39 A 15/2026

Rubrum

č. j. 39 A 15/2026 - 34 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Kryštofa Horna, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Jana Peroutky ve věci žalobkyně: JUDr. P. S. bytem X proti žalované: Základní škola Mníšek pod Brdy, okres Praha-západ, IČO 47005203 sídlem Komenského 420, Mníšek pod Brdy o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací částka 10 000 Kč, kterou složila jako jistotu k zajištění náhrady škody v souvislosti se svým návrhem na předběžné opatření. Uvedená částka jí bude vrácena z bankovního účtu Krajského soudu v Praze do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobkyně domáhá určení, že postup žalované spočívající ve vyhotovení, uchovávání a šíření zprávy o nezletilé dceři žalobkyně (dále jen „nezletilá“) ze dne 7. 6. 2025 (dále jen „zpráva o nezletilé“), kterou žalovaná adresovala Okresnímu soudu v Lounech pro účely řízení ve věci péče o nezletilou vedeného pod sp. zn. X (dále jen „řízení o péči o nezletilou“), je nezákonným zásahem. Současně se domáhá, aby byl žalované uložen zákaz pokračovat v tomto zásahu a povinnost odstranit jeho následky. Žalobkyně namítá, že žalovaná ve zprávě o nezletilé uvádí nepravdivá tvrzení týkající se péče žalobkyně o nezletilou a současně mimo svou kompetenci činí závěry a hodnotící výroky o psychickém stavu nezletilé. Zpráva o nezletilé byla použita jako důkaz v řízení o péči o nezletilou a může vést k tomu, že nezletilá bude svěřena do péče otce a žalobkyni bude omezena rodičovská odpovědnost.

2. Společně s žalobou navrhla žalobkyně také nařízení předběžného opatření, kterým by byla žalované uložena povinnost zdržet se jakéhokoliv dalšího šíření zprávy o nezletilé, učinit organizační a technická opatření k zamezení jejího dalšího užití jako úředního podkladu a vyrozumět všechny dosavadní příjemce zprávy o nezletilé, že je tento dokument předmětem soudního přezkumu.

3. Žalobkyně v doplnění žaloby a návrhu na předběžné opatření uvedla, že obsah zprávy o nezletilé již byl fakticky využit, když z ní jako z podkladu pro vyjádření vycházel v řízení o Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U. 2 39 A 15/2026 péči o nezletilou i kolizní opatrovník nezletilé. Způsob využití zprávy žalobkyni dehonestuje a ohrožuje ji ve výkonu jejích rodičovských práv.

4. Žalovaná se do vydání tohoto rozhodnutí k žalobě nevyjádřila.

5. Okresní soud v Lounech k výzvě soudu sdělil, že v řízení o péči o nezletilou opakovaně žádal žalovanou o podání zpráv o nezletilé týkajících se jejího prospěchu, chování a spolupráci rodičů.

6. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní podmínky řízení. Dospěl přitom k závěru, že žalobu nelze věcně projednat z důvodu chybějící pravomoci správních soudů.

7. Podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.

8. Podle § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují také o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu.

9. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

10. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

11. I v případě řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem je třeba trvat na tom, že soudní kontrola prováděná správními soudy se může pohybovat jen v hranicích výkonu veřejné správy, a proto se může týkat pouze takových zásahů (postupů), které žalované subjekty činí v rámci veřejné správy. Pravomoc správních soudů je určena i okruhem orgánů, jejichž aktivity soudnímu přezkoumávání podléhají. Vymezení správního orgánu v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jež je vázáno na oblast veřejné správy, proto musí být vykládáno z hlediska celé pravomoci ve správním soudnictví, tedy i u ochrany před nezákonným zásahem [§ 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s., § 82 a násl. s. ř. s.]. Pravomoc soudů ve správním soudnictví rozhodnout o nezákonném zásahu dle § 82 a násl. s. ř. s. je tak dána pouze tehdy, jedná-li se o zásah „správního orgánu“ ve smyslu legislativní zkratky uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy zásah orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jakož i fyzické nebo právnické osoby nebo jiného orgánu při jim svěřeném rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy [srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne ze dne 28. 4. 2005, č. j. 2 Aps 2/2004-69, nebo ze dne 14. 5. 2020, č. j. 8 As 320/2019-37]. Ne každé jednání veřejnoprávního subjektu tedy představuje výkon veřejné správy přezkoumatelný na základě zásahové žaloby. Rozhodující není samotná skutečnost, že jde o veřejnoprávní subjekt nebo že v jiných právních vztazích může vystupovat jako správní orgán, nýbrž to, v jakém právním Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U. 3 39 A 15/2026 postavení jedná právě v konkrétní záležitosti, tj. zda ve vrchnostenském postavení působí na práva a povinnosti osob v oblasti veřejné správy.

