37 A 31/2024

Plný text

č. j. 37 A 31/2024- 47 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a JUDr. Jana Peroutky ve věci žalobkyně: S. K. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Štěpánem Ciprýnem, LL.M. sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2024, č. j. 057564/2024/KUSK takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2024, č. j. 057564/2024/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce Mgr. Štěpána Ciprýna, LL.M., advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl žalobkynino odvolání a potvrdil rozhodnutí obecního úřadu Kamenice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 16. 11. 2023, č. j. KAM-7951/2023/SÚ/IPe (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Stavební úřad prvostupňovým rozhodnutím schválil stavební záměr spočívající v přístavbě a stavební úpravě stávající haly za účelem změny užívání v truhlárnu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 2 37 A 31/2024 na pozemku st. p. XA, parc. č. XB, parc. č. XC, parc. č. XD a parc. č. XE v katastrálním území X (dále jen „záměr“). Žalobkyně byla účastnicí stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „stavební zákon“).

2. Žalobkyně namítá procesní pochybení žalovaného spočívající v tom, že ji nevyzval k doplnění blanketního odvolání. Neúplnost podaného odvolání přitom byla zřejmá z jeho obsahu i z vyjádření stavebníků. Žalovaný namísto řádné výzvy podle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „správní řád“) žalobkyni vyzval, aby se k vlastnímu odvolání vyjádřila podle § 86 odst. 2 téhož zákona. Obsah odvolání navíc sám doplnil námitkami, které žalobkyně podala v prvostupňovém stavebním řízení. Žalovaný tímto postupem odepřel žalobkyni možnost navrhnout přezkum závazných stanovisek, která žalobkyně považuje za nezákonná a nepřezkoumatelná. Ve svém důsledku tak žalobkyni zkrátil na právu na spravedlivý proces.

3. Žalobkyně dále namítá, že stavebníci začali realizovat záměr již v průběhu stavebního řízení, resp. před právní mocí napadeného rozhodnutí. Žalobkyně tuto skutečnost namítala, nicméně správní orgány se jí nezabývaly. Pokud by se jí zabývaly, musely by řízení zastavit a zahájit řízení o nařízení odstranění stavby podle § 129 stavebního zákona.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí pro nedůvodnost. Jelikož žalobkyně podala odvolání proti „celé výrokové části“ prvostupňového rozhodnutí, žalovaný jej v tomto rozsahu přezkoumal. Nezjistil přitom žádné vady, které by odůvodňovaly změnu či zrušení prvostupňového rozhodnutí. Stavební úřad se vypořádal se všemi námitkami, které žalobkyně uplatnila v průběhu stavebního řízení, včetně těch směřujících vůči závazným stanoviskům. Dále žalovaný uvádí, že napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 5. 2024, kdy bylo doručeno stavebníkům. Téhož dne tedy mohli začít realizovat záměr.

5. Žalobkyně v replice opakuje, že odvolání nemělo všechny náležitosti podle § 82 odst. 2 správního řádu. Postrádalo odvolací námitky proti prvostupňovému rozhodnutí. Žalovaný byl proto povinen vyzvat žalobkyni k odstranění nedostatků odvolání podle § 37 odst. 3 správního řádu. Konkrétní uvedení rozsahu odvolání na tom nic nemění. Pokud by bylo přípustné doplnit odvolání o žalobkyniny námitky učiněné během stavebního řízení, měl žalovaný na základě těchto námitek zajistit přezkum závazných stanovisek podle § 149 odst. 7 správního řádu, neboť žalobkyně brojila právě proti závazným stanoviskům. Podstatné skutečnosti vyplývající ze správního spisu 6. Stavební úřad dne 27. 7. 2022 oznámil zahájení řízení o vydání společného povolení záměru účastníkům – mj. žalobkyni, která vlastní sousední pozemky.

