Krajský soud v Praze · Usnesení

45 A 20/2014

č. j. 45 A 20/2014-17

ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 9 As 151/2014-34

Rozhodnuto 2014-04-14 · ECLI:CZ:KSPH:2014:45.A.20.2014.17

  1. KS Praha 45 A 20/2014-17
  2. NSS 9 As 151/2014-34

Citované zákony (7)

Plný text

45A 20/2014-17 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce M. P., bytem , zastoupeného Mgr. Janem Karetou, advokátem se sídlem Ruská 40, 101 00 Praha 10, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. SZ 142454/2013/KUSK REG/Pe, č. j. 171859/2013/KUSK, takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného 27. 11. 2013, sp. zn. SZ 142454/2013/KUSK REG/Pe, č. j. 171859/2013/KUSK, (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí městského úřadu Mníšek pod Brdy, stavebního účadu (dále jen „stavební úřad“), ze dne 6. 2. 2013, č. j. MMpB-SÚ/1544/13-1189/2012-Rys, sp. zn. 1189/2012-Rys, a toto rozhodnutí potvrdil. Uvedeným rozhodnutím stavební úřad rozhodl o tom, že žalobce není účastníkem řízení ve věci odstranění stavby terénních úprav a tří stavebních buněk na pozemku v k. ú. B. Žalobce podal v této věci žalobu adresovanou Krajskému soudu v Praze na poštu dne 11. 3. 2014 a současně požádal o prominutí zmeškání lhůty podle § 40 odst. 5 s. ř. s. Žalovaný ve svém vyjádření namítl, že žaloba byla podána po dvouměsíční lhůtě stanovené § 72 odst. 1 s. ř. s., neboť napadené rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením dne 9. 12. 2013. Zmeškání lhůty navíc nelze prominout a tento návrh žalobce by měl být odmítnut. V první řadě soud přistoupil k posouzení včasnosti žaloby. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s., žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. V předloženém správním spise soud ověřil, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno uplynutím 10 dnů od uložení zásilky směřované do vlastních rukou na poště ve smyslu § 24 odst. 1 a § 23 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Z připojené doručenky vyplynulo, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 9. 12. 2013, k doručení tak došlo dne 19. 12. 2013 (následujícího dne pak byla zásilka vložena do poštovní schránky adresáta). Posledním dnem pro podání žaloby tak byla středa 19. 2. 2014. 2 Byť žalovaný uvádí nesprávně dřívější datum doručení, je jeho závěr o opožděnosti podané žaloby správný (a je zřejmé, že jej nerozporuje ani žalobce). Správný je také závěr žalovaného o nemožnosti prominutí zmeškání lhůty pro podání žaloby, jak uvádí výslovné ustanovení § 72 odst. 4 s. ř. s. V této souvislosti přichází do úvahy pouze žádost žalobce o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena ve smyslu § 24 odst. 2 správního řádu, o níž však rozhoduje příslušný správní orgán. V tomto směru podle obsahu správního spisu taková žádost podána nebyla, natož aby jí bylo vyhověno. Pro běh žalobní lhůty je proto určující datum doručení plynoucí z doručenky připojené k napadenému rozhodnutí a závěr o opožděnosti podání žaloby trvá. Není tak pochyb, že žalobu je třeba odmítnout pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (výrok I.). O žádosti o prominutí zmeškání lhůty soud nerozhodoval pro jeho zjevnou nepřípustnost. Druhým výrokem tohoto usnesení bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 14. dubna 2014 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu Za správnost: Božena Kouřimová

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.