41 A 10/2026

Plný text

č. j. 41 A 10/2026- 44 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Richarda Galise ve věci žalobců: a) R. S. b) H. S. oba bytem X oba zastoupení advokátem Mgr. Štěpánem Ciprýnem, LL.M. sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 1. 2026, č. j. 002532/2026/KUSK, takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Městský úřad Rakovník (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 21. 10. 2025, č. j. MURA/83325/2025 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), nařídil žalobcům odstranění tří staveb nacházejících se na pozemku p. č. XA v katastrálním území

X. Konkrétně Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 2 41 A 10/2026 se jednalo o nepodsklepenou dřevostavbu s plochou 48 m², pultovou střechou a výškou hřebene 4,47 m a o dvě nepodsklepené plechové stavby s plochami 15 m², resp. 22,5 m², pultovými střechami a výškami hřebene asi 2,2 m (všechny tři dále jen „stavba“). Řízení o odstranění stavby bylo vedeno podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Žalobci se proti prvostupňovému rozhodnutí bránili odvoláním, které žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žaloba 2. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobci domáhají zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí.

3. Žalobci popisují, že dne 30. 1. 2024 podali žádost o dodatečné povolení stavby. Stavební úřad je následně vyzval k doplnění žádosti o některé podklady do 30. 11. 2024. V této lhůtě žalobci doplnili projektovou dokumentaci a vyjádření o existenci sítí (toto vyjádření již doplnili dřívějším podáním). O závazná stanoviska žalobci požádali dne 15. 8. 2024. Stavebnímu úřadu před koncem lhůty k doplnění podkladů sdělili, že o vydání závazných stanovisek jsou u něj vedena řízení. Do konce lhůty pro doplnění podkladů nebyla závazná stanoviska vydána. K tomu došlo až 16., resp. 17. 12. 2024. Žalobci opět zdůrazňují, že závazná stanoviska sice byla vydána po konci stavebním úřadem stanovené lhůty pro doplnění podkladů, avšak žalobci ještě v rámci lhůty stavební úřad informovali o řízeních o těchto stanoviscích. Stav těchto řízení musel být stavebnímu úřadu znám z vlastní činnosti.

4. Žalobci dále namítají, že prvostupňové rozhodnutí nezohlednilo následné řízení o dodatečném povolení stavby zahájené na základě žádosti žalobců ze dne 13. 6. 2025, resp. že stavební úřad neuvedl, v jakém procesním stavu se nacházelo po podaném odvolání žalobců dne 13. 8. 2025.

5. Žalobci konečně namítají, že se žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nezabýval „výše uvedenými námitkami“, zejména důvodem pro zastavení řízení o dodatečném povolení stavby. Napadené rozhodnutí mají za nepřezkoumatelné. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Poukazuje na to, že napadenému rozhodnutí předcházelo řízení o dodatečném povolení stavby, které bylo skončeno pravomocným rozhodnutím o zamítnutí žádosti. Proto stavební úřad pokračoval v řízení o nařízení odstranění stavby. Stavební úřad si vyžádal závazné stanovisko orgánu územního plánování, dle kterého je stavba nepřípustná z hlediska územně plánovací dokumentace. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a řádně odůvodněno, včetně vypořádání všech odvolacích námitek, které se týkaly předmětu řízení. Žalovaný přesně specifikoval, o jakých stavbách je rozhodováno a na základě jakých ustanovení je lze realizovat jen na základě povolení. Takové povolení nebylo vydáno. Řízení o dodatečném povolení stavby již bylo pravomocně skončeno a další právně nepřípustná žádost nemůže být důvodem pro odvolání (či žalobu) proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby. Posouzení věci 7. Soud ověřil, že žaloba byla podána osobami k tomu oprávněnými, po vyčerpání řádných opravných prostředků, je včasná a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 3 41 A 10/2026 napadených výroků a v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

8. Soud předně konstatuje, že napadené rozhodnutí nepokládá za nepřezkoumatelné. V rámci tohoto jinak obecně formulovaného žalobního bodu žalobci konkrétně pouze namítají, že se žalovaný nevypořádal s namítaným důvodem pro zastavení řízení o dodatečném povolení stavby. Dle obsahu správního spisu žalobci v odvolání (resp. jeho doplnění) proti prvostupňovému rozhodnutí uplatnili námitky, které byly shodné s nynější žalobou. Je pravda, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí výslovně nevyjádřil k důvodům zastavení (prvního) řízení o dodatečném povolení stavby a souvisejícím námitkám žalobců. Jasně ovšem uvedl, že toto řízení již bylo pravomocně skončeno zamítnutím žádosti, a že v takovém případě u stavby, která vyžaduje povolení, nelze než nařídit její odstranění. Z tohoto odůvodnění je sice implicitně, ale dostatečně jasně zřejmé, že důvody zastavení řízení o dodatečném povolení stavby pokládal žalovaný za irelevantní v řízení o odstranění stavby, neboť za podstatné považoval jeho pravomocné skončení (s negativním výsledkem pro žalobce). I takový způsob vypořádání, kdy správní orgán proti námitkám postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí, je přípustný (viz např. 23 bod rozsudku NSS ze dne 19. 4. 2024, č. j. 5 Afs 86/2022 – 32, a tam citovanou judikaturu). O nepřezkoumatelnost navíc nemůže jít ani tehdy, pokud je námitka, kterou správní orgán pominul, pro posouzení věci zjevně irelevantní (viz např. bod 12 rozsudku NSS ze dne 29. 10. 2020, č. j. 1 Afs 68/2020 – 31, či bod 24 rozsudku NSS ze dne 16. 1. 2024, č. j. 8 As 124/2022 – 85). To je i tento případ, neboť námitky týkající se řízení o dodatečném povolení stavby (důvody pro jeho zastavení) míří mimo předmět řízení o odstranění stavby (viz dále).

