43 A 4/2016

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Olgy Stránské v právní věci navrhovatele: p. h. S. – T. O., se sídlem x, proti odpůrcům: 1) Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, 2) politické hnutí ANO 2011, se sídlem Babická 2, Praha, 3) politické hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, se sídlem V Rovinách 40, Praha, 4) politická strana Česká strana sociálně demokratická, se sídlem Hybernská 7, Praha, 5) politická strana Občanská demokratická strana, se sídlem Truhlářská 9, Praha, 6) politická strana Komunistická strana Čech a Moravy, se sídlem Politických vězňů 9, Praha, 7) politická strana TOP 09, se sídlem Újezd 40, Praha, o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje konaných ve dnech 7. a 8. října 2016, takto:

Výrok

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Navrhovatel doručil dne 20. 10. 2016 soudu návrh na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje, které se konaly ve dnech 7. a 8. října 2016. V návrhu uvedl, že se p. h. S. – T. O., tedy navrhovatel, pasivně účastnilo voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje na základě řádně provedené registrace kandidátní listiny. Důvod neplatnosti voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje spatřuje navrhovatel v tom, že na území Středočeského kraje nastala anomálie v podobě 5.845 neplatných odevzdaných hlasů, což je 1,64 % všech odevzdaných hlasů. Tuto anomálii dále potvrzuje podíl neplatných hlasů v jednotlivých vybraných volebních okrscích. Nejde přitom pouze o volební okrsky, v nichž společně s volbami do zastupitelstva kraje probíhaly i volby do Senátu. Ve volebním okrsku Bášť byl podíl neplatných hlasů 3,23 %, ve volebním okrsku Mratín 4,13 %, ve volebním okrsku Odolena Voda 2,51 %, ve volebním okrsku Panenské Břežany 5,84 %, ve volebním okrsku Úvaly 5,84 %, ve volebním okrsku Veleň 4,13 %, ve volebním okrsku Větrušice 5,30 %, ve volebním okrsku Veliš 6,21 %, ve volebním okrsku Vlašim 1 3,90 %, ve volebním okrsku Vlašim 3 3,59 %, ve volebním okrsku Vlašim 5 3,49 %, ve volebním okrsku Vlašim 8 4,67 %, ve volebním okrsku Vlašim 10 3,87 % (v obci Vlašim celkem 2,78 %), ve volebním okrsku Libušín 2,29 %, ve volebním okrsku Želenice 7,81 %, ve volebním okrsku Žebrák 4,86 %, ve volebním okrsku Lochovice 6,27 %, ve volebním okrsku Kostelec nad Labem 3,34 %, ve volebním okrsku Kralupy 3 5,35 %, ve volebním okrsku Kralupy 11 3,17 %, ve volebním okrsku Kralupy 17 6,87 %, ve volebním okrsku Mělník 12 8,70 %, ve volebním okrsku Mělník 20 2,95 %, ve volebním okrsku Neratovice 13 3,09 %, ve volebním okrsku Velký Borek 5,15 %, ve volebním okrsku Mnichovo Hradiště 7 7,03 %, ve volebním okrsku Luštěnice 2,81 %, ve volebním okrsku Mladá Boleslav 34 7,3 %, ve volebním okrsku Předměřice 6,54 %, ve volebním okrsku Nymburk 11 4,98 % a ve volebním okrsku Kamenné Zboží 4,7 %. Navrhovatel se domnívá, že ve výše uvedených volebních okrscích (zejména na celém území obce Vlašim) měly taxativně určené volební orgány dle § 6 až § 19 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev krajů“), přikročit automaticky k přepočítání těchto neplatně odevzdaných hlasů, a to za účelem objektivního zjištění materiální pravdy. K přepočítání hlasů však volební orgány nepřikročily. Intenzita pasivity volebních orgánů dosahuje takového stupně, že je možno důvodně se domnívat, že pokud by k takovému jednání došlo, byli by kandidáti do zastupitelstva kraje zvoleni v jiném paritním složení (tzv. zatemnění výsledků voleb ve smyslu rozhodnutí NSS ze dne 2. 7. 2004, sp. zn. Vol 6/2004). Navrhovatel dále tvrdil, že ve volbách do Zastupitelstva Středočeského kraje bylo odevzdáno celkem 350.539 hlasů. Dle webových stránek Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) byly jako poslední v daném kraji sečteny hlasy za volební okrsek Bernartice, kde navrhovatel získal 9,33 % z odevzdaných 75 hlasů. Při sečtení 99 % hlasů (tj. 347.033) se navrhovatel jako koalice SPD-SPO umísťoval dle údajů uváděných ČSÚ nad pětiprocentní hranicí se ziskem 5,02 %. Z logiky věci tedy stačilo získat ze zbylého jednoho procenta hlasů alespoň 5 % hlasů, tj. 175 hlasů, aby volební zisk neklesl pod 5 %. Dle twitterového účtu ČSÚ byla posledním odevzdaným