39 A 22/2024

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Šuránka, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Richarda Galise ve věci žalobce: D. K., narozený dne X trvale bytem X zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2024, č. j. 050823/2024/KUSK, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Městský úřad Rakovník (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 6. 2. 2024, č. j. MURA/7136/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, účinném do 31. 12. 2023 (srov. čl. II bod 1 zákona č. 271/2023 Sb.; dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítl námitky žalobce a potvrdil záznam 12 bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče ke dni 16. 3. 2023. Na základě odvolání žalobce žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) výrokem I podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že ve výrokové části upřesnil předmět řízení a opravil písařské chyby. Výrokem II žalovaný ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil podle § 90 odst. 5 správního řádu.

2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že výrok prvostupňového rozhodnutí je přezkoumatelný, neboť z něj vyplývá předmět řízení i osoba účastníka (žalobce). Nedostatky výroku zhojené napadeným rozhodnutím neměly na přezkoumatelnost prvostupňového rozhodnutí vliv. Dále žalovaný uvedl, že v předložené spisové dokumentaci se nacházely k jednotlivým záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče příslušné podklady, a to příkaz o uložení sankce, jednotlivá oznámení o uložení pokuty příkazem na místě (resp. v blokovém řízení) i kopie všech příkazových (pokutových) bloků, vyjma pokutového bloku z roku 2013, který byl po uplynutí stanovené doby skartován. Žalovaný porovnal jednotlivá oznámení o uložení pokut s vyžádanými a doloženými příkazovými (pokutovými) bloky. Shledal, že údaje uvedené v oznámeních o uložení pokuty a jednotlivých doložených příkazových (pokutových) blocích nejsou ve vzájemném rozporu. Také zhodnotil, že jednotlivé příkazové (pokutové) bloky splňují předepsané náležitosti a jsou způsobilými podklady pro záznam příslušných bodů v bodovém hodnocení řidiče. V případě chybějícího (skartovaného) pokutového bloku z roku 2013 žalovaný neshledal žádné důvodné pochybnosti o správnosti provedených záznamů, přičemž žalobce proti nedoloženému pokutovému bloku nevznesl žádné konkrétní námitky. Žalovaný neshledal důvodnými odvolací námitky ohledně nedostatků náležitostí příkazových (pokutových) bloků. Žalovaný také poukázal na skutečnost, že žalobce příkazové (pokutové) bloky stvrdil svým podpisem, čímž se staly pravomocnými a vykonatelnými rozhodnutími.

3. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání. Obsah žaloby a ostatních podání účastníků 4. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaný zcela ignoroval předložené důkazy a návrhy. K žalobě přiložil rozhodnutí Městského úřadu Hlučín, rozhodnutí Městského úřadu Černošice, rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje a rozhodnutí statutárního města Kladna. Z předložených rozhodnutí podle něj vyplývá ustálená praxe správních orgánů, podle níž se zabývají způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě byly do bodového hodnocení řidiče zaznamenány body. Správní řád zdůrazňuje zásadu legitimního očekávání, podle které by správní orgány měly ve věcech se shodnými či obdobnými znaky postupovat shodně. Tato zásada se de iure týká vždy jednoho konkrétního správního orgánu. Žalobce má nicméně za to, že v případě (pouhých) třinácti krajských úřadů by měla existovat ustálená či alespoň obdobná praxe těchto orgánů veřejné moci při posuzování věcí shodných nebo obdobných. Zásada legitimního očekávání má totiž podle žalobce zavádět zvykové právo v rámci českého právního systému. I s ohledem na zásadu rovnosti účastníků před zákonem žalobce považuje za nepřijatelné, aby tytéž správní orgány s odlišnou místní příslušností rozhodovaly zcela odlišně.

5. Žalobce dále brojil proti údajnému názoru žalovaného, že jedinými relevantními podklady pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče jsou oznámení policie o spáchání přestupku. Oznámení není dostatečným důkazem a musí být vždy porovnáno s rozhodnutím, kterého se týká. Žalobce připustil specifičnost rozhodnutí vydávaného v blokovém řízení a blokového řízení samotného. Ani s ohledem na ni však správní orgán nemůže omlouvat případné zákonné nedostatky takového rozhodnutí. Žalobce uvedl, že obecně musí být z rozhodnutí patrné údaje o přestupci, místu a době spáchání přestupku a o povinnosti, kterou přestupce porušil. Žalovaný podle žalobce přenáší odpovědnost za správnost rozhodnutí správního orgánu na žalobce, pokud zdůraznil, že žalobce připojil na příkazové (pokutové) bloky svůj podpis. Od žalobce nelze očekávat relevantní znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit a na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu.

