48 Ad 4/2016

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým v právní věci žalobkyně: Z. S., bytem M. R., Ch. O., N7L, K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2016, čj. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně svým podáním ze dne 18. 3. 2016 doručeným žalované dne 24. 3. 2016 a postoupeným na základě svého obsahu jako žaloba zdejšímu soudu brojí proti shora označenému rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jako opožděné námitky žalobkyně proti svému předchozímu rozhodnutí ze dne 19. 8. 2015, čj. R-19.8.2015-429/ X. Žalovaný tímto rozhodnutím zamítl žádost žalobkyně o starobní důchod. Soud byl povinen zabývat se nejprve tím, zda je žaloba věcně projednatelná, tedy zda byla podána včas a je přípustná. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není a že žalobu v dané věci projednat nelze. Podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Z doručenky žalobou napadeného rozhodnutí v projednávané věci plyne, že toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 22. 2. 2016 (doručenka obsahuje podpis žalobkyně a údaj „Feb 22/2016“). Lhůta k podání žaloby proti napadenému rozhodnutí tedy v souladu s citovaným § 72 odst. 1 s. ř. s. uplynula dne 22. 4. 2016. Podání žalobkyně představující dle svého obsahu žalobu však bylo zdejšímu soudu postoupeno dne 10. 5. 2016, tedy až po uplynutí uvedené lhůty. K tomu je třeba dodat, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.), přičemž „je-li žaloba podána opožděně, nemůže soud zkoumat, z jakých důvodů nebyla dodržena lhůta k podání žaloby, v důsledku jakých skutečností došlo k překročení lhůty, či kdo zmeškání lhůty zavinil. Soud nemůže svým rozhodnutím zmeškání lhůty prominout a žalobou napadené rozhodnutí věcně přezkoumat“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2004, čj. 1 Ads 4/2004-57). Krajský soud nepřehlédl, že posuzované podání žalobkyně datované dnem 18. 3. 2016 bylo žalovanému doručeno již 24. 3. 2016. K tomu je však nutno poznamenat, že v důsledku novelizace provedené zákonem č. 303/2011 Sb. bylo z výše citovaného ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. vypuštěno pravidlo, podle něhož je lhůta pro podání žaloby zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Z tohoto důvodu nelze vycházet z data podání žaloby k poštovní přepravě či data jejího doručení žalovanému správnímu orgánu. Určující může být pouze datum doručení tohoto podání soudu, k němuž v projednávané věci došlo až v důsledku postoupení žaloby žalovaným. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. S ohledem na výše uvedené je tedy zjevné, že žaloba byla v dané věci podána opožděně, a proto soud rozhodl výrokem pod bodem I. tak, že se žaloba odmítá, aniž by se jí mohl věcně zabývat. Soud pak výrokem pod bodem II. rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 17. srpna 2016 JUDr. Milan Podhrázký, v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Pavlína Švejdová