26 Co 92/2026

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 193 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. 12. 2025, č. j. 8 C 217/2025-38,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 23 892,66 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Shora označeným rozsudkem Okresní soud Praha-západ (soud I. stupně) ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 193 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0, 05 % denně z částek 4 000 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, 63 000 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, z částky 63 000 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení se zákonným úkrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 63 000 Kč od 13.5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 65 239,77 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

2. Po provedeném dokazování soud I. stupně shledal, že účastníci řízení byli na základě nájemní smlouvy ze dne 14. 4. 2023 (dále jen ,,Nájemní smlouva“) v nájemním vztahu ohledně domu č. p. Anonymizováno a pozemků parc. č. hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno, vše v k. ú. adresa, a to žalobce v pozici pronajímatele a žalovaná v pozici nájemce. Dne 18. 3. 2025 uzavřeli účastníci písemnou dohodu o skončení nájmu ke dni 28. 3. 2025 s tím, že žalovaná uhradí veškeré dlužné nájemné ve výši 130 000 Kč. Žalovaná předmět pronájmu vyklidila až dne 21. 4. 2025. V písemném předávacím protokolu ze dne 21. 4. 2025 podpisem stvrdila existenci dluhu na nájemném za leden 2024 ve výši 4 000 Kč, únor a březen 2025 vždy po 63 000 Kč a dluh za užívání předmětu nájmu za měsíc duben ve výši 63 000 Kč. V Nájemní smlouvě byl sjednán smluvní úrok z prodlení pro případ prodlení s placením nájemného ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná žádnou částku podle dohody o skončení nájmu a podle obsahu protokolu o předání předmětu nájmu žalobci neuhradila. Soud I. stupně proto shledal nárok žalobce na doplacení nájemného celkem ve výši 130 000 Kč a na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětu nájmu v měsíci dubnu 2025 ve výši 63 000 Kč jako důvodný. Jako důvodný shledal i nárok žalobce na zaplacení smluvního úroku z prodlení za prodlení s placením nájemného za měsíce leden, únor a březen 2025, jakož i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení za prodlení se zaplacením bezdůvodného obohacení za užívání předmětu nájmu v měsíci dubnu 2024. Proto žalobě zcela vyhověl.

3. Soud I. stupně věc projednal a rozhodl na jednání bez přítomnosti žalované a její tehdejší zástupkyně, protože soud nevyhověl žádosti o odročení jednání a zástupkyně žaované v podání ze dne 9. 11. 2025 soudu sdělila, že jí byla doručena informace o nevyhovění žádosti o odročení, proto žádá o omluvu se z účasti na jednání.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. Namítla v něm podstatnou vadu řízení spočívající v tom, že soud I. stupně věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované strany, čímž došlo k porušení zásady rovnosti účastníků práva na spravedlivý proces. Jednání ve věci bylo soudem I. stupně nařízeno na den 10. 12. 2025. Žalovaná bezprostředně poté, co si sjednala právní zastoupení požádala soud dne 2. 12. 2025 o odročení nařízeného jednání z důvodu nedostatečného časového prostoru její právní zástupkyně na seznámení se s obsahem spisu. Soud I. stupně doručil do datové schránky právní zástupkyně žalované dne 8. 12. 2025 sdělení, že žádosti o odročení jednání se nevyhovuje, a dne 10. 12. 2025 na ústním jednání ve věci rozhodl napadeným rozsudkem. Tímto postupem soudu byla žalované nezákonně odňata možnost účinně hájit svá práva. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

5. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání žalované uvedl, že soud I. stupně postupoval zcela v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“). Za daných okolností nepředstavuje okolnost, pro kterou žalovaná žádala o odročení jednání, žádný závažný důvod, který by soud měl žádost akceptovat. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

6. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

7. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř.: Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

8. Odvolací soud věc projednal a rozhodl na ústním jednání dne 10. 6. 2026 bez přítomnosti žalované strany dle § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř.

9. Dne 29. 5. 2026 podala k odvolacímu soudu právní zástupkyně žalované tituly před jménem jméno FO, advokátka se sídlem adresa, adresa, sdělení o ukončení zastupování žalované. Dne 8. 6. 2026 podala žalovaná prostřednictvím svého jednatele tituly před jménem jméno FO žádost o odročení jednání nařízeného na den 10. 6. 2026, z důvodu akutní zdravotní indispozice jednatele. Doklad prokazující důvod žádosti odročení jednání však žádný nepředložila. Žádost o odročení jednání proto neposoudil odvolací soud jako důvodnou.

