48 A 66/2017

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobkyně: X X, bytem X, X, zastoupené Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Ječná 7/548, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žalobkyni s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Zaplacený soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9.650 Kč, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám Mgr. Pavla Čižinského, advokáta.

Odůvodnění

Žalobou dle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 27. 1. 2017 k Městskému soudu v Praze a postoupenou zdejšímu soudu jako místě příslušnému usnesením městského soudu ze dne 2. 5. 2017, čj. 9 A 26/2017-13, se žalobkyně domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o její žádosti o povolení k trvalému pobytu ze dne 8. 10. 2015, o které je rozhodováno v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-17675/TP-2015. Žalobkyně mimo jiné uvedla, že Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců přikázala žalovanému v dané věci rozhodnout do 30 dnů ode dne skončení přerušení řízení. Přerušení řízení skončilo dne 20. 11. 2016, a žalovaný byl tedy povinen rozhodnout do 20. 12. 2016, ovšem ani v této lhůtě nerozhodl. Žalovaný ve vyjádření k žalobě popřel její oprávněnost s tím, že v řízení není a nebyl nečinný, přičemž žádost žalobkyně již projednal a rozhodl o ní dne 11. 1. 2017 tak, že jí vydal povolení k trvalému pobytu a přiznal právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství. Podle žalovaného je žaloba bezpředmětná, a navrhl proto její zamítnutí. Vyjádřil rovněž nesouhlas s požadavkem žalobkyně na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci rozhodl dříve, než žalobkyně žalobu podala. V reakci na to žalobkyně soudu sdělila, že bere žalobu zpět. Současně navrhla, aby jí soud přiznal náhradu nákladů řízení. Poukázala na to, že vydáním rozhodnutí se rozumí teprve předání rozhodnutí nebo průkazu o trvalém pobytu, přičemž žalovaný vyzval žalobkyni k převzetí rozhodnutí teprve v průběhu března 2017. Rozhodnutí datované dnem 11. 1. 2017 žalovaný žalobkyni nezaslal a ta o jeho eventuální existenci nemohla vůbec vědět. Jak plyne z § 47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, pak platí, že „soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.“ Soud v souladu s dispoziční zásadou dle § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil. V souladu s § 10 odst. 3 větou první zákona o soudních poplatcích pak rozhodl současně o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000 Kč žalobkyni, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci. Vzhledem k tomu, že žalobkyně setrvala na požadavku na přiznání náhrady nákladů řízení, zabýval se soud dále i touto otázkou. Jak plyne z § 60 odst. 3 s. ř. s., „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“ Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení“. Předmětem sporu je tedy v daném žalobním řízení toliko otázka uložení povinnosti vydat rozhodnutí (osvědčení). Obecnou úpravu vydání rozhodnutí ve správním řízení přitom obsahuje § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu, podle něhož se „vydáním rozhodnutí rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:"“. Speciální úpravu v rámci zákona o pobytu cizinců ve vztahu k vydání rozhodnutí pak představuje ustanovení § 169 odst. 10 tohoto zákona, podle jehož písm. d) se v případě povolení k trvalému pobytu vydáním rozhodnutí rozumí „převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 74, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu podle § 87t, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu“. Krajský soud v Praze v tomto ohledu ze správního spisu v dané věci ověřil, že rozhodnutí čj. OAM-17675-25/TP-2015, kterým bylo žalobkyni vydáno povolení k trvalému pobytu, je datováno dnem 11. 1. 2017, přičemž dle záznamu na daném rozhodnutí je žalobkyně osobně převzala dne 6. 3. 2017. Žádný záznam o předání stejnopisu rozhodnutí k vypravení (o jiném úkonu směřujícímu k doručení) či o výzvě žalobkyni (jejímu zástupci) k převzetí rozhodnutí součástí správního spisu není. Jak z hlediska citované obecné úpravy správního řízení, tak z hlediska úpravy speciální dle zákona o pobytu cizinců je tedy zřejmé, že k vydání daného rozhodnutí došlo až po zahájení soudního řízení (žaloba byla podána k městskému soudu dne 27. 1. 2017). Lze tedy mít za to, že zpětvzetí žaloby bylo učiněno na základě pozdějšího chování žalovaného. K tomu soud poznamenává, že při úvaze o důvodech zpětvzetí návrhu není na místě hodnotit důvodnost návrhu, resp. zabývat se věcí samou (nečinností žalovaného). Soud proto žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému (60 odst. 3 věta druhá s. ř. s.), přičemž v dané věci neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 60 odst. 7 s. ř. s., pro které by žalobkyni náhradu nákladů řízení přiznat neměl. Náklady žalobkyně v dané věci činí 9.650 Kč a skládají se ze zaplacené a nevrácené části soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a z odměny za právní zastoupení ve výši 8.650 Kč. Tato odměna zahrnuje dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 3.100 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, jeden úkon právní služby (zpětvzetí žaloby) za 1.550 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 a 3 citované vyhlášky, a 3 režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky). Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 20. července 2017 JUDr. Milan Podhrázký, v.r. předseda senátu Za správnost: Alena Léblová