45 A 87/2016

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové, soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Olgy Stránské v právní věci žalobce: Z. P., bytem Ž., P., zastoupen JUDr. Jiřím Davidem, advokátem se sídlem náměstí Kinských 7, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 4, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2016, čj. MZDR 22644/2016-2/PRO, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

Žalobou, která byla doručena soudu dne 4. 7. 2016, se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 13. 1. 2016, čj. 005077/2016/KUSK. Tímto rozhodnutím stanovil správní orgán I. stupně žalobci lhůtu, ve které žalobce mohl ve smyslu § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), uplatnit své právo navrhnout důkazy a činit jiné návrhy před vydáním rozhodnutí ve věci samé. Předmětem řízení, které správní orgán I. stupně zahájil dne 6. 5. 2015 a v rámci něhož bylo vydáno usnesení správního orgánu I. stupně, bylo projednání protiprávního jednání žalobce, které mělo naplňovat skutkovou podstatu správních deliktů podle § 117 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. q) zákona č. 372/2001 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a § 90 odst. 1 písm. k) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Soud se dříve, než přistoupil k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, zabýval otázkou, zda rozhodnutí žalovaného vůbec podléhá soudnímu přezkumu a není z něho vyloučeno. Dle § 70 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.

Poučení

účastníků správního řízení podle § 36 odst. 1 správního řádu o tom, že mají možnost na podporu svých tvrzení navrhovat důkazy či jiné návrhy a vyjádřit v řízení v souladu s § 36 odst. 2 správního řádu své stanovisko, a určení lhůty k učinění těchto úkonů, je typickým úkonem procesní povahy, kterým se formou usnesení upravuje vedení správního řízení. Jeho účelem je nejen poučit účastníky řízení o jejich procesním právu, ale rovněž je informovat o lhůtě, ve které mohou svá procesní práva realizovat. Smyslem stanovení lhůty k provedení uvedeného úkonu je, aby správní orgán poté, co shromáždil všechny podklady pro vydání rozhodnutí a provedl důkazy, mohl v přiměřené lhůtě rozhodnout ve věci samé. To ovšem neznamená, že by žalobce, proti kterému je vedeno správního řízení ve věci správního deliktu, nemohl uplatnit nové návrhy v odvolacím řízení. Judikaturou správních soudů bylo dovozeno, že koncentrace řízení upravená v § 82 odst. 4 správního řádu se neuplatní právě v řízeních o správních deliktech. Žalobce se tedy svou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno usnesení procesní povahy, jímž se řízení nekončí, ale jen upravuje jeho další vedení. Předmětný úkon správního orgánu I. stupně je procesní povahy, má význam jen z hlediska stanovení dalšímu průběhu správního řízení a nemohlo jím být zasaženo do hmotných práv žalobce. Pokud by byl žalobce tímto usnesením zkrácen na svých procesních právech, má možnost bránit se proti tomu žalobou proti konečnému rozhodnutí, kterým se rozhoduje ve věci samé, a to vznesením žalobního bodu, že konečné rozhodnutí správního orgánu je nezákonné pro podstatnou vadu řízení, která mohla mít vliv na jeho zákonnost. Žaloba, jež směřuje proti úkonu správního orgánu, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem, je dle § 68 písm. e) ve spojení s § 70 písm. c) s. ř. s. nepřípustná. V případě, že je žaloba nepřípustná, soud je povinen ji v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout. Soud nijak nepředjímá, zda bylo předmětným usnesením správního orgánu porušeno procesní právo žalobce, tím spíše nepředjímá, zda může mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé. Jelikož soud shledal žalobu nepřípustnou, nepřistoupil k posuzování samotných žalobních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož byla-li žaloba odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta, soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat kasační stížnost v e l h ů t ě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Osobě, která splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, může Nejvyšší správní soud ustanovit na její žádost zástupce z řad advokátů. V Praze dne 14. října 2016 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Pavlína Švejdová