10. V rámci přezkumu řízení, které vydání napadeného rozsudku předcházelo, odvolací soud namítanou podstatnou procesní vadu neshledal. Soud I. stupně nepochybil, pokud věc projednal a rozhodl postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. na ústním jednání dne 10. 12. 2025 bez přítomnosti žalované strany. Jak se podává z obsahu spisu, soud I. stupně k žádosti jednatele žalované tituly před jménem jméno FO z důvodu jeho plánovaného stomatologického zákroku odročil původně nařízené jednání na den 10. 12. 2025. Oznámení o odročení jednání bylo žalované doručeno do datové schránky dne 7. 11. 2025. Podáním doručeným soudu dne 2. 12. 2025 sdělila soudu advokátka tituly před jménem jméno FO, že převzala právní zastoupení žalované dnem 1. 12. 2025 a požádala zároveň o odročení jednání za účelem seznámení se spisem. Dne 3. 12. 2025 byla do datové schránky jmenované advokátky dodána zpráva soudu I. stupně sdělující, že žádosti o odročení jednání nelze vyhovět, protože jednání bylo nařízeno již před měsícem a právní zástupkyně žalované se může se spisem seznámit nahlížením, přičemž k tomu je ještě časový prostor jednoho týdne. Z datové schránky si právní zástupkyně žalované tuto zprávu soudu vyzvedla dne 8. 12. 2025 11. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že právní zástupkyně žalované v žádosti o odročení jednání neuvedla žádný akceptovatelný důvod pro odročení. Žalovaná byla o datu jednání, k její žádosti již jednou odročovaného, na den 10. 12. 2025 uvědoměna již dne 7. 11. 2025. Měla tak dostatečný časový prostor sjednat si své právní zastoupení v takovém termínu, který bude zároveň dostatečný pro to, aby její právní zástupce měl možnost se s věcí řádně seznámit. V obecné rovině se přitom i lhůta devíti dnů, kterou právní zástupkyně žalované měla ode dne převzetí zastoupení do dne konání jednání k dispozici, na seznámení se spisem, jeví jako lhůta dostatečná pro tuto činnost. I v případě objektivních překážek na straně právní zástupkyně žalované pro možnost seznámit se v této lhůtě se spisem (což však nebylo v rámci odvolání ani tvrzeno) bylo by třeba uzavřít, že opožděné sjednání právního zastoupení ze strany žalované nemůže jít k tíži řádnému průběhu soudního řízení (viz požadavek rychlé a účinné ochrany práv zakotvený v § 6 o. s. ř.). Žalovaná si měla zajistit takového právního zástupce, který by byl schopen v soudem poskytnutém dostatečném časovém úseku jednoho měsíce se s věcí náležitě seznámit.

12. Pokud jde o věcný přezkum napadeného rozhodnutí, odvolací soud uzavírá, že soud I. stupně provedl dokazování v míře dostatečné pro učinění všech podstatných skutkových i právních závěrů. Zjištěné skutečnosti, jakož i skutkové a právní závěry přitom považuje odvolací soud za správné.

13. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“): Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Podle § 1981 o. z.: Stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

15. Podle § 2053 o. z.: Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

16. Podle § 2295 o. z.: Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z.: Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle § 1970 o. z.: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Správně soud I. stupně především uzavřel, že mezi účastníky vznikl nájemní poměr na základě Nájemní smlouvy s předmětem nájmu v podobě výše označených nemovitostí. Z dohody o ukončení nájmu správně zjistil, že se účastníci dohodli (§ 1981 o. z.) na ukončení nájmu ke dni 28. 3. 2025 s tím, že se v této dohodě žalovaná zavázala k úhradě dlužného nájemného ve výši celkem 130 000 Kč (za měsíc leden ve výši 4 000 Kč, za měsíce únor a březen vždy ve výši 63 000 Kč). Tento její závazek lze po právní stránce považovat za uznání dluhu dle § 2053 o. z. V předávacím protokolu ze dne 21. 4. 2025 pak dále uznala svůj dluh z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětu nájmu v měsíci dubnu 2025 ve výši 63 000 Kč, respektive nárok žalobce na náhradu dle § 2295 o. z. v této výši. Do současné doby přitom žalovaná žádnou z těchto částek žalobci nezaplatila. Ocitla se tak v prodlení se zaplacením dlužného nájemného za měsíce leden, únor a březen 2025, kdy splatnost byla podle Nájemní smlouvy sjednána k poslednímu dni v měsíci předem. Úrok z prodlení byl přitom v Nájemní smlouvě sjednán smluvně (§ 1970 o. z. in fine) ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. V prodlení se zaplacením nároku na vydání bezdůvodného obohacení, resp. náhrady za užívání předmětu nájmu v měsíci dubnu 2025, se žalovaná ocitla ke dni 13. 5. 2025, kdy uplynula lhůta, kterou žalobce žalované poskytl k zaplacení této částky (§ 1958 odst. 2 o. z.) v rámci předžalobní výzvy. Výše zákonného úroku z prodlení z této částky pak odpovídá § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů proto soud I. stupně žalobě správně zcela vyhověl, tedy, jak co do požadované jistiny, tak do požadovaného smluvního a zákonného úroku z prodlení.

20. Z podaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu I stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř., a to v závislém výroku o náhradě nákladů řízení s odkazem na jeho správné odůvodnění.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 23 892,66 Kč, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne 10. 6. 2026) po 8 820 Kč podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas 4 půlhodiny po 150 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a cestovné ve výši 606 Kč na trase adresa a zpět k jednání odvolacího soudu, celkem hodnota km, při průměrné spotřebě paliva (BA 95) 5,1 l/100 km, zjištěné z technického průkazu použitého vozidla při ceně paliva 34,70/l a základní náhrady 5,90 Kč/km podle vyhlášky 573/2025 Sb., 21 % náhrada DPH z odměny, náhrady hotových výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši 4 146,66 Kč.

22. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci v zákonné lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., na zákonné platební místo, kterým je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zástupce žalobce. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ k Nejvyššímu soudu České republiky, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.