25 CO 125/2022

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudkyň Mgr. Kláry Hrobské a JUDr. Ireny Sekavové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23 466,92 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 30. 3. 2022, č. j. 28 C 12/2021-60,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 999 Kč od datum do datum do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně 10 647 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení 5 453 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Okresní soud v Kladně (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 28 C 12/2021-60, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 22 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 22 999 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 22 999 Kč od datum do datum (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 5 185,94 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že co do základu je nárok žalobkyně oprávněný, neboť soud je vázán ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) rozhodnutím vydaném v trestním řízení. Žalobkyni vznikla škoda ve výši 22 999 Kč z důvodu podvodného jednání žalované. Soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 999 Kč od datum do datum s tím, že splatnost nároku na náhradu škody nastává bezodkladně po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění a v tomto případě žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní výzvou odeslanou datum, která se do dispozice žalované dostala datum, proto žalobkyni nárok na uplatnění úroku z prodlení za dobu předcházející nevznikl.

2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně, a to proti výroku II. a souvisejícímu nákladovému výroku III. Namítala, že dle konstantní judikatury lze v trestním řízení splatnost nároku na náhradu škody odvozovat od okamžiku, kdy se obviněný o uplatněném nároku na náhradu škody dozvěděl a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2417/2007, a další judikaturu. V řešené věci trestní řízení předcházelo řízení ve věcech občanskoprávních a je tak nepochybné, že se žalovaná v proběhlém trestním řízení dozvěděla o uplatněném nároku na náhradu škody žalobkyní. Žalobkyně podala na žalovanou trestní oznámení, připojila se s nárokem na náhradu škody v trestním řízení a ze samotného výroku trestního příkazu se pak podává, jakého protiprávního jednání se žalovaná dopustila a v jaké výši byla škoda žalobkyni způsobena. Trestní příkaz nabyl právní moci datum a k tomu je nezbytné, aby byl doručen žalované. Žalobkyně má za to, že již nemusela žalovanou opětovně vyzývat k plnění nároku na náhradu škody a navrhla, aby odvolací soud změnil napadený výrok napadeného rozsudku tak, že žalované uloží povinnost uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 999 Kč od datum do datum a přizná jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je opodstatněné.

4. Soud prvního stupně vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do limitu 30 000 Kč za účelem nákupu mobilního telefonu Iphone 5S64 GB za 22 999 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 34,9 % ročně a žalovaná se zavázala splatit jej ve 24. měsíčních splátkách po 1 306 Kč splatných vždy k patnáctému dni v měsíci počínaje dnem datum. Ve smlouvě žalovaná mimo jiné uvedla, že je zaměstnankyní právnická osoba anonymizována dvě slova s čistým příjmem 17 300 Kč Trestním příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 27. 11. 2014, č. j. 5 T 215/2014-73, který nabyl právní moci dne datum, byla žalovaná odsouzena za přečin úvěrového podvodu spáchaný tím, že dne datum se záměrem obohatit se při sjednání úvěrové smlouvy s žalobkyní uvedla nepravdivé údaje rozhodné pro poskytnutí spotřebitelského úvěru na pořízení mobilního telefonu. Uvedla, že je zaměstnaná a dosahuje čistého měsíčního příjmu 17 300 Kč měsíčně, ačkoliv nebyla zaměstnankyní a stálého příjmu nedosahovala, a ačkoliv se zavázala k splacení poskytnutého úvěru, ničeho na něj neuhradila, mobilní telefon spolu s nejméně jednou osobou téhož dne zpeněžila, peníze si rozdělili a způsobila tak žalobkyni škodu ve výši 22 999 Kč.

5. Soud prvního stupně správně věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“).

6. Výrok I. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden, nebyl proto odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

7. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

9. Soud prvního stupně uzavřel, že pokud jde o základ nároku je rozhodnutím v trestním řízení ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán, tedy v tomto případě je vázán obsahem výroku trestního příkazu Okresního soudu v Kladně shora uvedeného. Žalovaná se dopustila přečinu úvěrového podvodu, tedy zaviněného jednání, kterým způsobila žalobkyni škodu ve výši 22 999 Kč a proto je povinna jí ji uhradit.

