Krajský soud v Praze · Usnesení

37 A 12/2026

č. j. 37 A 12/2026-39

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-11 · ECLI:CZ:KSPH:2026:37.A.12.2026.39

Citované zákony (6)

Rubrum

č. j. 37 A 12/2026 - 39 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Kryštofa Horna, soudce Jana Peroutky a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: J. J. bytem X proti žalovanému: Městys Křivsoudov sídlem Křivsoudov 1 zastoupený advokátkou JUDr. Vladislavou Hanákovou, Ph.D. sídlem nám. Dr. Tyrše 56, Čechtice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu mající spočívat v poskytnutí nepravdivých informací, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), podanou k Okresnímu soudu v Benešově dne 8. 7. 2025 a postoupenou Krajskému soudu v Praze dne 26. 3. 2026, domáhal, aby soud nařídil žalovanému pravdivě odpovědět na jeho otázku č. 2 položenou v žádosti ze dne 17. 6. 2025 podanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

2. Žalobce po žalovaném požadoval odpovědět na 3 otázky: Otázka č. 1: Probíhalo v obci řádné výběrové řízení podle zákona 134/2016 Sb o zadávání veřejných zakázek Akce – MŠ Křivsoudov, kulturní dům Křivsoudov z roku 2021 – ukončení? Otázka č. 2: Na základě jakého zákona , vyhlášky nebo právního výkladu máte výjimku , že váš dodavatel prací Petr Šťastný Mnichovice 54 nemusel splňovat kvalifikaci, nemusel mít platné živnostenské listy na montáže tepelných čerpadel, montáže elektrických a rozvodných zařízení v té době realizace zakázek a realizace staveb z roku 2021 Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 2 37 A 12/2026 a) MŠ Křivsoudov b) Kulturní dům Křivsoudov Instalace tepelných čerpadel Otázka č. 3: Za co to bylo poskytnuto plnění cca 108.000,- Kč po datu 4. 12. 2023 vašemu dodavateli prací firmě Petr Šťastný, Mnichovice 54. Ve spisu KS Praha. A který přesný datum bylo plnění poskytnuto po 4. 12. 2023 dodavateli prací.

3. Žalovaný žalobci v přípise ze dne 3. 7. 2025 odpověděl na všechny položené otázky. K otázce č. 1 uvedl, že Městys Křivsoudov v souladu se zákonem objednal dodávku a montáž tepelných čerpadel od Petra Šťastného, IČO: 74344994, se sídlem Mnichovice 54, 257 65 Čechtice. K otázce č. 2 uvedl, že tepelná čerpadla byla dodána Petrem Šťastným, IČO: 74344994, se sídlem Mnichovice 54, 257 65 Čechtice v rámci výkonu jeho podnikatelské činnosti. K otázce č. 3 uvedl, že k úhradě částky 108 900 Kč došlo dne 21. 12. 2023. Plnění bylo poskytnuto za výměnu tepelného čerpadla. Tato informace Vám již byla poskytnuta prostřednictvím Okresního soudu v Benešově v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 102/2024.

4. V žalobě žalobce uvedl, že podal žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, ale žalovaný na jeho odpověď č. 2 odpověděl nepravdivě. Žalobce požadoval, aby odpověď žalovaného byla kompletní a obsahovala „jmenování všech, včetně zákonů, popř. vyhlášek a nařízení, které mu dovolovaly vybrat dodavatele, který nemusí splňovat předpokladu č. 77 zákona 134/2016 A odpověděl na konkrétní můj dotaz“. Žalobce dále popsal, že s žalovaným (a jeho starostou) vede celou řadu sporů (mj. ohledně toho, zda žalovaný řádně zadal veřejnou zakázku na stavbu kulturního domu a mateřské školy), k čemuž potřebuje získat relevantní informace.

5. Žalovaný k tomu v řízení před soudem uvedl, že žalobce podává celou řadu žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím s hrubém až urážlivým obsahem. Slouží mu jen jako podklad pro podávání různých podnětů a žalob, což podle žalovaného vykazuje znaky zjevného zneužití práva.

