46 A 30/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a Mgr. Jana Čížka v právní věci žalobce B. V., bytem x, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného č.j. 044879/2015/KUSK, SZ 021604/2015/KUSK REG/AB, ze dne 17. 3. 2015, takto:

Výrok

I. Návrh na ustanovení právního zástupce se z a m í t á.

II. Žaloba se z a m í t á.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce podal dne 31. 3. 2015 zdejšímu soud žalobu, kterou se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru výstavby a regionálního rozvoje, čj. VÝST 21712/09, 4776/2009-Ob, ze dne 27. 10. 2009, jako opožděné zamítnuto. V žalobě požádal žalobce o osvobození od soudního poplatku a bezplatné přiznání právní pomoci s odůvodněním, že není povinen ztrácet čas a prostředky na to, aby čelil soustavné a koordinované trestné činnosti zdejší komunální sféry, kdy tato je kryta PČR a SZ. Usnesením č.j. 46 A 30/2015-29, ze dne 3. 5. 2016, soud přiznal žalobci částečné osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90%. Proti tomuto usnesení podal žalobce kasační stížnost, která byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu pod č.j. 5 As 108/2016-9, ze dne 30. 6. 2016 zamítnuta. Soud návrh žalobce na ustanovení zástupce zamítl. Podle § 35 odst. 8 s. ř. s. se pro rozhodnutí o ustanovení zástupce vyžaduje kumulativní splnění dvou podmínek, a to jednak splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, jednak též nezbytná potřeba takového zastoupení k ochraně práv účastníka řízení. Jak je výše uvedeno, žalobce splňuje první podmínku pro ustanovení zástupce soudem, a to splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, neboť byl osvobozen od soudních poplatků pouze v rozsahu 90%. Po zhodnocení podané žaloby však dospěl soud k závěru, že v projednávané věci není nezbytná potřeba zastoupení žalobce prokázána. Ze žaloby je zřejmé, že žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo jeho odvolání do rozhodnutí správního orgánu 1. stupně zamítnuto pro opožděnost. Na základě podané žaloby, navazujících podání žalobce a podkladů obsažených ve správním spise tedy soud může plně věc posoudit a o ní rozhodnout. Podanou žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, výše označeného, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání podané 12. 1. 2015 proti rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru výstavby a regionálního rozvoje, ze dne 27.10.2009, č.j. VÝST 21712/09, 4776/2009-Ob, jímž byla společnosti L.&T. s.r.o. se sídlem v B., povolena stavba Dřevařský závod Č. – 2. etapa na pozemcích v kat. úz. Č. Žalovaný rozhodnutí odůvodnil tím, že z napadeného rozhodnutí a spisového materiálu plyne, že odvolatel účastníkem řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu není. Ze spisu plyne, že rozhodnutí nabylo právní moci 5. 12. 2009, poslednímu účastníku bylo oznámeno 5. 12. 2009. Dne 5. 12. 2010 uplynula lhůta jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků (§ 84 odst. 1 správního řádu). Vzhledem k těmto skutečnostem odvolací orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, a dále již nepřezkoumával napadené rozhodnutí postupem podle § 89 odst. 2 správního řádu. Podle § 84 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil; zmeškání úkonu nelze prominout. Ze správního spisu soud zjistil, že posledním účastníkům řízení před správním orgánem 1. stupně bylo rozhodnutí doručeno 3. 11. 2009. Posledním dnem lhůty pro podání odvolání opomenutým účastníkem řízení byl tedy den 3. 11. 2010. Žalobce, který podal odvolání do rozhodnutí správního orgánu 1. stupně dne 12. 1. 2015, tedy podal odvolání opožděně, a žalovaný, který zamítl toto odvolání, rozhodl správně. Soud proto žalobu žalobce zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že soud tímto rozsudkem rozhodl ve věci samé, nerozhodoval již pro nadbytečnost o požadavku žalobce na předběžné opatření. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 5. ledna 2017 Olga S t r á n s k á, v. r. předsedkyně senátu Za správnost: Božena Kouřimová