26 Co 69/2026

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaných. proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 4. 12. 2025, č. j. 8 C 277/2025 – 84 I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 13 431 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobcům částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 100 000 Kč od 11. 1. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 29 897,59 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že dne 17. 10. 2024 účastníci uzavřeli rezervační smlouvu na dobu do 31. 12. 2024, která se vztahovala k budoucí kupní smlouvě na pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí byla rozestavěná stavba a pozemků parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, vše v k. ú. adresa (dále jen „Nemovitosti“). Žalovaní se ve smlouvě zavázali v rezervační lhůtě Nemovitosti rezervovat, tj. nenabízet ke koupi dalším osobám a žalobci složili dne 9. 10. 2024 rezervační poplatek ve výši 150 000 Kč k rukám zprostředkovatelky a ve výši 100 000 Kč k rukám žalovaných. Rezervační smlouva, jejímiž účastníky byli žalobci jako složitelé, žalovaní jako vlastníci a tituly před jménem jméno FO jako zprostředkovatelka, obsahuje ujednání o tom, že se strany zavazují činit potřebné kroky k uzavření kupní smlouva k Nemovitostem. Smlouva obsahuje ujednání o tom, že v případě, že složitelé neobdrží úvěr od banky, bude rezervační poplatek vrácen. Žalovaní prohlásili, že do podpisu kupní smlouvy bude stavba zkolaudována. V listině označené jako kupní smlouva, kterou účastníci nepodepsali, žalovaní berou na vědomí, že podmínkou čerpání hypotéčního úvěru od banky je kolaudace stavby a v souvislosti s tím se zavazují zajistit povolení k užívání do 31. 1. 2025. Rezervační smlouva obsahuje výhradu písemných změn, měněna mohla být pouze písemnými dodatky. Podle názoru soudu prvního stupně může být smlouva změněna i jinou formou, k tomu však může dojít pouze po vzájemné dohodě stran. V řízení nebylo postaveno na jisto, že účastníci smlouvy projevili jednoznačnou vůli být obsahem smlouvy i nadále vázáni (po 31. 12. 2024), přestože dál vedli jednání o uzavření kupní smlouvy. Smlouva o rezervaci tak zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Žalovaní v řízení započetli dne 28. 5. 2025 svoji pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč na pohledávku žalobců. Soud prvního stupně uzavřel, že stavba ke dni skončení rezervační smlouvy, tj. ke dni 31. 12. 2024, nebyla zkolaudována, ačkoliv žalovaní ve smlouvě prohlásili, že kolaudaci zajistí. Žalobci mohli čerpat hypotéční úvěr až po kolaudaci stavby, nemohl jim být tedy hypotéční úvěr poskytnut ke dni 30. 12. 2024. Převodní smlouva tak z objektivních důvodů na straně žalovaných i žalobců uzavřena ve smluvené lhůtě nebyla a její neuzavření nelze přičítat k tíži ani jedné ze stran. Žalovaným vznikla povinnost vrátit rezervační poplatek, ale nárok žalovaných na zaplacení smluvní pokuty z rezervační smlouvy není důvodný. Pohledávka žalobců proto započtením nezanikla. Lhůta k vrácení rezervačního poplatku byla sjednána do 10 dnů ode dne, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, tedy od 31. 12. 2024. V souladu s § 1970 o. z. žalobcům vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení od 11. 1. 2025 ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal ve věci úspěšným žalobcům náhradu nákladů řízení.

3. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní odvolání, ve kterém vytýkali soudu prvního stupně neprovedení navržených důkazů a v důsledku toho neúplně zjištěný skutkový stav. Žalovaní trvají na tom, že došlo k ústní dohodě stran o prodloužení trvání rezervační smlouvy, která byla následně potvrzena i chováním obou stran. K těmto tvrzením žalovaní navrhli doplnit dokazování e-mailovou komunikací a výslechem svědkyň tituly před jménem jméno FO, jejíž svědectví mělo prokázat důvody neuzavření kupní smlouvy do 31. 12. 2024 a existenci ústní dohody o prodloužení termínu trvání rezervační smlouvy a jméno FO, která měla potvrdit, že důvodem zdržení byla změna bankovní instituce na straně žalobců, nikoliv stav nemovitosti. Uvedené důkazy soud neprovedl a v rozsudku neuvedl, z jakého důvodu tak neučinil. Žalovaní vytýkali soudu prvního stupně, že neprovedl důkaz obsahem e-mailu ze dne 20. 3. 2025, který je pro právní posouzení věci klíčový, žalobce v něm žádá o vrácení rezervačního poplatku do 10 dnů od odeslání e-mailu, tedy žalobci ke dni 20. 3. 2025 výslovně odkazují na rezervační smlouvu a počítají desetidenní lhůtu k vrácení od data odeslání e-mailu, nikoliv od 31. 12. 2024, jak by odpovídalo ujednání v rezervační smlouvě. Takový postup dává smysl jedině tehdy, pokud strany, a tedy i žalobci sami považovali smlouvu za platnou a účinnou ještě v březnu 2025. Pokud pak měl soud prvního stupně za to, že tvrzení žalovaných ohledně ústního prodloužení termínu rezervační smlouvy jsou neúplná, měl je poučit podle § 118a odst. 1 o. s. ř., což neučinil. Žalovaní v odvolání rovněž namítají nesprávnou aplikaci ustanovení § 564 a § 582 o. z., když rezervační smlouva neobsahovala žádné ujednání ve smyslu „ústní nebo konkludentní změny jsou vyloučeny“, které by bránilo možnosti odchýlit se od sjednané formy. V posuzované věci i po datu 31. 12. 2024 docházelo k faktickému plnění povinností z rezervační smlouvy, totiž žalovaní nadále nenabízeli Nemovitosti třetím osobám a udržovali je v rezervaci pro žalobce a žalobci nadále jednali tak, jako by byli rezervační smlouvou vázáni, činili kroky k realizaci koupě, udělovali pokyny zprostředkovatelce a nepožadovali vrácení rezervačního poplatku. Pokud strany fakticky plnily podle ústně (konkludentně) prodloužené smlouvy, došlo tím ke zhojení nedostatku písemné formy. Žalovaní byli v dobré víře, že na základě žádosti žalobců došlo k dohodě o prodloužení závazku z rezervační smlouvy, rezervovali nemovitost pro žalované po dobu dalších tří měsíců, aby následně žalobci bez spravedlivého důvodu transakci zrušili z důvodu koupě jiné nemovitosti. Jednání žalobců tak naplňuje znaky nepoctivého jednání a zneužití práva ve smyslu § 6 o. z. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobci ve vyjádření označili odvolání žalovaných za nedůvodné v celém rozsahu. Podstatou odvolání žalovaných je tvrzení, že rezervační smlouva byla po 31. 12. 