6. Soud se předně zabýval tím, zda je žalobcova žaloba přípustná. Ačkoli to žalobce v žalobě výslovně neuvedl, s ohledem na obsah žaloby a formulaci žalobního petitu není pochyb o tom, že podal tzv. zápůrčí zásahovou žalobu podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího soudního řádu správního (doposud mu nebyly poskytnuty pravdivé a kompletní informace, a proto zásah trvá).

7. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 3 37 A 12/2026 8. Podle § 85 s. ř. s. žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

9. Otázkou, zda se lze bránit proti nepravdivosti poskytnutých informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím se judikatura správních soudů již zabývala, což podrobně rozebral Městský soud v Praze v usnesení ze dne 24. 1. 2024, č. j. 14 A 119/2023- 45:

10. V rozsudku ze dne 15. 9. 2021, č. j. 4 As 253/2021-20, NSS dovodil, že pokud „by byla zcela apriori vyloučena jakákoli soudní obrana proti vyřízení žádosti o informaci poskytnutím informace, byť zcela nesmyslné či zjevně nepravdivé, mohlo by to znamenat otevření cesty pro povinné subjekty, jak obcházet ústavně zaručenou povinnost poskytovat informace o své činnosti bez jakékoli možnosti soudní ochrany práva občanů takové informace požadovat“. Proto vyslovil, že zásahovou žalobu, jíž se žalobce domáhá ochrany před nepravdivou informací, nelze považovat za zjevně bezúspěšnou. Na tento závěr navázal NSS v bodech 15 až 18 rozsudku ze dne 11. 5. 2023, č. j. 2 As 238/2022-37, v nichž dovodil, že orgány veřejné správy by měly poskytovat pravdivé a správné informace. „Úvaha, že by absence výslovné úpravy v zákoně o svobodném přístupu k informacím nebo ve správním řádu (upravující povinnost poskytovat pravdivé informace) vedla ke zkrácení stěžovatelových práv, ale není namístě, neboť pro tyto situace se nabízí možnost ochrany v řízení o zásahové žalobě“.

11. I přesto soud nemohl bez dalšího v této věci zásahovou žalobu projednat. Je tomu tak proto, že „[v]e správním právu je zpravidla řízení před správními orgány těžištěm pro vzájemný dialog a vyřešení vzájemného vztahu jednotlivce a veřejné správy (státu). Úloha správního soudu je primárně přezkumná […]. S tímto přímo souvisí i zásada subsidiarity (správního soudnictví vůči veřejné správě). Soudní ochrana je tedy subsidiární tam, kde veřejná správa disponuje účinnými prostředky k ochraně práv osob, které tvrdí, že konáním (nečinností) veřejné správy bylo zasaženo do jejich veřejných subjektivních práv. To má svůj smysl. Veřejná správa může rozhodnout meritorně, zásah do práv může odstranit dříve než jakýkoliv soudní přezkum. Jde tedy o zákonnou konstrukci, která má zajišťovat, aby se nezákonnosti řešily předně v místě a čase, kde nastanou, orgány k tomu kompetentními (tak zvaně ‚v první linii‘), které na základě argumentů uplatněných v zákonem poskytnutých prostředcích samy seznají předešlou nezákonnost a použijí vlastní procesní nástroje k nápravě. […] Soudní ochrana v tomto smyslu nastupuje tehdy a tam, kde tyto prostředky ve veřejné správě k dispozici nejsou, nebo sice jsou, ale jejich použitím nedošlo ke zjednání nápravy, případně i tam, kde takové prostředky nejsou dostatečně efektivní a soudní ochranu odsouvají v čase tak, že ji vlastně činí toliko formální. Aby prostředky ochrany práva na informace zajistily ochranu dostatečně efektivně, měly by si jít vzájemně vstříc s prostředky soudní ochrany. Jednotlivci navíc musí být vždy zřejmé, které prostředky ochrany před správním orgánem musí vyčerpat (zda vůbec), a neuspěje-li s nimi, kterou ze žalob či návrhů dle s. ř. s. posléze podat. V opačném případě ochrana jednotlivce selhává (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017-40, č. 3847/2019 Sb. NSS).