6. Žalobce dále obecně vymezil případy, v nichž nejsou příkazové (pokutové) bloky způsobilým podkladem pro záznam bodů. Zaprvé se jedná o případ, je-li v příkazovém (pokutovém) bloku v případě porušení povinnosti překročení nejvyšší povolené rychlosti uvedeno pouze „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. Žalobce poukázal na jednotlivá ustanovení zákona o silničním provozu, jejichž porušení přichází v úvahu a která musí být v pokutovém bloku uvedena. Zadruhé, v případě porušení povinnosti být připoután za jízdy bezpečnostním pásem není dostatečným popisem skutku „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy“ apod. Z vydaného rozhodnutí musí být totiž zřejmé, že přestupce porušil tuto povinnost jako řidič motorového vozidla. Pokud je osoba nepřipoutána jako spolujezdec, jedná se sice o přestupek, ten však nepodléhá evidenci bodů v bodovém hodnocení řidiče. Zatřetí, v případě porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem není dostatečným popisem skutku „telefonování za jízdy“ apod. Z vydaného rozhodnutí musí být zřejmé, že přestupce porušil svou povinnost jako řidič motorového vozidla, případně že pouze netelefonoval např. se sadou hands-free. Začtvrté, z rozhodnutí musí být patrno, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít, aby bylo možné vyloučit, že byl přestupek spáchán mimo pozemní komunikaci. Zapáté, údaje musí být v rozhodnutí uvedeny čitelně srozumitelně a přehledně, aby mohlo být rozhodnutí přezkoumáno. Pokud nejsou údaje čitelné, není možné na základě takového rozhodnutí body evidovat, neboť ze samotného rozhodnutí nejsou zřejmé skutkové okolnosti.

7. Jednotlivé příkazové (pokutové) bloky mají podle žalobce nedostatky, neboť z nich není bez důvodných pochybností patrná osoba přestupce, čas a místo spáchání přestupku a to, za jaký přestupek byla pokuta uložena. Dále uvedl, že kopie pokutového bloku ze dne 15. 6. 2020 je vlivem kvality a zápisu jednotlivých údajů prakticky nečitelná. Pokutový blok ze dne 4. 5. 2019 neobsahuje obec, ve které mělo ke spáchání přestupku dojít. V pokutovém bloku ze dne 26. 6. 2017 není jednoznačně uvedeno místo spáchání přestupku, jelikož jsou v něm uvedeny dvě různé ulice. V pokutovém bloku ze dne 13. 4. 2014 pak není uvedeno místo, kde má být uhrazena uložená sankce. Žalobce se proto domáhal, aby soud posoudil, zda jsou jednotlivá rozhodnutí způsobilými podklady k záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče.

8. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou. Ve vyjádření k žalobě odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), podle které v případě, kdy účastník řízení uplatní proti náležitostem příkazových (pokutových) bloků paušální a typizované námitky, nelze trvat na tom, aby si správní orgány všechny bloky vyžádaly a zkontrolovaly. Také zdůraznil, že v řízení o námitkách proti zápisu bodů do registru řidičů se podle zákona o silničním provozu přezkoumává pouze to, zda byly body zapsány na základě pravomocných rozhodnutí a zda byl počet bodů proveden v souladu se zákonem. Námitka nesprávné evidence není mimořádným opravným prostředkem opravňujícím přezkoumávat podklady pro zápis bodů. Žalovaný se se všemi odvolacími námitkami týkajícími se příkazových (pokutových) bloků v napadeném rozhodnutí podrobně vypořádal. Žalovaný rovněž nesouhlasil s tím, že by ignoroval žalobcovy návrhy a předložené důkazy. Záznamy bodů byly provedeny v souladu s oznámeními o uložení pokuty podle zákona o silničním provozu. Žalovaný se zabýval obsahovými náležitostmi všech doložených příkazových (pokutových) bloků a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem pro zápis bodů do evidenční karty řidiče. S námitkami týkajícími se příkazových (pokutových) bloků ze dne 15. 6. 2020, ze dne 4. 5. 2019 a ze dne 13. 4. 2014 se vypořádal již v odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které odkazuje. K námitce týkající se pokutového bloku ze dne 26. 6. 2017 žalovaný uvádí, že z pokutového bloku ve spojení s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení je zřejmé, že ke spáchání přestupku došlo v Brně na ulici Soběšická u napojení na ulici Studená. Žalobce navíc ani neuvádí, jaký důsledek by neuvedení přesnější specifikace místa spáchání přestupku mělo v daném případě mít pro způsobilost podkladu pro zápis bodů do evidenční karty řidiče. Žalovaný také připomněl, že podle NSS nelze hodnotit obsahovou stránku příkazového (pokutového) bloku přísně. Skutkové okolnosti a rozhodnutí správních orgánů 9. Ze správního spisu vyplývá, že dne 30. 3. 2023 městský úřad žalobci oznámil, že ke dni 16. 3. 2023 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, a vyzval jej, aby odevzdal řidičský průkaz.

