26 Co 115/2026

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B oba bytem Adresa žalobce B proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupen Anonymizováno, advokátem sídlem Anonymizováno o vyloučení majetku, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ, ze dne 5. 11. 2025, č. j. 46 C 9/2025-57

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se dále zamítá žaloba na vyloučení kamerového systému Kguard z exekuce vedené soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad v Kolíně, pod sp. zn. spisová značka; jinak se potvrzuje

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Okresní soud Praha-východ (dále jen ,,soud prvního stupně“) napadeným rozsudkem vyloučil z exekuce vedené soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO, Exekutorským úřadem v Kolíně, pod sp. zn. spisová značka, CD přehrávač značky Philips, televizor značky Samsung v obývacím pokoji, DVD přehrávač značky Sony, polohovací kožené křeslo, televizor značky Chanchong, kamerový systém Kguard, monitor značky Acer, robotický vysavač značky Sencor a ventilátor značky Bionaire (výrok I); zamítl žalobu na vyloučení televizoru značky Samsung v jídelně a herní konzole PlayStation 4 (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Soud prvního stupně vyšel zejména ze zjištění, že uvedené movité věci byly pojaty do soupisu v exekuci vedené proti povinnému jméno FO, synu žalobců. Rozhodnutím právnická osoba adresa ze dne 8. 11. 2024, č. j. 8467/2024, byl zrušen údaj o místu jeho trvalého pobytu na adrese žalobců s odůvodněním, že se tam nezdržuje a nemá tam osobní věci. Dále soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně a) zakoupila CD přehrávač Philips dne 18. 4. 2021 za 7 878 Kč, televizor Samsung v obývacím pokoji dne 9. 8. 2011 za 28 589 Kč, DVD přehrávač Sony dne 28. 12. 2005 za 18 530 Kč, polohovací kožené křeslo dne 6. 2. 2020 za 3 029 Kč, televizor Chanchong dne 1. 6. 2021 za 1 940 Kč, monitor Acer dne 23. 11. 2009 za 3 387 Kč, robotický vysavač Sencor dne 29. 12. 2023 za 4 163 Kč a ventilátor Bionaire dne 17. 7. 2015 za 2 230 Kč. Vycházel přitom z jednotlivých daňových a pokladních dokladů, popřípadě faktur, dodacího listu a fotodokumentace, jež v odůvodnění blíže označil. Ohledně kamerového systému Kguard soud prvního stupně zjistil z faktury č. hodnota, že jako odběratel je uvedena společnost právnická osoba. Přesto uzavřel, že u této věci svědčí právo bránící exekuci třetí osobě, společnosti právnická osoba., jejímiž společníky byli v rozhodné době oba žalobci, a žalobě i v této části vyhověl. Naproti tomu u televizoru Samsung v jídelně a herní konzole PlayStation 4 neshledal předložené listiny způsobilými prokázat vlastnické právo žalobců; v tomto rozsahu žalobu zamítl.

3. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a uzavřel, že žalobci u devíti věcí prokázali právo, které jejich exekuční postižení nepřipouští, kdežto u televizoru Samsung v jídelně a herní konzole PlayStation 4 v tomto směru neunesli břemeno tvrzení a důkazní břemeno. Náklady řízení posoudil podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobci byli převážně úspěšní, avšak náhrady nákladů se vzdali.

4. Proti výrokům I. a III. podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém namítal, že z předložených účetních dokladů nelze věci na nich uvedené ztotožnit s věcmi sepsanými exekutorem. I kdyby se jednalo o tytéž věci, nebylo podle něj prokázáno, že je žalobci po jejich pořízení nepřevedli na povinného. Navrhl zrušení napadených výroků a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Žalobci navrhli potvrzení napadeného rozsudku. Uvedli, že nabývací listiny k věcem, o jejichž vyloučení soud prvního stupně rozhodl kladně, byly předloženy a jejich údaje přesně odpovídají sepsaným věcem. Tvrzení o pozdějším převodu věcí na povinného označili za nepodložené.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. a shledal odvolání žalovaného částečně důvodným, i když z jiných než jím namítaných důvodů.

