roku 2009 původní žalobce ing. jméno příjmení předmětné nemovitosti neužívá, užívá je žalovaná společně s dcerou účastníků, která byla v období od datum do datum nezletilá. Dcera nemovitosti užívala se souhlasem rodičů, ing. jméno příjmení a žalované. Původní žalobce ing. jméno příjmení neprojevoval zájem dům užívat, chtěl ho prodat, s čímž žalovaná souhlasila, nicméně se nedohodli na podmínkách prodeje. Pokud by původní žalobce ing. jméno příjmení projevil zájem dům užívat, žalované by se to nelíbilo, asi by se„ pozabíjeli“. Původní žalobce ing. jméno příjmení se později do domu nepokoušel dostat, protože nechtěl znovu riskovat trestní oznámení. Z podání ze dne datum do opatrovnického spisu vedeného Okresním soudem Praha - západ pod sp. zn. 11 P 39/2011 soud prvního stupně zjistil, že v něm původní žalobce ing. jméno příjmení argumentoval tím, že částky jím hrazené na výživu nezletilých dětí účastníků jsou pouze částí plnění, kterým původní žalobce ing. jméno příjmení přispívá na výživu svých dětí. Vedle výše uvedených příspěvků hradí dětem náklady na bydlení, dále v plné výši hradí splátky hypotéky na dům v obec, ve kterém bydlí manželka s dětmi s tím, že původnímu žalobci ing. jméno příjmení žalovaná užívání uvedených nemovitostí znemožňuje. Ze znaleckého posudku číslo ze dne datum znalkyně příjmení jméno příjmení a výslechu znalkyně soud prvního stupně zjistil, že obvyklé nájemné předmětných nemovitostí v období datum - datum činí částka měsíčně, celkem za uvedené období částka. Za období od datum do datum potom činí obvyklé nájemné částka měsíčně, celkem tedy částka. Za období od datum do datum tak činí obvyklé nájemné částka. Znalkyně provedla místní šetření i průzkum trhu v obec a jejich okolí. Znalkyně si nevšimla, že by bylo v domě něco vyloženě nefunkční nebo poničené. V suterénu, resp. v tělocvičně byla jasně zřetelná vlhkost a plíseň. Rovněž si nevšimla něčeho jinak snižujícího komfort užívání domu. Znalkyně zaznamenala, že předmětné nemovitosti jsou užívány žalovanou, její dcerou a psem. příjmení je terasa z keramických dlaždic, dále dřevěná terasa kolem bazénu a pergola, asfaltová plocha a zatravňovací tvárnice u vjezdu do garáže, zahrada se vzrostlými stromy. Dům má dispozici 6+kk, mohl by být pro běžnou čtyřčlennou či vícečlennou rodinu. Prostory jsou ale velké, jsou zde vysoké stropy, velká hala s krbem, což předpokládá i vysoké náklady na vytápění.

8. Z výslechu původního žalobce ing. jméno příjmení soud prvního stupně zjistil, že žalovaná je jeho bývalá manželka. Po rozsáhlé manželské krizi s manželkou žili odděleně již od roku 2005. Od roku 2009 potom nesdíleli společné bydliště. Syn konflikt rodičů špatně snášel, dostal zánět hlavového nervu, byl v nemocnici a pak marodil u něj. Když se pak chtěl vrátit domů, nemohl se tam dostat, protože byly vyměněné klíče. Žalovaná při té příležitosti podala trestní oznámení. I poté se původní žalobce ing. jméno příjmení vícekrát pokoušel do domu dostat, nicméně byly vyměněné zámky, stažené žaluzie. Do domu se tedy poté nedostával a ani se o to nepokoušel, protože nechtěl znovu riskovat trestní oznámení. Následně se pokoušel prostřednictvím svého právního zástupce navrhovat různé způsoby vyrovnání mezi ním a žalovanou, avšak návrhy zůstávaly bez odezvy, a to až do roku 2011, kdy bylo nařízeno předběžné opatření, a k nemovitostem byla vyznačena plomba. Poté, když se žalovaná začala zajímat o možnosti vypořádání, se již nedalo nic dělat. Od roku 2009 původní žalobce ing. jméno příjmení předmětné nemovitosti neužívá, byl mu zamezen přístup, neměl k nim klíče. Má za to, že k výměně klíčů došlo asi na Velikonoce roku 2009. Do domu chodili přes garáž, tam byly vyměněny zámky. Ostatní zámky se nacházely pod žaluziemi a šlo by se k nim dostat pouze po způsobení škody, a to původní žalobce ing. jméno příjmení nechtěl. K žádné dohodě o způsobu užívání nemovitostí nedošlo. Dcera nemovitosti neužívala proti jeho vůli, nechtěl jí způsobovat stres. Měl několik návrhů na vyrovnání i proto, že velmi dlouhou dobu platil sám hypotéku. Se žalovanou však nebyla možná dohoda, o což se snažil, protože chtěl, aby žalovaná i dcera měly kde bydlet. Proti užívání nemovitostí dcerou a žalovanou brojil pouze slovně tím, že navrhoval prodej nemovitosti. Od roku 2013 do datum spolu se žalovanou nemluvili. Snad se potkali u soudu, kde se pouze pozdravili. Žalovanou nežádal o možnost užívat předmětné nemovitosti. Od datum do datum v domě nebyl z toho důvodu, že mu tam nebyl umožněn přístup. Někdy v březnu 2009 se odstěhoval do podnájmu a následně do pronájmu.