12. V nyní projednávané věci žalovaná vyhotovila a následně zaslala Okresnímu soudu v Lounech zprávu o nezletilé, ve které se zabývá jejím prospěchem, působením v kolektivu a dopady, které podle konzultací se školní psycholožkou na nezletilou má její rodinná situace. Žalovaná tak nekonala z vlastní iniciativy , ale na výslovnou žádost Okresního soudu v Lounech pro účely řízení o péči o nezletilou. Za této situace žalovaná nevystupovala jako správní orgán, neboť nepůsobila vrchnostenským způsobem v rámci výkonu veřejné správy a její postup nesměřoval navenek vůči právům a povinnostem žalobkyně. Žalovaná pouze poskytovala součinnost civilnímu soudu při jeho rozhodovací činnosti, tj. plnila zákonnou povinnost sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí [§ 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)]. Tato povinnost přitom dopadá obecně na všechny subjekty bez ohledu na jejich povahu. Postup žalované měl proto povahu procesního úkonu vůči soudu, učiněného výlučně pro potřeby probíhajícího soudního řízení, nikoli pro účely výkonu veřejné správy vůči žalobkyni. Žalovaná tedy při vyhotovení, poskytnutí a uchování zprávy o nezletilé nevystupovala jako správní orgán ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a proto tento postup nelze považovat za zásah přezkoumatelný správními soudy na základě zásahové žaloby podle § 82 a násl. s. ř. s. Podobné závěry správní soudy dovodily i např. v případě omezení prezenční výuky v souvislosti s opatřeními přijatými k zamezení šíření onemocnění covid-19. Ani v takovém případě škola nevystupovala jako správní orgán, pokud sama autoritativně nerozhodla o právech a povinnostech dotčených osob, nýbrž pouze plnila povinnosti plynoucí z jiného veřejnoprávního aktu, resp. zaujímala postavení jeho adresáta (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 30. 6. 2021, č. j. 9 As 264/2020-51, č. 4232/2021 Sb. NSS, na něj navazující rozsudky ze dne 24. 9. 2021, č. j. 6 As 89/2021-38, a ze dne 8. 10. 2021, č. j. 8 As 99/2021-53, a dále usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2021, č. j. 55 A 125/2020-78).

13. Na uvedené závěry nemá vliv ani dodatečné vyjádření žalobkyně o dalším užití obsahu zprávy o nezletilé, tentokrát kolizním opatrovníkem, avšak stále v řízení o péči o nezletilou. Využití zprávy o nezletilé kolizním opatrovníkem nijak nemění postavení žalované, která pro účely zpracování zprávy o nezletilé nevystupovala jako správní orgán při výkonu veřejné správy. Pravomoc správních soudů k přezkumu postupu žalované nezakládají ani žalobkyní tvrzené vady obsahu zprávy o nezletilé. Námitky směřující proti pravdivosti, úplnosti či odborné přesvědčivosti této zprávy se týkají jejího obsahu jako podkladu pro opatrovnické řízení, nikoli povahy postupu žalované, resp. jejího postavení při vyhotovení, uchovávání a poskytnutí zprávy. Správní soud není oprávněn v rámci řízení o nezákonném zásahu žalované přezkoumávat a hodnotit důkazní materiál použití v civilním řízení. Žalobkyně může výhrady vůči obsahu zprávy uplatnit toliko v řízení o péči o nezletilou, v němž soud hodnotí provedené důkazy a posuzuje jejich relevanci a věrohodnost. K tomu soud doplňuje, že žalobkyně se navíc žalobním petitem domáhá ochrany pouze proti vyhotovení, uchovávání a šíření zprávy o nezletilé, nikoli přímo proti obsahu zprávy. Jelikož soud rozhoduje o návrhu tak, jak jej žalobce učiní, a tento návrh je dán žalobním petitem (srov. rozsudek NSS ze dne 9. 12. 2015, č. j. 10 Afs 151/2015-27), nelze přezkum posunout k jiné otázce, než kterou žalobkyně sama v žalobním petitu vymezila.

14. S ohledem na uvedené soud uzavírá, že žalovaná nevystupovala při zpracování zprávy o nezletilé jako správní orgán vykonávající veřejnou správu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U. 4 39 A 15/2026 s. ř. s., a proto v dané věci není dána pravomoc správních soudů k přezkumu tohoto jednání podle § 82 a násl. s. ř. s. Pravomoc správních soudů je jednou z podmínek řízení, jejíž nedostatek je neodstranitelný (viz např. rozsudek NSS ze dne 23. 1. 2025, č. j. 10 As 78/2024- 126).

15. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který nelze v řízení pokračovat.

16. Soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalobkyně na vydání předběžného opatření, neboť by to s ohledem na odmítnutí žaloby bylo nadbytečné a neúčelné (srov. např. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008-48, č. 1741/2009 Sb. NSS).

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. a právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků, jelikož žaloba byla odmítnuta.

18. Současně soud rozhodl o vrácení částky 10 000 Kč, kterou žalobkyně složila jako jistotu ke svému návrhu na předběžné opatření. Institut jistoty k zajištění náhrady škody v souvislosti s předběžným opatřením upravený v § 75b v částí druhé o. s. ř. se v řízení před správními soudy neuplatní, neboť s. ř. s. takovou povinnost nestanoví a úpravu nacházející se v části druhé o. s. ř. nelze použít ani podpůrně (§ 64 s. ř. s.). Složená částka proto postrádá zákonný základ a soud ji žalobkyni vrátí ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

19. O vrácení soudního poplatku v případě odmítnutí žaloby podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud nerozhodoval, neboť žalobkyně do vydání tohoto usnesení soudní poplatek nezaplatila.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 21. května 2026 Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U. 5 39 A 15/2026 Kryštof Horn v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.