12. Podle § 85 s. ř. s. je tedy zásahová žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky. Právní prostředky ochrany nebo nápravy před správními orgány ve smyslu § 85 s. ř. s. je třeba vyčerpat před podáním zápůrčí zásahové žaloby, jinak soud žalobu pro nepřípustnost odmítne. To žalobce neučinil, což soud ověřil Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 4 37 A 12/2026 dotazem na žalovaného, který mu předložil správní spis (ani z něho tato skutečnost neplynula). Žalobce tudíž nesplnil podmínku subsidiarity soudní ochrany, která se u zápůrčí zásahové žaloby důsledně uplatňuje (§ 85 s. ř. s.). Před podáním žaloby se měl obrátit na nadřízený správní orgán, který by přezkoumal „pravdivost“ poskytnuté informace, a to formou stížnosti podle § 16a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, která je v tomto případu účinným právním prostředkem nápravy proti zásahu do práva žalobce na svobodný přístup k pravdivým informacím. Stížnost nelze vynechat a rovnou podat zásahovou žalobu. Jak je zřejmé z výše uvedeného, správní soudy nemají a nemohou v první linii řešit pravdivost informací poskytovaných povinnými subjekty, pokud se efektivní prostředek k nápravě tvrzené nepravdivosti nabízí uvnitř systému orgánů veřejné správy. Právě tyto orgány mohou nejrychleji reagovat na nejrůznější tvrzení žalobců, k tomu ostatně disponují i aparátem odborníků a specialistů. Soudy mají a mohou výsledky činnosti orgánů veřejné správy kontrolovat.

13. Odmítnutím žaloby soud žalobci ani neodpírá jeho právo na obdržení pravdivých informací, přestože mu již marně uběhla lhůta k podání stížnosti podle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud žalobce trvá na poskytnutí stejných informací, bude muset podat novou žádost o informace, na kterou by žalovaný – v souladu s výše uvedenými východisky – měl reagovat sdělením pravdivých údajů. Pokud tomu tak nebude, žalobce se může bránit proti sdělení nepravdivých informací stížností podle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud Krajský úřad Středočeského kraje, popřípadě Úřad pro ochranu osobních údajů, jakožto nadřízený orgán ve smyslu § 20 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím zjistí, že žalovaný poskytl nepravdivé informace, této stížnosti vyhoví. Pokud v dalším řízení žalovaný v pozici povinného subjektu přesto neposkytne pravdivou informaci, žalobce může podat zásahovou žalobu přímo proti žalovanému (přiměřeně srov. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 10. 2018, č. j. 7 As 192/2017-35, č. 3834/2019 Sb. NSS).

14. Lze uzavřít, že se žalobce proti poskytnutí podle něho nepravdivých informací bránil zápůrčí zásahovou žalobou, měl ovšem před podáním žaloby podat proti poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Zásahovou žalobu proti žalovanému mohl podat až poté, co by rozhodnutí o stížnosti nesjednalo nápravu v postoji žalovaného k jeho žádosti o poskytnutí informací. Jelikož tak neučinil, soud žalobu ve výroku I. tohoto usnesení odmítl pro nepřípustnost [§ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 85 s. ř. s.].

15. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta (§ 60 odst. 3 s. ř. s.). O tom soud rozhodl ve výroku II. tohoto usnesení.

16. Žalobce sice v podání ze dne 4. 3. 2026 adresovaném Okresnímu soudu v Benešově tvrdil, že Okresnímu soudu v Benešově zaplatil soudní poplatek. Soud však dotazem na účtárnu tohoto soudu ověřil (č. l. 36 a 37), že tak tomu není. To vyplývá též ze soudního spisu. Nerozhodoval tedy o tom, že by se žalobci měl vrátit soudní poplatek (srov. § 10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), neboť žalobce žádný neuhradil. Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 5 37 A 12/2026 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 11. května 2026 Kryštof Horn v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.