7. Žalobkyně v průběhu stavebního řízení opakovaně podala námitky proti záměru. Mimo jiné brojila proti souhlasnému koordinovanému závaznému stanovisku Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje a závaznému stanovisku orgánu územního plánování Městského úřadu Říčany. V rámci námitek podala rovněž podnět k provedení místního šetření v místě záměru a zahájení řízení o nařízení jeho odstranění, neboť se domnívala, že stavebníci již zahájili realizaci záměru.

8. Stavební úřad vydal prvostupňové rozhodnutí, jímž schválil záměr, který obsahuje přístavbu dvou lehkých otevřených přístřešků k hale na jižní a severní straně a dispoziční změny Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 3 37 A 31/2024 spočívající v úpravě vnitřních prostor pro vybavení a provoz truhlářské dílny a vestavbě patra pro kanceláře, sociální zázemí a skladové prostory. V návaznosti na námitku, že stavebníci již zahájili realizaci záměru bez příslušného povolení, stavební úřad uvedl, že dne 26. 10. 2023 provedl kontrolní prohlídku na místě záměru. Zdůraznil, že hala, jež je předmětem záměru, je na pozemku umístěna již od roku 1982 a byla povolena jako mechanizovaný sklad zemědělských plodin. Během kontrolní prohlídky stavební úřad zjistil, že se stále užívá jako skladovací hala. Provedené vnitřní změny dispozice haly spočívají v předělení částí haly na jednotlivé skladovací prostory pomocí stěn z dřevovláknitých OSB desek, nezasahujích do nosných konstrukcí, nemění vzhled ani účel užívání stávající haly. Z tohoto důvodu nevyžadují stavební povolení, ohlášení [§ 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] ani rozhodnutí o umístění stavby či územní souhlas (§ 79 odst. 5 stavebního zákona).

9. Dne 17. 12. 2023 žalobkyně podala blanketní odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Obsahem odvolání byl zkopírovaný výrok prvostupňového rozhodnutí, včetně podmínek pro umístění a provedení záměru a konstatování, že odvolání směřuje proti celé výrokové části prvostupňového rozhodnutí. Následně stavební úřad podle § 86 odst. 2 správního řádu vyzval účastníky řízení (včetně žalobkyně) k tomu, aby se k zaslanému odvolání ve lhůtě 10 dní vyjádřili.

10. Žalovaný o odvolání rozhodl napadeným rozhodnutím. V odůvodnění uvedl, že stavební úřad zaujal ke všem žalobkyniným námitkám uplatněným ve stavebním řízení přezkoumatelná stanoviska. Poté tyto námitky i vypořádání stavebního úřadu zreprodukoval a doplnil důvody, pro které souhlasí s vypořádáním stavebního úřadu. Splnění podmínek řízení a rozsah soudního přezkumu 11. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jedná se tedy o žalobu projednatelnou.

12. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).

13. Ve věci soud rozhodl bez jednání, jelikož žádný z účastníků nevyjádřil svůj nesouhlas s takovým projednáním věci (srov. § 51 odst. 1 s. ř. s.). Pro takový postup navíc byly dány podmínky podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

14. Dokazování soud neprováděl, neboť s veškerými skutečnostmi nezbytnými pro rozhodnutí věci, jakož i s listinami uplatněnými jako důkazní návrhy (napadené rozhodnutí, doručenka ze dne 30. 5. 2024, prvostupňové rozhodnutí, odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí, doručenka ze dne 17. 12. 2023, výzva k vyjádření k podanému odvolání, doručenka ze dne 25. 1. 2024, vyjádření žalobkyně k podkladům rozhodnutí a námitky ze dne 18. 9. 2023) se seznámil ve správním spisu, jehož obsahem se dokazování neprovádí. Pro nadbytečnost soud neprováděl dokazování snímkem obrazovky webového portálu Sreality, fotodokumentací záměru z portálu Sreality ani inzerátem k prodeji záměru z portálu Sreality, neboť se jedná o důkazy vztahující se k tvrzení, které nezakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí (viz body 22-25 tohoto rozsudku). Právní posouzení věci Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 4 37 A 31/2024 15. Podle § 82 odst. 2 věty první a druhé správního řádu musí odvolání mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

