45 A 90/2016

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Olgy Stránské v právní věci žalobce: A. P., bytem Ch., M. p. K., zastoupen JUDr. Jiřím Cehákem, advokátem se sídlem náměstí Míru 1, Nový Bor, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

Žalobce podal dne 17. 10. 2016 k soudu žalobu, kterou se domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout do 30 dnů od právní moci rozsudku o odvolání žalobce ze dne 8. 1. 2015. Skutkové okolnosti, z nichž žalobce dovozuje žalobou uplatněný nárok, vymezil tak, že dne 8. 1. 2015 podal prostřednictvím Městského úřadu Neratovice (dále jen „správní orgán I. stupně“) odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně čj. 28514/14 OD/14/15414/RDC. Odvolání bylo dne 15. 1. 2015 předloženo žalovanému, který o něm doposud nerozhodl, na podnět nadřízenému orgánu proti nečinnosti ze dne 17. 2. 2016 nereagoval. Žalovaný ve vyjádření ze dne 21. 11. 2016 k žalobě uvedl, že o odvolání žalobce rozhodl dne 19. 8. 2016 rozhodnutím čj. 007702/2015/KUSK. Žalobce nebyl v řízení zastoupen, rozhodnutí mu bylo zasláno na adresu trvalého pobytu, kde si ho však v úložní lhůtě nevyzvedl, a proto bylo doručeno tzv. fikcí. Rozhodnutí se považuje za vydané dnem předání k doručení. Žaloba byla podána až po vydání rozhodnutí, proto není důvodná. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že dne 21. 2. 2014 zahájil správní orgán I. stupně řízení o přestupku proti žalobci, kterého se měl dopustit tím, že dne 14. 2. 2014 ve 22:15 hod. v obci Kostelec nad Labem řídil po ulici T. G. Masaryka osobní motorové vozidlo a před obchodem N. M. začal předjíždět vozidlo jedoucí před ním, a to bezprostředně před přechodem pro chodce a na něm. Dne 18. 3. 2014 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí sp. zn. MěÚN/08338/2014, jímž uznal žalobce vinným výše popsaným přestupkovým jednáním, za což mu uložil pokutu ve výši 5.000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Rozhodnutí bylo doručeno žalobci na adresu Ch., M. p. K., od 24. 3. 2014 byla zásilka uložena v poštovní úřadovně a připravena k vyzvednutí. Dne 12. 12. 2014 nahlížel žalobce do správního spisu. Dne 8. 1. 2015 doručil žalobce správnímu orgánu I. stupně odvolání proti rozhodnutí, které označil čj. 28514/14 OD/14/15414/RDC, podle něhož se měl dopustit dopravního přestupku tím, že předjížděl vozidlo na přechodu pro chodce. V odvolání žalobce popsal svoji skutkovou verzi události a navrhl, aby bylo rozhodnutí ze dne 18. 3. 2014 zrušeno a věc vrácena k opětovnému prošetření. Jako svoji adresu uvedl žalobce M., V. L. s poznámkou „doručovací adresa“. Dne 19. 1. 2015 byl spis předložen žalovanému k rozhodnutí. Přípisem ze dne 17. 2. 2016 se žalobce obrátil na Ministerstvo dopravy s podnětem k přijetí opatření podle § 80 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), proti nečinnosti žalovaného ve věci rozhodnutí o odvolání podaném dne 8. 1. 2015. Dne 16. 8. 2016 vyhotovil žalovaný rozhodnutí čj. 007702/2015/KUSK/KUSK/ZAV, sp. zn. 007702/2015/KUSK/2, jímž zamítl žalobcovo odvolání ze dne 8. 1. 2015 jako opožděné. Rozhodnutí bylo předáno k poštovní přepravě dne 19. 8. 2016 a bylo žalobci zasláno na adresu jeho trvalého bydliště Ch., M. p. K., kde si však žalobce rozhodnutí v úložní lhůtě nevyzvedl. Dne 22. 11. 2016 bylo rozhodnutí žalovaného odesláno žalobci znovu, tentokrát na adresu pro doručování, kterou uvedl v odvolání. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně. Podle § 80 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout. V dané věci jde o řízení ve věci přestupku vedené podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“). Podle § 51 přestupkového zákona se na řízení o přestupcích vztahují obecné předpisy o správním řízení. Takovým předpisem je správní řád, jak plyne z jeho § 1 odst.

2. Je-li proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podáno odvolání, musí o něm odvolací orgán rozhodnout bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů od předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí (§ 90 odst. 6 ve spojení s § 71 odst. 3 správního řádu). V nyní posuzované věci podal žalobce odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně dne 8. 1. 2015. Správní orgán I. stupně předložil spis žalovanému k rozhodnutí o odvolání dne 19. 1. 2015. Lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání uplynula dne 18. 2. 2015. V souladu s § 80 odst. 1 s. ř. s. bylo třeba podat žalobu do jednoho roku ode dne, kdy marně proběhla lhůta pro vydání rozhodnutí. Jelikož posledním dnem lhůty pro vydání rozhodnutí byl 18. 2. 2015, mohla být žaloba podána nejpozději dne 18. 2. 2016. Žalobce však žalobu podal až dne 17. 10. 2016. Skutečnost, že se žalobce před uplynutím této lhůty obrátil na nadřízený orgán žalovaného za účelem přijetí opatření k nápravě nečinnosti žalovaného, nemá na plynutí této lhůty žádný vliv, běh lhůty tento úkon nepřerušuje ani nestaví. Soud tedy uzavřel, že žaloba je opožděná, přičemž zmeškání lhůty nelze prominout, a proto ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku v plné výši žalobci, neboť žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním (§ 10 odst. 3 věta poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 218/2011 Sb.). Zaplacený soudní poplatek bude vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 16. prosince 2016 Mgr. Jitka Zavřelová, v.r. předsedkyně senátu Za správnost: Alena Léblová