10. Žalobce podal dne 5. 4. 2023 proti veškerým záznamům bodů v registru řidičů námitky. S odkazem na judikaturu NSS konstatoval, že je nutné posoudit, zda záznamy bodů byly provedeny na základě způsobilých podkladů (rozhodnutí, kterými měl být žalobce uznán vinným ze spáchání předmětných přestupků). Ve vyjádření ze dne 19. 6. 2023 k podkladům rozhodnutí se žalobce znovu domáhal posouzení, zda jsou jednotlivé příkazové (pokutové) bloky způsobilým podkladem k záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Uvedl, že zejména žádá o posouzení způsobilosti u pokutového bloku ze dne 4. 5. 2019, na kterém není uvedena obec, ve které mělo dojít ke spáchání přestupku. U pokutového bloku ze dne 16. 10. 2013 pak vzhledem k jeho neexistenci nelze porovnat údaje na něm uvedené s oznámením o uložení pokuty. Současně namítl, že daného dne na místě podepisoval blokovou pokutu za přestupek držení hovorového zařízení za jízdy, nikoliv překročení povolené rychlosti.

11. Součástí správního spisu je výpis z bodového hodnocení řidiče ze dne 13. 4. 2023, z něhož mj. vyplývá, že - dne 16. 10. 2013 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu, - dne 13. 4. 2014 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu, - dne 18. 12. 2014 byly žalobci zaznamenány 4 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 8 zákona o silničním provozu, - dne 6. 5. 2015 byly žalobci zaznamenány 3 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, - dne 7. 5. 2016 byly žalobci odečteny 4 body, - dne 7. 5. 2017 byly žalobci odečteny 4 body, - dne 26. 6. 2017 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu, - dne 29. 5. 2018 byly žalobci zaznamenány 3 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu, - dne 4. 5. 2019 byly žalobci zaznamenány 3 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, - dne 5. 5. 2020 byly žalobci odečteny 4 body, - dne 15. 6. 2020 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, - dne 16. 6. 2021 byly žalobci odečteny 4 body, - dne 18. 4. 2022 byly žalobci zaznamenány 3 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, - dne 5. 10. 2022 byly žalobci zaznamenány 3 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu a - dne 16. 3. 2023 byly žalobci zaznamenány 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu.

12. Součástí správního spisu jsou oznámení o uložení pokuty a kopie příkazových (pokutových) bloků, které se vztahují k přestupkům, jichž se žalobce dopustil ve dnech 13. 4. 2014, 6. 5. 2015, 26. 6. 2017, 29. 5. 2018, 4. 5. 2019, 15. 6. 2020, 18. 4. 2022, 5. 10. 2022, 16. 3. 2023. Součástí správního spisu je dále oznámení o uložení pokuty týkající se přestupku, jehož se žalobce dopustil dne 16. 10. 2013; pokutový blok ohledně tohoto přestupku již byl v souladu se skartačním řádem skartován. Součástí správního spisu je i příkaz o uložení sankce vztahující se k přestupku, kterého se žalobce dopustil dne 11. 9. 2014 a za který mu byl dne 18. 12. 2014 proveden záznam bodů do bodového hodnocení řidiče.