7. Výrok II nebyl odvoláním napaden a nenastala ani okolnost, pro niž by jej bylo třeba přezkoumat spolu s výroky napadenými, nabyl tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

8. Žalovaný ani jeho právní zástupce se k odvolacímu jednání, ačkoli byli řádně předvoláni, bez omluvy nedostavili a o odročení jednání nepožádali. Odvolací soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti podle § 211 o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 3 o. s. ř.

9. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci a skutková zjištění, z nichž vycházel, jsou správná.

10. Odvolací soud doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř. níže uvedenými listinami.

11. Z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne 8. 11. 2024, č. j. 8467/2024, odvolací soud zjistil, že povinnému byl k tomuto dni zrušen údaj o místu trvalého pobytu na adrese žalobců.

12. Z exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí č. j. spisová značka ze dne 7. 8. 2024, včetně soupisu movitých věcí, jenž je jeho nedílnou součástí, odvolací soud zjistil, že exekutor věci sepsal označením, které přesně odpovídá označení věcí uvedenému v žalobě.

13. Z usnesení soudního exekutora č. j. spisová značka ze dne 4. 12. 2024 odvolací soud zjistil, že jím byl zamítnut společný návrh žalobců na vyškrtnutí movitých věcí, jež jsou předmětem tohoto řízení. Toto usnesení bylo žalobkyni a) doručeno dne 5. 12. 2024 a žalobci b) dne 10. 12. 2024.

14. Z podacího razítka na žalobě odvolací soud zjistil, že žaloba došla soudu dne 3. 1. 2025.

15. Z výpisu z ARES odvolací soud zjistil, že žalobkyně a) podniká od roku 1993 jako fyzická osoba pod obchodním jménem Jméno žalobce A, IČO IČO, a provozuje Anonymizováno jméno FO.

16. Z výpisu z obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že společnost právnická osoba., IČO IČO, je samostatnou právnickou osobou, jejíž jednatelkou je žalobkyně a) a jejímiž společníky jsou žalobkyně a), žalobce b) a povinný.

17. Z exekučního příkazu č. j. spisová značka ze dne 7. 8. 2024 odvolací soud zjistil, že v jiné exekuci vedené týmž exekutorem byl postižen obchodní podíl povinného ve společnosti právnická osoba.

18. Z faktury č. hodnota, týkající se kamerového systému Kguard, odvolací soud zjistil, že tento systém zakoupila jako odběratel společnost právnická osoba., nikoli žalobci.

19. Z dokladu o pořízení monitoru Acer, na němž je jako kupující uveden jméno FO, a ve spojení se zjištěním z výpisu z ARES odvolací soud zjistil, že věc pořídila žalobkyně a) při své podnikatelské činnosti jako fyzická osoba.

20. Podle § 68 odst. 4 exekučního řádu může navrhovatel podat žalobu na vyloučení věci podle § 267 o. s. ř. u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nebylo vyhověno, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. Je tedy třeba, aby žalobě předcházel včasný návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu a aby žaloba byla podána v uvedené třicetidenní lhůtě.

21. U obou žalobců jsou předpoklady pro podání žaloby na vyloučení věci splněny. Exekutor o jejich společném návrhu na vyškrtnutí věcí rozhodl meritorně usnesením ze dne 4. 12. 2024, jímž jej zamítl, nikoli odmítl pro opožděnost. Je tím doloženo, že šlo o návrh včas podaný ve smyslu § 68 odst. 4 exekučního řádu. Od doručení usnesení žalobci b) dne 5. 12. 2024 počala třicetidenní lhůta běžet následujícího dne a skončila dne 4. 1. 2025; ve vztahu k žalobkyni a) počala běžet následujícího dne po doručení 10. 12. 2024 a skončila dne 9. 1. 2025. Žaloba došlá soudu dne 3. 1. 2025 proto byla podána včas ve vztahu k oběma žalobcům.

22. Podle § 267 o. s. ř. lze právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí. Toto ustanovení se v exekučním řízení použije přiměřeně, neboť exekuční řád nestanoví jinak (§ 52 odst. 1 exekučního řádu). Žalobci proto nesou břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že právě jim svědčí právo k sepsané věci, které její exekuční postižení nepřipouští.

