46 A 72/2016

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobce: A. S., bytem x, zastoupen Mgr. Gabrielou Kopuletou, advokátkou se sídlem Uhelný trh 9, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha, o žalobě proti nečinnosti žalovaného, takto :

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žalovaný j e p o v i n e n do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit žalobci k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Gabriely Kopuleté, advokátky, na náhradě nákladů řízení částku 9.650 Kč.

III. Žalobci s e v r a c í část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 5. 2016 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vydat rozhodnutí ve věci žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, kterou žalobce podal dne 29. 9. 2014 a o níž nebylo doposud rozhodnuto (správní řízení je vedeno pod sp. zn. OAM-17501/TP-2014). Žalovaný ve vyjádření k žalobě popřel, že by byl nečinný, neboť ve věci prováděl průběžně úkony nezbytné pro vydání rozhodnutí. Dne 27. 5. 2016 vydal žalovaný rozhodnutí, jímž udělil žalobci povolení k trvalému pobytu a přiznal mu právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství. Poukázal na to, že žaloba byla podána po lhůtě dle § 80 odst. 1 s. ř. s. Podáním doručeným soudu dne 29. 6. 2016 vzal žalobce žalobu zpět s tím, že dne 22. 6. 2016 mu bylo předáno rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu. Navrhl, aby mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, neboť důvodně podanou žalobu vzal zpět pro pozdější chování žalovaného. Soud zastavil řízení o žalobě na základě § 47 písm. a) s. ř. s., neboť žalobce vzal žalobu zpět. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, musel soud vážit, zda jsou splněny podmínky pro aplikaci § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., tj. zda ke zpětvzetí žaloby došlo pro pozdější chování žalovaného. Tak by tomu bylo v případě, že žalobce podal žalobu proti nečinnosti správního orgánu důvodně a v průběhu soudního řízení správního by žalovaný nečinnost ukončil a vydal rozhodnutí ve věci (viz rozsudek NSS ze dne 25. 6. 2008, čj. 1 Ans 4/2008 – 62, dále též nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. III. ÚS 677/07). Podle § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, nelze-li vydat rozhodnutí o žádosti o povolení k trvalému pobytu vydat bezodkladně, vydá se do 60 dnů ode dne podání žádosti. Lhůta pro vydání rozhodnutí se prodlužuje až o 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídil ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ (§ 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Z obsahu správního spisu se podává, že žádost o udělení povolení k trvalému pobytu podal žalobce dne 29. 9. 2014. Správní orgán shromažďoval listinné podklady pro vydání rozhodnutí od jiných státních orgánů a dne 19. 3. 2015 a dále dne 19. 5. 2015 přistoupil k výslechu žalobce. Následně dne 2. 7. 2015 vydal výzvu k doplnění žádosti o doklad o znalosti českého jazyka, přičemž řízení přerušil. Žalobce předložil doklad o znalosti českého jazyka dne 2. 9. 2015, čímž plně dostál výzvě k doplnění žádosti, v důsledku čehož odpadl důvod pro přerušení řízení. Žalovaný sice nevyrozuměl žalobce o pokračování v řízení, jak předpokládá § 65 odst. 2 věta poslední správního řádu, nicméně v řízení fakticky pokračoval a vyzval žalobce k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, k čemuž došlo dne 15. 10. 2015. Jelikož žádný další úkon nebyl ve věci učiněn, požádal žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, jakožto nadřízený správní orgán žalovaného, přijala dne 23. 2. 2016 opatření proti nečinnosti žalovaného a uložila mu vydat do 30 dnů ode dne, kdy odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, rozhodnutí ve věci žádosti o povolení k trvalému pobytu. Vzhledem k tomu, že důvod pro přerušení řízení odpadl již předtím, než Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vydala uvedené opatření, začala plynout lhůta 30 dnů k vydání rozhodnutí okamžitě (spis byl žalovanému vrácen již 24. 2. 2016). Žalovaný provedl opětovný výslech žalobce a výslech svědka, a to dne 1. 4. 2016. Následně již jen vyžádal aktualizované podklady od Okresní správy sociálního zabezpečení Praha-východ ohledně společnosti WSAM INTERNATIONAL s. r. o. týkající se let 2015 a 2016. Tyto informace za rok 2014 byly přitom žalovanému poskytnuty již dne 3. 11. 2014. Dne 13. 5. 2016 podal žalobce žalobu, žalovaný vydal rozhodnutí až dne 27. 5. 2016. Je zřejmé, že žalovaný překročil zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí o žádosti o povolení k trvalému pobytu. Nevyhověl ani povinnosti vyplývající z opatření Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, tj. nevydal rozhodnutí o žádosti žalobce do 30 dnů od doručení tohoto opatření žalovanému (lhůta uplynula dne 29. 3. 2016). Žalovaný provedl dne 1. 4. 2016 dva výslechy, z nichž výslech svědka mohl být významný pro posouzení žádosti, ale ani bezprostředně po těchto výsleších rozhodnutí nevydal. Žalobce podal žalobu 45 dní po uplynutí lhůty stanovené v opatření Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců k vydání rozhodnutí a 42 dnů po provedení posledních výslechů. Je tedy zřejmé, že v době podání žaloby byla žaloba podána důvodně, neboť z jednání žalovaného, jak je zachyceno ve správním spisu, nevyplývá, že by se hodlal podřídit opatření nadřízeného orgánu proti nečinnosti. Jinou formu obrany než podání žaloby neměl žalobce k dispozici, jednal tedy zcela racionálně. Žalovaný vydal rozhodnutí o žádosti žalobce až po podání žaloby. Právě vydání tohoto rozhodnutí se žalobce žalobou domáhal. Žalovaný tedy vydáním rozhodnutí de facto vyhověl žalobě a současně učinil soudní řízení bezpředmětným, na což žalobce racionálně reagoval zpětvzetím žaloby. Žaloba byla vzata zpět právě pro chování žalovaného po podání žaloby. Soud tedy přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení na základě § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. Žalovaný se nemůže pro účely rozhodnutí o nákladech řízení dovolávat toho, že lhůta pro podání žaloby dle § 80 odst. 1 s. ř. s. uplynula, a tedy žaloba byla podána opožděně, neboť žalovaný by ze svého nezákonného postupu těžil na úkor žalobce, jehož právo na vydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě sám vědomě porušil. Náklady řízení žalobce spočívají v části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, která nemůže být žalobci vrácena soudem (viz níže), a dále v nákladech na zastoupení advokátem. Výše odměny advokáta za zastupování se stanoví v souladu s § 35 odst. 2 s. ř. s. dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupkyně žalobce provedla v souvislosti s tímto řízením dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to převzetí zastoupení a sepis žaloby, a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 ve spojení s odst. 3 advokátního tarifu, a to zpětvzetí žaloby. Odměna za jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 činí 3.100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu], odměna za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 činí 1.550 Kč, výše odměny tak je celkem 7.750 Kč. Vedle odměny přísluší zástupkyni žalobce rovněž náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), celkem tedy 900 Kč. Náklady žalobce tak celkem činí 9.650 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku [§ 160 odst. 1 věta za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), užitý na základě § 64 s. ř. s.], a to k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno před nařízením prvního jednání, vrací se žalobci na základě § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 29. srpna 2016 Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu Za správnost: Božena Kouřimová