9. Z výslechu žalované jméno příjmení soud prvního stupně zjistil, že v roce 2011 původní žalobce ing. jméno příjmení poslal návrh na prodej předmětných nemovitostí, ona na to reagovala tak, že nechce v domě zůstávat. Nicméně původní žalobce ing. jméno příjmení přicházel s návrhy, které pro ni akceptovatelné nebyly. Měla právního zástupce, který se vždy k návrhu původního žalobce ing. jméno příjmení vyjadřoval a vysvětloval jí, proč byl jeho návrh pro ni nevýhodný. Než se poté podařilo prodej uskutečnit, nebylo možné s nemovitostmi nakládat. K incidentu s rozbitými dveřmi mezi garáží a obytnou částí domu došlo tak, že odjížděla na delší dobu pryč, zamkla vstupní dveře, tj. dveře mezi garáží a vnitřkem domu, s čímž zřejmě původní žalobce ing. jméno příjmení nepočítal a měl jen ovladač, a proto se nemohl dostat dovnitř. K výměně zámku u dveří mezi garáží a vnitřkem domu došlo až poté, co došlo k incidentu s rozbitými dveřmi. V patře domu užívá žalovaná ložnici a dcera účastníků druhou ložnici, dále koupelnu a záchod. Další dva pokoje jsou prázdné. V dolní části užívají šatnu a obývací pokoj s kuchyňským koutem. ulice halou s krbem procházejí, když vstupují do domu. V dolní části je rovněž neužívaná bývalá pracovna původního žalobce ing. jméno příjmení. Ve sklepě se nachází posilovna, která byla vytopená. Jsou tam nějaké věci původního žalobce ing. jméno příjmení. V kotelně jsou sportovní věci původního žalobce ing. jméno příjmení. Co se týká sauny a vířivky, ty se nevyužívají, jejich provoz je ekonomicky nákladný. Venkovní bazén užívají v sezoně děti. Žádná dohoda o užívání předmětných nemovitostí mezi účastníky uzavřena nebyla. Původní žalobce ing. jméno příjmení však věděl, že tam dcera bydlí, a nic proti tomu neměl. Důvodem odstěhování původního žalobce ing. jméno příjmení bylo to, že měl přítelkyni. Když se o tom žalovaná dozvěděla, vzniklo mezi účastníky napětí. Od roku 2010 původní žalobce ing. jméno příjmení neprojevil zájem o zpřístupnění domu, naopak psal, že dům užívat nechce. Pokud by původní žalobce ing. jméno příjmení projevil zájem dům užívat, nelíbilo by se jí to, asi by se„ pozabíjeli“. Pozemek u domu žalovaná s dcerou sekají. Když původní žalobce ing. jméno příjmení přestal platit výživné pro dceru, tak zmiňoval, že žalovaná s dcerou mohou být rády, že v domě bydlí. Do domu je přístup přes garáž a dále hlavním vstupem přes zimní zahradu a zadním požárním vstupem. Co se týká hlavního vstupu přes zimní zahradu a zadního vstupu, zde jsou stejné zámky, jako byly v roce 2009.

10. Soud prvního stupně neprovedl pro nadbytečnost dokazování svědeckou výpovědí pracovnice stát. instituce, svědeckou výpovědí jméno příjmení a Mgr. Ing. jméno příjmení, stejně jako plánem domu a místním šetřením.

11. Soud prvního stupně dospěl na základě provedeného dokazování ke skutkovému závěru, že v období od datum do datum byl původní žalobce ing. jméno příjmení a žalovaná podílovými spoluvlastníky rodinného domu adresa, který je součástí pozemku parc. číslo pozemku p. číslo vše zapsané na listu vlastnictví číslo obec a katastrální uzemí. Každý z nich vlastnil podíl o velikosti ½. Od roku 2009 původní žalobce ing. jméno příjmení předmětné nemovitosti neužíval, užívala je žalovaná společně s dcerou účastníků, která byla v období datum do datum nezletilá. Dcera předmětné nemovitosti užívala se souhlasem obou rodičů. Původní žalobce ing. jméno příjmení neprojevoval zájem dům užívat, chtěl ho prodat, s čímž žalovaná souhlasila, nicméně se nedohodli na podmínkách prodeje. Pokud by původní žalobce ing. jméno příjmení projevil zájem dům užívat, žalované by se to nelíbilo. V září roku 2009 proběhl incident, kdy žalovaná podala trestní oznámení poté, co se původní žalobce ing. jméno příjmení se synem účastníků nemohl dostat do domu, neboť do zámku dveří vedoucích z garáže do vnitřních prostor domu nešel zasunout původní klíč, a syn účastníků tyto dveře vypáčil. Trestní oznámení podala, protože jí syn měl vždy zavolat, když chtěl přijít domů. Žalovaná v roce 2009 vyměnila zámek od vstupních dveří vedoucích z garáže do vnitřních prostor domu. Ostatní zámky zůstaly původní, ale nacházely se pod žaluziemi. Žalovaná původního žalobce ing. jméno příjmení o výměně zámku neinformovala vzhledem k tomu, že v té době spolu nekomunikovali a žalobce v domě nebydlel. Původní žalobce ing. jméno příjmení se později do domu nepokoušel dostat, protože nechtěl znovu riskovat trestní oznámení.