2024 prodloužena ústně nebo konkludentně. Toto tvrzení je nejen neprokázané ale především v přímém rozporu s textem samotné smlouvy. Odvolání žalovaných proto nestojí na existenci právně relevantní změny smlouvy, nýbrž na pokusu nahradit neexistující dodatek účelově vybranou komunikací a navrženými svědeckými výpověďmi. Žalovanými navržené důkazy považují žalobci za irelevantní, navrhované důkazy totiž nemohou změnit to, co je ve věci rozhodující, tedy že žádný písemný dodatek rezervační smlouvy neexistuje. Nepřiléhavé je i tvrzení žalovaných o tzv. opomenutých důkazech a odkaz na § 118a o. s. ř., když se nejedná o situace, kde by soud na navržené důkazy zcela rezignoval, naopak soud srozumitelně vyložil, že pokračování jednání o koupi samo o sobě neprokazuje pokračování rezervační smlouvy. Procesní neúspěch žalovaných nespočívá v tom, že by nevěděli, co mají tvrdit nebo dokazovat, ale v tom, že ani při plném uplatnění své obrany nedokázali překlenout zásadní právní překážku, tj. neexistence dodatku a nesplnění povinnosti na jejich straně. Žalovaní přisuzují zásadní význam e-mailu žalobce ze dne 20. 3. 2025, který ale není dodatkem ke smlouvě, není dvoustranným právním jednáním a neobsahuje žádný společný projev vůle účastníků o prodloužení rezervační smlouvy. Na konci rezervační lhůty nebyl splněn stav, se kterým smlouva spojovala možnost uzavření kupní smlouvy a dokončení financování. Tvrzení žalovaných, že k neuzavření kupní smlouvy došlo výlučně zaviněním žalobců, a proto jim vznikl nárok na smluvní pokutu, je nesprávný. Jestliže žalovaní sami nesplnili podmínku, kterou ve smlouvě výslovně převzali (kolaudace nemovitosti), nemohou důsledky tohoto stavu obracet proti žalobcům a dovozovat z něj vlastní nárok na smluvní pokutu. Žalobci proti navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Odvolací soud ve smyslu § 213a odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování obsahem rezervační smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 7. 10. 2024, kolaudačním rozhodnutím ze dne 19. 12. 2024 a e-mailovou korespondencí mezi účastníky ze dne 25. 10. 2024 a ze dne 29. 10. 2024 a ve smyslu § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování e-mailovou komunikací účastníků z února a března 2025, zejména e-mailovou zprávou žalobce ze dne 20. 3. 2025, z nichž zjistil, že v uvedeném období docházelo ke komunikaci mezi žalobci a hypoteční specialistkou, mezi žalobci realitní kanceláří a její zástupkyní, ohledně dalšího postupu pro realizaci prodeje domu. Dne 20. 3. 2025 doručil žalobce na adresu e-mail sdělení adresované realitní makléřce tituly před jménem jméno FO, že vzhledem ke zjištění, že ,,dům není zkolaudovaný dle skutečností, se s manželkou rozhodli odstoupit od koupi domu. Žádají o vrácení rezervačního poplatku, to znamená 250 000 Kč do 10 dnů od odeslání tohoto e-mailu (jak je uvedeno ve smlouvě)“. Realitní makléřka v reakci sdělila žalobci, že ,,dům je zkolaudovaný, kolaudace je zapsána na katastrálním úřadě, dům dostal číslo popisné, podmínky pan jméno FO splnil, neporušil nic z dohody, navíc dům držel několik měsíců tak, aby druhá strana měla čas změnit hypotéku“.

7. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dostatečném pro skutkové závěry potřebné pro rozhodnutí ve věci, na jejichž správnosti se nic nezměnilo ani dokazováním doplněným odvolacím soudem.

8. Soud prvního stupně ani soud odvolací neprováděl dokazování výslechy svědkyně tituly před jménem jméno FO (realitní makléřka) a jméno FO (pracovnice Anonymizováno), protože podle návrhu žalovaných jejich svědectví mělo prokázat důvody neuzavření kupní smlouvy do 31. 12. 2024 a existenci ústní dohody o prodloužení termínu trvání rezervační smlouvy. Navrhované důkazy směřovaly k prokázání neformální změny smlouvy, která však nemůže obstát z právního důvodu, a proto jejich neprovedení není vadou řízení. Soud navíc není povinen provést všechny navržené důkazy, ale pouze ty, které jsou potřebné pro zjištění rozhodných skutečností (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2145/2000).

9. Skutkové a právní závěry soudu prvního stupně, s výjimkou závěru, že neuzavření smlouvy nelze přičítat k tíži žádné ze stran, jsou správné, odvolací soud se s nimi ztotožňuje.

10. Mezi účastníky byla uzavřena dne 7. 10. 2024 rezervační smlouva na dobu do 31. 12. 2024, ve které se účastníci zavázali ve sjednané lhůtě uzavřít převodní – kupní smlouvu k označeným Nemovitostem. Pro nakládání s žalobci složeným rezervačním poplatkem ve výši 100 000 Kč stanovil Čl. II. rezervační smlouvy, že pokud bude uzavřena kupní smlouva, pak bude rezervační poplatek započítán na úhradu kupní ceny; v případě, že složitelé (žalobci) neobdrží úvěr od banky, bude rezervační poplatek vrácen. V případě, že vlastníci nemovitosti nepřistoupí k podpisu převodní smlouvy z důvodů ležících na jejich straně nebo jinak znemožní či zmaří uzavření převodní smlouvy, dohodly se strany, že složený rezervační poplatek bude složitelům vrácen v plné výši nejpozději do 10 dnů ode dne, v němž mělo dojít k uzavření převodní smlouvy nebo ode dne, v němž bylo uzavření převodní smlouvy zmařeno. V Čl. III. rezervační smlouvy vlastníci prohlásili, že na stavbě – rodinném domku, nebylo provedeno kolaudační řízení stavby, kolaudační rozhodnutí vyřizují a stavba bude do podpisu kupní smlouvy zkolaudovaná. Čl. V. stanoví, že v případě, že složité (žalobci) neuzavřou v sjednané lhůtě převodní smlouvu z jakýchkoliv důvodů ležících na jejich straně, či dojde k zániku nebo zrušení převodní smlouvy z důvodů ležících na straně složitelů, vzniká vlastníkům (žalovaným) nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč. Podle Čl. VI. rezervační smlouvy platnost smlouvy končí dnem předání listu vlastnictví složitelům (žalobcům) dokládající převod vlastnického práva k nemovitostem. Čl. VIII. v bodě 4. stanoví, že měnit a doplňovat tuto smlouvu lze pouze písemnými, vzestupně číslovanými dodatky, podepsanými oběma smluvními stranami.

11. Podle § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

12. Podle § 2453 o. z. závazek zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době.

13. Podle § 564 o. z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

14. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

15. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

16. Podstatou odvolání žalovaných je tvrzení, že rezervační smlouva byla po 31. 12. 2024 prodloužena konkludentně či ústně.

17. Rezervační smlouva obsahovala výslovné ujednání o přípustnosti změn pouze formou písemných, vzestupně číslovaných dodatků a takový dodatek mezi stranami rezervační smlouvy uzavřen nebyl. Ujednání stran je třeba respektovat, změna v jiné, než sjednané formě přichází v úvahu jen tehdy, nevylučuje-li to vůle stran (§ 564 o. z.). V projednávané věci však jiná forma změny naopak byla výslovně vyloučena. Ujednání o písemné formě změn je třeba respektovat, pokud je výrazem vůle stran vyloučit jinou formu změny. Konkludentní změna nepřipadá v úvahu tam, kde je sjednána výlučná forma změn a následné chování stran samo o sobě nevede k modifikaci smlouvy, pokud je sjednána přísná forma změn (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 771/2006, sp. zn. 23 Cdo 1098/2012, sp. zn. 26 Cdo 3501/2019).

