48 Az 7/2026

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kryskou ve věci žalobce: V. L. N., narozen X státní příslušník Vietnamské socialistické republiky t. č. v X zastoupen advokátem Mgr. Tomášem Císařem sídlem Vyšehradská 415/9, Nové Město, Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, Holešovice, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2026, č. j. OAM-180/ZA-ZA11-D12- 2026, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2026, č. j. OAM-180/ZA-ZA11-D12-2026, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 140 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Tomáše Císaře. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl, že státem příslušným k posouzení žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany je podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (dále jen „nařízení Dublin III“), Maďarsko. Žalovaný proto zároveň rozhodl, že je žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná a řízení o ní zastavil.

2. Žalobce v žalobě zaprvé namítá, že žalovaný nezákonně nepřezkoumal jeho žádost v souladu se zákonem a řízení zastavil z důvodu podle § 10a odst. 1 písm. b) zákona o azylu, čímž žalobce připravil o možnost bránit se proti meritornímu rozhodnutí o věci. Zároveň nepřezkoumatelně určil příslušnost Maďarska k posouzení žalobcovy žádosti o udělení mezinárodní ochrany, přičemž nebylo zjištěno, zda blíže nespecifikované maďarské pobytové oprávnění je platné a zda bylo platné v době podání žádosti. Není jasné, zda datum 7. 6. 2026 uvedené v napadeném rozhodnutí definuje platnost pobytového průkazu, nebo platnost pobytového oprávnění.

3. Zadruhé žalobce spatřuje žalobce zásadní pochybení v tom, že žalovaný opomenul skutečnost, že žalobce byl právně zastoupen, a to od 9. 3. 2026. Zástupce žalobce však nebyl vyrozuměn o žádném úkonu v řízení, zejména o možnosti seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, nebyla mu doručena výzva k předání rozhodnutí, nebylo mu doručeno ani napadené rozhodnutí samotné. Žalobce tak neměl možnost se k podkladům napadeného rozhodnutí řádně vyjádřit. Tyto vady způsobují nezákonnost napadeného rozhodnutí jako celku, neboť došlo ke zkrácení jeho procesních práv, přičemž tyto vady nelze zhojit.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Uvedl, že prozkoumal svou spisovou službu a žádnou písemnost od zástupce žalobce neeviduje. Nemůže se kvalifikovaně vyjádřit, neboť mu soud neposkytl přílohy žaloby. Ve svém doplnění k vyjádření k žalobě pak žalovaný konstatoval, že skutečně eviduje zásilku, jejímž obsahem je tvrzená plná moc. Je však s podivem, že zástupce žalobce vyčkával se sdělením této skutečnosti až na žalobní argumentaci a neřešil to již v době, kdy byl žalobce předvolán k úkonům ve správním řízení. Žalobci by tak nemělo být v případě úspěchu ve věci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podstatný obsah správního spisu 5. Žalobce dne 15. 2. 2026 požádal v ČR o udělení mezinárodní ochrany. Dne 20. 2. 2026 žalobce poskytl údaje k žádosti o udělení mezinárodní ochrany a téhož dne byl se žalobcem proveden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

6. Součástí správního spisu jsou také: (i) žádost žalovaného na standardizovaném formuláři pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 4. 3. 2026, ref. č. CZDUB1D026554, a (ii) odpověď Národního generálního ředitelství cizinecké policie Maďarska ze dne 12. 3. 2026, sp. zn. 106-DU-7480/2/2026, kterou byl žalovaný informován, že Maďarsko souhlasí, že je státem příslušným pro posouzení žádosti žalobce o mezinárodní ochranu.

7. Opatřením ze dne 19. 3. 2026 žalovaný žalobce předvolal k seznámení s podklady rozhodnutí ve věci předání podle nařízení Dublin III. Žalobce je převzal dne 27. 3. 2026. Dne 27. 3. 2026 se žalobce seznámil s podklady napadeného rozhodnutí. Zástupci žalobce žalovaný předvolání nezaslal a ten se seznámení s podklady napadeného rozhodnutí neúčastnil.

8. Opatřením ze dne 31. 3. 2026 žalovaný žalobce předvolal k převzetí rozhodnutí ve věci předání podle nařízení Dublin III, přičemž téhož dne si žalobce předvolání převzal. Zástupci žalobce žalovaný předvolání nezaslal a ten se převzetí napadeného rozhodnutí neúčastnil.

