26 Co 123/2026

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované o zaplacení 10 338,53 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne 24. 10. 2025, č. j. 25 C 225/2025 – 17

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 9 895,80 Kč zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje; jinak se ve výroku I. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 941 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 867 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Okresní soud Praha – východ (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 338,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 338,53 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 21. 11. 2023 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. hodnota (dále jen „Smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa (číslo odběrného místa: EAN: 859182400605489441), s datem zahájení dodávky dne 1. 3. 2024, a žalovaná se zavázala za odebranou dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za dodanou elektřinu za období od 12. 9. 2024 do 5. 3. 2025 fakturou č. hodnota na částku 23 596 Kč, se splatností dne 31. 3. 2025. Žalovaná uhradila dne 8. 4. 2025 částku 4 719,20 Kč, dne 9. 4. 2025 částku 2 381 Kč, dne 20. 5. 2025 částku 3 300 Kč a dne 13. 6. 2025 částku 3 200 Kč, celkem tedy 13 600,20 Kč, z čehož bylo 13 257,47 Kč započteno na jistinu a 342,73 Kč na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná byla úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 18. 6. 2025, dlužnou částku však neuhradila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas a zároveň žalovaná se ve stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí bez jednání nevyjádřila, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“).

4. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud prvního stupně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) a dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny podle § 2079 a násl. o. z. ve spojení s § 50 odst. 1 energetického zákona. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované plnění spočívající v dodávce elektřiny do sjednaného odběrného místa, žalovaná však nesplnila svou povinnost uhradit poskytnuté plnění, ve lhůtě splatnosti nezaplatila dlužnou částku, čímž se dostala ode dne následujícího po splatnosti faktury do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a byla jí tak uložena povinnost vedle jistiny platit i úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že ve věci úspěšné žalobkyni přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, ve kterém namítala, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých podkladů. K žalobě totiž nebyl předložen splátkový kalendář, na základě něhož žalovaná dlužnou částku v dobré víře splácela. V den vypravení rozsudku byla celá částka z vyúčtování za elektřinu ze dne 17. 3. 2025 uhrazena. Na základě žalovanou předloženého splátkového kalendáře a výpisu z účtu měl soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Po dobu splácení splátkového kalendáře nebyla žalobkyní nikdy upozorněna na jeho ukončení ani nebyly splátky vráceny, neměla tedy důvod pochybovat o tom, že splátkový kalendář je stále splatný. Žalovaná kromě toho upozornila na chybu v rozhodnutí, kde v bodě 1. odůvodnění je uvedeno, že uhradila částku 3 200 Kč, ačkoliv podle výpisu z účtu se jedná o částku 3 300 Kč. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne.

6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že s žalovanou byl skutečně dne 14. 4. 2025 sjednán splátkový kalendář se splátkami 3 300 Kč, vždy do každého 14. dne v měsíci květnu, červnu, červenci a srpnu 2025 a se splátkou 3 295,80 Kč dne 14. 9. 2025. Ve splátkovém kalendáři byla žalovaná upozorněna, že v případě, že nebude-li některá ze splátek uhrazena, pozbývá splátkový kalendář splatnosti. Žalovaná sice dodržela výši splátek, ale již s první splátkou byla v prodlení, protože jí uhradila dne 20. 5. 2025. Poslední splátka pak byla uhrazena 29. 10. 2025. O skutečnosti, že splátkový kalendář již není v platnosti, se žalovaná mohla dozvědět minimálně z předžalobní výzvy. K výhradě žalované, že dne 13. 6. 2025 zaplatila částku 3 300 Kč, pak žalobkyně uvedla, že skutečně takovou částku uvedeného dne přijala, ale protože už v tu chvíli nebyl splátkový kalendář v platnosti, použila ji v souladu s obchodními podmínkami v rozsahu 100 Kč na úhradu dlužné upomínky. Po podání žaloby žalovaná zaplatila žalobkyni částku celkem 9 895,80 Kč a v této části vzala žalobkyně žalobu zpět. Výše dluhu ke dni poslední splátky (29. 10. 2025) činila 442,73 Kč na jistině a 1 114,05 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení za období od 14. 6. 2025 do 29. 10. 2025. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud co do zpětvzetí jistiny řízení zastavil a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 442,73 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 114,05 Kč.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

8. Odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci, účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v odvolacím řízení souhlasili a odvolací soud proto podle § 214 odst. 3 o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

9. Za odvolacího řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 9 895,80 Kč.

10. Skutkové a právní závěry soudu prvního stupně jsou správné, odvolací soud se s nimi ztotožňuje, v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku a vzhledem k odvolacím námitkám uvádí následující.

11. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 7. 2025 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku 10 338,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaná nedodržela smluvní povinnosti ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené s žalobkyní dne 21. 11. 2023 a ke dni 31. 3. 2025 tak činila splatná dlužná částka 23 596 Kč. Smlouva byla ukončena ke dni 5. 3. 2025 a žalovaná uhradila do dne podání žaloby částky, které byly v rozsahu 13 257,47 Kč započteny na jistinu a v rozsahu 342,73 Kč na zákonný úrok z prodlení. Podáním ze dne 14. 4. 2025 žalobkyně sdělila žalované, že vyhověla její žádosti o povolení splátek tak, že povoluje splátky ve výši 3 300 Kč s datem splatnosti vždy 14. 5., 14. 6., 14. 7. a 14. 8. 2025 a splátku 3 295,80 Kč dne 14. 9. 2025. Sdělení obsahuje poučení, že v případě, že žalovaná jakoukoliv ze splátek neuhradí ke stanovenému termínu její splatnosti, pozbývá splátkový kalendář platnosti a celý neuhrazený dluh z faktury se stává splatným. Důkazy v podobě splátkového kalendáře a výpisu z účtu předložené žalovanou se shodují s tvrzením žalobkyně, pokud jde o provedené platby v tom směru, že první splátka podle splátkového kalendáře 3 300 Kč byla z účtu žalované poukázána dne 19. 5. 2025 a na účet žalobkyně připsána dne 20. 5. 2025 a splátka se splatností 14. 9. 2025 ve výši 3 295,80 Kč byla připsána na účet žalobkyně dne 29. 10. 2025.

12. Podle § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

13. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.

14. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.

15. V posuzované věci si účastnice ve splátkovém kalendáři ujednaly, že pokud dlužnice – žalovaná nesplní některou splátku, pozbývá splátkový kalendář platnosti. Žalovaná po smluvené době splatnosti (14. 5. 2025) uhradila hned první splátku ve výši 3 300 Kč, a to dne 19. 5. 2025. Předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2025 byla na tuto skutečnost upozorněna a dne 23. 7. 2025 podala žalobkyně žalobu na zaplacení dlužné částky. Vzhledem k tomu, že následně byla uhrazena částka 9 895,80 Kč, v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu v odvolacím řízení zpět. Předmětem odvolacího řízení tak zůstala částka 442,73 Kč, jako nezaplacené jistina a částka 1 114,05 Kč, jako kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, jdoucí od 14. 6. 2025 do 29. 10. 2025, za situace, kdy část platby ze dne 13. 6. 2025 ve výši 100 Kč byla v souladu s obchodními podmínkami správně použita na úhradu dlužné upomínky při opožděné platbě v květnu 2025. V souladu s ujednáním účastnic ve smyslu § 1931 o. z. se pak stal splatným celý dluh.

16. Protože žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu částečně zpět, odvolací soud v rozsahu zpětvzetí rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení v tomto rozsahu podle § 222a o. s. ř. zastavil. Ve zbývající části, tj. o zaplacení částky 442,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 30. 10. 2025 do zaplacení a částky 1 114,05 Kč rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil.

17. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodoval odvolací soud po změně žaloby podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a uzavřel, že žaloba na zaplacení částky 10 338,53 Kč s příslušenstvím byla podána důvodně jen co do částky 7 038,53 Kč, protože částka 3 300 Kč byla žalovanou uhrazena dne 14. 7. 2025, tedy před podáním žaloby (23. 7. 2025). V této části tak zavinění za zpětvzetí žaloby a zastavení řízení nespočívá na straně žalované. Poměřováno úspěchem ve věci a zaviněním za zastavení řízení tak byla žalobkyně úspěšná co do 68 %, při odečtení neúspěchu od úspěchu má právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v rozsahu 36 %. Žalobkyni vznikly v řízení před soudem prvního stupně náklady ve výši 2 615 Kč tak, jak je správně určil soud prvního stupně v bodě 12. napadeného rozsudku, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje. Z takto určené náhrady nákladů řízení představuje 36 %, které je povinna žalovaná žalobkyni zaplatit 941 Kč.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že v odvolacím řízení částečně úspěšné žalobkyni přiznal částku 867 Kč jako 36 % náhrady nákladů účelně vynaložených v odvolacím řízení v celkové částce 2 407,90 Kč, to je odměna advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) 1 540 Kč podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 21 % náhrada DPH z odměny, náhrady hotových výdajů, podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši 417,90 Kč.

19. Lhůta k náhradě nákladů řízení byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., platebním místem je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu Praha – východ, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.