25 CO 5/2022

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudkyň Mgr. Kláry Hrobské a JUDr. Ireny Sekavové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vydání mobilního navíjecího zařízení, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 29. 9. 2021, č. j. 11 C 90/2021 – 134, <b>I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žalovaný je povinen vydat žalobkyni mobilní navíjecí zařízení HERKULES IV., č. H4-87 04 17/VČ.: 17, rok výroby 1987, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení vzniklých před soudem prvního stupně 17 246 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení 6 356 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen„ soud prvního stupně„) rozsudkem ze dne 29. 9. 2021, č. j. 11 C 90/2021 - 134 zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala vydání mobilního navíjecího zařízení Herkules IV č. H 4-870417/: 17, rok výroby 1987 (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 42 437,12 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala uzavření ústní smlouvy o nájmu navíjecího zařízení uvedeného ve výroku I. (dále jen„ navíjecí zařízení“) mezi účastníky řízení na dobu určitou ode dne [datum] a žalobu zamítl z důvodu předčasnosti.

2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně, která nesouhlasila se skutkovými závěry soudu prvního stupně a následně jeho závěry právními. Namítala nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně, neboť se dle jejího názoru nevypořádal s provedenými důkazy v jejich vzájemné souvislosti a kontextu a neuvedl, který z nich a z jakého důvodu považuje za více přesvědčivý a z jakého důvodu se naopak k jiným nepřiklání. Nevypořádal se s námitkami žalobkyně ohledně vnitřní rozpornosti vybraných důkazů a nevzal v úvahu ani zásadní důkaz, kterým je společné prohlášení žalobkyně a žalovaného, které obsahovalo ujednání, že mezi stranami nebyl ohledně navíjecího zařízení uzavřen žádný smluvní vztah. Dle žalobkyně účastníci konkludentně uzavřeli smlouvu o výprose dle ustanovení § 2189 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“). Vlastník věci je pak oprávněn dle § 2190 o. z. kdykoliv požadovat vrácení předmětné věci, což odvolatel učinil ve své výzvě k vrácení ze dne [datum]. Dle žalobkyně žalovaný nepředložil žádné přesvědčivé důkazy, které by potvrdily její tvrzení, že bylo k předmětnému navíjecímu zařízení sjednáno užívací právo právě do [datum]. Jde o důkazní břemeno žalovaného, aby tuto skutečnost prokázala. Žalovaný k prokázání doby trvání užívacího oprávnění, předložil notářský zápis, jehož předmětem je společné prohlášení pana [příjmení] a pana [příjmení], ovšem tvrzení pana [příjmení] uvedená v notářském zápise jsou v rozporu s výpovědí, kterou učinil u Policie České republiky [datum], kde uvedl, že navíjecí zařízení mělo být vypůjčeno pouze do konce roku 2020 Pan [anonymizováno] tedy odporoval sám sobě. V době jeho výpovědi před Policií České republiky ještě nebylo zahájeno řízení v této věci a pan [příjmení] neměl důvod uvádět nepravdu. V době učinění společného prohlášení pana [příjmení] a [anonymizováno] před notářem, již bylo zahájeno soudní řízení o vydání navíjecího řízení a společné prohlášení v notářském zápisu tak bylo zcela zjevně vyhotoveno právě pro účely tohoto řízení. Obsah notářského zápisu je v rozporu se svědeckou výpovědí pana [příjmení], který je statutárním orgánem žalovaného. Z notářského zápisu se podává, že pánové [příjmení] a [příjmení] termín trvání užívacího oprávnění do [datum] sjednali již [datum] tedy ještě před samotným předáním navíjecího zařízení. Pan [anonymizováno] naopak uvedl, že k ujednání tohoto termínu došlo až následně po převzetí navíjecího zařízení, jeho poruše a opravě. Ostatně toto uvedl i soud v rozsudku v odst.