9. Lze dodat, že druhou odvolací námitku žalovaný řádně vypořádal. Uvedl, že další právně nepřípustná žádost o dodatečné povolení stavby nemůže být důvodem pro odvolání proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby. Konkrétně k žádosti ze dne 13. 6. 2025 pak popsal, že ji stavební úřad vyhodnotil jako zjevně právně nepřípustnou a řízení zastavil, a že žalovaný toto rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobců zamítl rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 11. 12. 2025.

10. Žalobci dále namítají, že stavební úřad musel před vydáním prvostupňového rozhodnutí vědět o tom, že je stále vedeno řízení o žádosti žalobců o závazná stanoviska, která požadoval v řízení o dodatečném povolení stavby. K těmto námitkám nelze než zopakovat, že směřují zcela mimo předmět řízení o odstranění stavby, z něhož vzešlo prvostupňové a napadené rozhodnutí. Řízení o dodatečném povolení stavby a řízení o odstranění stavby jsou dvě samostatná řízení, která jsou spolu těsně provázána. V každém řízení však stavební úřad zkoumá naplnění odlišných zákonných podmínek. V řízení o odstranění stavby je stavební úřad oprávněn posuzovat pouze to, zda je stavba provedena bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazujícího anebo v rozporu s ním, a zda stavba nebyla dodatečně povolena. V tomto řízení stavební úřad nemá žádné diskreční oprávnění (viz rozsudek NSS ze dne 7. 11. 2018, č. j. 9 As 368/2017 – 48, bod 18). Z hlediska předmětu řízení o odstranění stavby je tak irelevantní, jestli žalobci včas doložili či alespoň avizovali doložení závazných stanovisek, popř. jiné podklady v řízení o dodatečném povolení stavby, jakož i to, z jakých důvodů bylo Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 4 41 A 10/2026 toto řízení zastaveno. Tyto námitky žalobci měli a mohli uplatňovat v řízení o dodatečném povolení stavby (popř. v rámci navazujícího soudního přezkumu), avšak v řízení o jejím odstranění k nim již přihlížet nelze (viz např. rozsudek NSS ze dne 18. 11. 2022, č. j. 10 As 257/2021 – 32, bod 12). Podstatné pro posouzení projednávané věci je, že stavba nakonec nebyla dodatečně povolena.

11. Žalobci konečně namítají, že prvostupňové rozhodnutí nezohlednilo (druhé) řízení o dodatečném povolení stavby zahájené na základě žádosti žalobců ze dne 13. 6. 2025. Lze připustit, že stavební úřad se ve svém rozhodnutí skutečně nezmínil o tom, že žalobci podali další žádost o dodatečné povolení stavby. Při soudním přezkumu rozhodnutí správních orgánů se nicméně uplatní zásada jednotnosti správního řízení. Podle té tvoří řízení v prvním stupni a odvolací řízení spolu se svými rozhodnutími jeden celek. Odvolací orgán se tak může s posouzením orgánu prvního stupně ztotožnit nebo napravit případné nedostatky prvostupňového rozhodnutí, aniž by to mělo vliv na zákonnost (viz např. rozsudek NSS ze dne 9. 3. 2026, č. j. 7 As 258/2025 – 59, bod 17). Byť se tedy stavební úřad měl v odůvodnění svého rozhodnutí věnovat i tomu, proč nařídil odstranění stavby za situace, kdy dosud nebylo pravomocně skončeno druhé řízení o dodatečném povolení stavby (pouze z předkládací zprávy lze usoudit, že druhou žádost žalobců pokládal za obstrukční s odkazem na rozsudek NSS ze dne 18. 9. 2025, č. j. 1 As 219/2024 – 134), rozhodující je, že se s touto otázkou vypořádal žalovaný v napadeném rozhodnutí. Ten mj. konstatoval, že druhá žádost byla zjevně právně nepřípustná, proto stavební úřad řízení o ní zastavil. Odvolací řízení pak bylo pravomocně skončeno dne 11. 12. 2025 rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 12. 2025, jímž usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby potvrdil a odvolání žalobců zamítl. Proti tomuto závěru přitom již žalobci nevznáší žádné námitky. Jen nad rámec tak lze dodat, že výše uvedené soud ověřil ze správního spisu ve věci řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby ze dne 13. 6. 2025 (resp. si od žalovaného vyžádal jeho část, konkrétně rozhodnutí ze dne 2. 12. 2025 spolu s doručenkami). Za situace, kdy bylo i druhé řízení o dodatečném povolení pravomocně skončeno s negativním výsledkem (stavba nebyla dodatečně povolena), mohl žalovaný přistoupit k potvrzení rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a zamítnutí odvolání žalobců (čímž soud nevylučuje možnost, že žádost žalobců byla obstrukční ve smyslu shora citovaného rozsudku NSS, na tomto základě však správní orgány svá rozhodnutí nepostavily). Závěr a náklady řízení 12. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobci, kteří ve věci neuspěli, nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který byl naopak plně úspěšný, žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 5 41 A 10/2026 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 9. června 2026 Lenka Oulíková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.