Krajský soud v Praze · Rozsudek

26 Co 128/2026

č. j. 26 Co 128/2026-129

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-06-17 · POTVRZENI,ZMENA · ECLI:CZ:KSPH:2026:26.Co.128.2026.1

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne 16. 1. 2026, č. j. 34 C 75/2025-100,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění tak, že žaloba se zamítá co do částky 1 200 Kč a co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky 50 000 Kč ve výši 12,75 % ročně z této částky od 27. 7. 2024 do 18. 2. 2025; jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku ve výši 29 407 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 12 886,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Shora označeným rozsudkem Okresní soud Praha – východ (soud I. stupně) ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 27. 7. 2024 do zaplacení a dále částku 1 200 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 29 407 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Po provedeném dokazování soud I. stupně shledal, že žalobce uzavřel ústně smlouvu o dílo na výmalbu domu na adrese adresa, č. p. Anonymizováno (dále případně jen „Nemovitost“) ve sjednaném rozsahu za částku 92 500 Kč, a to se žalovaným, v jehož zastoupení jednal jméno FO (dále případně jen „jméno FO“), realitní makléř, který pro žalovaného zprostředkovával prodej Nemovitosti. Pověření k tomuto zastoupení bylo rovněž sjednáno ústní formou. Po dokončení prací jméno FO v zastoupení žalovaného dílo bez námitek převzal. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení ceny díla, přičemž v tomto řízení požadoval jen zaplacení částky 50 000 Kč, což odpovídá částce, kterou původně vyúčtoval žalovanému jako zálohu na cenu díla, kterou žalovaný rovněž nezaplatil. Soud I. stupně žalobci přiznal i částku 1 200 Kč jako paušální náhradu v souvislosti s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání. Namítl v něm nesprávný závěr soudu I. stupně, že jméno FO uzavíral smlouvu o dílo v zastoupení žalovaného. V tomto směru vyšel pouze z výpovědi svědka jméno FO, který však má zájem na tom, aby se případně sám vyhnul platební povinnosti z tvrzené smlouvy o dílo. Sám žalobce ve své vypovědí uvedl, že po celou dobu jednal pouze s jméno FO, s jednatelkou žalovaného jednal až poté, co již práce provedl. Dle žalovaného soud I. stupně nevzal vůbec v potaz obsah písemné smlouvy o zprostředkování prodeje Nemovitosti uzavřené mezi žalovaným a jméno FO dne 6. 8. 2024, v níž se jméno FO zavázal k přípravě Nemovitosti k prodeji, a to na své náklady. V této smlouvě nebyla žádná zmínka o možnosti jméno FO uzavírat smlouvy jménem žalovaného. Soud I. stupně v tomto směru nepřípustně doplňoval a nahrazoval vůli účastníků ohledně smlouvy o zprostředkování. Tvrzení, že žalovaný se s jméno FO dohodl, že v rámci jeho činnosti na přípravě Nemovitosti k prodeji bude hradit pouze menší náklady a ostatní že ponese žalovaný, uvedl pouze svědek jméno FO Skutečnost, že jméno FO měl přístup do Nemovitosti, není důkazem, že se žalobcem jednal z pověření žalovaného, tento přístup mu žalovaný umožnil jen z důvodu realizace prodeje Nemovitosti. jméno FO nebyl v žádném případě žalovaným zmocněn k uzavření smlouvy o dílo na výmalbu Nemovitosti. Pokud soud I. stupně vycházel z obsahu komunikace v aplikaci WhatsApp mezi jméno FO a jednatelkou žalovaného ze dne 15. 7. 2024, ve které jméno FO sděloval jmenované, že náklady na výmalbu budou 92 500 Kč a ona mu odpověděla: „Tak se do toho dejme“, je to podle žalovaného jen důkaz o tom, že jednatelka žalovaného vzala na vědomí, že k výmalbě Nemovitosti dojde, sám žalovaný si však na tuto práci sjednal jiného řemeslníka než žalobce, a to pana Vajďáka, který výmalbu provedl. Soud I. stupně však výslech svědka Vajďáka nepřipustil. Rozhodnutí soudu I. stupně postrádá dále závěr o tom, jaké práce a v jakém rozsahu měly být žalobcem provedeny, přičemž žalovaný provedení prací žalobcem nadále popírá. I k tomu byl navržen výslech svědka Vajďáka. Pokud soud I. stupně v tomto směru provedl k důkazu výslech svědka Chopyka, jedná se o dlouholetého spolupracovníka žalobce, což snižuje jeho věrohodnost. Pokud byl proveden důkaz fotografiemi k prokázání provedených prací, z těchto fotografií není zřejmé, kdy a kde byly provedeny. Vyplývá z nich jen nějaké oblepení trámů na nějaké nemovitosti. Za nesprávné považuje žalovaný i rozhodnutí soudu I. stupně, pokud žalobci přiznal i paušální náhradu za uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, protože žalovaný není podnikajícím subjektem, je zapsán nikoli v obchodním, ale v nadačním rejstříku. Nevykonává žádnou podnikatelskou činnost za účelem zisku. příslušné zákonné ustanovení se proto na něj nevztahuje. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žaloba bude zcela zamítnuta a žalovanému bude přiznána vůči žalobci náhrada nákladů řízení.

4. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání navrhl napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdit. Soud I. stupně provedl důkazy, které samy o sobě dostatečně prokázaly skutkový stav, a nebylo proto třeba dokazování doplňovat. Správně a logicky uceleně potom soud I. stupně na podkladě provedených důkazů uzavřel, že skutková verze žalobce zakládající jeho nárok na zaplacení ceny díla byla prokázána. Pokud jde o nárok na paušální náhradu za vymáhání pohledávky ve výši 1 200 Kč, tvrzení, že není podnikatelským subjektem, žalovaný přinesl až v odvolacím řízení. Ve veřejném informačním prostoru žádné dostupně údaje o činnosti žalovaného nejsou, lze se domnívat, že byl zřízen jen za účelem daňové optimalizace pro jiné obchodní společnosti, takže má své postavení i v podnikatelské sféře.

5. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen ,,o. s. ř.“/), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Dle názoru odvolacího soudu soud I. stupně provedl dokazování v míře dostatečné pro učinění všech podstatných skutkových zjištění a skutkových a právních závěrů.

7. Podle § 436 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.): Kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

8. Podle § 440 odst. 1 o. z.: Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.

9. Podle § 440 o. z.: Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec (odst. 1). Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem (odst. 2).

10. Podle § 2586 odst. 1 o. z.: Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z.: Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Podle § 1970 o. z.: Podle § 1970 o. z.: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2012 Sb.: Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

14. I podle názoru odvolacího soudu se provedeným dokazováním žalobci podařila prokázat jeho skutková i právní verze, tedy že uzavřel ústní smlouvu o dílo na výmalbu Nemovitosti s jméno FO, který jednal v zastoupení žalovaného. Dále, že toto dílo v dohodnutém rozsahu provedl a žalovanému dne 16. 8. 2024 předal, rovněž prostřednictvím jméno FO, který dílo za žalovaného převzal, a to bez výhrad. Vznikl mu proto nárok na zaplacení dohodnuté ceny díla (92 000 Kč), přičemž v řízení uplatnil jen nárok na část ceny díla ve výši 50 000 Kč odpovídající částce uvedené v zálohové faktuře ze dne 25. 7. 2024, kterou žalovanému původně vystavil.

15. Rozhodujícím důkazem prokazující tuto skutkovou verzi žalobce byl printscreen WhatsApp komunikace mezi jméno FO a jednatelkou žalovaného jméno FO ze dne 15. 7. 2024, ve které jméno FO sděloval jméno FO cenu díla (92 500 Kč) a rozsah prací a materiálu, které měl žalobce na výmalbu Nemovitosti použít s provést, přičemž jednatelka žalovaného jméno FO jako odpověď sdělila: „Tak se do toho dejme“. Tato komunikace v mobilní aplikaci Whatsapp sama o osobě prokazuje uzavření ústní smlouvy, kterou žalovaný pověřil Martínka, aby za něj uzavřel se žalobcem smlouvu o dílo na výmalbu Nemovitosti (před jejím prodejem) ve schváleném rozsahu a za schválenou cenu. Uzavření samotné ústní smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovaným na základě tohoto zmocnění, jakož i to, že žalobce dílo posléze provedl, bylo prokázáno výpovědí žalobce a svědků jméno FO a Anonymizováno. jméno FO dílo za žalovaného bez výhrad převzal dne 16. 8. 2024 (výpověď jméno FO a žalobce, který v rámci své výpovědi datum předání a převzetí doložil i SMS komunikací s jméno FO /navrženou již v žalobě/ ze dne 15. 8. 2024).