12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. tak, že došlo k nadužívání spoluvlastnického podílu žalovanou. Užívání předmětných nemovitostí nebylo upraveno ani dohodou původního žalobce ing. jméno příjmení a žalované jako spoluvlastníků, ani většinovým rozhodnutím spoluvlastníků ani soudním rozhodnutím. Nicméně mezi nimi však došlo k uzavření dohody o užívání předmětných nemovitostí jejich dcerou, která byla v období od datum do datum nezletilá, účastníci k ní měli zákonnou vyživovací povinnost a tuto svoji povinnost plnili mimo jiné formou poskytování bezúplatného bydlení v předmětných nemovitostech. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná vyloučila původního žalobce ing. jméno příjmení z možnosti společně užívat nemovitosti, neboť v roce 2009 vyměnila zámek od vstupních dveří do domu, které oba účastníci ke vstupu do domu obvykle užívali, a o výměně zámku původního žalobce ing. jméno příjmení jako spoluvlastníka neinformovala. V září roku 2009 se nemohl původní žalobce ing. jméno příjmení se synem účastníků dostat do domu, neboť do zámku dveří vedoucích z garáže do vnitřních prostor domu nešel zasunout původní klíč, ze strany žalované došlo k podání trestního oznámení. Poté se ještě původní žalobce ing. jméno příjmení pokoušel do domu dostat, ale bezvýsledně. Ve svých snahách ustal, protože nechtěl znovu riskovat trestní oznámení. Jestliže žalovaná vyloučila původního žalobce ing. jméno příjmení z možnosti společně užívat nemovitosti, není rozhodující, zda žalovaná fakticky předmětné nemovitosti užívala i v rozsahu spoluvlastnického podílu žalobce (nad rámec svého spoluvlastnického podílu). Jestliže ohledně užívání předmětných nemovitostí žalovanou mezi účastníky neexistovala dohoda, rozhodnutí spoluvlastníků či soudní rozhodnutí, žalovaná v daném období užívala předmětné nemovitosti a současně původního žalobce ing. jméno příjmení vyloučila z jejich užívání, náleží původnímu žalobci ing. jméno příjmení dle § 2991 odst. 1 o.z. bezdůvodné obohacení vzniklé žalované užíváním předmětných nemovitostí nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Spoluvlastnickému podílu původního žalobce ing. jméno příjmení o velikosti ½ odpovídá částka částka, která vyplývá ze znaleckého posudku znalkyně příjmení jméno příjmení, která v rámci svého znaleckého posudku zohlednila nadměrnou velikost domu, vysoké provozní náklady a z toho vyplývající omezený okruh zájemců o pronájem nemovitostí. Soud prvního stupně dále zohlednil skutečnost, že oba účastníci konkludentní dohodou umožnili svojí nezletilé dceři bezúplatné užívání předmětných nemovitostí, přičemž tato nemovitosti užívala společně se žalovanou. Částku částka proto soud prvního stupně podělil 2 a dospěl k částce částka, kterou žalované uložil původnímu žalobci ing. jméno příjmení zaplatit. Úroky z prodlení byly soudem prvního stupně stanoveny dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od datum, kdy se žalovaná dostala do prodlení s placení. K námitce žalované, že se ze strany původního žalobce ing. jméno příjmení jedná o šikanozní návrh a že je žaloba v rozporu s § 6 o. z., soud prvního stupně uvedl, že předpokladem odpovědnosti za získané bezdůvodné obohacení, které se musí vydat, není protiprávní úkon ani zavinění obohaceného, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2634/2007). Podstatné je, že žalovaná předmětné nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu skutečně užívala, a vzniklo tak na její straně bezdůvodné obohacení. Žalovaná by si měla být vědoma toho, že pokud by předmětné nemovitosti neužívala, potom by si musela zajistit a zaplatit bydlení jinde. Soud prvního stupně proto považoval námitku žalované, že je žaloba šikanozní a v rozporu se zásadou poctivého jednání, za nedůvodnou. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř.

13. V průběhu odvolacího řízení byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2021 č. j. spisová značka prohlášen na majetek původního žalobce ing. jméno příjmení konkurs. Insolvenčním správcem byla ustanovena příjmení & právnická osoba, IČO, sídlem adresa, která podáním ze dne datum navrhla pokračovat v řízení s tím, že souhlasila, aby se stala žalobkyní namísto úpadce ing. jméno příjmení.

