27 Co 29/2009

Plný text

Soudní rozhodnutí - 27Co 29/2009 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 27Co 29/2009 Právní věta: Bezúplatný převod ve smyslu § 5 odst. 1 zákona č. 95/1999 Sb. je převodem nárokového charakteru, který je odlišný od bezúplatného převodu jako dvoustranného právního úkonu, a proto zákonné předkupní právo nájemce dle § 16 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb., které je právem třetích osob ve smyslu § 5 odst. 1 zákona č. 95/1999 Sb., se uplatní, pokud obec požádá o bezúplatný převod pozemku dle § 5 odst. 1 zákona č. 95/1999 Sb., tedy zákonné předkupní právo nájemce dle § 16 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb. je přenostním nárokem před nárokem obce žádající o bezúplatný převod pozemku dle § 5 odst. 1 zákona č. 95/1999 Sb. Soud: Krajský soud v Praze ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2011:

27. CO.29.2009.1 Datum rozhodnutí: 03.02.2011 Forma rozhodnutí: Rozsudek Heslo: Pozemkový fond Převod nemovitostí Dotčené předpisy: § 16 odst. 3 předpisu č. 139/2002Sb. § 5 odst. 1 předpisu č. 95/1999Sb. Kategorie rozhodnutí: B Číslo jednací: 27Co 29/2009 - 156 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Provazníkové a soudkyň JUDr. Dany Kostkové a Mileny Tatíčkové v právní věci žalobkyň a) JUDr. M. CH., b) Ing. M . CH., zast. JUDr. Radkem Jonášem, Ph.D., advokátem, proti žalovanému Pozemkovému fondu České republiky, o určení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 10. září 2008, čj. 14C 18/2008 – 79, t a k t o : Rozsudek soudu I. stupně se p o t v r z u j e . Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobkyním na nákladech odvolacího a dovolacího řízení 37 374 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Radka Jonáše, Ph.D., advokáta O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Kladně (dále „soud I. stupně“) rozsudkem ze dne 10. září 2008, čj. 14C 18/2008-79 výrokem pod bodem I. uložil žalovanému povinnost uzavřít do tří dnů od právní moci rozsudku se žalobkyněmi smlouvu ve znění v tomto bodě uvedeném, týkající se pozemku parc. č. 217/4 - zahrada v obci a katastrálním území Kyšice, zapsaného na LV 10002 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kladno a výrokem pod bodem II. rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. února 2009, čj. 27Co 29/2009-117 změnil napadený rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu na určení povinnosti žalovanému uzavřít s žalobkyněmi kupní smlouvu, týkající se pozemku parc. č. 217/4 v katastrálním území Kyšice, zamítl. Zároveň rozhodl o nákladech řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně dovolání. Nejvyšší soud shledal dovolání důvodným a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 26.2.2009, čj. 27Co 29/2009-117 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud konstatoval, že předkupní právo podle § 16 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb. má odlišný charakter od předkupního práva podílového spoluvlastníka. Smyslem zmíněného zákonného ustanovení bylo nepochybně to, aby byla osobě se specifickým užívacím vztahem k předmětnému pozemku zajištěna možnost v případě potencionální změny vlastnického práva k tomuto pozemku získat jej s poukazem na předkupní právo. Účel předkupního práva je zde diametrálně odlišný oproti běžnému využití tohoto institutu, neboť spočívá v tom, aby držitel tohoto práva, kterému svědčí nájemní právo k uvedenému pozemku, mohl k nemovitosti přednostně získat vlastnické právo za situace, kdy má dojít k jejímu převodu ze státu na jiný subjekt. Toto předkupní právo má silnější charakter, než „klasické“ předkupní právo podílového spoluvlastníka, a to z toho důvodu, že toto zákonné předkupní právo náleží osobě s právem nájmu k předmětnému pozemku s tím, že tento nájemní vztah nahradil dosavadní právo náhradního užívání a představuje tak silnější právní vztah, než-li nájem „běžný“. Uvedl, že ve smyslu § 5 odst. l zákona č. 95/1999 Sb. platí, že až tehdy, pokud převodu dané nemovitosti nebrání práva třetích osob, mezi než se věcné předkupní právo nepochybně řadí, je možno uvažovat o bezúplatném převodu tohoto pozemku na obec. Interpretací tohoto ustanovení lze tedy dojít k závěru o přednostním právu žalobkyň na převod předmětného pozemku. Nejvyšší soud přisvědčil dovolatelkám, že bezúplatný převod ve smyslu § 5 odst. l zákona č. 95/1999 Sb. je převodem nárokovým a je třeba jej striktně odlišovat od darování. Žalovaný i přes rozhodnutí Nejvyššího soudu považoval žalobu za nedůvodnou a navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl. Žalobkyně navrhovaly potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Odvolací soud vycházel ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně, z nichž vyplývá, že předmětný pozemek je ve vlastnictví státu a že žalovaný tento pozemek spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. Dne 17.1.2005 požádala o bezúplatný převod předmětného pozemku podle § 5 odst. l zákona č. 95/1999 Sb. obec Kyšice. Přípisem ze dne 14.3.2005 žalovaný doporučil žalobkyním, aby v zájmu právní jistoty všech dotčených subjektů podaly žalobní návrh u soudu k rozhodnutí, zda mají předkupní právo k předmětnému pozemku, neboť žalovaný považoval existenci předkupního práva za spornou. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 2.11.2005, čj. 17C 118/2005-38 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 31.3.2006, čj. 27Co 24/2006-62 bylo určeno, že žalobkyně mají zákonné předkupní právo k uvedenému pozemku. Kupní cenu předmětného pozemku ve výši 181 590 Kč učinili účastníci nespornou. Pokud žalovaný vznesl námitku promlčení uplatněného nároku s odůvodněním, že žalobkyně měly podat žalobu na plnění – nahrazení projevu vůle ve lhůtě tří let ode dne, kdy vznikla vůle žalovaného pozemek převést na třetí osobu, tj. od 21.1.2005, když žalobkyně věděly o žádosti obce Kyšice o bezúplatné převedení pozemku do jejího vlastnictví a věděly rovněž, kdy byla podána, tedy žalobu měly podat nejpozději do 21.1.2008, odvolací soud stejně jako soud I. stupně k této námitce nepřihlédl, neboť i v případě, že by byla důvodná, byla by v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. l občanského zákoníku, pokud žalovaný doporučil žalobkyním podat žalobu, na základě které by se najisto postavilo to, že mají předkupní právo a po nabytí právní moci rozsudku, který deklaruje existenci předkupního práva, jednal prostřednictvím Územního pracoviště Beroun, sekce privatizace a sekce správy nemovitostí, téměř tři roky o konkrétních podmínkách převodu. Podle § 16 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb. nájemce má po dobu nájmu předkupní právo k pozemku. Podle § 5 odst. l zákona č. 95/1999 Sb. nebrání-li převodu práva třetích osob, převede Pozemkový fond na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělské pozemky v jejím katastrálním území. Odvolací soud vázán závěry Nejvyššího soudu vycházel z toho, že v případě bezúplatného převodu dle § 5 odst. l zákona č. 95/1999 Sb. se jedná o převod nárokového charakteru, který je třeba odlišit od bezúplatného převodu jako dvoustranného právního úkonu a že předkupní právo žalobkyň je právem třetích osob, které brání převodu předmětného pozemku na obec dle § 5 odst. l zákona č. 95/1996 Sb. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně jako nájemci mají přednostní právo na převod předmětného pozemku do svého vlastnictví z titulu předkupního práva podle § 16 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb. před nárokem obce, která žádá o bezúplatný převod uvedeného pozemku podle § 5 odst. l zákona č. 95/1999 Sb. Pokud jde o stanovení ceny pozemku, odvolací soud vycházel z ceny ve výši 181 590 Kč, kterou účastníci učinili nespornou. Odvolací soud proto shodně se soudem I. stupně shledal nárok žalobkyň na uložení povinnosti žalovanému uzavřít s nimi smlouvu uvedeného znění důvodným. Z uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle §219 o.s.ř. potvrdil. Správným shledal i výrok o nákladech řízení, který odpovídá ustanovení § 142 odst. l o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů odvolacího a dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243d odst. l, § 224 odst. l, § 151 a § 142 odst. l o.s.ř., když v odvolacím a dovolacím řízení úspěšným žalobkyním vznikly náklady spojené s jejich zastoupením v těchto řízeních. Náklady odvolacího řízení představuje odměna advokáta ve výši 8 000 Kč zvýšená při zastupování více osob o 30 % (§ 7 písm. e/, § 10 odst. 3 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), dva režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a částka odpovídající dani z přidané hodnoty z uvedených částek v požadované výši 2 090 Kč (§ 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o.s.ř.), tedy celkem 13 090 Kč. Náklady dovolacího řízení sestávají z odměny advokáta ve výši 8 000 Kč zvýšené při zastupování více osob o 30 % (§ 7 písm. e/, § 10 odst. 3 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů), režijního paušálu ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), z daně z přidané hodnoty v požadované výši 2 036 Kč (§ 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o.s.ř.) ze soudního poplatku z dovolání ve výši 5 000 Kč, tedy celkem 17 736 Kč. Náklady právního zastoupení žalobkyň za opětovné projednání před odvolacím soudem tvoří odměna advokáta ve výši 8 000 Kč zvýšená při zastupování více osob o 30 % a snížená na 50% při jediném úkonu, tedy na 5 200 Kč (§ 7 písm. e/, § 10 odst. 3, § 18 odst. l a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů), režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a daň z přidané hodnoty v požadované výši 1 048 Kč (§ 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o.s.ř.), tedy celkem 6 548 Kč. Celkové náklady odvolacího a dovolacího řízení činí 37 374 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění platební povinnosti plynou z ustanovení § 149 odst. l a § 160 odst. l o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání z tohoto důvodu lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. V Praze dne 3. února 2011 JUDr. Věra Provazníková předsedkyně senátu