okrskem obec Vlašim, kde bylo odevzdáno 2.736 platných hlasů, z toho 187 pro koalici SPD-SPO (6,83 %). Za této situace tedy nemohl procentní zisk navrhovatele klesnout pod 5 % hranici. Při známosti těchto údajů tedy nelze odůvodnit a vysvětlit pokles volebního zisku navrhovatele o 0,06 % po sečtení závěrečného jednoho procenta hlasů. Zatímco od sečtení 56 % hlasů do sečtení 99 % hlasů klesl zisk koalice SPD-SPO o 0,15 %, při sčítání posledního jednoho procenta hlasů došlo k poklesu o 0,06 %, což je 18 krát rychlejší propad oproti předešlým 44 %. Dalším důvodem, pro který měly volební orgány přikročit ke kontrole odevzdaných hlasů, je skutečnost, že ve volebních okrscích, kde byl v okrskové volební komisi delegovaný zástupce navrhovatele, získal navrhovatel v průměru o 1 % hlasů více než ve volebních okrscích, v nichž neměl navrhovatel svého zástupce ve volební komisi. V neposlední řadě pak navrhovatel navrhl zrušit volby z důvodu, že vysílání veřejnoprávní České televize narušilo princip volné soutěže politických stran. Samotná skutečnost, že hlavní politické strany české scény dostaly v médiích více prostoru, má nepochybně vliv na výsledek voleb. Navrhovatel nebyl připuštěn do všech předvolebních debat veřejnoprávního kanálu, což mohlo ve voličích vyvolat úvahu o „zahozeném/ztraceném“ hlasu pro navrhovatele. Odpůrce 1) ve vyjádření k návrhu uvedl, že dle § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů může podat návrh na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Navrhovatel nekandidoval ve volbách do Zastupitelstva Středočeského kraje samostatně, nýbrž v koalici s politickou stranou S. P. O.. Odpůrce 1) zaregistroval rozhodnutím ze dne 19. 8. 2016 koalici pod názvem K. S. – T. O. a S. P. O.. Navrhovatel nebyl zaregistrován jako samostatně kandidující subjekt, a proto není aktivně legitimován k podání návrhu na neplatnost voleb. Ke konkrétním námitkám navrhovatele pak odpůrce 1) uvedl, že úkoly jednotlivých volebních orgánů jsou přesně vymezeny v příslušných ustanoveních volebního zákona. Dle § 38 a § 39 zákona o volbách do zastupitelstev krajů přísluší sčítání odevzdaných hlasů jen okrskové volební komisi. Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku podepisují všichni členové okrskové volební komise, předsedové a zapisovatelé okrskových volebních komisí prošli školením ČSÚ k systému zjišťování a zpracování výsledku hlasování. Nikdo jiný než okrsková volební komise není oprávněn přepočítat odevzdané hlasy, její rozhodnutí je konečné. Zpochybnění počtu neplatně odevzdaných hlasů považuje odpůrce za pouhou domněnku, kterou nepotvrzuje ani navrhovatelem předkládaná statistika, neboť v některých volebních okrscích, kde neměl navrhovatel v okrskové volební komisi svého zástupce, byl zisk pro koalici SPD-SPO vyšší než ve volebních okrscích, kde byl ve volební komisi zástupce navrhovatele. Podíl neplatných hlasů odevzdaných na celém území Středočeského kraje nevybočuje z celostátního průměru. Závěrem odpůrce 1) navrhl, aby soud návrh zamítl pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatele, event. z důvodu, že nedošlo k porušení zákona o volbách do zastupitelstev krajů způsobem, který mohl hrubě ovlivnit výsledky voleb. Odpůrce 4) ve vyjádření k návrhu rovněž namítl, že navrhovatel postrádá aktivní legitimaci k podání návrhu na neplatnost voleb, neboť ta přísluší jen volebnímu subjektu, jehož kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do příslušného zastupitelstva kraje. Je-li volební subjekt koalicí, pak je aktivně legitimována koalice jako celek, nikoliv však subjekty, které volební koalici tvoří. Navrhovatel v daném případě kandidoval ve volbách do Zastupitelstva Středočeského kraje jako člen koalice, proto by měl být jeho návrh odmítnut pro nedostatek aktivní legitimace. Návrh na neplatnost voleb přitom nemůže podat jménem oprávněného navrhovatele statutární subjekt politické strany či hnutí, nýbrž pouze zmocněnec kandidující volební strany ve smyslu zákona o volbách do zastupitelstev krajů. Pokud jde o věcné námitky navrhovatele, odpůrce 4) poukázal především na úlohu okrskových volebních komisí a na judikaturu, podle níž platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek vycházející z