14. Odvolací soud doplnil dokazování o detail insolvenčního řízení vedeného na majetek Ing. jméno příjmení, ze kterého zjistil, že dne datum byl podán insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu na majetek ing. jméno příjmení. Tento návrh byl zamítnut usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2013 č. j. spisová značka. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 2015 č. j. spisová značka bylo toto usnesení zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2017 č. j. spisová značka byl insolvenční návrh odmítnut. Toto usnesení bylo zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 8. 2017 č. j. spisová značka. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2017 č. j. spisová značka byl insolvenční návrh zamítnut. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2018 č. j. spisová značka bylo toto usnesení potvrzeno. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020 č. j. spisová značka bylo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2018 č. j. spisová značka a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2017 č. j. spisová značka zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud dále doplnil dokazování rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2012, č. j. číslo jednací, z jehož odůvodnění zjistil, že žalovaná výslovně v řízení uvedla (při jednání dne datum), že před uplatněním obrany namítanými náklady, které na společné nemovitosti vynaložila, žalobce ing. jméno příjmení nikdy k úhradě žádných částek v souvislosti s provozem a údržbou domu nevyzývala.

15. Odvolací soud dále zopakoval dokazování zprávou stát. instituce, odbor sociálních věcí a zdravotnictví ze dne datum, z níž zjistil, že dne datum bylo provedeno neohlášené sociální šetření v místě bydliště matky nezletilé jméno příjmení, datum narození, na adrese adresa. Ze zprávy plyne, že na uvedené adrese se zachází velký, moderně zařízený rodinný dům se zahradou, dispozičně odpovídající velikosti 7+kk, zastavěná plocha domu činí 540 m2, v přízemí domu je situován velký kuchyňský kout s obývacím pokojem, ve vedlejší místnosti pak další obývací pokoj s krbem, pracovna (nyní užívaná jako šatna), koupelna + WC. V patře domu jsou k užívání další čtyři pokoje + koupelna s WC. Jeden z pokojů obývá nezletilá jméno, další je využíván jako ložnice matky. Zbylé dva pokoje jsou volné, nevyužívané. Z návrhu původního žalobce ing. jméno příjmení na snížení výživného nezletilého dítěte ze dne 3.11.2016 ve věci sp. zn. 11 P 39/2011 odvolací soud zjistil, že v něm původní žalobce ing. jméno příjmení uvedl, že dům adresa v ul. ulice užívá pouze žalovaná se svým partnerem a nezletilou jméno, a nikoli on. Z protokolu o výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení ze dne datum v řízení vedeném Okresním soudem Praha - západ pod sp. zn. 8 C 45/2016 odvolací soud zjistil, že účastníci se snažili předmětné nemovitosti intenzivně prodat, nemovitosti byli inzerovány i na realitním serveru, ale prodej se nepodařil. Po rozvodu potom každý vlastnil ½ nemovitostí a stále ještě se snažili nemovitosti prodat. Žalovaná hledala jiné bydlení, protože provoz nemovitostí byl velmi nákladný a ona byla tehdy v domácnosti a bez příjmu. Ale potom spadly nemovitosti do exekuce, a prodej již nebyl možný, takže žalovaná dále s dcerou v předmětných nemovitostech bydlela. Žalovaná se po rozvodu s ing. jméno příjmení dohodla, že bude hradit provozní náklady domu a případné opravy a ing. jméno příjmení bude splácet úvěr. Dále zopakoval dokazování rozsudkem Okresního soudu Praha - západ ze dne 14.11.2011 č. j. 15 C 320/2010 - 142 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21.11.2012 č. j. 29 Co 341/2012 - 226, kterým bylo podílové spoluvlastnictví původního žalobce ing. jméno příjmení a žalované k předmětným nemovitostem zrušeno prodejem předmětných nemovitostí, kdy z výtěžku prodeje připadne žalobci ½ a žalované rovněž ½. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum.

16. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, i odvolací soud má tak za prokázané, že původní žalobce ing. jméno příjmení a žalovaná byli manželé do datum, kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu Praha - západ sp. zn. 4 C 205/2009 o rozvodu manželství. Smlouvou o zúžení a vzájemném vypořádání majetku ve společném jmění manželů uzavřenou formou notářského zápisu JUDr. jméno příjmení, notářkou ze dne datum sp. zn. NZ číslo se dohodli na tom, že budova adresa postavená na pozemku parc. číslo pozemky parc. číslo parc. číslo v k.ú. obec budou nadále náležet do podílového spoluvlastnictví účastníků tak, že každý z účastníků bude vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½. Žalovaná v roce 2009 vyměnila zámek od vstupních dveří vedoucích z garáže do vnitřních prostor domu. Ostatní zámky zůstaly původní a nacházely se pod žaluziemi. Žalovaná původního žalobce ing. jméno příjmení o výměně zámku neinformovala vzhledem k tomu, že v té době spolu nekomunikovali a původní žalobce ing. jméno příjmení v domě nebydlel. Dne datum společně s dcerou odjela k rodičům, rodinný dům a garáž při odjezdu uzamkla. Dne datum se do rodinného domu vrátila a zjistila, že neznámý pachatel nezjištěným způsobem otevřel garážová vrata, odkud následně vypáčil dveře vedoucí z garáže do vnitřních prostor rodinného domu. Proto podala trestní oznámení. V trestním oznámení dále uvedla, že má podezření na konkrétní osobu pachatele, a to na manžela ing. jméno příjmení anebo na syna jméno příjmení. Podezření na tyto osoby má z toho důvodu, že nedošlo k násilnému otevření garážových vrat a manžel a syn mají od garáže dálkové ovladače. Dalším důvodem jsou rozvodové záležitosti ohledně majetku a dětí a dále, že nedošlo k odcizení žádných věcí, které byly v garáži uskladněny. Od roku 2009 původní žalobce ing. jméno příjmení předmětné nemovitosti neužíval, užívala je žalovaná společně s dcerou účastníků, která byla v období od datum do datum nezletilá. Dcera nemovitosti užívala se souhlasem rodičů, ing. jméno příjmení a žalované. Jedná se o velký, moderně zařízený rodinný dům se zahradou, dispozičně odpovídající velikosti 7+kk, zastavěná plocha domu činí 540 m2, v přízemí domu je situován velký kuchyňský kout s obývacím pokojem, ve vedlejší místnosti pak další obývací pokoj s krbem, pracovna (nyní užívaná jako šatna), koupelna + WC. V patře domu jsou k užívání další čtyři pokoje + koupelna s WC. Jeden z pokojů obývá nezletilá jméno, další je využíván jako ložnice matky. Zbylé dva pokoje jsou volné, nevyužívané. Žalovaná hradila v předmětné období náklady na provoz domu. Ing. jméno příjmení na tyto nepřispíval. Rozsudkem Okresního soudu Praha - západ ze dne 14.11.2011 č.j. 15 C 320/2010 - 142 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21.11.2012 č.j. 29 Co 341/2012 - 226 bylo podílové spoluvlastnictví původního žalobce ing. jméno příjmení a žalované k předmětným nemovitostem zrušeno prodejem předmětných nemovitostí, kdy z výtěžku prodeje připadne žalobci ½ a žalované rovněž ½. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum. Původní žalobce ing. jméno příjmení a žalovaná se snažili předmětné nemovitosti intenzivně prodat, nemovitosti byli inzerovány i na realitním serveru, ale prodej se nezdařil. Žalovaná hledala jiné bydlení, protože provoz nemovitostí byl velmi nákladný a ona byla tehdy v domácnosti a bez příjmu. Vzhledem k tomu, že následně byly předmětné nemovitosti postiženy exekucí, prodej již nebyl možný. V rozhodném období od datum do datum původní žalobce ing. jméno příjmení neprojevoval zájem dům užívat. V řízení vedeném u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 11 P 39/2011 původní žalobce ing. jméno příjmení argumentoval tím, že částky jím hrazené na výživu nezletilých dětí účastníků jsou pouze částí plnění, kterým původní žalobce ing. jméno příjmení přispívá na výživu svých dětí. Vedle těchto příspěvků hradí dětem náklady na bydlení. Dne datum bylo zahájeno insolvenční řízení s ing. jméno příjmení, které vyústilo v roce 2021 prohlášením konkursu na jeho majetek. Znaleckým posudkem číslo ze dne datum znalkyně příjmení jméno příjmení bylo stanoveno obvyklé nájemné předmětných nemovitostí v období datum – datum činí částka měsíčně, celkem za uvedené období částka. Za období od datum do datum potom činí obvyklé nájemné částka měsíčně, celkem tedy částka. Znalkyně zaznamenala, že předmětné nemovitosti jsou užívány žalovanou, její dcerou a psem. Dům má dispozici 6+kk, mohl by být pro běžnou čtyřčlennou či vícečlennou rodinu. Prostory jsou ale velké, jsou zde vysoké stropy, velká hala s krbem, což předpokládá i vysoké náklady na vytápění.

17. Podle § 1117 odst. 1 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

18. Podle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

19. Podle § 1126 odst. 1 o. z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Podle odstavce téhož ustanovení při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

22. Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 10. října 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011 (uveřejněném pod číslo 2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), vyložil, že právo každého ze spoluvlastníků věc užívat je omezeno stejným právem ostatních užívat věc podle velikosti podílu. Podle konstantní judikatury mohou spoluvlastníci (dohodou nebo většinovým rozhodnutím) nebo soud o hospodaření se společnou věcí rozhodnout podle § 139 odst. 2 obč. zák. tak, že některého ze spoluvlastníků z fyzického užívání věci zcela nebo zčásti vyloučí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. listopadu 1999, sp. zn. 2 Cdon 1313/97, uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); v takovém případě logicky užívá některý ze spoluvlastníků věc nad rámec jeho podílu (neužívá věc v souladu s kritériem vytýčeným v § 137 odst. 1 obč. zák.). Jde však o omezení práva dovolené zákonem (§ 139 odst. 2 obč. zák.), za které z užívání zcela či zčásti vyloučenému spoluvlastníkovi náleží (nedohodl-li se s ostatními spoluvlastníky jinak) náhrada ve výši odpovídající rozsahu jeho újmy. Spoluvlastník užívající věc nad rámec svého podílu v tomto případě neužívá věc bez právního důvodu, a proto jejím užíváním nemůže získat bezdůvodné obohacení; žádná skutková podstata uvedená v § 451 obč. zák. na tento případ nedopadá. Právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Rozsah tohoto užívacího práva ke společné věci (stejně jako výše spoluvlastnického podílu) nemůže být proti vůli spoluvlastníka rozhodnutím spoluvlastníků modifikován. Neumožňují-li existující poměry nebo rozhodnutí, popřípadě dohoda spoluvlastníků některému spoluvlastníku plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to (jestliže se ovšem strany nedohodly jinak) odpovídající náhrada (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. listopadu 1999, sp. zn. 2 Cdon 1313/97). Jde o náhradu za omezení spoluvlastnického práva. V této souvislosti lze odkázat na konstantní judikaturu, podle které i v případě, že zákon výslovně nezakládá právo na náhradu za omezení vlastnického práva, vyplývá toto právo přímo z článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (nález pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 41/97, uveřejněný pod číslo Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu a pod číslo Sb.); v daném případě je lze též výkladem dovodit z § 137 odst. 1 obč. zák. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu dále vyplývá, že právo na náhradu je dáno zákonem a proti vůli spoluvlastníka nemůže být vyloučeno.

