48 A 9/2017

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Olgy Stránské a Mgr. Jana Čížka v právní věci žalobce: T.R., bytem x, proti žalovanému: předseda Krajského soudu v Praze, se sídlem Náměstí Kinských 5, Praha 5, v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného, t a k t o:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Dne 1. 1. 2017 bylo zdejšímu soudu doručeno elektronické podání žalobce, označené jako „žaloba proti nezákonnému zásahu“, jímž se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který dle blíže neupřesněného žalobního tvrzení spočívá v nezákonném rozvrhu práce žalovaného na rok 2015 (dále jen „žaloba“). Každé podání musí obsahovat podpis podatele [§ 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Elektronické podání (učiněné mimo systém datových schránek provozovaný Ministerstvem vnitra) pak musí logicky obsahovat uznávaný elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb. Podání žalobce je tedy vadné, a to z důvodu chybějícího podpisu elektronického podání (žaloby). Proto soud usnesením ze dne 20. 1. 2017, čj. 48 A 9/2017-5, žalobce vyzval, aby tuto vadu ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto usnesení odstranil. Soud žalobce současně poučil o tom, že pokud ve stanovené lhůtě uvedenou vadu žaloby neodstraní, nebude možné v řízení o této žalobě činit další procesní úkony (včetně posouzení otázky podjatosti) a soud ji bez dalšího odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 25. 1. 2017. Žalobce na uvedenou výzvu soudu nereagoval ani ve stanovené lhůtě ani po jejím uplynutí. Vzhledem k tomu, že § 37 odst. 2 s. ř. s. byl s účinností od 19. 9. 2016 novelizován zákonem č. 298/2016 Sb., je z hlediska formy návrhu na zahájení řízení postačující, že byl učiněn v elektronické formě, což bylo v dané věci beze zbytku splněno. Požadavek elektronického podpisu elektronické zprávy nadále není požadavkem na formu podání, nýbrž požadavkem na obsahové náležitosti návrhu. Z toho plyne, že dne 1. 1. 2017 bylo řádně zahájeno řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného (§ 32 s. ř. s.). Nedostatek podpisu elektronického podání je však vadou žaloby, kterou bylo třeba odstranit postupem dle § 37 odst. 5 s. ř. s. Jelikož žalobce ve stanovené lhůtě vadu žaloby neodstranil, soud žalobu odmítl (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Odmítnutím žaloby řízení končí. Dále soud konstatuje, že žalobu odmítl i přes procesní návrhy, které žalobce učinil v žalobě. Předně je nutno uvést, že po žalobci lze požadovat, aby i bez právního zastoupení odstranil vadu žaloby spočívající v nedostatku podpisu žaloby, zejména byl-li o způsobu, jak to má učinit, náležitě a podrobně poučen. Ostatně ještě před tím, než soud o návrhu na ustanovení zástupce rozhodne, musí ověřit, zda jsou splněny podmínky řízení a zda není žaloba z jiného důvodu zjevně neúspěšná (§ 35 odst. 8 ve spojení s § 36 odst. 3 s. ř. s.). S ohledem na výše uvedené se pak soud nezabýval ani otázkou případné podjatosti, přičemž přihlédl i k judikatuře Nejvyššího správního soudu, z níž plyne, že uplatňuje-li žalobce „svá „práva“ zjevně šikanózním způsobem“ (zde žalobce svá podání rozesílá současně několika soudům, uplatňuje automaticky blíže nespecifikovanou námitku podjatosti), není na místě neúčelně a neefektivně „rozehrávat písemný ping pong“ mezi žalobcem a soudem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu čj. 6 As 48/2016-20). Soud pak neshledal ani důvod k předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o vyloučení všech soudců specializovaných senátů Krajského soudu v Praze a současně k rozhodnutí o přikázání věci k rozhodnutí jinému věcně příslušnému soudu jak učinil v některých jiných věcech téhož žalobce, kde žalovaným byl taktéž Krajský soud v Praze (např. sp. zn. 48 A 15/2017), neboť v nyní odmítané žalobě na rozdíl od některých jiných žalob téhož žalobce nejsou uvedena konkrétní tvrzení týkající se napadeného nezákonného zásahu či jakékoliv jeho bližší vymezení, jež by odůvodňovalo další vedení řízení, a stejně tak žalobce v této věci oproti jiným svým věcem vedeným u zdejšího soudu (např. sp. zn. 45 A 8/2017) namítanou podjatost vůči senátům zdejšího soudu nijak blíže neupřesnil. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 7. února 2017 JUDr. Milan Podhrázký, v. r. předseda senátu Za správnost: Božena Kouřimová