13. Městský úřad usnesením ze dne 22. 6. 2023 postoupil spis Policii České republiky, obvodnímu oddělení Prostějov 1, (dále jen „Policie ČR“) jakožto věcně a místě příslušnému správnímu orgánu k přezkumnému řízení ve věci pokutového bloku ze dne 4. 5. 2019. Policie ČR ve vyrozumění ze dne 4. 1. 2024 konstatovala, že již uplynula zákonná lhůta k zahájení přezkumného řízení a že pokutový blok ze dne 4. 5. 2019 je způsobilým podkladem pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče.

14. Prvostupňovým rozhodnutím městský úřad zamítl námitky žalobce a potvrdil záznam 12 bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče ke dni 16. 3. 2023. Prověřil v žalobcově evidenční kartě řidiče záznamy přestupků prostřednictvím oznámení o uložení pokuty, příkazových (pokutových) bloků a příkazu o uložení sankce týkajících se příslušných přestupků. Městský úřad shrnul obsah jednotlivých dostupných příkazových (pokutových) bloků. Konstatoval, že příkazové (pokutové) bloky obsahují všechny zákonem stanovené náležitosti, je na nich řádně identifikován přestupce (žalobce), dostatečně popsáno přestupkové jednání vč. právní kvalifikace a jsou řádně podepsány. Pokutový blok za přestupek ze dne 4. 5. 2019 sice místo spáchání přestupku vymezuje pouze ulicí a číslem popisným, nikoliv obcí, avšak jako místo vydání bloku je uveden Prostějov, čímž je prokázané, že přestupek byl spáchán v Prostějově. Způsobilost tohoto bloku pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče současně konstatovala i Policie ČR ve vyrozumění ze dne 4. 1. 2024. Pokud jde o skartovaný pokutový blok ze dne 16. 10. 2013, jeho funkci přebírá oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, které s výjimkou podpisu též obsahuje všechny obligatorní náležitosti pokutového bloku. Pokladem pro zápis bodů za přestupek ze dne 11. 9. 2014 pak byl pravomocný příkaz o uložení sankce, proti němuž se žalobce mohl bránit opravnými prostředky v řízení o jeho vydání. S ohledem na uvedené městský úřad uzavřel, že všechny podklady jsou způsobilými pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Všechny záznamy obsahují předepsané náležitosti, byly správně zapsány a byl k nim přidělen správný počet bodů.

15. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání. Namítal, že prvostupňové rozhodnutí ve své výrokové části nese vady, které znemožňují jeho přezkoumatelnost, a že výrok nereflektuje průběh řízení a celkový stav věci. Dále namítal, že se městský úřad nezabýval způsobilostí jednotlivých podkladů (rozhodnutí, na jejichž základě byly zaznamenány body v bodovém hodnocení řidiče). V obecnosti vymezil, jaké náležitosti by měl řádně vyplněný příkazový (pokutový) blok sloužící jako způsobilý podklad pro záznam bodů splňovat. Tyto náležitosti měl městský úřad důsledně přezkoumat. Městský úřad přehlížel ustálenou praxi aplikovanou v řízení o námitkách, která vyplývá i z rozhodnutí NSS. Městský úřad se dostatečně nevypořádal s žalobcovými námitkami proti jednotlivým příkazovým (pokutovým) blokům. Za nezpůsobilé pro záznam bodů obdobné podklady mnohokrát označil i Krajský úřad Moravskoslezského či Jihočeského kraje. Správní orgány přitom mají povinnost dodržovat princip předvídatelnosti a rozhodovat ve skutkově obdobných věcech totožně. Judikatura NSS sice připouští, že pro způsobilost popisu přestupkového jednání postačuje i jistá zkratkovitost. Podklady pro záznam bodů je však nutné posuzovat individuálně a není možné popisy skutku v rozhodnutí paušalizovat. Dále žalobce v odvolání citoval rozhodnutí jiných správních orgánů v obdobných věcech, v nichž se správní orgány vyjadřovaly ke způsobilosti jednotlivých podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Co se týče konkrétních námitek k jednotlivým podkladům pro zápis bodů, vůči pokutovým (příkazovým) blokům týkajícím se přestupků ze dne 15. 6. 2020, 4. 5. 2019 a 13. 4. 2014 žalobce v odvolání uplatnil výtky totožného znění jako v žalobě. Vůči pokutovému bloku k přestupku ze dne 16. 10. 2013 namítl, že vzhledem k jeho neexistenci nelze údaje na něm uvedené porovnat s údaji na oznámení o uložení pokuty. Následně dodal, že tento pokutový blok obsahuje nedostatečné, neúplné, nesrozumitelné, příp. nečitelné údaje o osobě přestupce, místě a době spáchání přestupku, skutkové podstatě, právní kvalifikaci, výši uložené sankce a osobě, která měla pokutový blok vydat, zřetelný není ani podpis přestupce.