10. Soud prvního stupně žalobu zamítl v rozsahu části uplatněného nároku na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 999 Kč od datum do datum s odůvodněním, že splatnost nastává teprve den poté, kdy byl dlužník k plnění náhrady škody vyzván. Obecně je platné, že osoba odpovědná za způsobenou škodu se dostává do prodlení tehdy, jestliže dluh nesplní den následující po dni, kdy byla poškozeným o plnění požádána a teprve od tohoto dne může poškozený požadovat úroky z prodlení. Pokud není škůdce vyzván k plnění dříve, než je podána žaloba, lze za kvalifikovanou výzvu k plnění považovat žalobu a prodlení pak počíná prvního dne poté, co byla žaloba žalovanému doručena. V trestním řízení však platí, jak správně uvedla žalobkyně, že splatnost uplatněného nároku na škodu lze odvozovat od okamžiku, kdy se obviněný dozví o uplatněném nároku na náhradu škody.

11. Odvolací soud doplnil dokazování sdělením podstatného obsahu listin z trestního spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 5 T 215/2014, a to úředního záznamu o trestním oznámení žalobkyně, vysvětlení žalované ze dne datum, sdělení žalobkyně o výši škody a jejím připojení s nárokem na náhradu v trestním řízení trestním příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 28. 11. 2014, č. j. 5 T 215/2014-73, a doručenkou o doručení tohoto trestního příkazu žalované do vlastních rukou. Při podání vysvětlení žalovaná zjistila, co jí je kladeno za vinu a sama uvedla, že nic splácet nechtěla, potřebovala jen peníze. Žalobkyně se v trestním řízení připojila s nárokem na náhradu škody ve výši 22 999 Kč. Z doručenky trestního příkazu bylo zjištěno, že dne datum žalovaná převzala do vlastních rukou trestní příkaz a seznámila se s tím, že žalobkyni způsobila škodu nejméně ve výši 22 999 Kč. Odvolací soud uzavírá, že žalovaná se nejpozději datum dozvěděla o uplatněném nároku žalobkyně na náhradu škody (již při samotném podání vysvětlení byla žalovaná seznámena s tím, co jí je kladeno za vinu a byla jí tak známo, jaké výše škody se žalobkyně v trestním řízení domáhá). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení výši 8,05 % ročně z částky 22 999 Kč od datum na datum, a to dle § 1968, § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

12. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II. změnil tak, že žalobkyni uplatněný nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 22 999 Kč od datum do datum přiznal.

13. Po změně napadeného výroku II. bylo třeba opětovně rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 91 % a žalovaná v rozsahu 9 %. Účastníci byli úspěšní poměrně a žalobkyně má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 82 %. Náhrada nákladů řízení byla žalobkyni přiznána dle § 224 odst. 2 za použití § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. Žalobkyni v odvolacím řízení vznikly účelně vynaložené náklady, a to na odměnu advokáta spočívající v jeho odměně za 4 úkony právní služby po 2 140 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“), z částky 25 040,15 Kč a 4 paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT ve spojení s jeho § 11 odst. 1 písm. a) převzetí a příprava právního zastoupení, písm. a) předžalobní výzva, žaloba a zpětvzetí žaloby, a dále částka 1 174 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobkyni byla přiznána 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně prokázal, že je jejím plátcem. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobkyně před soudem prvního stupně 12 983,60 Kč a 82 % z těchto nákladů po zaokrouhlení činí částku 10 647 Kč, kterou bylo žalované uloženo žalobkyni nezaplatit ve lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná a vznikly jí účelně vynaložené náklady na odměnu advokáta spočívající v odměně za 2 úkony právní služby dle § 7 AT z částky 10 514 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum dne datum) a za 2 paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT ve spojení s jeho § 11 odst. 1 písm. k ) sepis odvolání a písm. g) účast při jednání. Žalobkyni byla přiznána 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně prokázal, že je jejím plátcem. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobkyně v odvolacím řízení po zaokrouhlení 5 453 Kč a žalované bylo uloženo jí je zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Českém republiky prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Dovolání je přípustné v případě, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.