16. Pokud by mezi žalovaným a jméno FO byla dohoda, že výmalbu Nemovitosti zajistí jméno FO sám na své náklady v rámci smlouvy o zprostředkování prodeje Nemovitosti (obrana žalovaného), nebylo by logické, aby o výši žalobcem nabízené ceny díla informoval jednatelku žalovaného. Naopak, skutečnost, že ji tímto způsobem informoval, logicky svědčí o tom, že k uzavření smlouvy o dílo na výmalbu Nemovitosti byl žalovaným pověřen, a to na náklady žalovaného. Pokud na citovanou textovou zprávu jednatelka žalovaného reagovala tak, že uvedla „Tak se do toho dejme“, logicky tímto způsobem jednání jméno FO pověřila, aby za žalovaného tuto smlouvu o dílo, v uvedeném rozsahu a za uvedenou cenu uzavřel. Za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že jméno FO provedené dílo od žalobce dne 16. 8. 2024 bez výhrad převzal, jménem žalovaného tak vyslovil souhlas s provedeným rozsahem prací, jejích kvalitou i cenou. Že svědek jméno FO ve smyslu § 440 odst. 1 o. z. překročil rozsah svého zmocnění v tom smyslu, že by byly provedeny i práce, k jejichž sjednání by nebyl zmocněn, nebylo žalovaným ani tvrzeno.

17. Pokud žalovaný poukazoval na čl. 3. 2. písm. a) bod 4 smlouvy o zprostředkování prodeje Nemovitosti, v níž se jméno FO zavázal, že na své náklady zajistí mimo jiné přípravu Nemovitosti k prodeji (Home staging), toto ujednání samo osobě nečiní neplatným prokázané ústní ujednání žalovaného a jméno FO o tom, že v případě výmalby Nemovitosti bude jméno FO sjednávat smlouvu o dílo jménem žalovaného a na jeho náklady.

18. Jestliže v řízení bylo provedeným dokazováním dostatečně prokázáno, že dílo v podobě výmalby Nemovitosti ve sjednaném rozsahu žalobce provedl a žalovaný prostřednictvím svědka jméno FO převzal, soud I. stupně správně shledal výslech svědka Vajďáka, který navrhl žalovaný k prokázání své skutkové verze, za nadbytečný.

19. Z uvedených důvodů proto soud I. stupně správně žalobě na zaplacení ceny díla (resp. její uplatněné části) vyhověl.

20. V obecné rovině pak soud I. stupně správně přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení ze žalované částky (§ 1970 o. z.). Nesprávně však určil počátek prodlení, ten nebylo možno odvozovat od splatnosti zálohové faktury ze dne 25. 7. 2024 znějící na částku 50 000 Kč za situace, kdy podle ustálené soudní praxe nárok na zaplacení zálohy zaniká okamžikem dokončení díla a vznikem nároku na zaplacení konečné ceny díla (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. 29 Odo 846/2003). Na místě bylo proto přiznat žalobci úrok z prodlení z uplatněné části ceny díla ve výši 50 000 Kč až ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy (18. 2. 2025), tedy od 19. 2. 2025.

21. Odvolací soud se ztotožňuje s odvolací námitkou žalovaného, že není důvodný nárok žalobce na zaplacení částky 1 200 Kč jako paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ze vzájemného závazku podnikatelů ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Správně totiž žalovaný namítl, že posuzovaná smlouva o dílo není závazkem mezi podnikateli z jejich podnikatelské činnosti, když žalovaný není podnikatelským subjektem a posuzovaná pohledávka se netýká ani žádné podnikatelské činnosti žalovaného.

22. Ze všech podaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně částečně ve výroku I. změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) tak, že žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl; jinak v tomto výroku rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

23. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně odvolací soud rozhodl znovu dle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. V konečném výsledku byl žalovaný sice ve sporu částečně úspěšný, ale pouze v nepatrné části. Žalobce tak má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně za právní zastoupení advokátem a za uhrazený soudní poplatek, a to konkrétně v rozsahu a ve výši, jak ji správně určil soud I. stupně ve výroku II. svého rozsudku (SOP ve výši 2 000 Kč, odměna zástupce za sedm úkonů právní služby po 3 100 Kč, náhrada hotových výdajů za sedm úkonů právní služby po 450 Kč, včetně DPH ve výši 21 %). Celkem se jedná o částku 29 407 Kč. Odvolací soud pro stručnost odkazuje v podrobnostech na bod 34. odůvodnění napadeného rozsudku soudu I. stupně, se kterým se zcela ztotožňuje.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 3 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a ve věci v převažujícím rozsahu úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 12 886,50 Kč, tj. odměna advokáta za tři úkony právní služby (vyjádření k odvolání ze dne 8. 4. 2026 a ze dne 15. 4. 2026, účast u jednání odvolacího soudu dne 17. 6. 2026) po 3 100 Kč podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 21 % náhrada DPH z odměny a náhrady hotových výdajů, podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši 2 236,50 Kč.

25. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci v zákonné lhůtě určené podle § 160 odst. 1 o. s. ř., na zákonné platební místo, kterým je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zástupce žalobce. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ k Nejvyššímu soudu České republiky, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.