16. Podle § 37 odst. 3 správního řádu, nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

17. Podle § 89 odst. 2 věty první a druhé správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.

18. Z citovaných ustanovení vyplývají zákonem požadované náležitosti odvolání. Mezi takové náležitosti se řadí i uvedení odvolacích důvodů, resp. toho, v čem jsou spatřovány rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo vady řízení. To odpovídá stávající konstrukci odvolacího přezkumu, který rozlišuje mezi zákonností (souladem rozhodnutí s právními předpisy) a věcnou správností rozhodnutí, kterou odvolací orgán přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Tyto námitky odvolací orgán nemůže sám dovozovat. Jejich uvedení je plně v dispozici odvolatele. Odvolací orgán tedy nemůže přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí, aniž by znal odvolací důvody. V případě jejich absence je proto povinen vyzvat odvolatele k doplnění odvolání a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu podle § 37 odst. 3 správního řádu. Neučiní-li tak a rozhodne o odvolání, aniž by bylo doplněno, je jeho postup vadný a v rozporu s procesními předpisy (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 As 4/2009-53, či ze dne 20. 3. 2019, č. j. 6 As 248/2018-34).

19. V projednávaném případě však žalovaný nevyzval žalobkyni k odstranění vad odvolání, resp. doplnění odvolacích důvodů, přestože v odvolání absentovaly. Soud souhlasí se žalobkyní v tom, že sdělení rozsahu odvolání, tedy že směřuje proti celé výrokové části prvostupňového rozhodnutí, není odvolacím důvodem. Odvolacím důvodem se rozumí určitý popis toho, v čem konkrétně odvolatel spatřuje nesprávnost či nezákonnost rozhodnutí, proti němuž se odvolává, případně řízení, v němž bylo takové rozhodnutí vydáno. Odvolatel prostřednictvím odvolacích námitek určuje, jakými konkrétními vadami se má odvolací orgán zabývat. Uvedení rozsahu odvolání je též jednou z náležitostí odvolání podle § 82 odst. 2 správního řádu, nicméně odlišnou od odvolacích námitek. Absenci uvedení rozsahu odvolání lze na rozdíl od absence odvolacích námitek zhojit domněnkou stanovenou ve větě druhé výše uvedeného ustanovení.

20. Jelikož formulace odvolacích důvodů byla zcela v dispozici žalobkyně jakožto odvolatelky, nebylo přípustné, aby za ni žalovaný domýšlel odvolací námitky tím, že je přebere z toho, co žalobkyně namítala v průběhu stavebního řízení. Takovým postupem žalobkyni odepřel možnost reagovat na vypořádání jejích námitek ze strany stavebního úřadu. Žalobkyně nadto uvádí, že měla v úmyslu v odvolání namítat nezákonnost a nepřezkoumatelnost závazných stanovisek, a domoci se tak jejich přezkumu nadřízenými dotčenými orgány. Žalovaný se sice námitkami učiněnými ve stavebním řízení proti závazným stanoviskům hasičského záchranného sboru a orgánu územního plánování zabýval, nicméně nevyžádal si Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 5 37 A 31/2024 jejich potvrzení nebo změnu od nadřízených dotčených orgánů, jak to vyžaduje zákon podle § 149 odst. 7 správního řádu.

21. S ohledem na výše uvedené měly správní orgány řádně vyzvat žalobkyni k doplnění odvolacích důvodů. Tomuto požadavku však nedostály, a to ani tím, že žalobkyni zaslaly výzvu k vyjádření k odvolání. Takto učiněná výzva totiž neobsahovala poučení o tom, že odvolání trpí vadou spočívající v absenci odvolacích námitek, které jsou zákonnou náležitostí odvolání. Stejně tak neobsahovala výslovnou výzvu k odstranění této vady doplněním odvolání. Nelze tedy než uzavřít, že správní orgány svým postupem porušily ustanovení o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.].