16. Dne 11. 4. 2024 žalovaný vydal napadené rozhodnutí. Posouzení věci soudem 17. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). O žalobě soud rozhodl podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání. Souhlas žalobce s tímto postupem se předpokládá, neboť ani na výzvu soudu nesdělil, že by s rozhodnutím věci bez jednání nesouhlasil. Žalovaný s rozhodnutím věci bez jednání výslovně souhlasil.

18. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.

19. Nejprve soud uvádí, že námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky příkazových (pokutových) bloků, se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011-87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016-49). Při zohlednění specifik příkazního (blokového) řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39). Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním.

20. Zároveň s tím soud připomíná, že je žalobními body vázán, přičemž bez námitky může přihlédnout jen k některým vadám řízení a nicotnosti rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2004, č. j. 1 Afs 25/2004-69). Též platí, že míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS).

21. Žalobce proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče neuplatnil téměř žádné konkrétní námitky. U většiny příkazových (pokutových) bloků se pouze obecně domáhal posouzení jejich způsobilosti k zápisu bodů do bodového hodnocení řidiče. Adresné výtky formuloval pouze ve vztahu k příkazovým (pokutovým) blokům ze dne 4. 5. 2019 a ze dne 16. 10. 2013. I přes převážnou obecnost námitek si městský úřad všechny dostupné příkazové (pokutové) bloky vyžádal a jejich formálními náležitostmi i obsahem oznámení o uložení jednotlivých pokut, resp. způsobilostí jednotlivých podkladů pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče se podrobně zabýval. Nehledě na obsah prvostupňového rozhodnutí pak žalobce v odvolání opět povšechně namítal, že se městský úřad nezabýval způsobilostí jednotlivých podkladů. Formuloval sice několik výtek vůči některým pokutovým (příkazovým) blokům, avšak nijak nepolemizoval s konkrétními zjištěními a závěry městského úřadu. Ve vztahu k již skartovanému pokutovému bloku ze dne 16. 10. 2013 byla navíc odvolací argumentace vnitřně rozporná. Žalobce na jednu stranu namítal, že z důvodu neexistence tohoto bloku nelze jeho obsah porovnat s oznámením o uložení pokuty, na druhou stranu však tomuto již skartovanému bloku současně vytýkal obsahové a formální nedostatky (neúplnost, nesrozumitelnost, nečitelnost údajů apod.). Žalovaný se v napadeném rozhodnutí opět k náležitostem každého jednotlivého dostupného příkazového (pokutového) bloku podrobně vyjádřil a dospěl k závěru, že příkazové (pokutové) bloky byly řádně a úplně vyplněny a žalobce je převzal a stvrdil svým podpisem. Současně se žalovaný zabýval i příkazem o uložení sankce za přestupek spáchaný dne 11. 9. 2014 i zápisem bodů provedeným na základě skartovaného pokutového bloku za přestupek ze dne 16. 10. 2013. Není tudíž pravda, že by se městský úřad a žalovaný náležitostmi podkladů pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče nezabývali.

