43 A 5/2016

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci navrhovatele Ing. P. L., bytem x, proti odpůrci Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o návrhu na neplatnost hlasování, takto:

Výrok

I. Návrh se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Dne 21. 10. 2016 podal navrhovatel osobně „stížnost na průběh voleb – podnět k vyšetření“. Navrhovatel uvedl, že při návštěvě svého otce v domově důchodců na adrese x, se od něj na dotaz o průběhu voleb dozvěděl, že prý přišel nějaký mladý muž s obálkami, který otci na dotaz, koho má volit, odpověděl, že nikoho, protože je to jedno, že on lístky roztrhal a ani nemá volební urnu. Otec pak následně volební lístky roztrhal a zahodil. Navrhovatel dále uvedl, že podle „šeptandy“ se tak mělo dít i v domově ve Š.. Sám tyto informace nemůže ověřit, žádá však o vyšetření okolností, protože by se jednalo o vážné porušení občanských práv klientů domova důchodců a pokud by se jednalo o hromadný jev, mělo by to dopad na velký počet osob, a tedy i volebních hlasů. Navrhovatel ve svém podání žádným způsobem nenaznačil, zda se uvedené okolnosti týkaly voleb do krajského zastupitelstva či voleb do Senátu Parlamentu ČR. Soud proto mohl s ohledem na to, že návrh byl podán Krajskému soudu v Praze, pouze předpokládat, že se návrh týká voleb do zastupitelstva Středočeského kraje, které se uskutečnily ve dnech 7. a 8. října 2016. Podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se za podmínek stanovených zvláštními zákony může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších změn (dále jen “volební zákon”), jakožto onen „zvláštní zákon“ pak tuto definici navrhovatele zužuje, když uvádí, že podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. Z uvedeného tedy vyplývá, že k návrhu na neplatnost hlasování (vada označená navrhovatelem by vyžadovala opakovat hlasování v dotčených volebních okrscích, blíže viz závěry usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2012, č. j. 50 A 22/2012-44, publikovaného pod č. 2818/2013 Sb. NSS) ve volbách do krajských zastupitelstev jsou oprávněni jen ti občané, kteří jsou zapsáni do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byli členové zastupitelstva voleni. V této souvislosti § 26 volebního zákona uvádí, že voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů (dále jen "stálý seznam"), vedených podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který v § 28 odst. 1 větě první stanoví, že stálý seznam voličů vede obecní úřad pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu. Soud si dotazem v centrální evidenci obyvatel ověřil, že navrhovatel je skutečně přihlášen k trvalému pobytu na adrese x, a to bez přerušení již od 2. 10. 1977. Z toho nutně plyne, že navrhovatel nemohl být zapsán do seznamu voličů v žádném volebním okrsku ve Středočeském kraji a že osobně v krajských volbách volit nemohl, protože podle § 123 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů se volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev městských částí konají podle zákona upravujícího volby do zastupitelstev v obcích. Navrhovatel tedy nedisponuje aktivní legitimací k podání návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do krajských zastupitelstev a jeho návrh proto musel být odmítnut jako podaný zjevně neoprávněnou osobou podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) s. ř s. I pro případ, že by návrh ve skutečnosti směřoval ve vztahu k volbám do Senátu Parlamentu ČR, které se uskutečnily ve dnech 7. a 8. a 14. a 15. října 2016, musel by být návrh také odmítnut, neboť by byl podán k věcně nepříslušnému soudu. Podle § 88 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších změn je totiž k řízení podle § 87 (tj. i k řízení o návrhu na neplatnost hlasování podle § 87 odst. 2) příslušný Nejvyšší správní soud. Podle § 93 odst. 2 s. ř. s. je přitom návrh nepřípustný též tehdy, byl-li podán u věcně nebo místně nepříslušného soudu, a podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Nad rámec uvedeného se tedy soud již zabýval jen otázkou, zda uvedené podání, jak by naznačovalo jeho označení, nemohlo být pouhým oznámením o podezření ze spáchání trestného činu. Pokud by tomu tak bylo, musí soud konstatovat, že z okolností, jež jsou v podání uvedeny, žádné podezření ze spáchání trestného činu nevyplývá, neboť se z něj pouze podává, že se otec žalobce (bez nátlaku) měl nechat ovlivnit názorem jiné osoby na účast ve volbách a o své vůli zničil své hlasovací lístky. Pokud tak učinil, přesto se mohl voleb zúčastnit, neboť hlasovací lístky by obdržel v hlasovací místnosti. Pokud by o to ze závažných, zejména zdravotních, důvodů požádal obecní úřad, resp. ve dnech voleb okrskovou volební komisi, volební komise by byla také povinna podle § 32 odst. 8 volebního zákona vyslat k němu své dva členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky, které by mohl pro hlasování využít. Soud proto neshledal ani důvod pro postoupení tohoto podání orgánům činným v trestním řízení. To samozřejmě navrhovateli nebrání, aby se na tyto orgány (především Policii ČR či příslušné okresní státní zastupitelství) obrátil přímo, pokud má bližší a podrobnější informace, z nichž by podezření ze spáchání trestného činu (např. podle § 351 trestního zákoníku) nebo přestupku vyplývalo.

Poučení

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). V Praze dne 21. října 2016 JUDr. Milan Podhrázký, PhD., v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Vlasáková