22. Naopak nedůvodnou soud shledal námitku spočívající v tom, že stavebníci zahájili realizaci záměru ještě před právní mocí napadeného rozhodnutí a že se správní orgány touto námitkou nezabývaly.

23. Předně soud zdůrazňuje, že stavební úřad se namítanou realizací záměru bez povolení zabýval v prvostupňovém rozhodnutí, které tvoří s napadeným rozhodnutím jeden celek. Konstatoval, že dne 26. 10. 2023 provedl kontrolní prohlídku na místě záměru, přičemž zjistil, že hala se stále užívá k témuž účelu, k němuž byla v minulosti povolena, tedy jako skladovací hala. Zároveň vysvětlil, že provedené změny se týkaly toliko předělení vnitřních částí haly na jednotlivé skladovací prostory postavením stěn z dřevovláknitých OSB desek. Jelikož takové změny nezasáhly do nosných konstrukcí haly a nezměnily její vzhled ani účel, nevyžadovaly povolení podle stavebního zákona [§ 79 odst. 5 a § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona]. Soud má takové vypořádání (srov. zejm. závěr prvostupňového rozhodnutí) za dostatečné. Je z něj totiž zřejmé, z jakého důvodu stavební úřad nepovažoval již provedené práce na záměru za nepovolenou neboli „černou“ stavbu. Z toho též implicitně vyplývá, proč nepostupoval podle § 129 stavebního zákona.

24. Žalobkyně ve stavebním řízení ani v řízení před soudem nespecifikovala, jaké konkrétní práce na záměru byly provedeny před právní mocí napadeného rozhodnutí (žalobkyně v žalobě neuvádí ani to, že by došlo k novým pracem, které dříve ve správním řízení nenamítala a které správní orgány – jak soud uvedl v předchozím odstavci – posoudily). Omezila se na pouhé konstatování, že stavebníci realizovali záměr již v průběhu řízení. Za této situace lze vycházet z toho, že stavební úřad správně zjistil, že provedené práce spočívaly toliko ve změnách nevyžadujících povolení podle stavebního zákona. Koneckonců, sama žalobkyně ani netvrdí, že by na fotografiích přiložených k žalobě takové práce (tedy jiné než oddělení skladovacích prostor dřevovláknitými deskami OSB, o kterých se zmiňoval stavební úřad) byly zachyceny. Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 25. S ohledem na výše uvedené soud napadené rozhodnutí zrušil pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť žalovaný nevyzval žalobkyni k odstranění vad blanketního odvolání. Současně soud vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Nedošlo-li v mezidobí ke změně okolností, např. nenastaly-li důvody pro vedení řízení o odstranění stavby, žalovaný řádně vyzve žalobkyni k odstranění vad Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 6 37 A 31/2024 odvolání, resp. doplnění odvolacích důvodů podle § 37 odst. 3 správního řádu. Poté prvostupňové rozhodnutí posoudí v rámci odvolacích námitek.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný neměl ve věci úspěch, tudíž mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal náhradu v celkové výši 15 342 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč a nákladů zastoupení ve výši 10 200 Kč, které tvoří odměna za tři úkony právní služby ve výši 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a repliky podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb („advokátní tarif“), ve znění účinném do 31. 12. 2024] a tři paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, je součástí nákladů též náhrada této daně ve výši 21 % z částky 10 200 Kč, tedy 2 142 Kč [§ 57 odst. 2 s. ř. s. a § 137 odst. 3 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), užitý na základě § 64 s. ř. s.]. Náhradu nákladů řízení soud uložil žalovanému zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 26. května 2026 Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.