23. Důkazy soud hodnotí jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a přihlíží přitom ke všemu, co vyšlo za řízení najevo (§ 132 o. s. ř.). Žalovaný svou odvolací námitkou zpochybnil ztotožnění věcí na nákupních dokladech s věcmi sepsanými v exekuci. Tato námitka není důvodná. Ze soupisu vyplývá, že exekutor sepsal věci označením, které přesně odpovídá jejich označení v žalobě. Soupis neobsahuje výrobní čísla, přesná typová označení ani jiné jedinečné identifikátory. Nelze proto po žalobcích požadovat prokazování shody údaji, které soupis sám neobsahuje.

24. Ve vztahu k CD přehrávači Philips, televizoru Samsung v obývacím pokoji, DVD přehrávači Sony, polohovacímu koženému křeslu, televizoru Chanchong, monitoru Acer, robotickému vysavači Sencor a ventilátoru Bionaire zůstává správný skutkový závěr soudu prvního stupně, že je nabyla žalobkyně a). Tento závěr vyplývá z listin, jimiž byly doloženy druh a značka, případně další znaky věcí, data a ceny jejich pořízení, jakož i z fotodokumentace tam, kde byla předložena. U monitoru Acer nebyla aktivní věcná legitimace žalobkyně a) zpochybněna tím, že doklad zní na jméno FO, neboť z doplněného dokazování vyplynulo, že jde o obchodní označení jejího podnikání jako fyzické osoby.

25. Uvedené závěry podporuje též okolnost, že k 8. 11. 2024 byl povinnému zrušen údaj o místu trvalého pobytu na adrese žalobců z důvodu, že se tam nezdržoval a neměl tam osobní věci. Žalovaný ostatně netvrdil, že by žalobkyně a) některou z těchto konkrétních věcí převedla na povinného, kdy a jakým právním jednáním se tak mělo stát, ani k takovému tvrzení neoznačil důkaz. Pouhá obecná možnost pozdější změny vlastnictví nemůže zpochybnit skutkový závěr založený na provedených důkazech.

26. Žalovaný ani jeho právní zástupce se k odvolacímu jednání bez omluvy, ač řádně předvolání, nedostavili, a nemohli tak být případně poučeni odvolacím soudem k doplnění tvrzení stran případného převodu věcí ze žalobců na jejich syna podle § 118a o. s. ř.

27. Jinak je tomu u kamerového systému Kguard. Z faktury č. hodnota je zřejmé, že jej zakoupila společnost právnická osoba., tedy subjekt odlišný od žalobců. Společnost právnická osoba. je samostatnou právnickou osobou; majetek této společnosti není majetkem jejích společníků ani jednatelky. Žalobci proto nejsou bez dalšího nositeli práva k věci náležející společnosti, přestože jsou jejími společníky, popřípadě žalobkyně a) její jednatelkou.

28. Právní posouzení soudu prvního stupně je v této části nesprávné. Jeho závěr, že kamerový systém nenáleží povinnému, sám o sobě pro vyhovění žalobě nepostačuje. Vylučovací žaloba podle § 267 o. s. ř. neposkytuje žalobcům oprávnění vlastním jménem uplatnit právo třetí osoby k sepsané věci; předpokládá, že právo nepřipouštějící exekuci svědčí přímo žalobcům. Takové právo žalobci ke kamerovému systému neprokázali. Aktivně věcně legitimována k jeho uplatnění by byla společnost právnická osoba., nikoli žalobci jako její společníci.

29. V části týkající se kamerového systému Kguard proto odvolací soud rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a žalobu zamítl. Ve zbývajícím rozsahu je výrok I. věcně správný, a byl proto podle § 219 o. s. ř. potvrzen.

30. Protože odvolací soud rozhodnutí ve věci samé částečně změnil, rozhodl znovu i o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Žalobci měli ve věci úspěch částečný, avšak převážný a náleželo by jim právo na náhradu nákladů řízení ve výši 46 %. Úspěšnými byli žalobci i v odvolacím řízení. Žalobci se však práva na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně i náhradu nákladů odvolacího řízení výslovně vzdali.

31. O nákladech odvolacího řízení proto odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky ve lhůtě do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Dovolání je přípustné, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.