22. Pro věc je však podstatné, že NSS v bodech 14 až 16 rozsudku ze dne 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019-44 (v souladu s názorem rozšířeného senátu NSS zaujatým v bodě 48 usnesení ze dne 23. 4. 2021, č. j. 6 As 174/2019-35, č. 4189/2021 Sb. NSS), konstatoval, že „[j]ak uvedl Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 4. ledna 2012 č. j. 3 As 19/2011-74, ne každé zpochybnění údajů v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení zakládá povinnost správního orgánu vyžádat si další listiny, které by tyto údaje prokazovaly. Je třeba rozlišovat případy, kdy je námitka řidiče vyjádřena jen obecně, od případů, kdy řidič uvede i další skutečnosti, které jeho tvrzení blíže specifikují. Správní orgán totiž musí posuzovat jak kvalitu tvrzení řidiče, tak kvalitu oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení (shodně též rozsudek ze dne 8. listopadu 2017 č. j. 10 As 3/2017-34). Jak přitom nyní rozhodující senát uvedl již v usnesení č. j. 6 As 174/2019-25, kterým se v této věci obracel na rozšířený senát, námitky paušální, typizované, uplatňované šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti, lze hodnotit jako nevěrohodné a pro přijetí tohoto závěru ani není třeba, aby správní orgány musely vyžádat originály pokutových bloků. Rozšířený senát v usnesení č. j. 6 As 174/2019-35 konstatoval, že dosavadní judikatura tomuto výkladu nebrání. Nejvyšší správní soud proto na tomto právním názoru nadále setrvává a souhlasí se stěžovatelem, že žalobce v odvolání proti rozhodnutí magistrátu uplatnil paušální námitky, které stěžovatel mohl vypořádat, aniž by si k tomu musel vyžádat pokutové bloky. Žalobce zpochybnil prakticky všechny náležitosti pokutových bloků (vymezení osoby přestupce, popis skutku, právní kvalifikaci, výši uložené sankce, místo vydání rozhodnutí, údaje o oprávněné osobě, datum vyhotovení a převzetí žalobcem, podpis žalobce), a to ve vztahu k oběma pokutovým blokům zcela shodně. Za této situace lze bez dalšího vyhodnotit žalobcovy námitky jako paušální, typizované, a tudíž a priori nevěrohodné. Trvat za této situace na tom, aby správní orgány všechny bloky vyžádaly a zkontrolovaly, by z námitkového řízení učinilo řízení oficiózní, jakým zjevně není.“ 23. Z toho plyne, že v případě natolik obecných námitek, jaké žalobce uplatnil v předcházejícím správním řízení, mohly správní orgány v souladu s rozsudkem NSS č. j. 6 As 174/2019-44 při přezkumu zápisu počtu bodů do bodového hodnocení řidiče vycházet pouze z oznámení o uložení pokuty. Správní orgány v předcházejícím řízení proto žalobci poskytly nad rámec svých zákonných povinností jisté dobrodiní, jestliže přistoupily k pečlivému přezkumu formálních náležitostí všech dostupných příkazových (pokutových) bloků. K takovému přezkumu totiž nebyly povinny, jak ostatně plyne i z dosavadní judikatury správních soudů. Postup správních orgánů, které při konfrontaci s rutinními a šablonovitými námitkami k vyžádání a přezkumu příkazových (pokutových) bloků nepřistoupily, již v minulosti správní soudy opakovaně aprobovaly (srov. např. rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2023, č. j. 3 As 170/2021-27, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. 8 A 27/2022-29, nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2023, č. j. 54 A 14/2023-33).

24. Pokud tedy žalobce po hříchu v žalobě opět nereagoval na závěry žalovaného ohledně adekvátnosti náležitostí jednotlivých příkazových (pokutových) bloků, které žalovaný učinil nad rámec svých zákonných povinností, nemůže v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s. ř. s. požadovat, aby totéž en bloc bez náležitě konkretizovaných žalobních bodů provedl správní soud. V projednávané věci žalobcovy námitky, kterými zpochybňuje náležitosti příkazových (pokutových) bloků, naplňují definici paušálních a typizovaných námitek ve smyslu rozsudku NSS č. j. 6 As 174/2019-44, protože míří zcela „naslepo“. Žalobce v průběhu správního řízení ani v žalobě nenabídl dostatečně individualizované argumenty, které by se zaměřovaly na konkrétní náležitosti jednotlivých příkazových (pokutových) bloků, resp. které by konkrétním způsobem reagovaly na správními orgány provedené posouzení způsobilosti příkazových (pokutových) bloků k zápisu bodů do bodového hodnocení řidiče. Není přitom rozhodně namístě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 4 As 3/2008-78). Soud má pak za to, že závěry v rozsudku NSS č. j. 6 As 174/2019-44 lze aplikovat i na řízení před soudem. Pakliže totiž k tomu není povinen odvolací správní orgán, který v zásadě není odvolacími námitkami vázán (viz § 89 odst. 2 správního řádu), tím spíše je třeba toto pravidlo uplatnit ve vztahu ke správnímu soudu, jenž přezkoumává napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (viz § 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). To tudíž nutně znamená, že za situace, kdy si správní orgány i přes zcela obecné námitky a odvolací důvody „nadstandardně“ a z opatrnosti vyžádaly příkazové (pokutové) bloky, které přezkoumaly, a žalobce následně též v žalobě vznesl proti příkazovým (pokutovým) blokům naprosto obecnou argumentaci bez jakéhokoliv vztahu k projednávané věci, nemusí soud k přezkumu náležitostí jednotlivých příkazových (pokutových) bloků přistoupit.