16. Pan [anonymizováno] výslovně potvrdil, že při prohlídce navíjecího zařízení [datum] byl přítomen za žalovaného pouze on a pan [příjmení], nikoliv pan [příjmení], tedy panu [příjmení] nemohl tuto smlouvu v den uvedený v notářském zápisu ústně uzavřít a prohlášení v notářském zápisu tak není pravdivé. Svědci pan [příjmení] a pan [příjmení] potvrdili, že navíjecí zařízení bylo při převzetí provozuschopné a k poruše spojky mělo dojít až při jeho provozu žalovaným. Shodně si to účastníci potvrdili rovněž v písemném prohlášení ze dne [datum]. V notářském zápise pánové [příjmení] a [příjmení] uvedli, že navíjecí zařízení nebylo provozuschopné a vykazovalo vadu spojky již při předání. Pan [anonymizováno] i pan [příjmení] vyhotovili notářský zápis společně, následně jej doplnili čestným prohlášením, když uvedli špatné označení navíjecího zařízení. Je tedy zřejmé, že postupovali koordinovaně za účelem zvýhodnění žalovaného v tomto řízení. Pan [anonymizováno] se účastnil jednání mezi stranami řízení o odkoupení navíjecího zařízení v letech 2020 -2021, má tak zjevný zájem na úspěchu žalovaného a nelze jej považovat za nestrannou osobou. Pan [anonymizováno] působil jako předseda představenstva žalobkyně, vede s ní řadu četných sporů, jeho činnost jako statutárního orgánu žalobkyně je předmětem prověřování ze strany Policie České republiky. Pokud by bylo prokázáno, že předal navíjecí zařízení z majetku žalobkyně do užívání třetí osoby bez jakéhokoliv dokladu či plnění, bylo by možno to posoudit jako porušení péče řádného hospodáře, a proto i pan [příjmení] má zájem na úspěchu žalovaného. Z výpovědi svědka [příjmení] bylo zjištěno, že byl přítomen pouze při prohlídce navíjecího zařízení společně s panem [příjmení] a zástupcem žalovaného a potvrdil, že nebyla ujednána doba užívání. Následně uvedl, že datum do konce roku 2022 mělo být údajně ujednáno až dodatečně po provedení opravy mezi panem [příjmení] za žalovaného a [příjmení] za žalobce. Svědek výslovně uvedl, že u toho jednání nebyl přítomen a má informaci pouze z druhé ruky. Přesto soud uzavřel, že ujednání o době trvání užívacího práva vyplynulo i ze svědecké výpovědi pana [příjmení]. Svědek [příjmení], který měl na starosti správu navíjecích zařízení pro žalobkyni uvedl, že navíjecí zařízení každý rok testoval za účelem zjištění jeho provozuschopnosti a potvrdil, že mu pan [příjmení], který pro žalobkyni spravoval areál letiště [obec], sdělil, že navíjecí zařízení bude v dohledné době vráceno. Dohlednou dobu vrácení však nelze ztotožnit s důkazem o ujednání doby trvání do [datum], jak učinil soud prvního stupně v odst. 22 v rozsudku, když uvedl, že ujednání doby užívání potvrzuje i výpověď pana [příjmení]. Žalobkyně poukázala na písemné Prohlášení o společném postupu ze dne [datum] (dále také jen„ Prohlášení“), jehož účelem bylo stanovit pravidla pro vyřešení právního vztahu k navíjecímu zařízení, ve kterém si strany výslovně ujednali„ strany neuzavřely žádný smluvní vztah týkající se navíjecího zařízení a toto mají v zájmu napravit tím, že [anonymizováno] si navíjecí zařízení odkoupí od [anonymizováno]“ Vysvětlení žalovaného, že tím myslel pouze existenci písemné smlouvy a že nepovažoval existenci výpůjčky za důležitou, považuje žalobkyně za účelovou. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že písemné prohlášení bylo uzavřeno na podkladě dlouhodobé komunikace mezi účastníky řízení. V proběhu celého jednání o uzavření písemného prohlášení nikdy nepadlo, že by měla existovat k navíjecímu zařízení smlouva o užívání platná do konce roku 2022. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečnost, že pan [příjmení] měl v rozhodující době jako předseda představenstva zastupovat žalobkyni vždy alespoň s dalším členem představenstva. Nemohl tedy samostatně žalobkyni zavázat k právnímu jednání bez souhlasu dalšího člena představenstva. Soud se s touto námitkou žalobkyně nikterak nevypořádal. Když uvedl, že byl pan [příjmení] oprávněn jednat samostatně, tak tuto svoji úvahu neodůvodnil. Pokud jde o pana [příjmení], byl zaměstnancem žalovaného na pozici vedoucí leteckého provozu. Žalobkyně má přinejmenším za sporné, zda osoba odpovědná za koordinaci vzletů a přistávání letadel obvykle může uzavírat za právnickou osobu také dlouhodobé smluvní vztahy. Ani s touto námitkou ze strany žalobkyně se soud prvního stupně nevypořádal. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně popřel, že by uváděl nepravdivá a účelově vykonstruovaná tvrzení, kterými by se snažil zhojit skutečnost, že se účastníci explicitně nedohodli na době trvání užívání navíjecího zařízení. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud vyslechl svědka [jméno] [příjmení] s tím, že jeho účast na odvolacím jednání zajistí. Zároveň poukázal na právní sílu notářského zápisu jako veřejné listiny. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou a proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal jej podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) shledal odvolání opodstatněným.

5. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že žalobkyně je vlastníkem leteckého mobilního zařízení č. H 4-870417/: 17 červenobílé barvy (dále jen navíjecí zařízení) sloužícího pro vzlet větroňů pomocí tažného lana. Navíjecí zařízení bylo předáno předsedou představenstva žalobkyně [jméno] [příjmení] žalovanému [datum]. Žalovaný má navíjecí zařízení stále ve svém držení a užívá je. Účastníci řízení podepsali dne [datum] Prohlášení o společném postupu při prodeji navíjecího zařízení (dále jen„ Prohlášení“), kterým byl deklarován zájem žalovaného o koupi navíjecího zařízení za cenu určenou znaleckým posudkem dohodnutým znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] stanovil cenu navíjecího zařízení na 236 900 Kč. Znalec [příjmení] se v mezidobí stal členem představenstva žalobkyně a žalovaný vyslovil nesouhlas s cenou stanovenou jeho znaleckým posudkem. Dle znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] činí cena navíjecí zařízení 105 000 Kč. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] osvědčili notářským zápisem ze dne [datum] sp. zn. [anonymizováno] [číslo], že dne [datum] uzavření smlouvy o výpůjčce navíjecího zařízení mezi žalobkyní a žalovaným s tvrzením, že k navrácení půjčiteli dojde nejpozději do konce roku 2022.

6. Odvolací soud se neztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně (a v důsledku toho ani s jeho právními závěry), a proto doplnil dokazování úplným výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, ze kterého bylo zjištěno, že od [datum] žalobkyni při jednání zastupují předseda představenstva nebo místopředseda představenstva společně s dalším členem představenstva. Z notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], bylo zjištěno, že akcionáři žalobkyně a to akcionáři zastupující [anonymizováno] [země], [anonymizována dvě slova], [územní celek] a [právnická osoba], s.r.o. se dohodli o změně jejích stanov mimo jiné tak, že představenstvo má tři členy, ze kterých volí a odvolává předsedu a místopředsedu představenstva, kteří společnost zastupují společně s dalším členem představenstva. Z objednávky opravy navijáku H4 ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako předseda představenstva objednal u žalovaného opravu navíjecího zařízení„ na základě nálezu závad na navijáku H IV provedení opravy a uvedení navijáku do provozuschopného stavu. Přílohou objednávky je nález a foto poškozených dílů. Předpokládaná cena oprav montáže a demontáže vadných dílů nepřesáhne 50 000 Kč bez DPH.“ Z elektronické komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z [datum] bylo zjištěno, že tito obecně probírali pronájem, případně prodej navíjecího zařízení s tím, že by šlo o pronájem spíše dlouhodobějšího charakteru za symbolické udržovací nájemné a údržbu tak, aby zůstalo v provozuschopném stavu. Z jednání rady žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že projednala pronájem„ navijáku“ H4 z letecké školy [obec] s tím, že by měl být realizován po prohlídce a zjištění technického stavu. Ze zápisu z jednání rady žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že rada žalovaného schválila zapůjčení navijáku H4 z [obec] s tím, že cena navijákového startu bude 120 Kč.

7. Soud prvního stupně po právní stránce věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Odvolací soud se však neztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně a následně i s jeho právním hodnocením.

