47 Ad 42/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobce: Ing. P. B., narozený X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Magdalenou Dvořákovou Cilínkovou sídlem Bolzanova 1, 110 00 Praha proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 10. 2025, č. j. XA, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 10. 2025, č. j. XA, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně Mgr. Magdaleny Dvořákové Cilínkové na náhradě nákladů řízení částku 12 269,40 Kč.

Odůvodnění

Obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 29. 12. 2025, domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 23. 7. 2025, č. j. XB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná žalobci zamítla žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť není invalidní, jelikož podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 18. 7. 2025 poklesla jeho pracovní schopnost o 20 %.

2. Žalobce v žalobě namítá, že posudkoví lékaři nesprávně zjistili jeho zdravotní stav. Žalobce má za to, že posudkoví lékaři podcenili jeho kardiologické diagnózy, tj. ischemickou chorobu srdeční a chlopenní vady a jeho zdravotní stav nehodnotili podle posudkových kritérií pro postižení po operačních a intervenčních zákrocích na srdci a velkých cévách uvedených v kapitole IX přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, postižení srdce a oběhové soustavy, oddíl A postižní srdce. V posouzení srdeční funkce nevycházeli z objektivního funkčního vyšetření, žalobce nebyl v průběhu správního řízení odeslán na vyšetření ani nijak vyšetřen na bicyklové ergonometrii. Chlopenní vady navíc nebyly dostatečně zhodnocené, u žalobce se jedná o vícečetné postižení. Žalobce přiložil k žalobě lékařskou zprávu z plicního vyšetření ze dne 16. 12. 2025, ve které odkazoval na to, že kategorizuje jeho astma bronchiale jako středně těžké a klinicky jen pod částečnou kontrolou. Žalobce má také za to, že při posouzení nebyla vzata v úvahu dlouhodobost trvání daného stavu, a to od roku 2022, ani to, že je žalobce dlouhodobě v pracovní neschopnosti, když s ohledem na svůj zdravotní stav není schopen vykonávat práci jednatele.

3. Žalobce v průběhu soudního řízení ještě doplnil lékařskou zprávu z MEDITERA – Sedlčany s.r.o. CHIR - Ortopedická poradna ze dne 16. 2. 2026, z Kardiologické ambulance INNERA s.r.o. ze dne 26. 2. 2026 a z Oblastní nemocnice Příbram, a.s., z chirurgie ze dne 25. 2. 2026 4. Žalovaná s ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). Dosavadní průběh správního řízení 5. Soud ze správního (zdravotního) spisu zjistil, žalobce podal dne 3. 6. 2025 žádost o invalidní důchod, na základě které zpracoval posudkový lékař IPZS posudek ze dne 18. 7. 2025, č. j. LPS/2024/1904-PB_CSSZ, ve kterém dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je astma bronchiale, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole X, oddílu B, položce 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky dále měněna.

6. S odkazem na závěr posudku posudkového lékaře IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 23. 7. 2025, kterým podle § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobce o invalidní důchod.

7. Žalobce napadl prvostupňové rozhodnutí námitkami, ve kterých uvedl, že se prvostupňové rozhodnutí neopírá o skutečný a objektivní rozsah pracovní neschopnosti žalobce. Nebyl správně zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce. Žalobce odkázal na rozhodnutí žalované ze dne 4. 3. 2024, č. j. XC, ve kterém konstatovala jako příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce onemocnění srdce ischemickou chorobu srdeční. Posudkovému lékaři vytkl, že nesprávně vyhodnotil kombinaci tří onemocnění žalobce, tedy středně těžké astma v kombinaci s nezhojenou sternotomií a chronickým onemocněním srdce.

8. V řízení o námitkách zpracoval posudkový lékař IPZS posudek ze dne 22. 10. 2025, a to na základě totožných lékařských zpráv, ze kterých vycházel posudkový lékař IPZS v prvostupňovém řízení a lékařských zpráv, které k námitkám doložil žalobce. Uzavřel shodně, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je astma bronchiale persistens, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole X, oddílu B, položce 3a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla ve smyslu § 3 vyhlášky navýšena o dalších 10 % po zohlednění dalších zdravotních postižení žalobce.

9. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 29. 10. 2025, námitky žalobce zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 10. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

11. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. souhlasili (žalobce výslovně, žalovaná mlčky), zároveň soud seznámil účastníky s listinným důkazem posudkem Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze (dále jen „posudková komise“) a účastníci měli možnost se k němu vyjádřit.

12. Z posudku posudkové komise zjistil soud následující pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen a byl vyšetřen odborným lékařem z oboru interní lékařství, onkologie. Posudková komise shrnula, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je středně těžké alergické astma bez přesvědčivě vyjádřené obstrukce, tedy zdravotní postižení hodnocené kapitoly X, oddílu B, položce 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Posudková komise hodnotila ve středu procentního rozpětí i se zohledněním přidruženého postižení (nezhojení sterna). Posudková komise nehodnotila podle položky 3d, neboť u žalobce nebyla naplněna kritéria dané položky, zároveň ale hodnotila oproti posudkovým lékařům IPZS vyšším poklesem pracovní schopnosti, neboť zohlednila lékařské nálezy, vyšetření při jednání a nezhojenou sternotomii. Posudková komise uvedla, že je žalobce schopen výdělečné činnosti s podstatně menšími nároky na fyzické schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Žalobce byl schopen kvalifikované vysokoškolské práce řídícího, manažerského a ekonomického charakteru. Nevhodné byly jsou práce fyzicky náročné, spojené s přenášením těžkých břemen, práce v nevhodných klimatických a alergizujících podmínkách. V souvislosti se stanovenou rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce posudková komise poukázala na to, že byl žalobce od března 2025 léčen v plicní ambulanci pro středně těžké astma plicní alergické etiologie. Byla mu zavedena medikace a kontrolován byl po 3 měsících. Při poslední kontrole bylo uváděno zlepšení ve smyslu méně častých atak těžkého dýchání, přibližně 2 x týdně během noci. Žalobce uváděl, že se zadýchával při chůzi do kopce, schodů – bez zastavení vyšel 15 schodů. Objektivní vyšetření pak prokázalo klidovou eupnoi, nepřítomnost cyanózy. Dýchání bylo sklípkovité bez vedlejších fenoménů, bez pískotů, nepřítomnosti prodlouženého expiria. Rentgenologické vyšetření z prosince 2025 pak prokázalo rozvinutí plicní křídla, bez ložiskových změn a bez pohrudniční patologie. Spirometrické vyšetření prokázalo hraniční redukci vitální kapacity, bez známek obstrukce, kdy VC = 79 %, FEV1 = 57 %, Tiff = 85 % a PEF = 74 %. Onemocnění bylo pod částečnou kontrolou. K srdečnímu onemocnění posudková komise konstatovala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce kadriopulmonálně kompenzován, byla prokázána dobrá systolická funkce levé komory (60 %), středně významná stenóza a nevýznamná insuficience aortální chlopně. Nebyl prokázán výpotek v perikardu či známky plicní hypertenze. Při bicyklové ergometrii, při které dosáhl výkonu 150 W, tj. 1,37 W/kg nebyly zaznamenány typické či atypické thoralgie, ani ložiskové ischemické změny.

13. Soud neprováděl dokazování listinami, které v průběhu soudního řízení předložil žalobce, neboť se s jejich obsahem seznámil prostřednictvím posudku posudkové komise, která je zohlednila a která je odborně způsobilá k hodnocení jejich odborného obsahu. Posouzení žaloby 14. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně.

15. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud se napadené rozhodnutí zakládá na posudku žalované; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle běžných zásad dokazování v soudním řízení správním (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). S ohledem na jeho mimořádný význam bývá tento posudek rozhodujícím důkazem, pokud z hlediska své úplnosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku mohly zpochybňovat (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003-54, publ. pod č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20).

16. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správného soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014-52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se tu nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení se podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

