40 Az 16/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobce: V. O., narozený X státní příslušnost Ukrajina zastoupený advokátem JUDr. Petrem Novotným sídlem Archangelská 1568/1, 100 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2026, č. j. OAM-919/ZA-ZA15- K07-2025, takto:

Výrok

Věc se postupuje Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž mu žalovaný neudělil mezinárodní ochranu v žádné z jejích forem.

2. Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

3. Zvláštním zákonem, který ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. určuje místní příslušnost soudu jinak oproti shora uvedenému obecnému pravidlu, je zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 11. 6. 2026 (dále jen „zákon o azylu“), tj. ve znění účinném v době vydání napadeného rozhodnutí.

4. Dle § 32 odst. 3 zákona o azylu je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den vydání rozhodnutí hlášen k pobytu. Vydáním rozhodnutí se přitom dle § 27 odst. 9 zákona o azylu rozumí předání písemné výzvy k převzetí rozhodnutí podle § 24a odst. 1 k poštovní přepravě nebo jinak k doručení; na rozhodnutí se tato skutečnost vyznačí slovy „Výzva vypravena dne:“.

5. Podle § 77 odst. 1 zákona o azylu místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn, nebo zařízení pro zajištění cizinců anebo přijímací středisko, ve kterém je zajištěn. Dle § 77 odst. 2 věty první zákona o azylu žadatel o udělení mezinárodní ochrany žádá o změnu místa hlášeného pobytu nejdéle na dobu uvedenou v dokladu o zajištění ubytování písemnou žádostí podanou ministerstvu.

6. Ustanovení § 77 odst. 10 zákona o azylu (účinné v souladu s čl. XIX zákona č. 314/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, od 1. 10. 2025) pak stanoví, že změnu místa hlášeného pobytu nebo přihlášení k pobytu ministerstvo vyznačí pouze na dobu, která je uvedena v dokladu o zajištění ubytování. Po jejím uplynutí ministerstvo zneplatní údaj o dosavadním místě hlášeného pobytu v evidenci podle § 71. Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, stává se místem hlášeného pobytu azylové zařízení, kde byl naposledy hlášen k pobytu. Jde-li o azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany, za místo hlášeného pobytu se považuje sídlo ministerstva; v evidencích vedených podle § 71 je tento údaj označen jako adresa úřadu.

7. Napadené rozhodnutí bylo ve smyslu aplikovatelné právní úpravy vydáno dne 14. 4. 2026, kdy byla dle doložky připojené na napadeném rozhodnutí žalobci vypravena výzva k převzetí. Z výpisu z evidenční karty žalobce coby žadatele o mezinárodní ochranu pak plyne, že žalobce měl od 13. do 18. 8. 2025 hlášené místo pobytu v Přijímacím středisku Zastávka, které se nachází v Zastávce u Brna. V období od 18. 8. 2025 do 31. 12. 2025 byl hlášen k pobytu na adrese X, . Další údaje o místech hlášeného pobytu žalobce nejsou z výpisu zjistitelné. Od žalovaného soud zjistil, že informace, kde byl žalobce hlášen k pobytu dne 14. 4. 2026, mu není známa a stejně tak žalovanému není známo současné místo žalobcova pobytu. Naposledy byl žalobce hlášen k pobytu na adrese X, a to v termínu od 5. do 6. 5. 2026 (viz č.l. 17 a 21 soudního spisu).

8. V situaci, kdy byl žalobce hlášen k pobytu na adrese v X pouze do 31. 12. 2025, měl žalovaný po uplynutí stanovené doby postupovat dle věty druhé § 77 odst. 10 zákona o azylu a zneplatnit údaj o žalobcově dosavadním místě hlášeného pobytu v evidenci. Jestliže žalovaný nepostupoval dle věty druhé § 77 odst. 10 zákona o azylu, pak nesplnil svou evidenční povinnost. Nesplnění této evidenční povinnosti však nemá vliv na fikci dle věty třetí § 77 odst. 10 zákona o azylu, podle níž se místem hlášeného pobytu žalobce stalo azylové zařízení, kde byl žalobce naposledy hlášen k pobytu, tj. Přijímací středisko Zastávka. Jinými slovy řečeno, nebyl-li v den vydání napadeného rozhodnutí znám platný hlášený pobyt žalobce, pak je za místo jeho hlášeného pobytu třeba považovat Přijímací středisko Zastávka, které bylo jeho posledním hlášeným azylovým zařízením. V souladu s fikcí dle věty třetí § 77 odst. 10 zákona o azylu žalobce nebyl v den vydání napadeného rozhodnutí hlášen k pobytu v obvodu zdejšího soudu. Místně příslušným soudem podle § 32 odst. 3 zákona o azylu ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) a přílohou č. 2 bodem 7 k naposledy citovanému zákonu je v této věci Krajský soud v Brně.

9. Podle § 7 odst. 6 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Jelikož je místně příslušným soudem Krajský soud v Brně, je mu tímto usnesením věc postoupena dle § 7 odst. 6 s. ř. s. k vyřízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Nejvyšší správní soud však kasační stížnost odmítne pro nepřijatelnost, jestliže svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 30. června 2026 Mgr. Marcela Uhříčková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.