údajů okrskových volebních komisí odpovídá vůli voličů. Ten, kdo namítá volební pochybení, musí předložit důkazy. Důvodem pro přepočet hlasů soudem je pouze zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Přitom platí, že individuální pochybení jedné okrskové volební komise neznamená, že jiné okrskové volební komise se tohoto pochybení dopustily rovněž. Každý člen okrskové volební komise má právo vznést výhradu proti způsobu sčítání hlasů či zjištěnému výsledku např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Pokud navrhovatel nedelegoval do všech okrskových volebních komisí svého zástupce, sám ztížil své postavení co do možnosti přesvědčivě tvrdit konkrétní pochybení v práci volební komise a konkrétní porušení volebního zákona. Ne každé zjištěné a prokázané porušení zákona musí nutně vést k tak závažným důsledkům, jakými je nezvolení voleného zastupitelského orgánu, nebo nezvolení konkrétního kandidáta. Odpůrce má zato, že skutečnosti, na které si navrhovatel v návrhu stěžuje, nepředstavují takové porušení volebního zákona, které by mohlo ovlivnit výsledky voleb. V případě, že by soud návrh neodmítl, navrhl odpůrce 4), aby soud návrh zamítl. Soud se nejprve zabýval tím, pod který ze tří typů lze návrh navrhovatele podřadit, tedy zda jde o návrh na neplatnost voleb, návrh na neplatnost hlasování, nebo návrh na neplatnost volby kandidáta [viz § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů; k odlišnostem mezi těmito návrhy viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2012, čj. 50 A 22/2012 – 44, publ. pod č. 2818/2013 Sb. NSS]. Soud vycházel nejen z výslovně formulovaného žalobního petitu, nýbrž i z obsahu jednotlivých tvrzení navrhovatele. Dospěl k závěru, že podaný návrh je skutečně návrhem na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje, což vyplývá z petitu návrhu a argumentace, že výsledky voleb byly ovlivněny tím, že navrhovatel neměl rovnocenný přístup do vysílání České televize v předvolebním období. Pokud jde o ostatní tvrzení navrhovatele o porušení zákona o volbách do zastupitelstev krajů, směřuje tento návrh k vyslovení neplatnosti volby všech zvolených kandidátů, neboť navrhovatel tvrdí, že pakliže by k těmto nedostatkům při sčítání odevzdaných hlasů nedošlo, získal by nejméně 5 % odevzdaných platných hlasů, postoupil by do skrutinia a alespoň někteří z jeho kandidátů by byli zvoleni členy zastupitelstva. V návaznosti na výše uvedený závěr se pak soud zabýval aktivní legitimací navrhovatele k podání návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje a neplatnost volby kandidátů do téhož zastupitelstva. Z § 90 odst. 1 s. ř. s. plyne, že návrh na neplatnost voleb i na neplatnost volby kandidátů mohou za podmínek stanovených zvláštními zákony podat občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Je tedy zřejmé, že okruh aktivně legitimovaných subjektů má být konkrétně vymezen jednotlivými volebními zákony. V případě voleb do zastupitelstev krajů je okruh aktivně legitimovaných osob vymezen v § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, a to tak, že návrh může podat každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Okruh aktivně legitimovaných osob je stejný pro všechny tři typy návrhu ve volebních věcech. Podle § 20 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů mohou kandidátní listinu pro volby do zastupitelstev krajů podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice. Za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. Z výše uvedeného tedy plyne, že návrh na neplatnost voleb i návrh na neplatnost volby kandidáta může vedle voličů podat politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva kraje, politické hnutí, jehož kandidátní listina byla pro tyto volby zaregistrována, a koalice politických stran či hnutí, jejíž kandidátní listina byla pro volby zaregistrována. Vznik politických stran a politických hnutí, jejich právní subjektivita a další statusové otázky týkající se politických stran a hnutí jsou upraveny zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona jsou politické strany a politická hnutí právnickými osobami. Podle § 20 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je právnická osoba organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Z výše uvedeného plyne, že politické strany i politická hnutí jsou právnickými osobami, mají právní osobnost ve smyslu § 15 odst. 1 o. z. Právní postavení koalice politických stran a politických hnutí naproti tomu není právními předpisy upraveno vůbec. Koalice není politickou stranou ani politickým hnutím, jde o sdružení (svazek) více politických stran nebo hnutí. Právní předpisy užívají pojem koalice politických stran nebo hnutí pouze v souvislosti s volbami. Jde tedy o zájmové sdružení politických stran či hnutí, které se vytváří v souvislosti s podáváním kandidátních listin do voleb. Koalice není právním subjektem, nemá právní osobnost, neboť zákon nestanoví, že by koalice měla právní osobnost ani její právní osobnost neuznává. Ustanovení § 20 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů stanoví, kterou kandidátní listinu lze považovat za kandidátní listinu podanou koalicí. Utváření (volebních) koalic tak podléhá dohodě stran, která není nijak veřejnoprávně regulována, resp. zakázána. Není ani předepsáno, že na kandidátní listiny se zapisují pouze členové kandidující strany, je možné zapsat každou fyzickou osobu, která má pasivní volební právo. Vytvoření koalice je – za současné právní úpravy – volní akt, tj. projev vůle dvou či více politických stran či hnutí vytvořit (volební) koalici, jenž nepodléhá žádnému dalšímu schvalovacímu aktu či přezkumu státních orgánů [viz nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96 (N 41/5 SbNU 349)]. Z pohledu aplikovatelných procesních právních předpisů, tj. v daném případě soudního řádu správního, mohou být účastníky procesních právních vztahů i entity, které nemají právní osobnost. Podle § 33 odst. 2 s. ř. s. má totiž způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti (právní osobnost), a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává. Ustanovení § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů přitom jednoznačně přiznává způsobilost být účastníkem řízení i koalicím politických stran a politických hnutí, tedy entitám bez právní osobnosti. Totéž vyplývá i z § 90 odst. 1 s. ř. s., jenž přiznává právo podat návrh ve věcech volebních i politické straně; politická strana je přitom legislativní zkratkou pro politickou stranu, politické hnutí a jejich koalice, která je zavedena v § 89 odst. 2 s. ř. s. Je tedy nepochybné, že koalice politických stran nebo politických hnutí, jejíž kandidátka byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva kraje, je oprávněna podat návrh na neplatnost voleb nebo na neplanost volby kandidáta a být účastníkem tohoto řízení. Ostatně v minulosti Nejvyšší správní soud věcně projednal návrhy podané právě koalicemi politických stran a hnutí (viz např. usnesení ze dne 22. 10. 2014, čj. Vol 18/2014 – 46). Z rozhodnutí odpůrce 1) ze dne 19. 8. 2016, čj. 120404/2016/KUSK, sp. zn. SZ_099200/2016/KUSK, soud zjistil, že pro volby do Zastupitelstva Středočeského kraje byla zaregistrována kandidátní listina koalice s názvem K. S. – T. O. a S. P. O.. Z hlasovacího lístku pak vyplývá, že pod č. x kandidovala ve volbách kandidátní listina s názvem K. S. – T. O. a S. P. O., koalici tvoří S. – T. O., S. P. O.. Z rejstříku politických stran a politických hnutí, vedeného Ministerstvem vnitra (přístupný na www.mvcr.cz), soud zjistil, že politické hnutí S. – T. O. je samostatnou právnickou osobou, které bylo přiděleno identifikační číslo osoby x, a politická strana S. P. O. je rovněž samostatnou právnickou osobou s přiděleným identifikačním číslem osoby x. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že k volbám do Zastupitelstva Středočeského kraje nebyla zaregistrována kandidátní listina navrhovatele, nýbrž kandidátní listina koalice, která se sestává z navrhovatele a politické strany S. P. O.. Koalice S. – T. O. a S. P. O. by byla podle § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů aktivně legitimována k podání návrhu na neplatnost voleb i návrhu na neplatnost volby kandidáta, neboť tato koalice podala pro volby do Zastupitelstva Středočeského kraje kandidátní listinu, která byla odpůrcem 1) zaregistrována, a zákon přiznává koalici politické strany a politického hnutí postavení účastníka řízení o takových