17. Soud konstatuje, že posudková komise při vypracování posudku vycházela ze vší dostupné zdravotnické dokumentace a jejímu jednání byl žalobce přítomen. Komise hodnotila zdravotní stav žalobce komplexně a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a jeho rozhodující příčinu podřadila pod kapitolu X, oddíl B, položku 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž ve svém posouzení ohledně zařazení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce se nelišila od závěrů posudkového lékaře IPZS, který hodnotil zdravotní stav žalobce v prvostupňovém řízení, avšak lišila se konstatovanou mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce. Posudková komise ovšem odůvodnila, proč se od posudkových lékařů IPZS lišila, přihlédla k přidruženému postižení (nezhojení sterna). Zároveň vycházela i z osobního vyšetření žalobce přísedícím lékařem. V posudku posudková komise citovala mj. i z lékařské zprávy z března 2025 z plicního vyšetření, ze kterého vyplývá naplnění kritérií položky 3b příslušného oddílu a kapitoly přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Soud má za to, že je toto hodnocení více odpovídá zdravotnímu stavu žalobce, oproti hodnocení, které provedl posudkový lékař v námitkovém řízení, který podřadil zjištěnou příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce pod položku 3a. Jak ovšem vyplývá z posudku posudkové komise (rekapitulací lékařských zpráv z plicního vyšetření), žalobce naplňuje kritéria položky 3b. Posudková komise se zabývala i hodnocením dalších zdravotních potíží žalobce, zejména ischemickou chorobou srdeční, avšak z popsaných příznaků nevyplývá, že by u žalobce toto onemocnění způsobovalo vyšší míru poklesu pracovní schopnosti než stanovená hlavní příčina (alergické astma). Jelikož nebyla konstatována míra poklesu pracovní schopnosti žalobce na horní hranici příslušné položky, nebyly splněny podmínky pro to, aby mohla být tato míra poklesu pracovní schopnosti navýšena ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

18. Stanovená míra poklesu pracovní schopnosti žalobce tedy odpovídala prvnímu stupni invalidity. V posudku byl popsán zdravotní stav a podstatné zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Řádně odůvodněno bylo i zařazení zdravotního postižení podle vyhlášky o posuzování invalidity. Posudková komise odůvodnila, proč oproti hodnocením posudkových lékařů hodnotila jinak míru poklesu pracovní schopnosti žalobce (přihlédla k nezhojení sterna).

19. Soud hodnotil úplnost a přesvědčivost posudku posudkové komise MPSV i ve vztahu k dalším podkladům, z nichž žalovaná vycházela. Po zvážení všech posudků zpracovaných ve věci posouzení pracovního potenciálu žalobce dospěl soud k závěru, že jako nejpřesvědčivější, logický a vycházející z nejúplnějších podkladů lze hodnotit právě posudek posudkové komise ze dne 8. 6. 2026. Závěry posudkové komise přitom korespondují se závěry ošetřujících lékařů. Určení míry poklesu pracovní schopnosti bylo náležitě odůvodněno a posudek posudkové komise v tomto směru splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti. Účastníci nevznesli proti posudku posudkové komise žádné výhrady a nenavrhli doplnění dokazování. Soud v této souvislosti připomíná, že řízení před správními soudy je ovládáno zásadou projednací, nikoliv vyšetřovací (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, č. j. 1 As 100/2009-129, či rozsudky téhož soudu ze dne 24. 10. 2013, č. j. 5 Afs 46/2013-28, a ze dne 5. 3. 2015, č. j. 7 As 279/2014-23), tzn., že skutkový stav je zjišťován v rozsahu účastníky tvrzeném a pomocí důkazů účastníky označených, přičemž platí, že každý z účastníků prokazuje ty skutečnosti, ze kterých vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.

20. Soud proto vyšel ze závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, když posudkoví lékaři nesprávně vyhodnotili míru poklesu pracovní schopnosti žalobce, což vedlo ve svém důsledku k nesprávnému stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce. Závěr a náklady řízení 21. Soud tudíž vyšel z odůvodněných závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, a neobstojí proto ani jeho odůvodnění. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.) a současně je povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit i posudek posudkové komise ze dne 8. 6. 2026, jakož i lékařské zprávy, o které se tento posudek opírá (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové částce 12 269,40 Kč, kterou tvoří odměna za dva úkony právní služby po 4 620 Kč [příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby podle § 7, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud neuznal jako účelně vynaložený úkon repliku žalobce, neboť v ní žalobce toliko setrval na argumentaci vyjádřené již v žalobě a nijak ji nerozvinul. Zástupkyně žalobce je společnicí advokátní kanceláře, která je plátcem DPH. Součástí náhrady nákladů je též náhrada této daně ve výši 21 % vypočtená z částky 10 140 Kč ve výši 2 129,40 Kč (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 269,40 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.) k rukám jeho zástupkyně (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, užitý na základě § 64 s. ř. s.).

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 22. června 2026 Martina Kotouček Mikolášková v. r. soudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje: X