26 Co 28/2024

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zřízení práva stavby, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 5. 9. 2023, č. j. 9 C 4/2023-93 s

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud zřídil právo stavby ve prospěch žalobkyně a každého vlastníka stavby adresa, který se nachází na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, která se nachází v obci adresa a katastrálním území adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, spočívající v právu mít tuto stavbu nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, obec adresa a katastrální území adresa, na dobu trvání 99 let, a to za náhradu, která bude určena znaleckým posudkem. Ve výroku II. zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud zřídil právo stavby ve prospěch žalobkyně a každého vlastníka stavby bez čp/če – venkovní bazén, který se nachází na pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, jehož stavba byla povolena rozhodnutím úřadu adresa, odboru Stavebního úřadu, č. j. adresa ze dne datum, která se nachází v obci adresa a katastrálním území adresa, spočívající v právu mít tuto stavbu umístěnou na pozemku parc. č. Anonymizováno, zapsaném na listu vlastnictví č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, obec adresa a katastrální území adresa, na dobu trvání 99 let, a to za náhradu, která bude určena znaleckým posudkem. Ve výroku III. uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně je vlastníkem stavby č. p. Anonymizováno, která se nachází na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, vše v k. ú. adresa, který je ve vlastnictví žalované. Dále je žalobkyně vlastníkem bazénu – stavby bez čp/če – venkovní bazén na pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, který je rovněž ve vlastnictví žalované.

3. Po právní stránce soud I. stupně uzavřel, že ustanovení § 1243 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“) sice umožňuje, aby právo stavby bylo zřízeno i rozhodnutím orgánu veřejné moci, podle komentářové literatury však v současné době žádný právní předpis pravomoc žádného orgánu státní moci ke zřízení práva stavby nezakotvuje. Proto ani soud v tomto řízení nemůže postupem podle § 1243 o. z., takové právo stavby ve prospěch předmětných staveb žalobkyně zřídit. Jde-li žalobkyni o zajištění přístupu k těmto stavbám, je třeba využít jiných právních institutů, přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně již v tomto směru vede jiné soudní řízení o zřízení nezbytné cesty. Soud I. stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Namítla v něm, že výklad práva soudu I. stupně by byl absurdní, protože v rozporu s právem každého vlastníka na ochranu vlastnictví dle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, by z důvodu absence práva stavby zůstalo žalobkyni jen holé vlastnictví předmětných staveb bez množnosti se svým majetkem nakládat. Měla by být chráněna dobrá víra žalobkyně dle § 7 o. z., protože předmětné stavby nabyla v dobré víře, že bude moci své vlastnické právo vykonávat. Aktuální právní stav, který by neumožňoval žalobkyni vykonávat vlastnické právo k předmětným stavbám, by byl i v rozporu s § 2 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. e) a f) o. z. Ustanovení § 1243 odst. 1 o. z., o možnosti zřídit právo stavby rozhodnutím státního orgánu by tak nedávalo žádný smysl. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. Žalovaná navrhla napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdit.

6. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /o. s. ř./), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Podle § 1240 o. z.: Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou (odst. 1). Právo stavby může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání (odst. 2).

8. Podle § 1243 odst. 1 o. z.: Právo stavby se nabývá smlouvou, vydržením, anebo, stanoví-li tak zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci.

9. Podle § 1244 odst. 1 o. z.: Právo stavby lze zřídit jen jako dočasné; nesmí být zřízeno na více než 99 let. Poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno, musí být patrný z veřejného seznamu.

10. Podle § 1145 o. z.: Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

11. Soud I. stupně provedl dokazování v míře dostatečné pro učinění všech pro věc podstatných skutkových zjištění. Zjištění, která na podkladě provedeného dokazování soud I. stupně učinil, považuje odvolací soud za správná. Za správné pak považuje i závěry, které ho vedly k zamítnutí žaloby.

12. Soud I. stupně především správně uzavřel, že žalobkyně je vlastníkem staveb na pozemcích ve vlastnictví žalované.

13. Dle názoru odvolacího soudu je sice v obecné rovině dána pravomoc soudů v občanském soudním řízení rozhodnout o zřízení práva stavby jako o věci vyplývající z občanskoprávních vztahů, ale pouze ve sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci dle § 1145 o. z. V jiném případě zákon nárokovat zřízení práva stavby soudem neumožňuje. Žalobkyně tedy již z tohoto důvodu nemá věcnou legitimaci se tohoto nároku v soudním řízení domáhat.

14. Nedostatek její věcné legitimace je dán i tím, že obsahem práva stavby dle § 1240 a násl. o. z. je zajistit jiné osobě, zejména staviteli, možnost postavit stavbu na cizím pozemku a po určitou dobu (§ 1244 odst. 1 o. z.) ji užívat jako vlastník. Žalobkyně však již má zajištěn výkon vlastnického práva k předmětným stavbám, a to dokonce trvalý, tím, že sama je jejich vlastníkem. Správně pak soud I. stupně argumentoval, že jde-li žalobkyni o zajištění přístupu k předmětným stavbám, k tomu slouží jiné právní instituty občanského práva než právo stavby dle § 1240 a násl. o. z.

15. Z podaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to i ve výroku o náhradě nákladů řízení s odkazem na jeho správné odůvodnění.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby po 2 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání odvolacího soudu) dle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradě advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dvou režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady jízdného ve výši 1 748 Kč osobním automobilem na trase adresa a zpět (§ 13 odst. 5 advokátního tarifu) a náhrady za ztrátu času ve výši 400 Kč (§ 14 advokátního tarifu), to vše povýšeno o DPH ve výši 21% (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem tedy 6 776 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ k Nejvyššímu soudu České republiky, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.