návrzích. V dané věci je nepochybné, že návrh na neplatnost voleb, resp. na neplatnost volby kandidáta podal navrhovatel vlastním jménem na vlastní účet, nikoliv koalice, jejímž je navrhovatel členem. Navrhovatel je v návrhu označen zcela jednoznačně, navíc i z dalšího textu návrhu vyplývá, že jej podává politické hnutí S. – T. O., návrh je v tomto konzistentní. Z § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů jednoznačně plyne, že návrh na neplatnost voleb, resp. na neplatnost volby kandidáta může podat pouze ta entita, jejíž kandidátní listina byla pro tyto volby zaregistrována, tedy v případě kandidátní listiny koalice politických stran či hnutí tato koalice. Soud dospěl k závěru, že nejsou dány žádné přesvědčivé důvody pro připuštění žalobní legitimace politického hnutí, které samo vlastní kandidátní listinu do voleb nepodalo, je pouze součástí koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována. Jak soud uvedl již výše, vytvoření koalice (volební koalice) je volním aktem politických stran a politických hnutí, které se sdružily za účelem společné účasti na volebním procesu. Soudní přezkum voleb je poslední fází tohoto procesu, neboť bezprostředně navazuje na vyhlášení výsledků voleb, jeho předmětem je přezkum zákonnosti některých předchozích fází volebního procesu a jeho trvání je přísně limitováno krátkou lhůtou pro podání návrhu k soudu a krátkou lhůtou pro rozhodnutí o návrhu. Svým rozhodnutím o sdružení se do koalice přenechaly politické strany a politická hnutí, která jsou členy koalice, svá procesní práva entitě, kterou vlastní vůlí utvořily, tj. koalici (svazek politických stran a hnutí), za kterou navenek jedná zmocněnec, na němž se členové koalice před podáním návrhu na registraci kandidátní listiny koalice dohodli (§ 21 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev krajů). V situaci, kdy je koalice oprávněna podat návrh na neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta, neexistuje žádný důvod, proč připustit sekundární žalobní legitimaci jednotlivých politických stran a politických hnutí, které koalici tvoří. Navrhovatel v návrhu neuvedl žádné důvody, pro které podává návrh samostatně, nikoliv prostřednictvím utvořené koalice politické strany a politického hnutí. Ani případy, kdy by uvnitř koalice panovaly rozpory mezi jednotlivými právními subjekty, které ji tvoří, neopodstatňují připuštění žalobní legitimace člena koalice. Tím, že se navrhovatel zúčastnil volebního procesu jakožto člen koalice, vzdal se práva na podání vlastní (samostatné) kandidátní listiny (§ 20 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev krajů), a to ve prospěch dobrovolně zformované volební koalice (účelového svazku politických stran a obcí). Důsledkem tohoto rozhodnutí je, že na kandidátní listinu koalice nelze pohlížet jako na kandidátní listinu navrhovatele, byť jsou na ní uvedeni mj. členové navrhovatele, neboť volební stranou není navrhovatel jakožto politické hnutí, nýbrž koalice. Stejně tak by nebylo možné dovozovat žalobní legitimaci politické strany v případě, že politická strana nepodala kandidátní listinu k volbám, ale její členové by kandidovali v rámci kandidátní listiny jiného politického subjektu. Žalobní legitimace politické strany či hnutí se neodvíjí od toho, zda členové dané politické strany či hnutí se účastnili voleb do zastupitelstva kraje, nýbrž od skutečnosti, že daná politická strana či hnutí podala pro volby kandidátní listinu, která byla registrována. Soud tedy dospěl k závěru, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje ani návrhu na neplatnost volby kandidáta, neboť toto politické hnutí nepodalo ve volbách do zastupitelstva kandidátní listinu. Návrh byl podán osobou zjevně neoprávněnou, a proto ho soud podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítl. Soud rozhodl o návrhu bez jednání (§ 90 odst. 3 věta druhá s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož nemá právo na náhradu nákladů žádný z účastníků. P o u č e n í : Proti tomu usnesení n e n í kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.). Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). V Praze dne 4. listopadu 2016 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Pavlína Švejdová