8. Podle § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

9. Podle § 2190 odst. 1 o. z. kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

10. Podle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

11. Podle § 164 odst. 2 o. z. náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání.

12. Odvolací soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k jinému právnímu závěru než soud prvního stupně. Předpokladem vzniku závazkového smluvní vztahu obecně je oprávnění účastníka takového vztahu jej uzavřít. Za žalobkyni jako vlastníka navíjecího zařízení jednal předseda představenstva [jméno] [příjmení], který však nebyl oprávněn uzavřít smluvní vztah ohledně navíjecího zařízení bez souhlasu místopředsedy představenstva či dalšího člena představenstva žalobkyně. Tato skutečnost je zřejmá jak ze zápisu společnosti žalobkyně v obchodním rejstříku, tak z notářského zápisu shora uvedeného, který je součástí sbírky listin v obchodním rejstříku. Jde tak o skutečnost veřejně publikovanou, se kterou měl žalovaný možnost se kdykoli seznámit. Z notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], je zřejmé, že žalobkyně má tři okruhy akcionářů s držením nestejného podílu akcií a to [anonymizováno] [země], [anonymizována čtyři slova]), [územní celek] a [právnická osoba], s.r.o., a akcionáři bylo rozhodnuto o podepisování za společnost vždy dvěma členy jejího představenstva. Představenstvo žalobkyně tak ve smyslu ustanovení § 164 odst. 2 o. z. tvoří kolektivní orgán a žalobkyni tak navenek musí zastupovat vždy nejméně dva členové statutárního orgánu. [jméno] [příjmení] jako předseda představenstva žalobkyně umožnil sice žalovanému reálné převzetí navíjecího zařízení, ale bez toho, že by mohl sám rozhodnout, zda zařízení bude žalovanému půjčeno či zapůjčeno, či o jiném smluvním vztahu. [příjmení] [jméno] [příjmení] jako předseda představenstva žalobkyně uzavřel (jak tvrdí on sám a žalovaný) se žalovaným jakýkoli smluvní vztah bez toho aniž by šlo o rozhodnutí kolektivního statutárního orgánu, překročil své zástupčí oprávnění, a proto žalobkyně není jeho jednáním vázána. Tímto jednáním je vázán pouze [jméno] [příjmení]. Žalobkyně sice mohla právní jednání učiněné neoprávněným zástupcem [jméno] [příjmení] schválit dodatečně (tzv. ratihabice, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4593/2017), což však neučinila. Naopak se proti tomuto jednání brání a považuje je za neplatné. Odvolací soud pro úplnost konstatuje, že považuje za nesporné, že účastníci spolu jednali o možném budoucím odkoupení navíjecího zařízení. V Prohlášení strany shodně deklarovaly, že mezi sebou neuzavřely žádný smluvní vztah, který by se navíjecího zařízení týkal, a za žalobkyni bylo Prohlášení podepsáno jak předsedou představenstva, tak i místopředsedou představenstva. Pokud jednání [jméno] [příjmení] žalobkyni nezavazuje, je bezpředmětné na jakou dobu se neoprávněný zástupce žalobkyně zavázal (pokud se zavázal) navíjecí zařízení žalovanému poskytnout k užívání. Lze uzavřít, že žalovaný navíjecí zařízení žalobkyně užíval a užívá bez právního důvodu a na výzvu žalobkyně byl povinen jej vrátit.

13. Odvolací soud proto s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil a rozhodl v souvislosti se změnou meritorního výroku soudu prvního stupně o povinnosti žalovaného uhradit plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně dle § 224 odst. 1 a 2, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za 7 úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“), z tarifní hodnoty 10 000 Kč, za 7 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 1 písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) kvalifikovaná výzva, sepis žaloby, vyjádření, závěrečný návrh, písm. g) účast při jednání [datum] a [datum]. Dále 2 000 Kč za uhrazený soudní poplatek. Žalobkyni bylo přiznáno 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť její právní zástupce prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Účelně vynaložené náklady žalobkyně před soudem prvního stupně celkem činí 17 240 Kč a žalovanému bylo uloženo jí je zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v odvolacím řízení zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení sestávající z odměny za 2 úkony právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 AT z tarifní hodnoty 10 000 Kč, za 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a § 4 AT ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 1 písm. k ) sepis odvolání, písm. g) účast při jednání. Žalobkyni byla přiznána jednak 21 % DPH ze shodných důvodů jako před soudem prvního stupně a dále 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek za odvolání. Účelně vynaložené náklady žalobkyně v odvolacím řízení činí celkem 6 356 Kč a žalovanému bylo uloženo jí je zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Odvolací soud pro úplnost dodává, že pro účely zjištění tarifní hodnoty předmětu sporu nevycházel z hodnoty navíjecího zařízení stanoveného dle znaleckého posudku předloženého žalovaným, neboť tato cena nebyla postavena najisto. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] (předložený žalobkyní) byla zjištěna cena navíjecího zařízení dvojnásobně vyšší než znaleckým posudkem znalce [příjmení] (předložený žalovaným). Dle odvolacího soudu je nepřípustné, aby soud prováděl další nákladné dokazování ustanovením revizního znalce pouze za účelem zjištění tarifní hodnoty sporu. Proto vyšel z ustanovení § 9 odst. 1 AT.