25. Není bez významu, že zdejší soud již v minulosti upozornil na alternativu, že v případě zjevně paušálních žalobních bodů v budoucnu nemusí přistupovat k přezkumu náležitostí příkazových (pokutových) bloků tak, jak to doposud činil [srov. rozsudek ze dne 28. 8. 2023, č. j. 43 A 103/2022-29, bod 29, přičemž v tomto řízení byl jiný žalobce (přestupce) zastupován stejným právním zástupcem jako žalobce v nyní posuzované věci]. Soud se ostatně s totožnými žalobními námitkami setkává v případě žalobců zastupovaných ve správních či soudních řízeních JUDr. Radkem Bechyně opakovaně. Například v rozsudcích ze dne 27. 2. 2024, č. j. 37 A 33/2023-38, ze dne 8. 2. 2024, č. j. 54 A 95/2022-40, ze dne 22. 12. 2023, č. j. 54 A 34/2022-36, ze dne 12. 12. 2023, č. j. 43 A 27/2023-37, ze dne 28. 8. 2023, č. j. 43 A 103/2022-29, ze dne 10. 8. 2023, č. j. 55 A 11/2022-37, ze dne 26. 7. 2023, č.j. 51 A 17/2023-37, ze dne 6. 6. 2023, č. j. 51 A 3/2023-28, ze dne 31. 5. 2023, č. j. 51 A 96/2022-32, ze dne 24. 1. 2023, č. j. 43 A 86/2022-38, ze dne 12. 1. 2023, č. j. 51 A 18/2022-41, ze dne 5. 1. 2023, č. j. 54 A 46/2020-65, ze dne 7. 12. 2022, č. j. 43 A 55/2021-51, ze dne 25. 8. 2022, č. j. 51 A 36/2021-63, ze dne 18. 5. 2022, č. j. 55 A 21/2022-67, ze dne 29. 7. 2021, č. j. 55 A 14/2020-52, ze dne 19. 7. 2021, č. j. 51 A 53/2020-31, ze dne 16. 6. 2021, č. j. 51 A 8/2020-31, ze dne 31. 5. 2021, č. j. 55 A 47/2020-47, nebo ze dne 24. 3. 2021, č. j. 54 A 45/2019-53, zdejší soud reagoval na žalobní námitky identického obsahu. Soud ve zmíněných rozsudcích přistoupil k přezkumu náležitostí podkladových příkazových (pokutových) bloků. Ve všech zmíněných rozsudcích zároveň soud dospěl k závěru, že pokutové (příkazové) bloky byly způsobilým podkladem pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. I s přihlédnutím k historické (ne)úspěšnosti identických žalobních námitek opakovaně generovaných žalobcovým právním zástupcem tak soud dospěl k závěru, že žalobcovy námitky jsou a priori nevěrohodné, a tudíž nedůvodné (srov. rozsudek NSS č. j. 6 As 174/2019-44, k nedůvodnosti nevěrohodných námitek srov. rozsudek NSS ze dne 15. 6. 2022, č. j. 7 Azs 283/2021-25).

26. Soud ze žaloby seznal pouze jedinou konkrétnější námitku, kterou žalobce nevznesl již ve správním řízení (byť v kontextu dalších žalobních námitek není zřejmé, zda tak učinil cíleně nebo se opět jednalo jen o typizovaně namítanou vadu), a to vůči pokutovému bloku ze dne 26. 6. 2017. Podle žalobce není v uvedeném bloku jednoznačně uvedeno místo spáchání přestupku, jelikož jsou v něm zapsány dvě různé ulice. Soud ani v tomto případě neshledal, že by byl pokutový blok nezpůsobilým podkladem pro záznam bodů. Z pokutového bloku je zřejmé, že ke spáchání přestupku došlo v Brně poblíž napojení ulic Soběšická a Studená. Shodné skutečnosti jsou zaznamenány i v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení. Žalobce ostatně ani netvrdí, že by se mělo jednat o ulice na sebe nenavazující, nacházející se v odlišných částech obce apod., což by mohlo vyvolat pochybnosti o jednoznačnosti určení místa přestupku. Vymezení místa spáchání přestupku místem napojení dvou konkrétních ulic představuje dostatečně určitou a nezaměnitelnou lokalizaci, a tento záznam proto nezpochybňuje způsobilost pokutového bloku jako podkladu pro zápis bodů do evidenční karty řidiče. Soud tak vyhodnotil námitku žalobce týkající se nedostatečně vymezeného místa spáchání přestupku v pokutovém bloku jako nedůvodnou.