18. Písemný dodatek vyžadovaný rezervační smlouvou pro její změnu mezi účastníky uzavřen nebyl a účastníci se nedohodli o jiné formě změny písemně uzavřené smlouvy. Žalovanými navrhované důkazy směřovaly k prokázání neformálního prodloužení smlouvy v podobě dalších jednání po uplynutí lhůty sjednané rezervační smlouvou. Skutečnost, že i po expiraci rezervační smlouvy probíhala komunikace směřující k dokončení kontraktačního procesu, nikoliv však mezi účastníky, ale mezi hypoteční specialistkou žalobců a realitní zprostředkovatelkou, případně mezi žalobci a realitní zprostředkovatelkou, nelze hodnotit jako konkludentní prodloužení rezervační smlouvy, stejně jako e-mailová zpráva ze dne 20. 3. 2025, kterou žalovaní označují za klíčový důkaz, neprokazuje jejich tvrzení, že smluvní strany prodloužily rezervační smlouvu nejméně do konce března 2025. Pokud žalobce žádá realitní společnost (nikoliv žalované) o vrácení rezervačního poplatku do 10 dnů od odeslání e-mailové zprávy, pak taková žádost ve vztahu k třetí osobě nemůže obsahově představovat důkaz o konkludentním prodloužení smlouvy mezi účastníky. Pro žádost o vrácení rezervačního poplatku žádná zákonná lhůta neexistuje a sjednána nebyla, lhůta stanovená do 10 dnů od odeslání zprávy pouze respektuje časový odstup od zániku rezervační smlouvy, nesvědčí však o akceptaci žalobců prodloužení rezervační smlouvy. Samotné pokračování jednání o uzavření kupní smlouvy nezakládá pokračování rezervační smlouvy, představuje pouze faktickou komunikaci směřující k případnému novému kontraktu či dokončení obchodu.

19. Rezervační smlouva nebyla žádným dvoustranným právním jednáním účastníků prodloužena, e-mailová korespondence neobsahuje žádný společný projev vůle účastníků o prodloužení rezervační smlouvy 20. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že příčinou neuzavření kupní smlouvy bylo nesplnění podmínky kolaudace. Rezervační smlouva obsahuje prohlášení vlastníků (žalovaných), že kolaudační řízení stavby dosud nebylo skončeno, stavba bude zkolaudována ke dni podpisu kupní smlouvy. Z nerealizované kupní smlouvy vyplývá, že podstatná část kupní ceny měla být straně prodávající hrazena z hypotečního úvěru kupujících do 20 dnů od kolaudace stavby. Ostatně tuto podmínku pro poskytnutí úvěru obsahuje i e-mailová zpráva ze dne 29. 10. 2024, kterou hypoteční specialistka sděluje realitní zprostředkovatelce, že termín úhrady musí být prodloužen (peníze nebudou do 20 dnů po kolaudaci, protože tam musí být zapsáno na katastru, resp. to musí katastrem projít a lhůta je 21 dnů. Až pak banka pustí peníze.). právnická osoba adresa vydal dne 19. 12. 2024 kolaudační rozhodnutí, kterým povoluje užívání novostavby rodinného domu v Pátku, včetně parkovacího stání, přípojek a oplocení, lokalita „V ohrádkách“, na pozemku parc. č. hodnota, Anonymizováno v k. ú. adresa. Stavbě bylo přiděleno číslo popisné Anonymizováno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 1. 2025. V řízení tak bylo prokázáno, že ve sjednané lhůtě žalobcům nebyl bankou poskytnut úvěr, protože ten nelze čerpat bez kolaudace Nemovitosti. Tento stav zavinili žalovaní nesplněním smluvního prohlášení, že stavba bude do podpisu kupní smlouvy zkolaudována. Protože žalobci nemohli získat úvěr v důsledku absence kolaudace a nedošlo k realizaci kupní smlouvy předpokládané rezervační smlouvou z důvodu na straně žalovaných, nastaly podmínky pro vrácení rezervačního poplatku.

21. Za správný tak odvolací soud nepovažuje závěr soudu prvního stupně, že neuzavření smlouvy nelze přičítat k tíži žádné ze smluvních stran; kupní smlouva nebyla ve lhůtě sjednané smlouvou rezervační uzavřena z důvodů na straně žalovaných a pak žalobcům nevznikla povinnost k úhradě smluvní pokuty. Správný je přesto závěr soudu prvního stupně, že pohledávka žalobců započtením nezanikla.

22. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně rozhodnutí o nákladech řízení, na jejichž správný výpočet v bodě 13. napadeného rozsudku pro stručnost odkazuje.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., ve věci úspěšným žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 13 431 Kč, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne 3. 6. 2026) po 5 100 Kč podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb advokátní tarif, náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 21 % náhrada DPH z odměny a náhrady hotových výdajů podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši 2 331 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.