23. Na základě shora citovaných rozhodnutí lze dovodit, že pokud dojde k omezení či k vyloučení z užívání společné věci některého ze spoluvlastníků, vzniká tomuto spoluvlastníkovi nárok za omezení jeho spoluvlastnického práva vůči tomu spoluvlastníkovi, který společnou věc užívá nad rámec svého vlastního spoluvlastnického podílu. V případě, že došlo k omezení spoluvlastnického práva právem aprobovaným způsobem (dohodou, rozhodnutím většiny či rozhodnutím soudu), vzniká spoluvlastníku vyloučenému z užívání nárok za omezení v užívání v rozsahu svého spoluvlastnického podílu podle § 137 odst. 1 obč. zák. Naopak v případě, že došlo k omezení spoluvlastnického práva svévolným jednáním některého ze spoluvlastníků, vzniká spoluvlastníku vyloučenému z užívání nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák. (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, uveřejněný pod číslo 2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedeného rozhodnutí plyne ovšem i opačný závěr, že pokud spoluvlastník neužívá společnou věc v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, aniž by mu v tom kterýkoliv ze spoluvlastníků bránil, nebo pokud spoluvlastník se svým omezením vysloví souhlas a zároveň souhlasí s užíváním společné věci jiným spoluvlastníkem bez náhrady, nárok na náhradu za neužívání mu nevzniká (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. ledna 2009, sp. zn. 28 Cdo 725/2008).

24. Naznačený úsudek se přitom jeví plně uplatnitelným i v režimu právní úpravy obsažené v § 2991 a násl. o. z. po datum. Dosavadní judikatura výše citovaná je plně použitelná i v poměrech o. z.

25. K užívání nad rámec spoluvlastnického podílu typicky dochází za situace, kdy některý ze spoluvlastníků fakticky užívá společnou věc více, než by odpovídalo jeho spoluvlastnickému podílu, čímž omezuje v užívání jiného spoluvlastníka. Z hlediska povinnosti spoluvlastníka (který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu) vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, přitom není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně či do jaké míry mu bylo v užívání společné nemovitosti bráněno (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. srpna 2017, sp. zn. 28 Cdo 4287/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2010, sp. zn. 28 Cdo 1596/2009, ze dne 7. října 2015, sp. zn. 28 Cdo 1602/2015, či ze dne 8. srpna 2016, sp. zn. 28 Cdo 1950/2016). Se zřetelem k závěrům vyplývajícím z již citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. srpna 2017, sp. zn. 28 Cdo 4287/2016, pak z hlediska vzniku bezdůvodného obohacení užíváním společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu není právně významnou ani okolnost, že žalovaná strana nastalý stav svým jednáním nezapříčinila. Oproti tomu se naopak v některých případech může jevit významným, znemožní-li nadužívající spoluvlastník přístup k nemovitosti a její užívání například uzamčením stavby či oplocením pozemku.

26. V daném případě z dokazování provedeného soudem prvního stupně a doplněného odvolacím soudem vyplynulo, že původní žalobce ing. jméno příjmení a žalovaná byli v době od datum do datum spoluvlastníky rodinného domu adresa, který je součástí pozemku parc. číslo pozemku p. číslo vše zapsané na listu vlastnictví číslo obec a katastrální území Řevnice a to na základě smlouvy o zúžení a vzájemném vypořádání majetku ve společném jmění manželů uzavřené formou notářského zápisu JUDr. jméno příjmení, notářkou ze dne datum sp. zn. NZ číslo, každý s podílem o velikosti ½. V období od datum do datum v těchto nemovitostech bydlela pouze žalovaná s nezletilou dcerou jméno příjmení. Původní žalobce ing. jméno příjmení nemovitosti v předmětném období neužíval. Dcera nemovitosti užívala se souhlasem rodičů, ing. jméno příjmení a žalované. Žalovaná předmětné nemovitosti užívala nejen s ohledem na svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech ve výši ½, ale rovněž s ohledem na to, že nezletilá jméno byla svěřena do její péče a tu jí žalovaná poskytovala právě v předmětných nemovitostech. Jedná se o velký, moderně zařízený rodinný dům se zahradou, dispozičně odpovídající velikosti 6+kk, zastavěná plocha domu činí 540 m2, v přízemí domu je situován velký kuchyňský kout s obývacím pokojem, ve vedlejší místnosti pak další obývací pokoj s krbem, pracovna (nyní užívaná jako šatna), koupelna + WC. V patře domu jsou k užívání další čtyři pokoje + koupelna s WC. Jeden z pokojů obývala nezletilá jméno, další byl využíván jako ložnice matky. Zbylé dva pokoje byly volné, nevyužívané. Žalovaná hradila v předmětné období náklady na provoz domu. Ing. jméno příjmení na tyto nepřispíval. Vzhledem k tomu, že původní žalobce ing. jméno příjmení a žalovaná neučinili žádné právem kvalifikované rozhodnutí spoluvlastníků o užívání předmětných nemovitostí a hospodaření s nimi, ani nedošlo k žádné dohodě mezi nimi, ani o tom nebylo vydáno žádné rozhodnutí soudu, původnímu žalobci ing. jméno příjmení jako spoluvlastníkovi nepřísluší právo na náhradu za to, že neužíval předmětné nemovitosti v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu (§ 1122 odst. 1 o. z.)