27. Co se týče předložených rozhodnutí jiných správních orgánů, soud konstatuje, že v nich správní orgány hodnotily příkazové (pokutové) bloky po obsahové a formální stránce silně formalisticky. Podle přesvědčení soudu je takový přístup v rozporu s judikaturou, která zapovídá posuzovat (příkazové) pokutové bloky rigidně a naopak zavazuje správní orgány – je-li v celkovém kontextu povaha přestupku srozumitelná – akceptovat v pokutových blocích i stručné a zkratkovité formulace. Tento názor přitom NSS vyslovil již v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, a obdobně v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39. S žalobcem lze souhlasit potud, že správní orgány napříč Českou republikou by měly rozhodovat v obdobných případech obdobně, aby byla zaručena rovnost všech osob před zákonem. Ke sjednocování správní praxe však slouží právě judikatura správních soudů, k níž by měly správní orgány přihlížet a respektovat závěry v ní vyslovené i v případě, kdy nejsou ze zákona vázány názorem uvedeným ve zrušujícím rozsudku ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. Chybný postup jiného správního orgánu nemůže vyústit v požadavek žalobce, aby i žalovaný – postupující v souladu se zákonem a judikatorní praxí – postupoval chybně. Takový postup by byl zcela kontraproduktivní. Naopak je namístě, aby se kultivovala správní praxe těch správních orgánů, které dosud závěry vyplývající z judikatury nerespektují.

28. Předmětem další námitky byl nesouhlas se závěrem žalovaného, že podpisem příkazových (pokutových) bloků žalobce aproboval jejich správnost a dal souhlas s projednáním v příkazním (blokovém) řízení. Žalobce v tomto postupu spatřuje snahu správních orgánů přenést odpovědnost za zákonnost a správnost pokutového bloku na něj. S tímto názorem se soud neztotožňuje, neboť vydání rozhodnutí v příkazním (blokovém) řízení je podmíněno právě souhlasem přestupce s právní kvalifikací přestupku a jeho ochotou zaplatit pokutu. Svým podpisem tak žalobce vlastně správnost příkazového (pokutového) bloku schvaluje. Podpis příkazového (pokutového) bloku rozhodně není pouhou formalitou, neboť teprve okamžikem podpisu je vydáno rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010-81). Naopak přestupce svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. Pokud má přestupce za to, že údaje uvedené v příkazovém (pokutovém) bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně kvalifikován atd.), není jeho povinností příkazový (pokutový) blok podepsat. V případě absence podpisu nedojde k vydání rozhodnutí v příkazním (blokovém) řízení a přestupek bude třeba řešit ve standardním přestupkovém řízení. V souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt, tedy že práva svědčí bdělým, si lze jen obtížně představit účastníka řízení alespoň průměrným způsobem chránícího svá práva, který by dobrovolně podepsal příkazový (pokutový) blok, přestože by s tím, co je v něm uvedeno, nesouhlasil, vůbec mu neporozuměl anebo měl pochybnosti o správnosti údajů v něm uvedených. Podepsal-li žalobce příkazové (pokutové) bloky, přestože měl údajně za to, že údaje v něm nejsou správné, nemůže jeho později vznesená výhrada zapříčinit nezpůsobilost bloků k zápisu bodů.

29. Ani obecná konstatování o tom, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody, ignoroval předložené důkazy a návrhy, nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky obsaženými ve správním spise či že některé důkazy jednostranně upřednostnil v neprospěch žalobce, nejsou s to založit důvodnost žaloby. Tato argumentace pro svou obecnost nesplňuje požadavky kladené na žalobní body, neboť z ní není zřejmé, které odvolací důvody žalovaný podle žalobce nerespektoval či které důkazy měl opomenout nebo chybně vyhodnotit. Jak již soud připomněl v bodech 20 a 24 tohoto rozsudku, není jeho úkolem, aby žalobní argumentaci domýšlel. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 30. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému, který byl naopak plně úspěšný, náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 9. června 2026 Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: X