9. Dne 2. 4. 2026 žalovaný žalobci předal napadené rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě 1 tohoto rozsudku. Posouzení žaloby soudem 10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (§ 32 odst. 1 zákona o azylu), osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). O žalobě soud rozhodl v souladu s § 76 odst. 1 s. ř. s. bez jednání. Dokazování přitom soud neprováděl, neboť rozhodl na základě obsahu správního spisu a listin, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit a které jsou jim známy, a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

11. Žalobce uplatnil dva žalobní body. Namítl, že žalovaný napadeným rozhodnutím neodůvodněně určil Maďarsko jako stát příslušný k posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, čímž žalobce připravil o možnost jejího meritorního posouzení. Kromě toho namítl, že žalovaný nepřihlédl k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen. Soud se nejprve zabýval tou druhou žalobní námitkou.

12. Podle čl. 47 aliney druhé věty druhé Listiny základních práv Evropské unie (Úřední věstník Evropské unie 2012/C 326/02) musí být každému umožněno poradit se, být obhajován a být zastupován.

13. Podle čl. 27 odst. 5 nařízení Dublin III členské státy zajistí, aby dotyčná osoba měla přístup k právní pomoci a případně i k jazykové pomoci.

14. Podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.) má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.

15. Podle § 21 odst. 1 části před středníkem zákona o azylu má účastník řízení právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům.

16. Podle § 21 odst. 2 zákona o azylu ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení.

17. Z uvedeného práva na právní pomoc a právní zastoupení v projednávané věci nevyplývala pouze (negativní) povinnost žalovaného nebránit žalobci, aby v předcházejícím řízení využíval právní pomoci, nýbrž rovněž jeho pozitivní povinnost zajistit, aby žalobce měl k právní pomoci efektivní přístup. Těmto požadavkům však žalovaný v předcházejícím řízení nedostál.

18. Z listin předložených žalobcem vyplývá, že žalobce zástupci uvedenému v záhlaví tohoto rozsudku udělil dne 5. 3. 2026 plnou moc a zmocnil jej mimo jiné pro zastupování v řízení podle zákona o azylu. Oznámení o převzetí právního zastoupení žalobce v řízení o udělení mezinárodní ochrany žalovanému zástupce zaslal dne 9. 3. 2026 a žalovanému bylo doručeno dne 10. 3. 2026. Součástí předloženého spisového materiálu však ani jeden z těchto dvou dokumentů není. Žalovaný tak jednal se žalobcem jako s nezastoupeným účastníkem. Že mu uvedená plná moc byla zaslána, uznal až v doplnění svého vyjádření k žalobě ze dne 22. 5. 2026. Přístup ke (kvalitní) právní pomoci je přitom klíčovým aspektem zajištění řádného procesu a je součástí povinnosti členských států zachovávat právo být slyšet a účinně vyjádřit v řízení své stanovisko (srov. Judicial analysis. Asylum procedures and the principle of non-refoulement. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2018, s. 78).

19. Tím, že žalovaný jednal se žalobcem v předcházejícím řízení jako s nezastoupeným účastníkem, znemožnil mu účinně uplatňovat procesní práva, v tom podávat návrhy a námitky a účinně se vyjádřit k podkladům napadeného rozhodnutí. Tak by již v předcházejícím řízení žalobce mohl namítat nesplnění podmínek pro určení Maďarska jakožto členského státu příslušného k posuzování žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný se tak dopustil podstatného porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, přičemž tato vada mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Námitka je důvodná.

20. Soud se pak prvním žalobním bodem již nezabýval. Porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, kterého se dopustil v předcházejícím řízení žalovaný, je totiž natolik významné, že věcné posouzení ostatních žalobních námitek znemožňuje (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2024, čj. 8 As 209/2023-368). Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 21. Vzhledem k výše uvedenému soud zrušil napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl v řízení úspěšný, a má tak proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, které představují náklady související se zastoupením žalobce advokátem. Zástupce žalobce provedl v řízení dva úkony právní služby po 4 620 Kč [převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby – § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů]. K odměně za právní služby v souhrnné výši 9 240 Kč byla přičtena paušální částka jako náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Zástupce žalobce není plátcem daně z přidané hodnoty. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 10 140 Kč je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 64 s. ř. s. k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.). V reakci na námitku žalovaného soud zároveň uvádí, že neshledal důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení podle § 60 odst. 7 s. ř. s., neboť podle jeho názoru z ničeho neplyne, že by postup žalobce, respektive jeho zástupce byl součástí procesní strategie zneužívající povahy. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 10. června 2026 JUDr. David Kryska v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.