27. Původnímu žalobci ing. jméno příjmení však nepřísluší ani právo na vydání bezdůvodného obohacení, neboť ing. jméno příjmení nebyl vyloučen z užívání předmětných nemovitostí žádným svévolným jednáním žalované, nýbrž svojí vlastní nečinností, kdy se rozhodl nemovitosti ještě před rozvodem manželství opustit a neprojevoval zájem dům spolu se zahradou užívat. Pokud by měl zájem nemovitosti užívat, nic mu nebránilo navrhnout u soudu úpravu poměrů spoluvlastníků (§ 1139 odst. 2 o. z.). Na tom nic nemění skutečnost, že v roce 2009 vyměnila žalovaná zámek od dveří mezi garáží a obytnou částí, neboť do domu se mohl dostat přes další vchody, od nichž klíče od roku 2009 měněny nebyly (např. hlavní vstup přes zimní zahradu). Ostatně skutečnost, že v roce 2009 vyměnila žalovaná zámek od dveří mezi garáží a obytnou částí, v důsledku čehož bylo původnímu žalobci ing. jméno příjmení znemožněno vstoupit do domu, nijak nesouvisí s rozhodným obdobím datum - datum. Incident, ke kterému došlo v roce 2009 tak nemůže být bez dalšího vztažen na období o mnoho let později, kdy se původní žalobce ing. jméno příjmení nijak nedožadoval vstupu do domu. To ostatně sám potvrdil při svém výslechu před soudem prvního stupně, kdy uvedl, že žalovanou nežádal o možnost užívat předmětné nemovitosti. Žalovaná původnímu žalobci ing. jméno příjmení v užívání předmětných nemovitostí v rozhodném období nijak nebránila. jméno v domě bydlet nechtěla, neboť provoz nemovitostí byl velmi nákladný, proto si hledala jiné bydlení. Souhlasila rovněž s prodejem předmětných nemovitostí ve smyslu rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 14.11.2011 č.j. 15 C 320/2010 - 142 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21.11.2012 č.j. 29 Co 341/2012 - 226, kterým bylo podílové spoluvlastnictví původního žalobce ing. jméno příjmení a žalované zrušeno prodejem předmětných nemovitostí. K prodeji však již nemohlo dojít, neboť dne datum byl podán insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu na majetek ing. jméno příjmení, který po dlouhotrvajícím řízení vyústil v prohlášení konkursu usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2021 č. j. spisová značka a zároveň byly nemovitosti postiženy exekucí. Vzhledem k tomu, že na předmětných nemovitostech vázla plomba, prodej již nebyl možný. Původní žalobce ing. jméno příjmení neprojevoval zájem dům užívat. Žalované nelze klást k tíži, že původního žalobce ing. jméno příjmení nekontaktovala za účelem uzavření dohody v tomto směru z toho důvodu, že rozvod manželství provázely konflikty a po rozvodu manželství byla zcela odkázána pouze na sebe při obhospodařování předmětných nemovitostí. S ohledem na to, že měla v péči tehdy nezletilou dceru jméno, o kterou se starala, nebylo po ní spravedlivé požadovat, aby vyhledala právní pomoc proto, aby připravila dohodu o společném užívání, kterou by následně původnímu žalobci ing. jméno příjmení předložila. Byl to naopak původní žalobce, který mohl dohodu iniciovat či žalovanou vyzvat, nechť tyto úkony učiní na místo toho, aby nechal marně uplynout dobu, po kterou požaduje touto žalobou bezdůvodné obohacení a v jejím závěru žalovanou bez předchozí komunikace vyzvat k vydání tohoto bezdůvodného obohacení. V této souvislosti je irelevantní, že sama žalovaná prohlásila, že by se ve společném domě pozabíjeli, neboť neurovnané vztahy mezi stranami sporu nemohou stát bdělým věřitelům v cestě při uplatňování práva (vigilantibus iura scripta sunt). Po původním žalobci ing. jméno příjmení tedy bylo možné spravedlivě požadovat, aby navrhl žalované formu spoluužívání předmětných nemovitostí. Pokud tak neučinil, nemůže tato nečinnost jít k tíži žalované.

28. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobcům nevznikl ani z toho důvodu, že žalovaná spoluvlastněné nemovitosti neužívala zcela, zjevně nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Jak vyplynulo ze zprávy stát. instituce, odboru sociálních věcí a zdravotnictví ze dne datum, v patře rodinného domu jsou k užívání čtyři pokoje + koupelna s WC. Jeden z pokojů obývá nezletilá jméno a další je využíván jako ložnice matky. Zbylé dva pokoje jsou volné, nevyužívané. Tato skutečnost vyplynula i z výslechu jméno příjmení v řízení vedeném u Okresního soudu Praha – západ sp. zn. 8 C 45/2016 a dále z výslechu znalkyně ing. jméno příjmení. V dolní části domu je rovněž neužívaná bývalá pracovna původního žalobce ing. jméno příjmení. Ve sklepě se nachází posilovna, v níž jsou nějaké věci původního žalobce ing. jméno příjmení. V kotelně jsou rovněž nějaké sportovní věci původního žalobce ing. jméno příjmení. Co se týká sauny a vířivky, ty využívány nebyly, jejich provoz byl ekonomicky nákladný. Venkovní bazén užívaly v sezoně děti. Nezletilá jméno přitom užívala předmětné nemovitosti na základě dohody rodičů, ing. jméno příjmení a žalované, kdy si tím, že jí umožňovali bydlet v předmětných nemovitostech, plnili jako její rodiče svoji vyživovací povinností k ní, o čemž svědčí tvrzení původního žalobce ing. jméno příjmení v řízení vedeném u Okresního soudu Praha - západ sp. zn. 11 P 39/2011. Vzhledem k tomu, že předmětem spoluvlastnictví nebyl pouze předmětný rodinný dům adresa na pozemku parc. č. st. číslo, nýbrž i pozemek parc. číslo zahrada nelze než dospět k závěru, že i kvantitativně užívání předmětných nemovitostí žalovanou odpovídalo, neboť původní žalobce ing. jméno příjmení mohl využívat nejen zmíněné dvě místnosti v patře předmětného rodinného domu, pracovnu v přízemí a posilovnu ve sklepě, ale i přilehlou zahradu s bazénem.

29. I pokud by se v daném případě o nadužívání předmětných nemovitostí žalovanou jednalo (to však z provedeného dokazování nevyplývá), existoval by pro to spravedlivý důvod, který spočíval především v tom, že předmětné nemovitosti užívala i nezletilá dcera ing. jméno příjmení a žalované jméno s jejich souhlasem, která byla svěřena do péče žalované, která jí tuto poskytovala právě v předmětných nemovitostech. Spravedlivým důvodem by však byla i ta skutečnost, že sama žalovaná v domě bydlet nechtěla, neboť provoz nemovitostí byl velmi nákladný a proto souhlasila s prodejem, ke kterému nedošlo z důvodu překážek na straně původního žalobce ing. jméno příjmení, se kterým bylo vedeno od roku 2012 insolvenční řízení a původní žalobce ing. jméno příjmení byl důsledku exekuce omezen v dispozici s ním. Konečně poslední specifickou okolností daného případu hovořící ve prospěch žalované je i to, že po celou dobu hradila veškeré náklady související s údržbou a užíváním předmětných nemovitostí, původní žalobce ing. jméno příjmení na ně nepřispíval.

30. Na základě shora uvedeného odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovující části výroku I. tak, že pro částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení žalobu zamítl. V zamítavé části tohoto výroku pro částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, jak uvedeno ve výroku I. větě za středníkem tohoto rozsudku.

31. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, byl povinen rozhodnout o nákladech řízení u soudu prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

32. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení zcela úspěšná.

33. Žalované přiznaná náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně představuje náklady jejího právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 8,5 úkonů právní služby po částka za přípravu a převzetí zastoupení, odpor do platebního rozkazu, účast na jednání dne datum, účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum, účast na jednání datum, účast na jednání dne datum a za odvolání do usnesení ze dne datum dle § 7 bodu 6. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhlášky“) a 9 režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění). Celkem přiznanou náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši částka uložil odvolací soud žalobkyni zaplatit žalované v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

34. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když i v odvolacím řízení úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, které jí za odvolacího řízení vznikly. Žalované přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení představuje soudní poplatek z podaného odvolání ve výši částka a náklady jejího právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po částka za podání odvolání a účast u odvolacího jednání dle § 7 bodu 6. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky a 2 úkony právní služby po částka za návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků a odvolání do usnesení o zastavení odvolacího řízení a 4 režijní paušály po částka dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění). Celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka uložil odvolací soud žalobkyni zaplatit žalované v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

35. O náhradě nákladů řízení, které vznikly České republice, bylo na místě rozhodnout podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. (za použití ustanovení § 224 odst. 2 o. s. ř.), kdy i přesto, že to odůvodňují výsledky řízení, nelze přiznat státu náhradu nákladů řízení proti účastníku, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (žalobkyně je zcela osvobozena od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích). Závěr o tom, že tuto povinnost žalobkyni nelze uložit, protože jsou u ní předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, přitom postačuje uvést jen v odůvodnění rozhodnutí (příjmení, L., příjmení, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená splněna dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejího plnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekučním návrhem.