28 CO 150/2022

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph. D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , země o zaplacení 10 808 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 13. dubna 2022, č. j. 229 C 156/2021-94, Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že mezinárodní nepříslušnost se nevyslovuje a řízení se nezastavuje.

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně vyslovil svou mezinárodní nepříslušnost (výrok I.), zastavil řízení (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). V odůvodnění svého usnesení uvedl, že žalobkyně se domáhá zaplacení 10 808 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené [datum] a smlouvy o půjčce uzavřené [datum]. Žalovaný je státním příslušníkem [země], v současnosti nemá v České republice evidován žádný druh pobytu a na adresu označenou žalobkyní se mu nepodařilo doručit, přičemž jiná adresa faktického pobytu v České republice nebyla zjištěna. Bydliště má žalovaný na [země], kam byla doručována žaloba a výzva ke sdělení pobytu žalovaného, přičemž k doručení došlo dne [datum] do vlastních rukou žalovaného. Soud prvního stupně posoudil spor jako spotřebitelský dle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) a uvedl, že jelikož nemá žalovaný v současnosti bydliště v České republice, ale na území jiného státu Evropské unie a mezinárodní příslušnost nelze dovodit ani z jiných ustanovení nařízení Brusel I bis, není soud prvního stupně mezinárodně příslušný, což zakládá neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.

2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání. Odkazovala na smlouvy o půjčkách s tím, že místem plnění závazku z těchto smluv je [obec], kde byly tyto smlouvy uzavřeny a kde byly také žalovanému poskytnuty finanční prostředky dle těchto smluv. Dále odkazovala i na čl. 7 nařízení Brusel I bis, podle kterého může být řízení vedeno v České republice i přesto, že žalovaný v předmětném vztahu vystupuje jako spotřebitel, jelikož zde byla žalovanému poskytnuta půjčka bez uvedení účelu a žalobkyně ani její právní předchůdce nepůsobí v cizině.

3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal bez nařízeného odvolacího jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení § 212, věta první, o. s. ř., přezkoumal i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (§ 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se domáhá zaplacení 10 808 Kč s příslušenstvím s tím, že [právnická osoba] jí postoupila pohledávku, kterou má za žalovaným ze smluv o půjčce ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo]. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaný je státním příslušníkem [země] a nemá v České republice evidován žádný druh pobytu. Okresní správou sociálního zabezpečení Kladno bylo zprávou ze dne [datum] na dotaz soudu prvního stupně sděleno, že žalovaný má jako poslední adresu trvalého bydliště uvedenu [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a v současné době neprochází evidencí jako zaměstnanec ani jako osoba samostatně výdělečně činná. Žalovanému se podařilo doručit do vlastních rukou na adresu [adresa], [země], na které je evidován v evidenci obyvatel [země], žalovaný zůstal procesně nečinný.

5. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).

6. Podle článku 5 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly.

7. Podle článku 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.

8. Podle článku 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou: 1) uzavřenou po vzniku sporu; 2) umožňující spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle, nebo 3) uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná (článek 19 nařízení Brusel I bis).

9. Podle článku 7 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty (článek 7 odst. 2 písm. b) druhá odrážka nařízení Brusel I bis.).

10. Podle článku 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo.

11. Podle § 80 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) má člověk bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu.

12. V dané věci nejde o spor z koupě movitých věcí ani z účelově určené půjčky, s ohledem na povahu účastníků přichází v úvahu aplikace článku 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis. [právnická osoba] (a shodně také žalobkyně) je právnickou osobou se sídlem v [obec] a dosud nebylo zjištěno, že by svou činnost zaměřovala na stát, kde má žalovaný bydliště (zejména na [země]).

13. Pokud nelze bydliště žalovaného na území České republiky v době uzavření smlouvy spolehlivě dovozovat a nebylo ani zjištěno, že by se v České republice zdržoval s úmyslem žít v některém místě v České republice trvale, není možné uzavřenou smlouvu pro účely určení mezinárodní příslušnosti považovat za smlouvu spotřebitelskou. Mezinárodní příslušnost by v takovém případě byla založena dle čl. 7 nařízení Brusel I bis. [obec] plnění bylo sjednáno v České republice, české soudy jsou proto pro projednání a rozhodnutí věci mezinárodně příslušné.

14. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že řízení se nezastavuje. Tím se i výroky I. a III. staly neúčinnými.